Cena ropy na světových trzích klesla v pondělí zhruba o třicet procent. Jde o největší propad od války v Perském zálivu v roce 1991. Severomořský Brent se prodává asi za 32 dolarů za barel. Ceny se ocitly ve volném pádu poté, co Saúdská Arábie oznámila, že odběratelům sníží cenu a naopak výrazně zvýší těžbu. Země tak reaguje na krach jednání členů Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC) a jejich spojenců ve Vídni.
Cena ropy klesla o třetinu. Saúdové odstartovali cenovou válku, Česku by mohla prospět
Cena ropy klesla o třetinu (zdroj: ČT24)
„To je neuvěřitelné, trh byl hned na začátku naprosto zahlcen prodejními pokyny,“ upozornil šéf společnosti Lipow Oil Associates Andy Lipow. Jeho firma poskytuje konzultační služby v Houstonu, v oblasti s vysokou koncentrací těžby a zpracování ropy.
Krok Rijádu je na trhu vnímán jako začátek cenové války. Kartelu OPEC, jehož je Saúdská Arábie klíčovým členem, se totiž na páteční schůzce ve Vídni nepodařilo přesvědčit Rusko, aby přistoupilo na koordinované snížení těžby suroviny. To mělo ale v čase nastupující koronavirové krize zajistit stabilizaci její ceny.
Zejména Saúdská Arábie navrhovala, aby se skupina dohodla na společném snížení těžby o 1,5 milionu barelů denně, Rusko to však odmítlo. Saúdská Arábie podle zdrojů agentury Reuters proto v sobotu rozhodla, že sníží prodejní cenu pro všechny odběratele, a to nejvíce v historii.
Vývoj ceny ropy
Cena termínového kontraktu na ropu Brent v pondělí v jednu chvíli vykazovala pokles až o 34 procent, později ale část ztrát smazala a kolem poledne už stál barel Brentu s dodáním v květnu asi 36 dolarů. To byl pokles o 20 procent. Americká lehká ropa West Texas Intermediate (WTI) po pádu k 25 dolarům za barel později stála více než 32 dolarů a proti pátku ztrácela zhruba 21 procent.
Páteční schůzka skupiny OPEC+, tedy členů OPEC a jejich spojenců, měla za cíl dohodnout další koordinované snížení těžby v reakci na klesající poptávku. Ta byla slabší už vlivem hospodářského útlumu ve světě na konci loňského roku a nyní ji snižují problémy kolem šířícího se koronaviru. Na trh se po rozhodnutí Saúdské Arábie zvýšit těžbu a zahájit cenovou válku dostane další surovina, o kterou patrně nebude zájem.
Globální ropný trh se podle analytika ČSOB Dominika Rusinka ocitá nad propastí. Bezprostředně totiž bude čelit nejen negativnímu koronavirovému poptávkovému šoku, ale také pozitivnímu nabídkovému šoku.
„A právě to činí současnou situaci ještě o poznání vážnější než v roce 2015, kdy se Saúdové naposledy rozhodli prudce navýšit produkci, tedy upřednostnit tržní podíl na úkor cenového vývoje. Tehdejším, byť neúspěšným, cílem bylo vytlačit z trhu americké producenty břidlicové ropy, a přestože tentokrát mohou Saúdové cílit také na Rusko a jeho návrat k jednacímu stolu, američtí těžaři bezpochyby zůstávají na mušce a čeká je další boj o vlastní existenci,“ zamýšlí se.
V prvním pololetí tohoto roku tak podle něho hrozí na ropném trhu historicky nevídaný přebytek v řádu několika milionů barelů denně. To je řádově více než v letech 2014 až 2016, kdy cena ropy zkolabovala pod hranici 30 dolarů za barel.
„Z fundamentálního pohledu jen těžko hledáme argumenty, proč by se nyní měla cena ropy pohybovat výrazněji výše. Otázkou, na kterou v tuto chvíli nikdo nemá odpověď, je délka trvání cenové války a zda nakonec přece jen nedojde k resuscitaci saúdsko-ruské aliance,“ říká Rusinko.
Jasné podle něj je, že ropný trh vstupuje do extrémně turbulentního období, kdy přestávají platit zavedené pořádky.
Propad na ropě se promítá do silně negativní výkonnosti ostatních rizikových aktiv. „Množí se obavy, že si nízké ceny černého zlata vyžádají oběti z řad břidličných těžařů. Ti se mohou dostat do problémů s refinancováním svých dluhopisů,“ konstatuje situaci analytik Cyrrus Tomáš Pfeiler s tím, že tak dochází k výraznému nárůstu kreditních prémií.
„Pokud zůstane černé zlato na nízkých úrovních delší dobu, mohou se tyto ropné firmy dostat do vážných finančních problémů. Stres z ropného sektoru se může přelít i do rizikovějších dluhopisů z ostatních odvětví,“ dodává.
České benzinky možná začnou zlevňovat
Podle hlavního ekonoma Czech Fund Lukáše Kovandy mohou být výsledkem této cenové války nejlevnější pohonné hmoty v Česku od roku 2009. Trh na tuto situaci však plně zareaguje zhruba za dva až tři týdny. Podle Kovandy nelze vyloučit postupné zlevňování až k úrovním kolem 25 korun za litr nebo ještě méně.
„Což je samo o sobě pro Česko pozitivní zpráva. Pád cen ropy v letech 2014 a 2015 byl prostřednictvím zlevnění pohonných hmot a dalších ropných produktů jedním z impulsů, který pomohl nastartovat pokrizový ekonomický boom v Česku. Nyní by zase pomohl tlumit nepříznivé ekonomické dopady koronavirové krize,“ míní Kovanda.
Z kuloárních informací podle něj vyplývá, že se Rijád chystá dramaticky navýšit ropnou těžbu, zřejmě až na rekordní úroveň dvanácti milionů barelů denně. „V současnosti Saúdská Arábie těží 9,7 milionu barelů denně, už v dubnu těžbu ‚zarovná‘ na deset milionů barelů. A potom půjde ještě výš,“ říká.
Kovanda načrtl následující scénář: Rusko usiluje o to, aby kvůli levné ropě „krvácel“ energetický sektor USA. Saúdská Arábie se nově snaží zase o to, aby kvůli ještě levnější ropě „krvácelo“ také Rusko. „Či spíše aby si uvědomilo, že mu takové ‚krvácení‘ hrozí, a vrátilo se za jednací stůl,“ dodává.
Rusko je ale podle Kovandy lépe připraveno čelit nízkým cenám ropy než před deseti lety nebo než ještě v roce 2014, kdy Rijád započal zatím poslední cenovou válku, víceméně neúspěšnou. Západní sankce učinily Rusko v uplynulých letech odolnějším, takže jeho rozpočet snese i současné ceny ropy kolem 45 dolarů za barel.
V celém světě se nyní spotřebovává zhruba 100 milionů barelů ropy denně, na OPEC připadá méně než třetina. Saúdská Arábie chce nyní těžbu zvýšit vysoko nad deset milionů barelů denně. Srovnatelný objem suroviny těží i Rusko a Spojené státy.
Padá nejen cena ropy, obchodníci čekají „černé pondělí“
Padá nejen cena ropy, ale také měny zemí, které mají z ropy značné příjmy. Například norská koruna v pondělí vůči dolaru znehodnotila na nejslabší úroveň od roku 1985. A v důsledku ropné cenové války se dramaticky propadají asijské a pacifické burzy.
„Japonské akcie poklesly o více než pět procent, australské dokonce o více než sedm. Citelně ztrácejí také termínové kontrakty na obchodování na burzách evropských a amerických. Obchodníci očekávají katastrofální den, opravdové ‚černé pondělí‘,“ upozorňuje Kovanda.
Západoevropské akcie zahájily týden silným propadem, který je reakcí na noční kolaps cen ropy na světových trzích. K propadu přispívá i situace v Itálii, která o víkendu přistoupila k bezprecedentnímu kroku a kvůli šíření koronaviru nařídila karanténu asi 16 milionům lidí. Na trzích se tak šíří strach, že v recesi neskončí jen evropská, ale i světová ekonomika.
Panevropský index STOXX 600 asi hodinu po zahájení obchodování odepisoval 6,5 procenta a pohyboval se kolem 344 bodů. V úvodu byly ztráty ještě výraznější. Index tak směřuje k nejhoršímu dennímu propadu minimálně od roku 2016. Nachází se v takzvaném medvědím trhu, jak se říká situaci, kdy index ze svého maxima sestoupí alespoň o 20 procent.
Obří propad se čeká také po otevření amerických burz. „Na řadě jsou centrální banky a vlády, v prvé řadě americký Fed a americká vláda. Musí přijít s koordinovanou a masivní záchrannou akcí jak v oblasti fiskální, tak monetární,“ uvedl. Mezinárodní spolupráce je však podle něj v posledních letech narušována například obchodními válkami a zaváděním cel.
„Existuje tedy slabší potenciál pro účinnou mezinárodní akci, což investorům jen přidává na již tak enormní nejistotě,“ dodal.
Nejvýraznější ztráty mají těžaři
Nejvýraznější ztráty mají podle očekávání akcie těžebních firem. Například britský ropný kolos BP odepisoval po zahájení zhruba 27 procent, později ale ztrátu zmírnil na 16 procent. Více než 20 procent odepisovaly akcie britsko-nizozemské energetické skupiny Royal Dutch Shell, i ty ale ztrátu zmírnily. Mimo tento sektor pak akcie německého finančního ústavu Deutsche Bank spadly asi o 14 procent a jsou nejníže v historii.
„Předpokládal jsem, že na trhu uvidíme propad cen ropy o pět, možná o deset procent. Ale propad o 25 procent, to zbytek trhu naprosto vyděsilo,“ poznamenal šéf makléřské společnosti TD Ameritrade Chris Brankin. Říkat, že trhy procházejí divokými výkyvy, je podle něj řečeno ještě velmi mírně.
Londýnský index FTSE 100 měl po zahájení ztrátu 8,6 procenta, kterou pak zredukoval na 7,1 procenta, a pohyboval se kolem 6001 bodů. Podobně index DAX burzy ve Frankfurtu nad Mohanem snížil propad na 6,2 procenta a nacházel se blízko 10 828 bodů. Burza v Miláně, která ztrácela celý minulý týden, v pondělí začala se zpožděním. V prvních minutách vykazovala podle hlavního indexu FTSE/MIB pokles o 3,6 procenta, který ale záhy prohloubila na 10,5 procenta. Indikátor se tak nacházel v blízkosti 18 682 bodů.
Z méně rozvinutých trhů například burza v Aténách počáteční propad o více než 13 procent zmírnila na devět, index pražské burzy PX pak skoro šestiprocentní ztrátu zmírnil na méně než čtyři procenta a pohyboval se v blízkosti 925,20 bodu.
O deset procent v pondělí oslabily akcie saúdské těžební společnosti Saudi Aramco.
Ušetřena nezůstala ani pražská burza
„Index PX aktuálně ztrácí přes tři procenta. Akcie ČEZu se krátce obchodovaly za 420 korun za kus, což bylo nejméně od závěru roku 2017. Erste Group, pod kterou spadá Česká spořitelna, se krátce obchodovala za 610 korun za akcii. To bylo nejméně od poloviny roku 2016. Výrazné poklesy zaznamenala drtivá většina titulů. Výjimku prozatím tvoří akcie O2 Czech Republic, které přidávají více než procento,“ konstatuje hlavní ekonom BH Securities Štěpán Křeček.