Provoz v Natanzu byl obětí teroristického útoku, řekl šéf íránského jaderného programu

Nahrávám video
Události: Incident v Natanzu
Zdroj: ČT24

Elektrická distribuční soustava íránského jaderného provozu v Natanzu se během neděle potýkala s problémem. Šéf tamního jaderného programu Alí Akbar Sálehí ho odpoledne ve státní televizi označil za teroristický útok. Izraelská rozhlasová stanice Kan s odvoláním na zdroje z tajných služeb následně uvedla, že ho má na svědomí zpravodajská služba Mossad. Izrael se k věci zatím oficiálně nevyjádřil. Podle dřívějšího vyjádření íránských úřadů při incidentu nedošlo ke kontaminaci ani obětem.

Incident se stal den poté, co Teherán spustil v Natanzu nové pokročilé odstředivky, které umožní rychlejší obohacování uranu. Přichází rovněž v době, kdy se světové mocnosti snaží oživit jadernou dohodu s Íránem, od níž Spojené státy odstoupily za vlády bývalého amerického prezidenta Donalda Trumpa. 

Šéf íránského jaderného programu vyzval mezinárodní společenství a Mezinárodní agenturu pro atomovou energii (MAAE), aby se záležitostí, kterou označil za „jaderný terorismus“, zabývaly. Dodal, že Írán si vyhrazuje právo proti pachatelům zakročit, uvedla podle agentury Reuters tamní televize.

Mluvčí MAAE Reuters prostřednictvím e-mailu sdělil, že agentura o zprávách v médiích ví, ale v této fázi komentář neposkytne.

Izrael se cítí ohrožen

Provoz v Natanzu, jenž se nachází v centrální provincii Isfahán, je klíčovou částí íránského jaderného programu a monitorují jej inspektoři z MAAE. Mluvčí tamní organizace pro atomovou energii Behrúz Kamálvandí řekl, že incident se týkal elektrické soustavy a obešel se bez kontaminace a obětí. Doplnil, že se příčina problému vyšetřuje.

Největší obavy z Íránu má Izrael. Tamní premiér už dříve potvrdil, že jaderný program považuje za hrozbu. „Boj proti Íránu a jeho spojencům, boj proti íránskému jádru, boj proti íránskému zbrojení je obrovský úkol,“ prohlásil předseda vlády Benjamin Netanjahu.

V červenci roku 2020 propukl v Natanzu požár. Vláda tehdy věc označila za pokus sabotovat jaderný program. V roce 2010 byl počítačový červ Stuxnet, jehož vývoj mnozí přičítají Spojeným státům a Izraeli, odhalen poté, co byl použit k útoku na zařízení v Natanzu.

obrázek
Zdroj: ČT24

Loni v listopadu byl zase nedaleko Teheránu zabit íránský jaderný vědec Mohsen Fachrízádeh, na Západě považovaný za hlavu tamního jaderného zbraňového programu. Zabily ho kulky z dálkově řízené zbraně. Tento útok americké zpravodajské zdroje připsaly Izraeli.

USA a Írán se snaží obnovit jadernou dohodu

Teherán a Washington se přes prostředníky snaží oživit jadernou dohodu mezi Íránem a světovými mocnostmi z roku 2015. Smlouvu, jejímž cílem je zabránit asijské zemi ve vývoji jaderných zbraní, s ní tehdy uzavřely Spojené státy, Rusko, Čína, ale i Británie a Francie nebo Německo. Její součástí bylo zmírnění protiíránských sankcí výměnou za omezení jejích ambicí a záruky, že nebude vyvíjet jaderné zbraně.

Bývalý americký prezident Trump od dohody jednostranně odstoupil a sankce proti zemi obnovil. Írán následně začal části dohody porušovat. Současný šéf Bílého domu Joe Biden nicméně už dříve uvedl, že se USA k jaderné dohodě opět připojí. Ovšem za předpokladu, že ji asijská země začne znovu plně dodržovat. Teherán naopak argumentuje tím, že Američané porušili smlouvu jako první, takže Washington musí učinit první krok a zrušit sankce.

O tom, jak dohodu zachovat, jednali diplomaté tento týden ve Vídni. Írán přímá jednání s americkou delegací totiž odmítl. Zástupci Teheránu a Washingtonu dali zároveň najevo, že neočekávají náhlý průlom.

Íránský prezident Hasan Rouhání v sobotu při spuštění nových pokročilých odstředivek v Natanzu u příležitosti íránského Dne jaderné technologie zopakoval závazek Íránu k nešíření jaderných zbraní.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Krize ve vztazích s USA kvůli Grónsku ještě neskončila, míní Rasmussen

Krize ve vztazích se Spojenými státy kvůli Grónsku ještě neskončila, i když se vztahy zlepšují, je přesvědčen dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen. Vyjádřil se tak v sobotu podle agentury AFP na tiskové konferenci v grónském Nuuku. O největší světový ostrov, bohatý na nerostné suroviny, donedávna usiloval americký prezident Donald Trump, což vedlo k velkému napětí. Dánsko, pod které Grónsko jako autonomní oblast patří, to stejně jako další evropské země jasně odmítalo.
před 12 mminutami

Železnici v severní Itálii ochromila trojice sabotážních útoků

Provoz na železnici v severní Itálii, která nyní hostí zimní olympijské hry v Miláně a Cortině d'Ampezzo, v sobotu ochromila trojice sabotáží. Italské ministerstvo dopravy označilo událost za akt „vážné sabotáže“ a dodalo, že připomíná zahajovací den letních olympijských her v Paříži v roce 2024, kdy sabotéři zasáhli francouzskou vysokorychlostní síť TGV a způsobili dopravní chaos, píše agentura Reuters.
před 4 hhodinami

Sybiha popřel ukrajinskou účast v postřelení zástupce šéfa ruské GRU

Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha popřel, že by jeho země stála za postřelením zástupce šéfa ruské vojenské rozvědky GRU Vladimira Alexejeva. Informovala o tom agentura Reuters. Ze zodpovědnosti za pokus o atentát na vysoce postaveného vojenského ruského činitele Ukrajinu v pátek obvinil šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov, jenž bez důkazů tvrdil, že se Kyjev snaží narušit mírová jednání. Ukrajina se už téměř čtyři roky brání rozsáhlé ruské vojenské agresi.
před 5 hhodinami

USA chtějí, aby rusko-ukrajinská válka skončila do června, řekl Zelenskyj

Spojené státy chtějí, aby Ukrajina a Rusko ukončily válku do června, řekl podle agentur AP a AFP ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Pokud termín nebude dodržen, administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa podle něj pravděpodobně vyvine na obě strany tlak. Američané také navrhli, aby se vyjednávací týmy Kyjeva a Moskvy setkaly příště v USA, nejspíše v Miami, dodal Zelenskyj. Ukrajina se brání plnohodnotné ruské vojenské agresi od února 2022.
10:30Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Šťastný by si přál olympiádu v Česku. Připustil ale ekonomickou náročnost

V Itálii v pátek večer začala olympiáda. Až do 22. února budou o medaile soutěžit skoro tři tisíce sportovců z devadesátky zemí. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) by byl rád, kdyby se olympiáda v budoucnosti pořádala také v Česku. Řekl to v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským. Připustil ale, že by to bylo ekonomicky náročné.
před 7 hhodinami

Rusko podniklo další masivní útok na ukrajinskou energetiku, uvedl Šmyhal

Rusko v noci na sobotu podniklo další rozsáhlý úder na ukrajinská energetická zařízení, útok pokračuje, uvedl ráno ukrajinský ministr energetiky Denys Šmyhal. Energetici jsou podle něj připraveni zahájit opravy, jakmile to bezpečnostní situace dovolí. Rusové použili přes čtyři sta dronů a přibližně čtyřicet střel různého typu, škody jsou ve Volyňské, Ivano-Frankivské, Lvovské a Rivnenské oblasti, upřesnil posléze prezident Volodymyr Zelenskyj na síti X.
09:12Aktualizovánopřed 8 hhodinami

Japonská „Železná lady“ chce posílit armádu a nabudit ekonomiku

Japonsko čekají v neděli předčasné parlamentní volby. Premiérka Sanae Takaičiová přezdívaná Železná lady si od nich slibuje silný mandát k prosazení hospodářských reforem. Japonská ekonomika dlouhodobě stagnuje, mzdy klesají a jen oslabil. Stárnoucí národ trápí rostoucí životní náklady, Takaičiová chce proto ulevit domácnostem, podle expertů tím ale stát ještě víc zadluží. Otázkou zůstává, zda se premiérka pokusí v době napjatých vztahů s Čínou a zbrojení změnit pacifistickou ústavu.
před 12 hhodinami

Kuba v reakci na americké ropné embargo zavádí přísná úsporná opatření

Kuba v reakci na americké ropné embargo zavádí přísná opatření k úspoře energií. Úřady budu fungovat jen od pondělí do čtvrtka, omezí se dopravní spoje, prezenční výuka na školách i ubytování pro turisty. Podle agentury DPA o tom v pátek večer místního času informovalo několik kubánských ministrů ve státní televizi.
před 13 hhodinami
Načítání...