Napětí na Blízkém východě a snižování těžby žene ceny ropy vzhůru

Zatímco v pondělí byly trhy svědky historicky nevídaného výprodeje květnového kontraktu a pádu cen americké lehké ropy WTI, středa přinesla zlom a zdražování, v němž pokračuje i čtvrtek. Způsobilo jej rostoucí napětí na Blízkém východě, ale také snížení těžby některými velkými producenty, které má omezit nadbytek ropy na trhu, doprovázené sliby některých vlád, že poskytnou svým ekonomikám další pomoc, aby zmírnily negativní dopady koronavirové pandemie na hospodářský růst. To by mohlo podpořit poptávku po ropě.

Kolem 22:00 cena severomořské ropy Brent stoupala o 7,4 procenta na 21,9 dolaru za barel. Americká lehká ropa WTI ve stejné době zdražovala o 23,4 % na 17 dolarů za barel. 

Tento týden zažívají ceny ropy bouřlivý vývoj. V pondělí se končící kontrakt na ropu WTI propadl poprvé do negativního teritoria, což znamená, že obchodníci platili kupujícím, aby si od nich vzali ropu, protože kvůli nedostatku skladovacích kapacit ji nemají kam uložit.

Obavy z kolapsu poptávky po zavedení omezení pro cestování, které má zabránit šíření nemoci COVID-19, a nedostatek skladovacích kapacit pro vytěženou ropu stále trhu dominují. Analytici však nečekají, že by se opakoval pondělní cenový šok.

Napětí mezi USA a Íránem elektrizuje trhy

Čtvrteční prudký růst je reakcí na středeční oznámení prezidenta USA Donalda Trumpa, že nařídil americkému námořnictvu, aby zahájilo palbu a zničilo veškeré íránské lodě, které by obtěžovaly americká plavidla v Perském zálivu. Šéf íránských revolučních gard pak řekl, že Teherán zničí americké válečné lodě, pokud bude ohrožena bezpečnost jejich plavidel.

„To znovu zvyšuje napětí mezi USA a Íránem. Vzhledem k přebytku na ropném trhu je ale obtížné v tom vidět trvalou podporu trhu, ledaže by situace dále eskalovala,“ uvedl stratég ING Warren Patterson.

Růstu cen napomáhají i signály oživení poptávky po ropě v Číně. „Když se podíváte na tuto zemi, vidíte, že silniční doprava a provoz rafinérií se zvedají,“ řekl šéfekonom švýcarské soukromé banky Julius Baer Norbert Rücker pro server listu Wall Street Journal.  

Trhu pomáhá také snížení těžby některými producenty. Kuvajt již začal snižovat dodávky na mezinárodní trhy, přestože dohoda o snížení těžby uzavřená skupinou OPEC+ platí až od 1. května, napsala agentura Reuters.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Europoslanci schválili postupný zákaz dovozu ruského plynu

Evropský parlament (EP) ve středu ve Štrasburku schválil zákaz dovozu ruského plynu do Evropy nejpozději do podzimu roku 2027. Nařízení se týká zkapalněného zemního plynu (LNG), jehož dovoz by měl skončit nejpozději k 1. lednu 2027, i dovozu potrubního plynu, kdy je nejzazší termín za určitých podmínek 1. listopadu téhož roku.
17. 12. 2025Aktualizováno17. 12. 2025

Spotřeba uhlí bude letos rekordní, předpovídá agentura IEA

Spotřeba uhlí bude letos opět rekordní, proti loňsku se zvýší o půl procenta a dosáhne 8,85 miliardy tun. Částečně je to způsobeno politikou vlády amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ve svém výhledu o vývoji poptávky po tomto palivu to píše Mezinárodní agentura pro energii (IEA). Spalování uhlí je přitom jedním z největších zdrojů skleníkových plynů, které významně přispívají ke změně klimatu.
17. 12. 2025

Přesunutí poplatků za zelené zdroje je dle Davida správné. Na dluh, míní Hladík

„Nepochybuji o tom, že to je krok správným směrem, ale nebude to stačit,“ reagoval europoslanec Ivan David (SPD) na krok vlády, která počítá s tím, že bude ze státního rozpočtu hradit poplatky za obnovitelné zdroje energie. Vyjít by to mělo na sedmnáct miliard korun, což bude každoročně na dluh budoucích generací, varoval exministr životního prostředí a poslanec Petr Hladík (KDU-ČSL). Vyzval k pomoci energeticky náročným odvětvím. Převedení poplatků na stát je podle prezidenta Svazu průmyslu a dopravy Jana Rafaje „extrémně důležitý krok“ pro energeticky náročný průmysl, po němž svaz volal mnoho let. Pozvání do Událostí, komentářů přijala také ředitelka Masarykova ústavu vyšších studií ČVUT Vladimíra Dvořáková. Moderoval Daniel Takáč.
17. 12. 2025

EK zmírnila plán na zákaz prodeje automobilů se spalovacími motory

Evropská komise (EK) zmírnila plán na zákaz prodeje automobilů se spalovacími motory v Evropské unii od roku 2035. Nový návrh požaduje, aby se emise oxidu uhličitého (CO2) u nových aut snížily o devadesát procent proti úrovni z roku 2021, tedy nikoli o sto procent, jak bylo původně plánováno.
16. 12. 2025Aktualizováno16. 12. 2025
Načítání...