Irák přichází ve velkém o starověké památky nevyčíslitelné hodnoty. Artefakty staré i více než pět tisíc let prodávají překupníci do zahraničí. Úřady tvrdí, že na ochranu archeologických nalezišť nemají dost zaměstnanců. Situaci nahrává i neřízená korupce v zemi.
Z Iráku mizí tisíce starověkých památek, země nemá na jejich ochranu peníze
Jedna z nejvýznamnějších archeologických lokalit Tell al-Ubajd se rozprostírá v jižním Iráku nedaleko zřícenin sumerských měst Eridu a Uru. Podobná opuštěná naleziště daleko od větších center jsou podle místních archeologů snadným cílem ozbrojených skupin.
„Nalezišť je mnoho. Jejich vysoký počet vyžaduje víc hlídek,“ říká ředitel muzea v jihoiráckém městě Násiríja Sajjad Abdel Hassan. Na ty ale stát, kde téměř třicet procent lidí žije pod hranicí chudoby, nemá peníze.
Hliněné tabulky z období tří tisíc let před naším letopočtem nebo pozůstatky keramiky ze sumerského období tak snadno končí v rukách překupníků. Organizované skupiny je vyváží ze země do Íránu. Odtud pak míří na rybářských lodích do zemí Perského zálivu. Prodávají se na internetových aukcích, často s falešnou legendou jejich původu.
„Nemáme statistiky o počtu historických předmětů, z kterých se stává pašované zboží,“ přiznává ředitel iráckého Ústavu pro památky a dědictví Laith Majid.
Země přišla o desítky tisíc děl
Přesná čísla neexistují, odhadem jde ale o desítky tisíc uměleckých děl, o která Irák přišel od americké invaze v roce 2003. Další ránu zasadilo zemi barbarské tažení samozvaného Islámského státu. Radikálové zdevastovali asyrské město Nimrúd nebo palác v Chorsábádu.
Přesto existují i pozitivní zprávy. Část uměleckých artefaktů se do Bagdádu pomalu vrací. Naposledy na začátku měsíce ze Spojených států. „Přijali jsme 17 321 artefaktů z USA,“ oznámil irácký ministr zahraničí Fuád Husajn.
To je zatím největší objem vrácených památek v historii země. Jeho součástí má být i jeden díl nejstaršího dochovaného epického díla světové literatury, eposu o Gilgamešovi.