Byl to sarin. Vědci tvrdí, že našli příčinu nemoci ze Zálivu

Už tři desetiletí vědci diskutují o příčině takzvané „nemoci z války v Perském zálivu“ (GWI). Jde o soubor nevysvětlitelných chronických příznaků, které postihovaly veterány války v Perském zálivu. Podle nejnovější studie za zdravotními komplikacemi stojí nervový plyn sarin.

Krátce po válce v Perském zálivu začala více než čtvrtina amerických a koaličních veteránů, kteří se zúčastnili bojů, hlásit řadu chronických příznaků, hlavně únavu, horečku, noční pocení, ale také problémy s pamětí a soustředěním, průjem, sexuální dysfunkce a chronické bolesti celého těla.

Od té doby se hledaly možné příčiny. Na seznamu podezřelých se ocitl stres, očkování, hořící ropné vrty i vystavení pesticidům, nervovému plynu, léky proti nervovému plynu a ochuzený uran. V průběhu let studie zjistily statistické souvislosti s několika z těchto faktorů, ale žádná příčina nebyla všeobecně přijata.

Roku 2008 americký Kongres dospěl ve 450stránkové analýze k závěru, že příčiny zná. Ve zprávě tehdy konstatoval: „Vědecké důkazy nemohou nechat nikoho na pochybách, že nemoc označovaná jako Syndrom války v Zálivu je skutečná, způsobují ji opravdové příčiny a má vážné následky pro postižené veterány. Za syndrom mohou hlavně dva faktory. Tablety s účinnou látkou, které vojáci užívali jako prevenci před účinky nervového plynu, a v bojích hojně používané pesticidy. Část vojáků navíc mohla onemocnět při likvidaci iráckých zásob jedovatého sarinu.“

Jenže novější studie tyto závěry vylučovaly a bouraly jednu hypotézu za druhou. Nedávno například kvalitní práce v odborném časopise Scientific Reports nenašla v moči veteránů žádné důkazy o tom, že by byli vystaveni ochuzenému uranu.

Konečné slovo: Sarin

Řada expertů existenci zálivového syndromu popírala, jiní hledali příčiny v psychických stavech. Teprve nyní vědci pod vedením doktora Roberta Haleyho tuto záhadu vyřešili. Na základě podrobné genetické studie prokázali, že za tento syndrom je z velké části zodpovědný nervový plyn sarin. Výsledky vyšly v recenzované studii v odborném časopise Environmental Health Perspectives.

„Už v roce 1995, kdy jsme poprvé definovali nemoc z války v Zálivu, ukazovaly důkazy na vystavení nervově paralytickým látkám, ale trvalo mnoho let, než se podařilo najít nezvratné důkazy,“ uvedl Haley.

Jeho výzkumná skupina nejenže zjistila, že u veteránů vystavených sarinu je vyšší pravděpodobnost vzniku GWI, ale také zjistila, že na toto riziko má vliv gen, který za normálních okolností umožňuje tělu některých lidí lépe odbourávat nervový plyn. U veteránů války v Zálivu se slabou variantou genu, kteří byli vystaveni působení sarinu, se příznaky GWI projevily častěji než u ostatních veteránů vystavených sarinu, kteří měli silnou formu genu.

„Jednoduše řečeno, naše zjištění dokazují, že nemoc z války v Zálivu byla způsobena sarinem, který se uvolnil při bombardování iráckých skladů a výrobních zařízení chemických zbraní,“ uvedl Haley, který se nemoci věnuje už 28 let. „Stále existuje víc než sto tisíc veteránů války v Zálivu, kteří při léčbě této nemoci nedostanou pořádnou pomoc. Doufáme, že náš výzkum urychlí hledání lepší léčby.“

Zneužitý pesticid

Sarin je toxická, uměle vyrobená, nervově paralytická látka, jež byla původně vyvinutá jako pesticid. Ukázalo se ale, že kromě škůdců zabíjí i lidi, a tak se začala využívat i pro vojenské účely. Její výroba byla mezinárodními dohodami zakázána v roce 1997.

Když jsou lidé vystaveni kapalné nebo plynné formě této látky, sarin se dostane do těla kůží nebo dýcháním a potom napadá nervový systém. Když je člověk vystavený velkému množství sarinu, je nejčastěji důsledkem smrt, ale při nižším množství této bojové látky je důsledkem častěji dlouhodobé poškození mozkových funkcí.

Americká armáda potvrdila, že během války v Perském zálivu byly v Iráku nalezeny a posléze zajištěny nejrůznější chemické látky včetně sarinu. Satelitní snímky zdokumentovaly například velký oblak stoupající z iráckého skladu chemických zbraní, který bombardovala americká a koaliční letadla. Dým z něj zasáhl pozice amerických pozemních jednotek, kde spustil tisíce poplachů nervového plynu, jež potvrdily, že kouř obsahuje sarin.

Bez zkreslení

Už některé starší studie našly u veteránů války v Zálivu, kteří sami uváděli vystavení sarinu, podezřele často příznaky GWI. Tyto práce ale nebyly úplně přesvědčivé –⁠ jak ví každý historik, lidská paměť je velmi nespolehlivá.

„Naše nová studie je ale tak přesvědčivá a průkazná tím, že spojuje GWI s velmi silnou interakcí mezi genem a prostředím, kterou nelze vysvětlit chybami ve vzpomínkách ani jinými zkresleními v datech,“ argumentuje Haley.

Společně se svými kolegy zkoumal 508 veteránů s GWI a 508 veteránů, u kterých se nevyskytly žádné příznaky této nemoci. Vybral je náhodně z více než osmi tisícovek veteránů ze Zálivu, kteří vyplnili dotazník U.S. Military Health Survey.

Vědci u nich testovali, jestli mohli být sarinu vystaveni, ale současně zkoumali i jejich vzpomínky na dobu ve válce. Vzorky krve a DNA pak testovali na varianty genu zvaného PON1. Existují dvě verze PON1: varianta Q vytváří krevní enzym, který účinně rozkládá sarin, zatímco varianta R pomáhá tělu rozkládat jiné chemické látky, ale není účinná při ničení sarinu. Každý člověk nese dvě kopie PON1, což mu dává buď genotyp QQ, RR nebo QR.

Ukázalo se, že u veteránů s genotypen RR, který by měl být prakticky neschopný odbourávat sarin, reaguje jejich tělo výrazně více než u těch, kdo mají kombinaci QQ schopnou sarin odbourávat. To je pro vědce silný důkaz, že tito vojci opravdu byli vystavení sarinu a že projevy spojené s nemocí ze Zálivu se dají této látce přičítat.

„Vaše riziko se zvyšuje postupně v závislosti na vašem genotypu, protože tyto geny zprostředkovávají, jak dobře vaše tělo sarin inaktivuje,“ řekl Haley. „Neznamená to, že nemůžete onemocnět nemocí z války v Zálivu, pokud máte genotyp QQ, protože i nejvyšší úroveň genetické ochrany může být překonána vyšším množstvím sarinu.“

Výzkum nevylučuje, že za malý počet případů nemoci z války v Zálivu může být zodpovědná i jiná chemická látka. Další testy, přestože byly velmi detailní, ale žádné takové příčiny nenašly. „Neexistuje žádný jiný rizikový faktor, který by mohl mít takový vliv, jako má prokazatelně sarin,“ dodal Haley. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Historička: „Bílí“ migranti z Ruska nakopli československou vědu i techniku

Když do Československa přišli po první světové válce ruští emigranti, nabídla jim nově vzniklá republika vzdělání, pomoc i zázemí. A oni se jí za to odvděčili špičkovými výkony v technických oborech, popisuje v rozhovoru pro ČT24 historička Dana Hašková.
před 29 mminutami

Klíšťata ve městech jsou infikovanější než v lesích, upozorňují vědci

Klíšťata ve městech jsou prokazatelně až dvakrát infikovanější než ta ze 150 lesních lokalit po celém Česku, kde pracovníci Státního zdravotního ústavu sbírají a testují vzorky. Vědci je hledají pozemním sběrem, informace získávají i přímo od lidí prostřednictvím aplikace Klíšťapka nebo webu Klíšťata ve městě. Za tři roky nasbírali více než dvanáct tisíc klíšťat. Některou z bakterií bylo infikováno 44 procent z nich, čtvrtina pak boreliózou.
před 2 hhodinami

Auta jsou dál největšími znečišťovateli měst. Problémem jsou filtry pevných částic

Automobilová doprava zůstává hlavním znečišťovatelem ovzduší v tuzemských městech. Přesto se situace i díky přísnějším zákonům v posledních letech výrazně zlepšuje. Hlavním problémem ale stále zůstávají nefunkční, nebo dokonce chybějící filtry pevných částic, a to u naftových i benzinových aut. Poukázala na to měření vědců z ČVUT a z Akademie věd.
před 12 hhodinami

Ve stockholmské kavárně člověk slouží umělé inteligenci

Kávu sice nalévá lidská ruka, ale za pultem v experimentální kavárně ve Stockholmu tahá za nitky něco mnohem méně tradičního. Začínající firma Andon Labs se sídlem v San Franciscu svěřila vedení kavárny Andon Café ve švédském hlavním městě zástupkyni umělé inteligence (AI), které říkají Mona, napsala agentura AP.
před 19 hhodinami

Archeologové nově přiblížili příběh lékaře, který zahynul v Pompejích

Stále existuje mnoho příběhů, které čekají na to, až budou vyprávěny, a které se vynořují z obrovského množství nálezů, jež pod vrstvami sopečných vyvrženin zůstaly v Pompejích. A řadu příběhů rozvíjí a zpřesňují opakovaná prostudování. Teď se to podařilo v jednom z nejlépe prozkoumaných míst – slavné Zahradě utečenců. Výpočetní tomografie pomohla vědcům přiblížit příběh lékaře.
před 22 hhodinami

Kamenný vrták, nemocný neandertálec a párátko. Experti popsali první operaci zubu

První známý zubařský zákrok se odehrál asi před šedesáti tisíci lety. Provedl ho neandertálec na jiném neandertálci – podle nové studie britských a ruských vědců „určitě úspěšně“.
včera v 07:30

NASA: Části mexického hlavního města se propadají o dva centimetry měsíčně

Některé části mexického hlavního města Mexico City se propadají o více než dva centimetry měsíčně, uvedl americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) s odkazem na nové měření z vesmíru.
17. 5. 2026

Vědci popsali nejdelšího dinosaura jihovýchodní Asie. Je větší než tyrannosaurus

Výzkumníci v Thajsku identifikovali dosud neznámý druh dinosaura. Byl největší v jihovýchodní Asii a vážil přibližně tolik jako čtyři sloni afričtí. O poznatcích publikovaných ve vědeckém časopisu Scientific Reports informovala americká veřejnoprávní rozhlasová stanice NPR.
17. 5. 2026
Načítání...