Česko bránou Kataru do Evropy. Obě země plánují otevřít své ambasády

3 minuty
Horizont ČT24: Česká diplomacie v Kataru. V Česku se otevře ambasáda
Zdroj: ČT24

Česko podle všeho utuží své diplomatické styky s blízkovýchodním Katarem a obě země se navzájem chystají zřídit diplomatická zastoupení. Poptávka po ambasádách vzešla z katarské cesty ministra zahraničí Tomáše Petříčka (ČSSD), který v ropné monarchii jedná i o vzájemném obchodě.

„Katar s ohledem na politický vývoj v regionu má zájem hledat nové partnery. My bychom jim mohli nabídnout Česko jako zemi ve střední Evropě, odkud mohou dál působit v Evropské unii,“ soudí ministr Petříček.

Podle něj může Česká republika nabídnout vedle tradičních oblastí spolupráce, jako je turistika, lázeňství nebo zdravotnictví, spolupráci také v hi-tech oblastech, jako jsou obnovitelné zdroje, telekomunikační technologie či nové trendy v recyklaci.

„Patříme mezi světovou špičku v automobilovém a strojírenském průmyslu, letectví či obranném sektoru,“ dodává šéf české diplomacie. Obrat vzájemného obchodu obou zemí se v současnosti pohybuje kolem 2,4 miliardy korun. A zboží míří víceméně jen směrem z Česka do Kataru.

Údaje o společném obchodě Česka s Katarem
Zdroj: ČT24/MPO

Katarský ministr zahraničí Muhamed Abdulrahmán Ál Thání podle českého ministerstva nabídl Česku na dva roky zdarma prostory pro zřízení ambasády. Zároveň má Katar v plánu recipročně otevřít úřad v Praze.

Stát v izolaci

Země je synonymem pro luxus a bohatství navzdory snaze sousedních států ekonomicky ji zničit. Izolací Katar trestají už dva roky za jeho vazby na Írán a údajně i na teroristy. Další ultimáta, jako třeba snahu zrušit vlivnou stanici Al Jazeera, Katar ustál. Blízké státy proto dál blokují jeho hranice, lety nebo obchod.

Kataru ale sebevědomí neschází díky jeho bohatým přírodním zdrojům ropy a zemního plynu. A kromě obchodu usiluje stát i o vzrůst prestiže pořádáním vrcholných akcí. Po nedávném mistrovství světa v atletice se tu chystá nadcházející světový šampionát ve fotbale. Právě kvůli mistrovství Katar spustil mohutné investice, v přepočtu za 5 bilionů korun.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump s Ruttem dospěli k rámci dohody o Grónsku, USA cla nezvýší

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede plánovaná dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Podrobnosti ohledně obsahu dohody ovšem nespecifikoval. Rutte uvedl, že s Trumpem ve středu nehovořil o tom, zda Grónsko zůstane součástí Dánského království.
včeraAktualizovánopřed 12 mminutami

Skvělá příležitost a maraton schůzek, hodnotí dva dny v Davosu Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) na síti X oznámil, že se na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu setkal se šesti prezidenty, pěti premiéry včetně německého kancléře Friedricha Merze, se šéfem NATO Markem Ruttem, s běloruskou opoziční lídryní Svjatlanou Cichanouskou i se špičkami byznysu. Dva dny na ekonomickém fóru podle něj byly „skvělou příležitostí“ sejít se s lídry z celého světa a podpořit export a investice tuzemských firem i do zemí mimo Evropu a vzájemný turistický ruch.
před 3 hhodinami

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Spojené státy nadále počítají s tím, že získají Grónsko, nepoužijí k tomu ale sílu, prohlásil na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu americký prezident Donald Trump. Grónsko je autonomním územím Dánska. Večer pak Trump oznámil, že se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. V Davosu také slíbil, že USA budou vždy stát při Severoatlantické alianci, zároveň ale zpochybnil závazky spojenců k NATO a kritizoval evropské země.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Počet obětí vlakové nehody ve Španělsku vzrostl na 43, pátrání pokračuje

Počet obětí nedělní srážky vlaků na jihu Španělska vzrostl na 43 poté, co záchranáři ve středu odpoledne v troskách nalezli další tělo. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na andaluské úřady. Zásah na místě nadále pokračuje i s využitím těžké techniky. Odbory španělských strojvedoucích zároveň pohrozily stávkou, požadují zajistit bezpečnost na železnici.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Šéf Ryanairu vyloučil, že by firmu mohl koupit Musk, kterého nedávno urazil

Americký miliardář Elon Musk nemůže koupit irskou nízkonákladovou leteckou společnost Ryanair, ačkoli by to pro něj byla lepší investice než převzetí sociální sítě X, uvedl ve středu šéf Ryanairu Michael O'Leary. Pokračoval tak ve slovní přestřelce s Muskem, jehož nedávno počastoval vulgarismem, jímž komentoval miliardářovy (nízké) intelektuální schopnosti. Musk následně navrhl, že by mohl Ryanair koupit, připomíná agentura Reuters.
před 7 hhodinami

Agentury: Izraelská armáda zabila v Gaze jedenáct lidí

Počet obětí středeční izraelské palby při několika různých incidentech v Pásmu Gazy stoupl na jedenáct, mezi zabitými jsou také dvě děti, jedna žena a tři novináři včetně spolupracovníka agentury AFP, informovaly tiskové agentury s odvoláním na zdravotníky v Gaze. Izraelská armáda ohledně úmrtí novinářů uvedla, že byli podezřelí z obsluhy dronu napojeného na teroristické hnutí Hamás. Už dříve sdělila, že zabila osobu, kterou označila za teroristu a která podle ní vstoupila na území pod její kontrolou a představovala pro izraelské vojáky hrozbu.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...