Saúdové by chtěli vystavět supermoderní město v poušti. Vysoké jako mrakodrap, ale táhnoucí se v délce 170 kilometrů

Saúdská Arábie by chtěla vybudovat supermoderní město, jehož jádro mají tvořit dvě obří stavby dlouhé asi 170 kilometrů. Projekt pojmenovaný The Line (Linie) má tvořit základ města NEOM, které je součástí snahy korunního prince Muhammada bin Salmána o diverzifikaci ekonomiky státu Perského zálivu závislého na ropě. Projekt se ovšem průběžně mění, a není proto jasné, jestli a v jaké podobě nakonec vznikne.

Projekt NEOM byl poprvé představen roku 2017 a od té doby o něm saúdskoarabská média informují pravidelně, zejména v souvislosti s technologiemi, které by měly být součástí futuristické metropole. V pondělí korunní princ, který je duchovním otcem plánu, načrtl ještě ambicióznější vizi: popsal utopii bez aut, která by se stala „tím nejpříjemnějším městem k životu“.

Plány na NEOM a jeho vzhled, smysl a účel se ale v průběhu času mění, není tedy vůbec jisté, jestli projekt The Line vůbec vznikne. Pokud ano, mají to být vlastně dvě na sebe navazující linie mrakodrapů – tedy stovky metrů vysoké domy, které budou mít délku 170 kilometrů.

Původně se o NEOMu hovořilo jako „arabském Silicon Valley“, tedy centru biotechnologického a digitálního výzkumu, jež by se mělo stát konkurentem obdobných míst v Americe a Číně. Město se mělo rozkládat na ploše přes 26 tisíc kilometrů čtverečních. Tyto představy už ale vzaly za své, nyní má mít rozlohu 34 kilometrů čtverečních a má se stát revolucí v představách o tom, jak může vypadat život ve městech.

Podle Muhammada bin Salmána zažívá moderní svět „krizi bydlení a životního prostředí“. A NEOM má být řešením. „Koncept se od svého počátečního pojetí natolik proměnil, že je někdy těžké určit jeho směr: zmenšování, zvětšování nebo agresivní obrat do strany,“ komentoval pro agenturu AFP novou představu Robert Mogielnicki z Arabského institutu států Perského zálivu ve Washingtonu.

Město pro devět milionů

Původní plány také počítaly s tím, že obyvatelé nové metropole budou mít spoustu prostoru pro život. Mělo v něm žít asi milion lidí. Nová koncepce už ale uvažuje o mnohem koncentrovanější podobě, kdy na výrazně menším prostoru bude žít devět milionů obyvatel. Podle prince by zde do roku 2030 reálně mělo žít 1,2 milionu lidí, plně by se prý mělo město zalidnit do roku 2045.

Muhammad bin Salmán by si přál, aby se jeho země, která patří v současnosti k největším světovým vývozcům ropy, stala i ekonomickou velmocí. K tomu ale musí mít více obyvatel, právě nebývalý populační boom by k tomu měl přispět. Zatímco v současné době v Saúdské Arábii žije asi 34 milionů lidí, už za osm let by to mělo být nejméně 50 milionů lidí, přičemž polovina mají být Saudové a polovina cizinci. Do roku 2040 je cílem dokonce 100 milionů lidí.

„Tohle je hlavní účel budování NEOMu – zvýšit kapacitu Saúdské Arábie, získat více lidí. Proč bychom při tom měli kopírovat normální města?“ dodal.

Vize hypertechnologické oázy

Areál by měl být ze sta procent poháněný obnovitelnou energií, zejména ze solárních zdrojů. Na propagačním videu zveřejněném v pondělí slibují autoři projektu také „celoroční mírné mikroklima s přirozenou ventilací“.

Jak toho ale chtějí dosáhnout ve stále teplejším klimatu, nepopsali. Řada ekologických slibů, jež už Saúdové v minulosti zveřejnili, jsou pokládány za nesplnitelné – týká se to například závazku dosáhnout do roku 2060 nulových emisí oxidu uhličitého. 

U NEOMu jsou ale experti optimističtější. „Má dobré předpoklady pro využití solární a větrné energie a plánuje se také, že město bude využívat největší ekologickou vodíkovou elektrárnu na světě,“ uvedl Torbjorn Soltvedt ze společnosti Verisk Maplecroft, která se zabývá analýzou rizik. „Proveditelnost projektu NEOM jako celku je ale vzhledem k jeho bezprecedentnímu rozsahu a nákladům stále nejasná,“ dodal.

Budování

Projekt The Line, který by měl být široký pouhých 200 metrů, má být odpovědí Saúdské Arábie na nekontrolované, a tedy nehospodárné rozrůstání měst. Projektanti hovoří o „urbanismu nulové gravitace“ – je založený na vrstvení domů, škol nebo parků v jednom velmi koncentrovaném místě.

Obyvatelé mají mít „všechny každodenní potřeby“ dostupné během pěti minut chůze a zároveň mají mít přístup k nejrůznějším dalším výhodám, jako jsou venkovní lyžařská zařízení a vysokorychlostní železnice, uvádí se v prohlášení.

V základu NEOMu už funguje letiště a úřady v květnu oznámily, že začne přijímat pravidelné lety z Dubaje. Podle agentury AFP ale stále není jasné, jestli už byla zahájena samotná hlavní výstavba megaměsta. V úterý Saúdové uvedli, že do konce desetiletí NEOM vytvoří 380 tisíc pracovních míst. „První fáze projektu, která potrvá do roku 2030, bude stát 1,2 bilionu saúdských rijálů (zhruba 319 miliard dolarů),“ sdělil korunní princ.

Finance pocházejí jednak z vládních dotací, ale peníze dává i soukromý sektor a v roce 2024 by měly vyjít akcie, jež by se měly na financování využívat také. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Mise Artemis překonala rekordní vzdálenost lidí od Země

Posádka mise Artemis II zlomila dosavadní rekord v největší dosažené vzdálenosti lidí od Země. Potvrdil to americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA). Čtyři astronauti v kosmické lodi Orion v pondělí překonali hranici 400 171 kilometrů od Země, kam se dostala posádka mise Apollo 13 v roce 1970.
20:29Aktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoŽák, noty a umělá inteligence. Hru na hudební nástroje už učí i AI

Zapojení umělé inteligence do výuky hry na hudební nástroj je tu. Ve světové konkurenci se uchytila i tuzemská aplikace. Lekce dává od loňska. Nejvíc uživatelů má ve Spojených státech, hned poté v Česku. Aplikace vychází z populárního formátu videohry Guitar Hero, kde tóny padají jakoby seshora a naznačují tak prstoklad v reálném čase.
včera v 08:00

VideoOdborníci monitorují pohyb vlků na Broumovsku pomocí GPS

V oblasti Broumovska se v současnosti pohybují dva vlci s telemetrickými obojky. Ochránci přírody tak chtějí sledovat jejich trasy i to, jak blízko se přibližují k lidským obydlím. Nedávno se šelmy dostaly i do těsné blízkosti člověka. Odborníci teď pomocí GPS monitorují jejich pohyb. A vzkazují lidem, aby z vlků neměli strach, protože od jejich návratu do tuzemské přírody jejich vyloženě agresivní chování zaznamenáno nebylo. Už v lednu také na Broumovsku dobrovolníci vlky sčítali – ukázalo se, že na širším území zahrnujícím i Polsko žijí tři smečky a kolem 25 jedinců.
4. 4. 2026

Archeologové v Kodani objevili vrak lodi. Před 225 lety ji potopili Britové

Mořští archeologové objevili na dně kodaňského přístavu dánskou válečnou loď Dannebroge, kterou před 225 lety potopila britská flotila v čele s viceadmirálem Horatiem Nelsonem. Našli tam dvě děla, uniformy, odznaky, boty, lahve a dokonce i část dolní čelisti námořníka, možná jednoho z devatenácti pohřešovaných členů posádky, kteří tehdy nejspíše přišli o život, napsala agentura AP.
3. 4. 2026

Na Velikonoce přichází jaro. V minulosti byly tropické i mrazivé

Velikonoce jsou díky dvěma svátkům a jednomu dni velikonočních prázdnin obdobím, kdy většina Čechů velmi ostře sleduje počasí. Často se sice nazývají „svátky jara“, ale nejen vzhledem ke svému pohyblivému kalendářnímu ukotvení můžou nabídnout velmi pestré podoby počasí. V letošním roce se zřejmě označení svátků jara naplní, počasí totiž bude opravdu jarní.
3. 4. 2026

Orion se čtyřmi astronauty míří k Měsíci

Raketa Space Launch System s lodí Orion odstartovala ve čtvrtek v 0:35 středoevropského času na misi Artemis II, jejímž cílem je průlet lodi s posádkou kolem Měsíce, což lidstvo učiní poprvé od roku 1972. Raketa vzletěla z Kennedyho vesmírného střediska na Floridě a vynesla loď se čtyřmi astronauty na oběžnou dráhu, kde se Orion oddělil a pokračuje k Měsíci, který obletí ve vzdálenosti 7400 kilometrů. Na Zemi se vrátí po téměř deseti dnech v kosmu.
2. 4. 2026

Artemis II odstartovala na cestu k obletu Měsíce

Několik let připravovaná mise Artemis II půl hodiny po půlnoci odstartovala, cílem je průlet lodi s posádkou kolem Měsíce, což lidstvo učiní poprvé od roku 1972. Hlavním plánem programu Artemis je pak návrat astronautů na Měsíc, což je nyní plánováno na rok 2028.
1. 4. 2026Aktualizováno2. 4. 2026

Návrat Evropy k jádru může být trnitý a nahrát Rusku

Ruská invaze na Ukrajinu a v současnosti i blízkovýchodní válka oživily v Evropě kvůli prudkému zdražování energií zájem o jádro. Evropská komise chce podpořit investice a budování malých modulárních reaktorů. Jde ale o běh na dlouhou trať. Po cestě navíc hrozí posílení závislosti na ruských zdrojích i protesty veřejnosti. Kvůli zablokovanému Hormuzskému průlivu mění energetickou strategii také některé asijské země.
2. 4. 2026Aktualizováno2. 4. 2026
Načítání...