Saúdové by chtěli vystavět supermoderní město v poušti. Vysoké jako mrakodrap, ale táhnoucí se v délce 170 kilometrů

Saúdská Arábie by chtěla vybudovat supermoderní město, jehož jádro mají tvořit dvě obří stavby dlouhé asi 170 kilometrů. Projekt pojmenovaný The Line (Linie) má tvořit základ města NEOM, které je součástí snahy korunního prince Muhammada bin Salmána o diverzifikaci ekonomiky státu Perského zálivu závislého na ropě. Projekt se ovšem průběžně mění, a není proto jasné, jestli a v jaké podobě nakonec vznikne.

Projekt NEOM byl poprvé představen roku 2017 a od té doby o něm saúdskoarabská média informují pravidelně, zejména v souvislosti s technologiemi, které by měly být součástí futuristické metropole. V pondělí korunní princ, který je duchovním otcem plánu, načrtl ještě ambicióznější vizi: popsal utopii bez aut, která by se stala „tím nejpříjemnějším městem k životu“.

Plány na NEOM a jeho vzhled, smysl a účel se ale v průběhu času mění, není tedy vůbec jisté, jestli projekt The Line vůbec vznikne. Pokud ano, mají to být vlastně dvě na sebe navazující linie mrakodrapů – tedy stovky metrů vysoké domy, které budou mít délku 170 kilometrů.

Původně se o NEOMu hovořilo jako „arabském Silicon Valley“, tedy centru biotechnologického a digitálního výzkumu, jež by se mělo stát konkurentem obdobných míst v Americe a Číně. Město se mělo rozkládat na ploše přes 26 tisíc kilometrů čtverečních. Tyto představy už ale vzaly za své, nyní má mít rozlohu 34 kilometrů čtverečních a má se stát revolucí v představách o tom, jak může vypadat život ve městech.

Podle Muhammada bin Salmána zažívá moderní svět „krizi bydlení a životního prostředí“. A NEOM má být řešením. „Koncept se od svého počátečního pojetí natolik proměnil, že je někdy těžké určit jeho směr: zmenšování, zvětšování nebo agresivní obrat do strany,“ komentoval pro agenturu AFP novou představu Robert Mogielnicki z Arabského institutu států Perského zálivu ve Washingtonu.

Město pro devět milionů

Původní plány také počítaly s tím, že obyvatelé nové metropole budou mít spoustu prostoru pro život. Mělo v něm žít asi milion lidí. Nová koncepce už ale uvažuje o mnohem koncentrovanější podobě, kdy na výrazně menším prostoru bude žít devět milionů obyvatel. Podle prince by zde do roku 2030 reálně mělo žít 1,2 milionu lidí, plně by se prý mělo město zalidnit do roku 2045.

Muhammad bin Salmán by si přál, aby se jeho země, která patří v současnosti k největším světovým vývozcům ropy, stala i ekonomickou velmocí. K tomu ale musí mít více obyvatel, právě nebývalý populační boom by k tomu měl přispět. Zatímco v současné době v Saúdské Arábii žije asi 34 milionů lidí, už za osm let by to mělo být nejméně 50 milionů lidí, přičemž polovina mají být Saudové a polovina cizinci. Do roku 2040 je cílem dokonce 100 milionů lidí.

„Tohle je hlavní účel budování NEOMu – zvýšit kapacitu Saúdské Arábie, získat více lidí. Proč bychom při tom měli kopírovat normální města?“ dodal.

Vize hypertechnologické oázy

Areál by měl být ze sta procent poháněný obnovitelnou energií, zejména ze solárních zdrojů. Na propagačním videu zveřejněném v pondělí slibují autoři projektu také „celoroční mírné mikroklima s přirozenou ventilací“.

Jak toho ale chtějí dosáhnout ve stále teplejším klimatu, nepopsali. Řada ekologických slibů, jež už Saúdové v minulosti zveřejnili, jsou pokládány za nesplnitelné – týká se to například závazku dosáhnout do roku 2060 nulových emisí oxidu uhličitého. 

U NEOMu jsou ale experti optimističtější. „Má dobré předpoklady pro využití solární a větrné energie a plánuje se také, že město bude využívat největší ekologickou vodíkovou elektrárnu na světě,“ uvedl Torbjorn Soltvedt ze společnosti Verisk Maplecroft, která se zabývá analýzou rizik. „Proveditelnost projektu NEOM jako celku je ale vzhledem k jeho bezprecedentnímu rozsahu a nákladům stále nejasná,“ dodal.

Budování

Projekt The Line, který by měl být široký pouhých 200 metrů, má být odpovědí Saúdské Arábie na nekontrolované, a tedy nehospodárné rozrůstání měst. Projektanti hovoří o „urbanismu nulové gravitace“ – je založený na vrstvení domů, škol nebo parků v jednom velmi koncentrovaném místě.

Obyvatelé mají mít „všechny každodenní potřeby“ dostupné během pěti minut chůze a zároveň mají mít přístup k nejrůznějším dalším výhodám, jako jsou venkovní lyžařská zařízení a vysokorychlostní železnice, uvádí se v prohlášení.

V základu NEOMu už funguje letiště a úřady v květnu oznámily, že začne přijímat pravidelné lety z Dubaje. Podle agentury AFP ale stále není jasné, jestli už byla zahájena samotná hlavní výstavba megaměsta. V úterý Saúdové uvedli, že do konce desetiletí NEOM vytvoří 380 tisíc pracovních míst. „První fáze projektu, která potrvá do roku 2030, bude stát 1,2 bilionu saúdských rijálů (zhruba 319 miliard dolarů),“ sdělil korunní princ.

Finance pocházejí jednak z vládních dotací, ale peníze dává i soukromý sektor a v roce 2024 by měly vyjít akcie, jež by se měly na financování využívat také. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

NASA ukončila poplach na ISS. Posádka se vrátila z úkrytu

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) ukončil poplach a nařídil posádce Mezinárodní vesmírné stanice (ISS), aby se vrátila na palubu k dřívějšímu provozu. Dříve posádce nařídil ukrýt se do kosmických lodí a připravit se na možnou evakuaci kvůli zhoršujícím se únikům vzduchu z ruského segmentu, uvedla agentura Reuters. Ruští kosmonauté se únik vzduchu pokusili opravit, ruská kosmická agentura Roskosmos snahy ale následně pozastavila a sdělila, že neexistuje žádné ohrožení bezpečnosti posádky ani palubních systémů ISS.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Vedro na konci května připomnělo Britům „černé léto“ 1976

Nejteplejší květen v dějinách měření vyvolal v Británii obavy z návratu černého léta roku 1976. Tehdy panovaly takové teploty, že vyschla celá řada vodních zdrojů, trpělo zemědělství i lesy a země poprvé zavedla funkci ministra pro sucho.
včera v 11:25

Začalo Archeologické léto. Vědci nabízejí veřejnosti nahlédnout do života předků

Vypravit se po stopách dávných Keltů, projít se po zaniklé středověké vesnici, nahlédnout do práce archeologů přímo v terénu nebo objevit pozůstatky nedávné historie skryté pod povrchem měst i krajiny. To vše nabídne sedmý ročník Archeologického léta, oblíbené prázdninové akce pro všechny milovníky historie, archeologie a poznávání neobvyklých míst.
včera v 06:30

Čína změnila způsob, jak počítá své emise

Čína splní své klimatické cíle, i kdyby se její emise oxidu uhličitého v dalších letech zvýšily. Podle analýzy nezávislého webu Carbon Brief si totiž pomohla změnou metodiky, jak tyto emise počítá. Vzorec sice nezveřejnila, ale zřejmě pravidla přenastavila tak, aby odpovídala aktuálnímu ekonomickému vývoji země.
4. 6. 2026

Ötziho mumie obsahuje stále živé mikroorganismy

Výzkumníci z institutu Eurac Research získali podrobný přehled o mikroorganismech spojených s Ötzim. Nová studie přináší poznatky o komplexním mikrobiomu, od střevní flóry člověka z doby měděné až po kvasinky přizpůsobené chladnému prostředí, které mohly mumii doprovázet po tisíciletí a dodnes zůstávají součástí aktivního ekosystému.
4. 6. 2026

Umělá inteligence ohrožuje přírodní zdroje pro mnoho lidí, varují experti OSN

Rostoucí emise, ubývající zásoby vody a mizející půda. To jsou tři hlavní problémy, které způsobuje dynamicky rostoucí sektor umělých inteligencí (AI). Nová studie Univerzity OSN varuje, že v roce 2030 budou datacentra spotřebovávat tolik vody jako 1,3 miliardy lidí. Spotřeba elektřiny pak má vzrůst na více než dvojnásobek oproti loňsku.
4. 6. 2026

VideoAI může pomáhat při řízení jaderné elektrárny do deseti let, míní Kochánek

Na konferenci o bezprostřední budoucnosti jaderné energie na francouzském velvyslanectví se mluví o aktuálních trendech v této oblasti – od malých modulárních reaktorů až po využití digitalizace a umělé inteligence (AI) k efektivnější správě a zajištění bezpečnosti. Právě AI může podle předsedy Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Štěpána Kochánka nahradit některé lidské specialisty jak při projektování a výstavbě, tak i při samotném řízení provozu jaderného zařízení. „Tak daleko zatím v tuto chvíli nejsme,“ říká ale Kochánek a dodává, že by k tomu mohlo dojít v příští dekádě.
4. 6. 2026

Veletrh vědy láká na jaderné reaktory i astronomii Středozemě

Na výstavišti v pražských Letňanech ve čtvrtek začíná Veletrh vědy. Potrvá do soboty. Nabídne stovku interaktivních expozic a desítky přednášek s diskusemi. Podesáté ho pořádá Akademie věd ČR (AV ČR), která na něm představí novinky ze současného výzkumu. Do programu se zapojuje i řada univerzit.
4. 6. 2026
Načítání...