Byl to sarin. Vědci tvrdí, že našli příčinu nemoci ze Zálivu

Už tři desetiletí vědci diskutují o příčině takzvané „nemoci z války v Perském zálivu“ (GWI). Jde o soubor nevysvětlitelných chronických příznaků, které postihovaly veterány války v Perském zálivu. Podle nejnovější studie za zdravotními komplikacemi stojí nervový plyn sarin.

Krátce po válce v Perském zálivu začala více než čtvrtina amerických a koaličních veteránů, kteří se zúčastnili bojů, hlásit řadu chronických příznaků, hlavně únavu, horečku, noční pocení, ale také problémy s pamětí a soustředěním, průjem, sexuální dysfunkce a chronické bolesti celého těla.

Od té doby se hledaly možné příčiny. Na seznamu podezřelých se ocitl stres, očkování, hořící ropné vrty i vystavení pesticidům, nervovému plynu, léky proti nervovému plynu a ochuzený uran. V průběhu let studie zjistily statistické souvislosti s několika z těchto faktorů, ale žádná příčina nebyla všeobecně přijata.

Roku 2008 americký Kongres dospěl ve 450stránkové analýze k závěru, že příčiny zná. Ve zprávě tehdy konstatoval: „Vědecké důkazy nemohou nechat nikoho na pochybách, že nemoc označovaná jako Syndrom války v Zálivu je skutečná, způsobují ji opravdové příčiny a má vážné následky pro postižené veterány. Za syndrom mohou hlavně dva faktory. Tablety s účinnou látkou, které vojáci užívali jako prevenci před účinky nervového plynu, a v bojích hojně používané pesticidy. Část vojáků navíc mohla onemocnět při likvidaci iráckých zásob jedovatého sarinu.“

Jenže novější studie tyto závěry vylučovaly a bouraly jednu hypotézu za druhou. Nedávno například kvalitní práce v odborném časopise Scientific Reports nenašla v moči veteránů žádné důkazy o tom, že by byli vystaveni ochuzenému uranu.

Konečné slovo: Sarin

Řada expertů existenci zálivového syndromu popírala, jiní hledali příčiny v psychických stavech. Teprve nyní vědci pod vedením doktora Roberta Haleyho tuto záhadu vyřešili. Na základě podrobné genetické studie prokázali, že za tento syndrom je z velké části zodpovědný nervový plyn sarin. Výsledky vyšly v recenzované studii v odborném časopise Environmental Health Perspectives.

„Už v roce 1995, kdy jsme poprvé definovali nemoc z války v Zálivu, ukazovaly důkazy na vystavení nervově paralytickým látkám, ale trvalo mnoho let, než se podařilo najít nezvratné důkazy,“ uvedl Haley.

Jeho výzkumná skupina nejenže zjistila, že u veteránů vystavených sarinu je vyšší pravděpodobnost vzniku GWI, ale také zjistila, že na toto riziko má vliv gen, který za normálních okolností umožňuje tělu některých lidí lépe odbourávat nervový plyn. U veteránů války v Zálivu se slabou variantou genu, kteří byli vystaveni působení sarinu, se příznaky GWI projevily častěji než u ostatních veteránů vystavených sarinu, kteří měli silnou formu genu.

„Jednoduše řečeno, naše zjištění dokazují, že nemoc z války v Zálivu byla způsobena sarinem, který se uvolnil při bombardování iráckých skladů a výrobních zařízení chemických zbraní,“ uvedl Haley, který se nemoci věnuje už 28 let. „Stále existuje víc než sto tisíc veteránů války v Zálivu, kteří při léčbě této nemoci nedostanou pořádnou pomoc. Doufáme, že náš výzkum urychlí hledání lepší léčby.“

Zneužitý pesticid

Sarin je toxická, uměle vyrobená, nervově paralytická látka, jež byla původně vyvinutá jako pesticid. Ukázalo se ale, že kromě škůdců zabíjí i lidi, a tak se začala využívat i pro vojenské účely. Její výroba byla mezinárodními dohodami zakázána v roce 1997.

Když jsou lidé vystaveni kapalné nebo plynné formě této látky, sarin se dostane do těla kůží nebo dýcháním a potom napadá nervový systém. Když je člověk vystavený velkému množství sarinu, je nejčastěji důsledkem smrt, ale při nižším množství této bojové látky je důsledkem častěji dlouhodobé poškození mozkových funkcí.

Americká armáda potvrdila, že během války v Perském zálivu byly v Iráku nalezeny a posléze zajištěny nejrůznější chemické látky včetně sarinu. Satelitní snímky zdokumentovaly například velký oblak stoupající z iráckého skladu chemických zbraní, který bombardovala americká a koaliční letadla. Dým z něj zasáhl pozice amerických pozemních jednotek, kde spustil tisíce poplachů nervového plynu, jež potvrdily, že kouř obsahuje sarin.

Bez zkreslení

Už některé starší studie našly u veteránů války v Zálivu, kteří sami uváděli vystavení sarinu, podezřele často příznaky GWI. Tyto práce ale nebyly úplně přesvědčivé –⁠ jak ví každý historik, lidská paměť je velmi nespolehlivá.

„Naše nová studie je ale tak přesvědčivá a průkazná tím, že spojuje GWI s velmi silnou interakcí mezi genem a prostředím, kterou nelze vysvětlit chybami ve vzpomínkách ani jinými zkresleními v datech,“ argumentuje Haley.

Společně se svými kolegy zkoumal 508 veteránů s GWI a 508 veteránů, u kterých se nevyskytly žádné příznaky této nemoci. Vybral je náhodně z více než osmi tisícovek veteránů ze Zálivu, kteří vyplnili dotazník U.S. Military Health Survey.

Vědci u nich testovali, jestli mohli být sarinu vystaveni, ale současně zkoumali i jejich vzpomínky na dobu ve válce. Vzorky krve a DNA pak testovali na varianty genu zvaného PON1. Existují dvě verze PON1: varianta Q vytváří krevní enzym, který účinně rozkládá sarin, zatímco varianta R pomáhá tělu rozkládat jiné chemické látky, ale není účinná při ničení sarinu. Každý člověk nese dvě kopie PON1, což mu dává buď genotyp QQ, RR nebo QR.

Ukázalo se, že u veteránů s genotypen RR, který by měl být prakticky neschopný odbourávat sarin, reaguje jejich tělo výrazně více než u těch, kdo mají kombinaci QQ schopnou sarin odbourávat. To je pro vědce silný důkaz, že tito vojci opravdu byli vystavení sarinu a že projevy spojené s nemocí ze Zálivu se dají této látce přičítat.

„Vaše riziko se zvyšuje postupně v závislosti na vašem genotypu, protože tyto geny zprostředkovávají, jak dobře vaše tělo sarin inaktivuje,“ řekl Haley. „Neznamená to, že nemůžete onemocnět nemocí z války v Zálivu, pokud máte genotyp QQ, protože i nejvyšší úroveň genetické ochrany může být překonána vyšším množstvím sarinu.“

Výzkum nevylučuje, že za malý počet případů nemoci z války v Zálivu může být zodpovědná i jiná chemická látka. Další testy, přestože byly velmi detailní, ale žádné takové příčiny nenašly. „Neexistuje žádný jiný rizikový faktor, který by mohl mít takový vliv, jako má prokazatelně sarin,“ dodal Haley. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Od ISS se na Zemi předčasně vrací loď Dragon kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Od Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se ve středu odpoutala kosmická loď Dragon se čtyřmi astronauty, které americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) stahuje předčasně z mise kvůli zdravotnímu stavu jednoho z nich. Přistání lodě na Zemi se očekává ve čtvrtek okolo 9:40 SEČ. Podle zdravotního ředitele NASA Jamese Polka nejde o nouzovou evakuaci.
před 5 hhodinami

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Vědci naznačili, proč jsou někteří primáti homosexuální

Homosexualita je u savců natolik rozšířená, že to podle vědců nemůže být ani náhoda, ani omyl. Hledají proto evoluční příčiny a nový výzkum přinesl rovnou několik zajímavých poznatků.
před 14 hhodinami

Riziko jo-jo efektu je u léků na hubnutí zásadní, zjistili vědci

Nová studie vědců z Oxfordu odhalila velkou hrozbu toho, že po vysazení nejmodernějších a velmi účinných léků proti obezitě se hmotnost opět velmi rychle vrací.
před 16 hhodinami

Zvyšte daně na slazené nápoje, vyzývá státy WHO. Česku by to dle analýzy pomohlo

Světová zdravotnická organizace (WHO) doporučila členským zemím, aby zvýšily daně na slazené a alkoholické nápoje s cílem omezit jejich spotřebu a finančně podpořit zdravotnictví. Podle WHO fakt, že většina zemí má na tyto nápoje stále nízké daně, přispívá k nárůstu počtů nemocných obezitou, cukrovkou, chorobami srdce a rakovinou.
před 19 hhodinami

Virus HIV se učí odolávat jedinému léku. Tvrdě za to ale platí

Vědci z americké společnosti Gilead Sciences, která má jediný účinný lék na HIV, otestovali, jestli se tento virus této látce nedokáže přizpůsobit. Výsledky naznačují, že ano, ale současně ukazují, že to ve skutečnosti nemusí být příliš nebezpečné.
13. 1. 2026

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapiens na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
12. 1. 2026
Načítání...