Libanonu se daří čím dál hůř. K problémům se nově přidala i roztržka se státy Perského zálivu

3 minuty
Události: Libanon čelí diplomatické roztržce
Zdroj: ČT24

Těžkou ekonomickou krizí procházející Libanon čelí nově diplomatické roztržce se státy Perského zálivu. Saúdská Arábie a její spojenci buď stáhli velvyslance z Bejrútu, nebo vyhostili ty libanonské. Současně zakázali dovoz libanonského zboží. Vše kvůli libanonskému ministrovi, který kritizoval saúdskou vojenskou kampaň v Jemenu.

V době, kdy Libanon řeší nedostatek elektřiny, pohonných hmot a valut, na něj skupina monarchií v čele se Saúdskou Arábií uvalila diplomatické a ekonomické embargo. Jde tak možná o nejhorší možné načasování.

Vše odstartovalo pár vět v televizním studiu. Ministr informací Libanonu George Kordáhí v jednom pořadu totiž řekl, že válka v Jemenu je nesmyslná a musí skončit.

Jemen je citlivé téma. Tamní hútijští povstalci mají podporu z Íránu a útočí za pomoci dronů i na saúdskou ekonomiku. Jejich cílem jsou letiště a ropná zařízení.

„Problém Libanonu je dominance proíránských skupin“

Ropné monarchie vnímají Írán jako hrozbu, a to nejen vojenskou, ale také ekonomickou, protože jejich prosperita je závislá na hladkém fungování mezinárodního obchodu.

I proto byla reakce prosaúdského bloku tak ostrá. Ve skutečnosti totiž jde o zahraničněpolitickou orientaci Libanonu o to, zda bude součástí proíránské osy.

„Problém Libanonu je dominance proíránských skupin v jeho vnitřní politice. To nás zneklidňuje a kvůli tomu je bezpředmětné dál jednat s Libanonem,“ řekl ministr zahraničních věcí Saúdské Arábie Fajsal bin Farhán.

Libanonský politik se hájí tím, že rozhovor vznikl ještě předtím, než se stal ministrem. Předseda vlády se od interview distancoval. Naopak proíránské hnutí Hizballáh ministra jednoznačně podpořilo. „George Kordáhí podal správný popis války, kterou Saúdové vedou proti Jemenu a jeho utlačovanému lidu,“ uvedl mluvčí Hizballáhu Hasan Ezedín.

Krize, která začala v televizním studiu a pak se přenesla na mezinárodní úroveň, se tak obloukem vrací do Libanonu a má potenciál dál rozklížit tuto zemi, která má beztak dost svých problémů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump s Ruttem dospěli k rámci dohody o Grónsku, USA cla nezvýší

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Ta měla začít platit za necelé dva týdny. Šéfka švédské diplomacie Maria Malmerová Stenergardová i dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen to uvítali. Lídři států EU se přesto ve čtvrtek sejdou na mimořádném summitu.
včeraAktualizovánopřed 7 mminutami

Skvělá příležitost a maraton schůzek, hodnotí dva dny v Davosu Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) na síti X oznámil, že se na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu setkal se šesti prezidenty, pěti premiéry včetně německého kancléře Friedricha Merze, se šéfem NATO Markem Ruttem, s běloruskou opoziční lídryní Svjatlanou Cichanouskou i se špičkami byznysu. Dva dny na ekonomickém fóru podle něj byly „skvělou příležitostí“ sejít se s lídry z celého světa a podpořit export a investice tuzemských firem i do zemí mimo Evropu a vzájemný turistický ruch.
před 2 hhodinami

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Spojené státy nadále počítají s tím, že získají Grónsko, nepoužijí k tomu ale sílu, prohlásil na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu americký prezident Donald Trump. Grónsko je autonomním územím Dánska. Večer pak Trump oznámil, že se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. V Davosu také slíbil, že USA budou vždy stát při Severoatlantické alianci, zároveň ale zpochybnil závazky spojenců k NATO a kritizoval evropské země.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Počet obětí vlakové nehody ve Španělsku vzrostl na 43, pátrání pokračuje

Počet obětí nedělní srážky vlaků na jihu Španělska vzrostl na 43 poté, co záchranáři ve středu odpoledne v troskách nalezli další tělo. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na andaluské úřady. Zásah na místě nadále pokračuje i s využitím těžké techniky. Odbory španělských strojvedoucích zároveň pohrozily stávkou, požadují zajistit bezpečnost na železnici.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Šéf Ryanairu vyloučil, že by firmu mohl koupit Musk, kterého nedávno urazil

Americký miliardář Elon Musk nemůže koupit irskou nízkonákladovou leteckou společnost Ryanair, ačkoli by to pro něj byla lepší investice než převzetí sociální sítě X, uvedl ve středu šéf Ryanairu Michael O'Leary. Pokračoval tak ve slovní přestřelce s Muskem, jehož nedávno počastoval vulgarismem, jímž komentoval miliardářovy (nízké) intelektuální schopnosti. Musk následně navrhl, že by mohl Ryanair koupit, připomíná agentura Reuters.
před 7 hhodinami

Agentury: Izraelská armáda zabila v Gaze jedenáct lidí

Počet obětí středeční izraelské palby při několika různých incidentech v Pásmu Gazy stoupl na jedenáct, mezi zabitými jsou také dvě děti, jedna žena a tři novináři včetně spolupracovníka agentury AFP, informovaly tiskové agentury s odvoláním na zdravotníky v Gaze. Izraelská armáda ohledně úmrtí novinářů uvedla, že byli podezřelí z obsluhy dronu napojeného na teroristické hnutí Hamás. Už dříve sdělila, že zabila osobu, kterou označila za teroristu a která podle ní vstoupila na území pod její kontrolou a představovala pro izraelské vojáky hrozbu.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...