Byl to sarin. Vědci tvrdí, že našli příčinu nemoci ze Zálivu

Už tři desetiletí vědci diskutují o příčině takzvané „nemoci z války v Perském zálivu“ (GWI). Jde o soubor nevysvětlitelných chronických příznaků, které postihovaly veterány války v Perském zálivu. Podle nejnovější studie za zdravotními komplikacemi stojí nervový plyn sarin.

Krátce po válce v Perském zálivu začala více než čtvrtina amerických a koaličních veteránů, kteří se zúčastnili bojů, hlásit řadu chronických příznaků, hlavně únavu, horečku, noční pocení, ale také problémy s pamětí a soustředěním, průjem, sexuální dysfunkce a chronické bolesti celého těla.

Od té doby se hledaly možné příčiny. Na seznamu podezřelých se ocitl stres, očkování, hořící ropné vrty i vystavení pesticidům, nervovému plynu, léky proti nervovému plynu a ochuzený uran. V průběhu let studie zjistily statistické souvislosti s několika z těchto faktorů, ale žádná příčina nebyla všeobecně přijata.

Roku 2008 americký Kongres dospěl ve 450stránkové analýze k závěru, že příčiny zná. Ve zprávě tehdy konstatoval: „Vědecké důkazy nemohou nechat nikoho na pochybách, že nemoc označovaná jako Syndrom války v Zálivu je skutečná, způsobují ji opravdové příčiny a má vážné následky pro postižené veterány. Za syndrom mohou hlavně dva faktory. Tablety s účinnou látkou, které vojáci užívali jako prevenci před účinky nervového plynu, a v bojích hojně používané pesticidy. Část vojáků navíc mohla onemocnět při likvidaci iráckých zásob jedovatého sarinu.“

Jenže novější studie tyto závěry vylučovaly a bouraly jednu hypotézu za druhou. Nedávno například kvalitní práce v odborném časopise Scientific Reports nenašla v moči veteránů žádné důkazy o tom, že by byli vystaveni ochuzenému uranu.

Konečné slovo: Sarin

Řada expertů existenci zálivového syndromu popírala, jiní hledali příčiny v psychických stavech. Teprve nyní vědci pod vedením doktora Roberta Haleyho tuto záhadu vyřešili. Na základě podrobné genetické studie prokázali, že za tento syndrom je z velké části zodpovědný nervový plyn sarin. Výsledky vyšly v recenzované studii v odborném časopise Environmental Health Perspectives.

„Už v roce 1995, kdy jsme poprvé definovali nemoc z války v Zálivu, ukazovaly důkazy na vystavení nervově paralytickým látkám, ale trvalo mnoho let, než se podařilo najít nezvratné důkazy,“ uvedl Haley.

Jeho výzkumná skupina nejenže zjistila, že u veteránů vystavených sarinu je vyšší pravděpodobnost vzniku GWI, ale také zjistila, že na toto riziko má vliv gen, který za normálních okolností umožňuje tělu některých lidí lépe odbourávat nervový plyn. U veteránů války v Zálivu se slabou variantou genu, kteří byli vystaveni působení sarinu, se příznaky GWI projevily častěji než u ostatních veteránů vystavených sarinu, kteří měli silnou formu genu.

„Jednoduše řečeno, naše zjištění dokazují, že nemoc z války v Zálivu byla způsobena sarinem, který se uvolnil při bombardování iráckých skladů a výrobních zařízení chemických zbraní,“ uvedl Haley, který se nemoci věnuje už 28 let. „Stále existuje víc než sto tisíc veteránů války v Zálivu, kteří při léčbě této nemoci nedostanou pořádnou pomoc. Doufáme, že náš výzkum urychlí hledání lepší léčby.“

Zneužitý pesticid

Sarin je toxická, uměle vyrobená, nervově paralytická látka, jež byla původně vyvinutá jako pesticid. Ukázalo se ale, že kromě škůdců zabíjí i lidi, a tak se začala využívat i pro vojenské účely. Její výroba byla mezinárodními dohodami zakázána v roce 1997.

Když jsou lidé vystaveni kapalné nebo plynné formě této látky, sarin se dostane do těla kůží nebo dýcháním a potom napadá nervový systém. Když je člověk vystavený velkému množství sarinu, je nejčastěji důsledkem smrt, ale při nižším množství této bojové látky je důsledkem častěji dlouhodobé poškození mozkových funkcí.

Americká armáda potvrdila, že během války v Perském zálivu byly v Iráku nalezeny a posléze zajištěny nejrůznější chemické látky včetně sarinu. Satelitní snímky zdokumentovaly například velký oblak stoupající z iráckého skladu chemických zbraní, který bombardovala americká a koaliční letadla. Dým z něj zasáhl pozice amerických pozemních jednotek, kde spustil tisíce poplachů nervového plynu, jež potvrdily, že kouř obsahuje sarin.

Bez zkreslení

Už některé starší studie našly u veteránů války v Zálivu, kteří sami uváděli vystavení sarinu, podezřele často příznaky GWI. Tyto práce ale nebyly úplně přesvědčivé –⁠ jak ví každý historik, lidská paměť je velmi nespolehlivá.

„Naše nová studie je ale tak přesvědčivá a průkazná tím, že spojuje GWI s velmi silnou interakcí mezi genem a prostředím, kterou nelze vysvětlit chybami ve vzpomínkách ani jinými zkresleními v datech,“ argumentuje Haley.

Společně se svými kolegy zkoumal 508 veteránů s GWI a 508 veteránů, u kterých se nevyskytly žádné příznaky této nemoci. Vybral je náhodně z více než osmi tisícovek veteránů ze Zálivu, kteří vyplnili dotazník U.S. Military Health Survey.

Vědci u nich testovali, jestli mohli být sarinu vystaveni, ale současně zkoumali i jejich vzpomínky na dobu ve válce. Vzorky krve a DNA pak testovali na varianty genu zvaného PON1. Existují dvě verze PON1: varianta Q vytváří krevní enzym, který účinně rozkládá sarin, zatímco varianta R pomáhá tělu rozkládat jiné chemické látky, ale není účinná při ničení sarinu. Každý člověk nese dvě kopie PON1, což mu dává buď genotyp QQ, RR nebo QR.

Ukázalo se, že u veteránů s genotypen RR, který by měl být prakticky neschopný odbourávat sarin, reaguje jejich tělo výrazně více než u těch, kdo mají kombinaci QQ schopnou sarin odbourávat. To je pro vědce silný důkaz, že tito vojci opravdu byli vystavení sarinu a že projevy spojené s nemocí ze Zálivu se dají této látce přičítat.

„Vaše riziko se zvyšuje postupně v závislosti na vašem genotypu, protože tyto geny zprostředkovávají, jak dobře vaše tělo sarin inaktivuje,“ řekl Haley. „Neznamená to, že nemůžete onemocnět nemocí z války v Zálivu, pokud máte genotyp QQ, protože i nejvyšší úroveň genetické ochrany může být překonána vyšším množstvím sarinu.“

Výzkum nevylučuje, že za malý počet případů nemoci z války v Zálivu může být zodpovědná i jiná chemická látka. Další testy, přestože byly velmi detailní, ale žádné takové příčiny nenašly. „Neexistuje žádný jiný rizikový faktor, který by mohl mít takový vliv, jako má prokazatelně sarin,“ dodal Haley. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Začátek léta byl výjimečně horký a suchý, oceány nejžhavější v dějinách měření

Západní Evropa zažila letos v červnu a červenci rekordně teplý začátek léta a maximální teploty zaznamenaly v červenci podruhé za sebou také světové oceány. Vysoké teploty a sucho v Evropě způsobily rozsáhlé požáry a nízké průtoky řek. Vyplývá to ze zprávy, kterou zveřejnila evropská služba Copernicus pro sledování změn klimatu.
před 5 mminutami

Míchají i fermentují. Bioboti z Brna by mohli pomáhat vařit pivo

Vědci z brněnského institutu CEITEC VUT vyvinuli mikroskopické roboty, kteří by v budoucnu mohli zrychlit výrobu piva i zjednodušit kontrolu kvality potravin. Jejich magneticky ovládaní bioboti totiž dokážou během kvašení sami promíchávat kapalinu, urychlovat fermentaci a po dokončení procesu se navíc sami oddělit od výsledného produktu. Výsledky vydal tým Martina Pumery v časopise ACS Nano.
včera v 08:00

Pyramidy přečkaly čtyři tisíce let zemětřesení. Vědci vysvětlili proč

Ani relativně silná zemětřesení z tohoto týdne nedokázala nijak poškodit egyptské pyramidy. Jejich odolnost vůči těmto ničivým jevům je nečekané silná, popsala nová studie.
8. 8. 2026
Doporučujeme

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
7. 8. 2026
Doporučujeme

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
7. 8. 2026

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
7. 8. 2026

Pobyt u vodních ploch zvyšuje duševní pohodu, ukázala mezinárodní studie

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.
7. 8. 2026

Od Moravy po Maďarsko. Srpnová horká vlna se zapíše do dějin klimatologie

Ve střední Evropě zvolna končí další mimořádně horké období. Těžiště vlny veder se na začátku srpna přesunulo především nad Moravu, Maďarsko, Slovensko a východní Rakousko. Odpolední teploty na rozsáhlém území překračovaly 35 stupňů Celsia a lokálně se dostávaly až ke čtyřicítce. Ještě významnější jsou ale velmi teplé noci, během kterých teplota nejen v centrech měst, ale i ve vyvýšených polohách zůstávala výrazně nad dvaceti stupni. Výsledkem jsou opět nové teplotní rekordy – včetně těch absolutních.
6. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.