Byl to sarin. Vědci tvrdí, že našli příčinu nemoci ze Zálivu

Už tři desetiletí vědci diskutují o příčině takzvané „nemoci z války v Perském zálivu“ (GWI). Jde o soubor nevysvětlitelných chronických příznaků, které postihovaly veterány války v Perském zálivu. Podle nejnovější studie za zdravotními komplikacemi stojí nervový plyn sarin.

Krátce po válce v Perském zálivu začala více než čtvrtina amerických a koaličních veteránů, kteří se zúčastnili bojů, hlásit řadu chronických příznaků, hlavně únavu, horečku, noční pocení, ale také problémy s pamětí a soustředěním, průjem, sexuální dysfunkce a chronické bolesti celého těla.

Od té doby se hledaly možné příčiny. Na seznamu podezřelých se ocitl stres, očkování, hořící ropné vrty i vystavení pesticidům, nervovému plynu, léky proti nervovému plynu a ochuzený uran. V průběhu let studie zjistily statistické souvislosti s několika z těchto faktorů, ale žádná příčina nebyla všeobecně přijata.

Roku 2008 americký Kongres dospěl ve 450stránkové analýze k závěru, že příčiny zná. Ve zprávě tehdy konstatoval: „Vědecké důkazy nemohou nechat nikoho na pochybách, že nemoc označovaná jako Syndrom války v Zálivu je skutečná, způsobují ji opravdové příčiny a má vážné následky pro postižené veterány. Za syndrom mohou hlavně dva faktory. Tablety s účinnou látkou, které vojáci užívali jako prevenci před účinky nervového plynu, a v bojích hojně používané pesticidy. Část vojáků navíc mohla onemocnět při likvidaci iráckých zásob jedovatého sarinu.“

Jenže novější studie tyto závěry vylučovaly a bouraly jednu hypotézu za druhou. Nedávno například kvalitní práce v odborném časopise Scientific Reports nenašla v moči veteránů žádné důkazy o tom, že by byli vystaveni ochuzenému uranu.

Konečné slovo: Sarin

Řada expertů existenci zálivového syndromu popírala, jiní hledali příčiny v psychických stavech. Teprve nyní vědci pod vedením doktora Roberta Haleyho tuto záhadu vyřešili. Na základě podrobné genetické studie prokázali, že za tento syndrom je z velké části zodpovědný nervový plyn sarin. Výsledky vyšly v recenzované studii v odborném časopise Environmental Health Perspectives.

„Už v roce 1995, kdy jsme poprvé definovali nemoc z války v Zálivu, ukazovaly důkazy na vystavení nervově paralytickým látkám, ale trvalo mnoho let, než se podařilo najít nezvratné důkazy,“ uvedl Haley.

Jeho výzkumná skupina nejenže zjistila, že u veteránů vystavených sarinu je vyšší pravděpodobnost vzniku GWI, ale také zjistila, že na toto riziko má vliv gen, který za normálních okolností umožňuje tělu některých lidí lépe odbourávat nervový plyn. U veteránů války v Zálivu se slabou variantou genu, kteří byli vystaveni působení sarinu, se příznaky GWI projevily častěji než u ostatních veteránů vystavených sarinu, kteří měli silnou formu genu.

„Jednoduše řečeno, naše zjištění dokazují, že nemoc z války v Zálivu byla způsobena sarinem, který se uvolnil při bombardování iráckých skladů a výrobních zařízení chemických zbraní,“ uvedl Haley, který se nemoci věnuje už 28 let. „Stále existuje víc než sto tisíc veteránů války v Zálivu, kteří při léčbě této nemoci nedostanou pořádnou pomoc. Doufáme, že náš výzkum urychlí hledání lepší léčby.“

Zneužitý pesticid

Sarin je toxická, uměle vyrobená, nervově paralytická látka, jež byla původně vyvinutá jako pesticid. Ukázalo se ale, že kromě škůdců zabíjí i lidi, a tak se začala využívat i pro vojenské účely. Její výroba byla mezinárodními dohodami zakázána v roce 1997.

Když jsou lidé vystaveni kapalné nebo plynné formě této látky, sarin se dostane do těla kůží nebo dýcháním a potom napadá nervový systém. Když je člověk vystavený velkému množství sarinu, je nejčastěji důsledkem smrt, ale při nižším množství této bojové látky je důsledkem častěji dlouhodobé poškození mozkových funkcí.

Americká armáda potvrdila, že během války v Perském zálivu byly v Iráku nalezeny a posléze zajištěny nejrůznější chemické látky včetně sarinu. Satelitní snímky zdokumentovaly například velký oblak stoupající z iráckého skladu chemických zbraní, který bombardovala americká a koaliční letadla. Dým z něj zasáhl pozice amerických pozemních jednotek, kde spustil tisíce poplachů nervového plynu, jež potvrdily, že kouř obsahuje sarin.

Bez zkreslení

Už některé starší studie našly u veteránů války v Zálivu, kteří sami uváděli vystavení sarinu, podezřele často příznaky GWI. Tyto práce ale nebyly úplně přesvědčivé –⁠ jak ví každý historik, lidská paměť je velmi nespolehlivá.

„Naše nová studie je ale tak přesvědčivá a průkazná tím, že spojuje GWI s velmi silnou interakcí mezi genem a prostředím, kterou nelze vysvětlit chybami ve vzpomínkách ani jinými zkresleními v datech,“ argumentuje Haley.

Společně se svými kolegy zkoumal 508 veteránů s GWI a 508 veteránů, u kterých se nevyskytly žádné příznaky této nemoci. Vybral je náhodně z více než osmi tisícovek veteránů ze Zálivu, kteří vyplnili dotazník U.S. Military Health Survey.

Vědci u nich testovali, jestli mohli být sarinu vystaveni, ale současně zkoumali i jejich vzpomínky na dobu ve válce. Vzorky krve a DNA pak testovali na varianty genu zvaného PON1. Existují dvě verze PON1: varianta Q vytváří krevní enzym, který účinně rozkládá sarin, zatímco varianta R pomáhá tělu rozkládat jiné chemické látky, ale není účinná při ničení sarinu. Každý člověk nese dvě kopie PON1, což mu dává buď genotyp QQ, RR nebo QR.

Ukázalo se, že u veteránů s genotypen RR, který by měl být prakticky neschopný odbourávat sarin, reaguje jejich tělo výrazně více než u těch, kdo mají kombinaci QQ schopnou sarin odbourávat. To je pro vědce silný důkaz, že tito vojci opravdu byli vystavení sarinu a že projevy spojené s nemocí ze Zálivu se dají této látce přičítat.

„Vaše riziko se zvyšuje postupně v závislosti na vašem genotypu, protože tyto geny zprostředkovávají, jak dobře vaše tělo sarin inaktivuje,“ řekl Haley. „Neznamená to, že nemůžete onemocnět nemocí z války v Zálivu, pokud máte genotyp QQ, protože i nejvyšší úroveň genetické ochrany může být překonána vyšším množstvím sarinu.“

Výzkum nevylučuje, že za malý počet případů nemoci z války v Zálivu může být zodpovědná i jiná chemická látka. Další testy, přestože byly velmi detailní, ale žádné takové příčiny nenašly. „Neexistuje žádný jiný rizikový faktor, který by mohl mít takový vliv, jako má prokazatelně sarin,“ dodal Haley. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Ekologie vzkříšení. Vědci po 7000 letech probudili pravěkou rozsivku

Němečtí ekologové dokázali oživit pravěký organismus, který se před sedmi tisíci lety uložil do stavu, ve kterém přečkal věky. Po probuzení dokázala řasa fungovat jako normální zdravý jedinec.
před 14 hhodinami

Tetování může být spojené s rakovinou, naznačuje studie na dvojčatech

Dvojčata, která byla tetovaná, měla větší pravděpodobnost vzniku rakoviny než ta, jež se takto nezdobila, ukázala vědecká studie. Podle vědců to platilo zejména u těch, která měla tetování větší než plocha dlaně. Tetovací barva totiž nezůstává jenom na místech, kam ji tatér dá, a její částečky mohou migrovat do lymfatických uzlin, kde se hromadí.
před 16 hhodinami

Populace vlků v EU za deset let stoupla o 58 procent

Populace vlků v zemích Evropské unie se za deset let zvýšila o 58 procent – z dvanácti tisíc na přibližně devatenáct tisíc jedinců. V zemích jako Itálie, Německo, Bulharsko, Řecko, Polsko, Španělsko a Rumunsko žije nyní přes tisíc vlků, uvádí studie vedená italskou vědkyní Cecilií Di Bernardiovou. Šelmy ale trápí zemědělce. Škody na hospodářských zvířatech dosahují téměř dvou desítek milionů eur, píše agentura APA
před 19 hhodinami

Žloutenky A letos v Česku výrazně přibývá

Žloutenka typu A se letos v Česku šíří velmi rychle, upozorňuje Státní zdravotní ústav (SZÚ). Zranitelným skupinám doporučují hygienici i očkování, dodržovat jen mytí rukou už totiž nemusí stačit.
před 20 hhodinami

Otázky a odpovědi: Jak se slintavka šíří a proč musejí být zvířata utracena

Slintavka a kulhavka (SLAK) je extrémně nakažlivá nemoc, která může způsobit obrovské hospodářské škody. Není snadné s ní bojovat a její zkrocení vyžaduje rozsáhlejší opatření. Ústřední veterinární správa připravila odpovědi na ty nejdůležitější otázky spojené s touto chorobou.
před 21 hhodinami

Studenti si vyzkoušeli stav beztíže. Hráli karty nebo pili vodu

Stav beztíže, jaký znají astronauti z Mezinárodní vesmírné stanice, si vyzkoušelo 26 studentů a dalších osobností při misi Zero-G. V rámci projektu Česká cesta do vesmíru letěli speciálním letadlem nad Krkonošemi a Orlickými horami. Vědci dělají při takovém letu často různé pokusy, studenti si tak mohli cestu naplno užít. Projekt zaměřený na propagaci technického vzdělávání a přírodních oborů začal loni v září. A let v Airbusu A310 vyvolávajícím stav beztíže byl jeho vyvrcholením, na začátku se do výběrového řízení v přihlásilo 861 zájemců.
30. 3. 2025

Z kontinentální Evropy odstartovala orbitální raketa. Po několika sekundách spadla

Z kosmodromu Andöya Spaceport na severu Norska v neděli po několika odkladech odstartovala ke zkušebnímu letu raketa Spectrum německé startupové firmy Isar Aerospace, která odvysílala živé záběry ze startu na portálu YouTube. Let ale trval jen několik sekund, raketa se brzy zřítila zpět na zemský povrch, uvedla agentura AFP. I tak šlo o první start orbitální rakety z kontinentální Evropy mimo Rusko.
30. 3. 2025Aktualizováno30. 3. 2025

Slintavka bývala v českých chlévech častým hostem. Farmáři podceňovali její šíření

Už když se slintavka a kulhavka šířila v českých zemích v 19. století, znamenala pro hospodáře velkou hrozbu. Dobový tisk ukazuje, že lidé podceňovali to, jak extrémně nakažlivá nákaza je.
30. 3. 2025
Načítání...