Cena americké ropy se houpe. Po propadu se dostala nejprve nahoru a pak zase spadla

Nahrávám video
Události: Otřes na americkém trhu s ropou
Zdroj: ČT24

Cena americké lehké ropy West Texas Intermediate (WTI) se po pondělním prudkém propadu, kdy se poprvé ocitla za dobu trvání těchto obchodů v minusu, nejpve dostala do kladných hodnot, ale pak zase spadla. V případě prvního poklesu šlo o květnový kontrakt, jehož platnost končí v úterý a který tudíž nemá velkou vypovídací hodnotu. Teď už ale výrazně padá i červnový kontrakt. A analytici nevylučují ani další výkyvy, cena ropy by se mohla stabilizovat podle nich až v létě. V úterý se propadla také pod dvacet dolarů za barel cena severomořské ropy Brent, a to poprvé za 18 let. Za jejím poklesem stojí především negativní dopady koronavirové krize na poptávku.

Ropa Brent s dodáním v červnu v úterý zlevnila až o téměř 30 procent na 18,10 dolaru za barel. Později část ztrát smazala a kolem 20:55 SELČ se prodávala zhruba za 18,83 dolarů za barel.

Květnový kontrakt na WTI v úterý vypršel, uzavřel na ceně deseti dolarů za barel. V pondělí ropa WTI seanci skončila na minus 37,63 USD za barel. Červnový kontrakt, který mnohem lépe odráží realitu na trhu s ropou, kolem 21:00 SELČ ztrácel zhruba 43 procent a obchodoval se za 11,6 dolaru za barel.

Otřesy na trhu s ropou i v úterý srážela americké akcie. Index Dow Jones zakončil obchodování poklesem o 2,67 procenta, S&P 500 pak o 3,07 % a Nasdaq o 3,48 procenta.

Pondělní nezvyklé cenové pohyby souvisely zejména s technickými faktory. „Dnes je poslední den, kdy lze obchodovat květnový kontrakt. Od zítřka se již kupující kontraktu zavazuje k fyzickému vypořádání, což znamená, že musí být napojený na ropovody v Cushingu v Oklahomě. Vzhledem k rychlému vyčerpávání skladovací kapacity je však prakticky nemožné surovinu odebrat. Očekává se, že se skladovací kapacita v Cushingu naplní první týden v květnu,“ přibližil pondělní propad analytik společnosti Cyrrus Tomáš Pfeiler. 

To, že teď už u ropy WTI výrazně padá už i červnový kontrakt, má na svědomí několik faktorů. „Jednak tam nastal divoký exit retailových investorů, dále se investoři obávají negativního vlivu tak zvaného rebalancingu, tedy toho, že fondy typu US Oil Fund, který spousta drobných investorů využívá jako nástroj, jak ropu zainvestovat, budou v průběhu měsíce muset prodat červnový kontrakt a nakoupit červencový. V neposledním případě hraje roli i fakt, že snížení produkce nemusí nastat tak rychle. Americké firmy zatím plány na významnou redukci těžby neoznamují,“ komentuje situace Pfeiler.

Podle něho tak teď ropa zůstane v reakci na negativní náladu na trzích hodně rozkolísaná.

Koronavirová krize dusí poptávku po ropě

V případě pondělního propadu u WTI, byla cena středomořské ropy Brent vyšší hlavně proto, že na tomto typu ropy se už obchodoval červnový kontrakt. Ještě ráno stál přes 25 dolarů. „Rozdíl v cenách byl tedy přes čtyři dolary, nikoliv 24 dolarů, to je časový nesoulad. V případě Brentu navíc nehrozí bezprostřední vyčerpání skladovací kapacity, což vyšší cena zohledňuje,“ vysvětlil Pfeiler.

Brent se totiž těží většinou v přímořských oblastech. „Existuje tu možnost skladování v tankerech. Naproti tomu hlavní středisko obchodování WTI je v Cushingu v Oklahomě, kde mizící skladovací kapacita skutečně představuje kritický problém,“ nastínil Pfeiler.  

Na poptávku po ropě má zejména negativní dopad koronavirová krize a s tím související slabá poptávka. Obchodníci v pondělí květnový kontrakt prodávali za každou cenu, aby jim ropa nezůstala. Pokud by kontrakt do úterý neprodali, museli by po vypršení jeho platnosti ropu fyzicky převzít, což většina z nich teď nechce. Ve Spojených státech totiž kvůli vysoké těžbě rychle ubývá skladovacích kapacit, takže by mohl být problém i s krátkodobým uskladněním suroviny.

„Je jasné, že hlavním problémem trhu je teď nadbytek ropy ve Spojených státech a nedostatek skladovacích kapacit,“ uvedl podle agentury Reuters analytik Michael McCarthy ze společnosti CMC Markets.

Americký prezident Donald Trump v pondělí oznámil, že jeho administrativa uvažuje o přerušení dovozu ropy ze Saúdské Arábie, aby tak podpořila domácí ropný průmysl. „Určitě máme spoustu ropy, takže se na to podívám,“ prohlásil.

V úterý pak řekl, že americká vláda chce pomoci ropným firmám, aby zabránila ztrátě pracovních míst v odvětví. Trump požádal vládu o vypracování plánu finanční pomoci pro ropné společnosti. „Nikdy nenecháme skvělý americký ropný a plynárenský průmysl padnout,“ napsal na twitteru. „Pověřil jsem ministra pro energetiku a ministra financí, aby vytvořili plán, který uvolní finanční prostředky pro tyto velmi důležité společnosti a zajistí dlouhou budoucnost pracovních míst!“

Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC) a její spojenci se tento měsíc dohodli, že v květnu a červnu sníží těžbu o 9,7 milionu barelů denně. Podle analytiků však dohoda není dost výrazná na to, aby odstranila převis nabídky nad poptávkou.

Podle Pfeilera tak nelze vyloučit výraznější prodejní tlak, jelikož těžaři nemusí v až tak krátkém časovém horizontu přijít s hmatatelným omezením produkce.

Dalším významným faktorem bude podle něj chování velkých fondů v případě červnového kontraktu. „Fondy prodávají starší a kupují novější kontrakty proto, aby se vyhnuly fyzickému vypořádání. US Oil Fund teď drží 25 až 30 procent veškerých kontraktů s dodáním v červnu,“ říká Pfeiler.

Cena ropy by se měla podle něho stabilizovat v létě. „Do té doby zřejmě budou některé firmy nuceny produkci za jakoukoliv cenu ukončit. Zároveň dojde k částečnému návratu poptávky, jelikož globálně nastane uvolnění současných tvrdých restriktivních opatření kvůli COVID-19,“ dodává. 

Propad ceny ropy WTI nelze přeceňovat, říká Kovanda

Analytik Czech Fund Lukáš Kovanda soudí, že nelze přeceňovat pondělní propad cen západotexaské lehké ropy WTI, ačkoliv byl historicky zcela nebývalý.

„Zprávy o tom, že ropa ztratila všechnu svoji hodnotu nebo že kupující ropy dostává ještě navrch zaplaceno za to, že ji vůbec odebere, jsou poněkud nadnesené. V současnosti se s danou ropou obchoduje prostřednictvím 130 kontraktů, z nichž nejzazší vyprchává v lednu 2031. A pouze na jediném z nich včera byla záporná cena. Byl to právě kontrakt s dodáním v květnu 2020,“ dodává.

S kontraktem na dodání ropy v květnu 2020 se začalo obchodovat v listopadu 2014. „Od té doby si obchodníci a spekulanti s ropou víceméně jenom směňovali ,papírky', tedy právě ony kontrakty na dodání daného množství ropy v měsíci květnu 2020. Řada obchodníků či spekulantů, když tyto kontrakty obchoduje, vůbec nepočítá s tím, že si také příslušné barely s ropou někdy odebere. Sázejí zkrátka třeba na to, že pořídí kontrakt v jednom roce a v druhém jej zase se ziskem prodají,“ vysvětluje princip Kovanda.

A zmiňuje jeden příklad za všechny. „Třeba mezi 23. červnem 2017 a 5. říjnem 2018 zhodnotil termínový kontrakt na ropu WTI s dodáním v květnu 2020 – tedy přesně ten, který nyní vyprchává – o 45,5 procenta. Zdražil totiž v daném období ze zhruba 48 na 70 dolarů za barel. Na termínových kontraktech na ropu takto vydělávají třeba různé finanční instituce, banky či fondy, aniž by musely barely s ropou fyzicky převzít. Kdo se zbavil termínového kontraktu – de facto jen ,papírku' – právě třeba 5. října 2018, pochopitelně nikdy žádnou ropu fyzicky nepřevzal. Tím ,papírkem' se zavazoval k tomu, že ji převezme – ovšem až po dnešku. Což bylo v říjnu 2018 ještě dosti vzdálené datum,“ vyvětluje. 

Navíc ještě docela nedávno vykoupil také takřka čtvrtinu kontraktů na květnové dodání ropy WTI jeden velký kupec – fond US Oil Fund. „Jeho investoři spekulovali na to, že cena ropy vzroste. Přepočítali se. Když zjistili, že se mýlili a cena ropy nahoru nepůjde, začali prodávat své květnové kontrakty a nakupovat místo nich červnové a pozdější. Ale pozdě, prodělali,“ doplňuje Kovanda.

Barely s ropou lze uskladnit, jenže je to drahé. Supertankery, na nichž lze barely uložit, se běžně pronajímají za necelých 20 tisíc dolarů na den, nyní to je třeba až 400 tisíc dolarů za den, zmiňuje Kovanda. Navíc je třeba připočítat cenu pojištění.

Takže spekulantům, kteří drželi končící kontrakty, nezbylo než jít s cenou dolů, i do záporu. Pořád se jim totiž vyplatilo zaplatit za to, že někomu dalšímu ropu udají, třeba i 40 dolarů za barel. „Pořád je to zjevně vyšlo levněji než čelit nákladům plynoucím z převzetí fyzických barelů,“ uvedl Kovanda.

Situace se může opakovat

Podobná situace se může opakovat i v květnu, tentokrát by se týkala červnového kontraktu. „Na trhu může chybět velký kupec typu zmíněného fondu US Oil Fund, takže cena tím spíše zabředne ještě hlouběji do záporu než v pondělí. Pokud se však mezitím podaří alespoň zčásti americkou ekonomiku po koronaviru opět dostatečně nastartovat, včerejší pád do záporu bude opravdu jen historicky ojedinělou epizodou,“ uzavírá.

A jaký lze očekávat dopad na cenu pohonných hmot? V případě ceny benzinu hrají roli i jiné záležitosti než jen cena ropy, připomíná Pfeiler. A to náklady na rafinaci, distribuci, různé administrativní náklady, daně, ziskové marže. Nižší ceny ropy se do cen benzinu projevují proto se zpožděním.

Z údajů společnosti Finlord na základě dat Evropské komise vyplývá, že litr benzinu Natural 95 se v Česku aktuálně prodává průměrně za 26,60 Kč, litr nafty za 26,99 korun. Od začátku měsíce pohonné hmoty zlevnily zhruba o korunu. Analytici už dříve pokles odůvodňovali situací na trhu s ropou a celosvětovou pandemií nemoci covid-19. Trend má podle nich pokračovat i nadále.

„Průměrné ceny pohonných hmot v nejbližších týdnech poklesnou až o další jednu korunu. Následně by měla přijít stabilizace. Na konci pololetí by se tak průměrná cena měla pohybovat v rozmezí 26 až 27 korun za litr. Samozřejmě u nejlevnějších čerpacích stanic bude možné nadále tankovat za přibližně 23 až 24 koruny za litr,“ řekl analytik Finlordu Boris Tomčiak.

Analytici připomínají, že opatření proti šíření nákazy covid-19 mimo jiné snižují poptávku po pohonných hmotách. V Česku proto dočasně uzavřely některé své čerpací stanice například sítě MOL nebo Free1 GAS. Experti nevylučují, že kvůli současné situaci mohou některé pumpy skončit úplně.

„Pokud některé stanice zkrachují, půjde spíše o drobné malé prodejce než nadnárodní sítě, které mají vybudován lepší systém doprovodného prodeje s vysokou marží a mají tak vytvořený lepší polštář. Ve většině takových krachů nepůjde o zavření prodejny, nýbrž o prodej větší síti. Dojde tedy ke koncentraci na trhu, úplně zavřených pump bude maximálně několik desítek,“ řekl hlavní ekonom společnosti Natland Petr Bartoň.

Nákup ropy do státních rezerv by se teď vyplatil, správa čeká na vyjádření vlády

Současný propad cen ropy na světových trzích by mohl vést k dokoupení této suroviny do státních hmotných rezerv. Předseda Správy státních hmotných rezerv (SSHR) Pavel Švagr řekl, že se zdá, že takto výhodná doba k nákupu dlouho nebude. Česko od jara 2017 neplní směrnici Evropské unie, která požaduje po státech, které ropu netěží, aby měly zásoby minimálně na 90 dní. Česko má nyní zásoby na 84 dní. Švagr ale nechce výběrové řízení vypsat bez souhlasu vlády, pro kterou podle něj není záměr prioritní. 

„Bez souhlasu vlády nemohu takhle velký tendr vypsat. Na začátku března jsem kvůli tomu poslal dotaz na ministerstvo průmyslu a obchodu. Podle ministerstva ale nemá doplnění zásob v tuto chvíli kvůli boji s pandemií koronaviru prioritu,“ uvedl Švagr. Podle informací ČTK by 80 tisíc tun takzvané sladké ropy mohlo aktuálně vyjít zhruba na 350 milionů korun, dříve se hovořilo až o miliardě. 

SSHR v minulých letech opakovaně po vládě požadovala, aby doplnění ropy nebo ropných produktů do státních zásob schválila, nikdy ale neuspěla. Například v roce 2017 správa navrhovala buď nákup 80 tisíc tun takzvané sladké ropy, nebo 50 tisíc metrů krychlových nafty a 26 tisíc metrů krychlových benzinu. Tehdejší premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) po zamítavém stanovisku vlády uvedl, že navýšení zásob zablokovali ministři za hnutí ANO.

O možném přikoupení ropy do nouzových zásob se jednalo už v roce 2015. Mělo jít o sto tisíc tun takzvané sladké ropy, tedy nízkosirné neruské ropy, za více než miliardu korun. Bezpečnostní rada státu ale nákup nepodpořila. Nákup ropy podporoval tehdejší ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek (ČSSD), podle dřívějších informací s ním naopak nesouhlasil bývalý ministr financí a současný premiér Andrej Babiš (ANO). Nízkosirnou ropu SSHR v zásobách zatím nemá, v případě nutnosti by mohla být použita pro zpracování v rafinérii v Kralupech nad Vltavou.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Nejen řidiči a kurýři, ale i uklízečky či opraváři. Platformová práce je na vzestupu

Digitálním platformám v Česku každý rok přibývá zákazníků i míst, kde působí. Alespoň jednou měsíčně si takzvanou platformovou prací vydělává zhruba 145 tisíc lidí, vyplývá ze studie Centra ekonomických a tržních analýz (CETA). A nejde už jen o kurýry či řidiče. V nabídce jsou i řemeslnické práce, úklid, opravy či hlídání dětí. Pravidla v EU upravuje směrnice, kterou má Česko převzít do 2. prosince. Resort práce a sociálních věcí už představil návrh příslušného zákona.
před 13 mminutami

Vládní slib o nižší firemní dani možná padne. Schillerová preferuje zrychlení odpisů

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) řekla České televizi, že namísto snížení daně z příjmu firem z 21 na 19 procent se kloní ke zrychlení firemních odpisů. V programovém prohlášení kabinet přitom avizoval obojí, ministryně ale nyní vzkazuje, že to si stát dovolit nemůže.
před 10 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali navrhovanou horní hranici pro úroky

Hosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali vládní návrh, podle nějž má při poskytování spotřebitelských úvěrů platit horní hranice pro úroky. Jiný výpočet by platil pro malé půjčky do dvaceti tisíc na dobu do jednoho roku a další pro zbytek úvěrů. Diskuse na toto téma se zúčastnili člen Asociace poskytovatelů nebankovních úvěrů Jakub Hauptmann, právník Konsorcia dluhových poraden Jakub Sosna a hlavní ekonom ČSOB Jan Bureš. Pořad se věnoval také problematice rodinného podnikání, o níž hovořili generální ředitel Newton University Jiří Koleňák a majitel firmy Koupelny Syrový Matouš Syrový. Debata se týkala i rekordní investice do českého start-upu Mews, o níž hovořil partner investiční skupiny DEPO Ventures Petr Šíma. Diskusí provázeli Nina Ortová a Jakub Musil.
před 16 hhodinami

VideoRůst cen pohonných hmot „prosakuje“ i do lesních prací, dřevo může zdražit

Rostoucí ceny pohonných hmot v souvislosti s válkou na Blízkém východě zvyšují náklady i dřevařským firmám a lesním hospodářům. Hodně paliva spotřebují například při těžbě. Zdražuje ale i přeprava dříví. To se časem může promítnout i do cen pro koncové zákazníky. O zdražení své práce hovoří i dřevorubci, někteří prý se stoupajícími cenami bojují dlouhodobě. Růst nákladů pak zasáhne rovněž lesníky. Prodraží se jim například jarní sázení.
před 21 hhodinami

Česko se přidalo k prohlášení ohledně zabezpečení Hormuzského průlivu

Čtrnáct států včetně Česka se v pátek připojilo ke společnému prohlášení, ve kterém evropské a další země vyjadřují ochotu přispět k zajištění bezpečné plavby Hormuzským průlivem. Píše o tom agentura Reuters. Státy v prohlášení také vyzývají k zastavení íránských vzdušných útoků i dalších pokusů tento průliv zablokovat. Italský ministr zahraničí Antonio Tajani zdůraznil, že prohlášení má politický, nikoli vojenský charakter. Mluvčí tuzemského ministerstva zahraničních věcí Adam Čörgő sdělil, že Česko podpisem potvrdilo své pozice a solidaritu se spojenci.
21. 3. 2026Aktualizováno21. 3. 2026

Benzin v Česku je nejdražší za skoro dva roky, nafta od listopadu 2022

Průměrná cena benzinu v tuzemsku vzrostla kvůli bojům na Blízkém východě na 40 korun za litr, což je nejvíce od května 2024. Nafta zdražila na průměrných 44,62 koruny za litr, naposledy byla obdobně drahá v listopadu 2022, plyne z údajů společnosti CCS. Ceny paliv setrvale rostou v reakci na izraelsko-americké údery v Íránu. Průměrná cena naturalu od té doby stoupla o 6,40 koruny a diesel, na jehož ceně se vývoj podepisuje výrazněji, zdražil o 11,50 koruny.
21. 3. 2026Aktualizováno21. 3. 2026

Video„Je realistický,“ hájí rozpočet Nacher. Skopeček tepe deficit i výdaje na obranu

Prezident Petr Pavel v pátek podepsal státní rozpočet na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Ten už vyšel ve Sbírce zákonů, Česko tak přestalo hospodařit v rozpočtovém provizoriu. Hlava státu však vládě vytýká nízké výdaje na obranu. Podle místopředsedy sněmovny Patrika Nachera (ANO) je však v letošním rozpočtu oproti loňskému skutečnému o 24 miliard korun na obranu více. Ze schodku prý radost nemá, ovšem rozpočet označil za „realistický a pravdivý.“ Místopředseda dolní komory Jan Skopeček (ODS) tvrdí, že prezident nemá do rozpočtového procesu zasahovat případným vetem, ale jeho výhrady – včetně vysokého deficitu i výdajů na obranu – ocenil. Rozpočet dle něj není v souladu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
21. 3. 2026

USA dočasně povolily nákup sankcionované íránské ropy již naložené na tankerech

Spojené státy povolily zemím nakupovat po dobu třceti dní sankcionovanou íránskou ropu, která je již naložena na tankerech na moři. Píše o tom agentura AFP. Povolení se týká také naložených ropných produktů. Podle AFP jde o snahu stabilizovat světové trhy s ropou. Americký ministr financí Scott Bessent na síti X uvedl, že tímto rozhodnutím USA rychle uvolní asi 140 milionů barelů íránské ropy.
21. 3. 2026Aktualizováno21. 3. 2026
Načítání...