Na Omán udeřil cyklon Shaheen a způsobil rozsáhlé škody. Je i varováním pro budoucnost Perského zálivu

Omán zasáhl silný cyklon. Za den napršelo třikrát víc vody než za celý rok. Vyžádal si podle informací BBC několik lidských životů a způsobil značné škody.

Letošní sezona tropických cyklon v severním Indickém oceánu byla zatím poměrně klidná. V minulém týdnu se ale vytvořil relativně silný cyklon Shaheen, který v noci na pondělí zasáhl Omán mezi městy Al-Masnaah a Al-Suwaiq. A zapsal se do meteorologické historie – stal se totiž prvním v moderní éře pozorování, který zasáhl severní pobřeží Ománu.

  • Cyklon je lokální označení tropických cyklon v Indickém oceánu.
  • Tropická cyklona je atmosférický útvar charakteru tlakové níže v podobě obrovského víru s charakteristickým okem ve středu. Jedná se o rozsáhlý rotující bouřkový systém s velmi nízkým tlakem.

Cyklon dorazil od severovýchodu, z Ománského zálivu. Všechny ostatní známé případy směřovaly od jihu nebo jihovýchodu. A zatím žádný z nich nedoputoval tak daleko na západ jako Shaheen. Příčinou byla vysoká teplota vody v dráze (devětadvacet až jednatřicet stupňů) a také neobvykle malý střih větru (změna jeho směru a rychlosti s výškou) svědčící vývoji tropických cyklon.

Ománský záliv je přitom oblastí, kde se cyklony vyskytují jen zcela výjimečně, ačkoliv mohou být velmi silné. To se stalo v roce 2007, kdy se oblastí přehnal dosud vůbec nejsilnější cyklon páté kategorie, Gonu, který si v Ománu vyžádal osmasedmdesát obětí a napáchal škody přesahující čtyři miliardy amerických dolarů.

Cyklon zplodil cyklon

Shaheen má za sebou docela zajímavou historii. Nad Arabským mořem totiž vznikl ze zbytků cyklonu Gulab, který už předminulý víkend na severovýchodě Indie přinesl přívalové deště a povodně. Ty stály život nejméně dvacet lidí. V samotném Ománu si cyklon Shaheen vyžádal minimálně pět obětí, další čtyři v okolních zemích.

Shaheen dorazil do Ománu jako cyklon prvního stupně s rychlostmi větru kolem 120 kilometrů za hodinu, tedy těsně nad hranicí tropické cyklony. Původní odhady přitom počítaly s poněkud silnější podobou – mimochodem to byl i důvod, proč v zemi vyhlásila vláda dvoudenní národní volno, aby dopady na obyvatele byly co nejmenší.

Hlavní riziko cyklonu představují enormní přívalové deště. Na stanici Suwaiq severozápadně od hlavního města Maskat spadlo za jeden den 305,8 litru vody na metr čtvereční, což je asi třikrát víc, než zde v průměru naprší za celý rok. Od června do října navíc v Ománu většinou spadne jen pár kapek vody. A právě vydatné deště v suché, převážně pouštní krajině vyvolávají jak rychlé povodně, tak i sesuvy půdy v kopcovitých regionech. Níže položené pobřežní oblasti zaplavilo vzduté moře a současně pobřeží bičují vysoké vlny dosahující osmi až dvanáctimetrové výšky, čemuž napomáhá vhodný konkávní tvar pobřeží.

Cyklon Shaheen z družice systému Copenicus
Zdroj: Copernicus

Rozbouřené moře komplikuje i námořní dopravu v oblasti. V této souvislosti se naštěstí nenaplnily obavy poněkud severnějšího postupu Shaheen a možného zásahu města Fujairah v sousedních Spojených arabských emirátech, kde leží celosvětově druhý největší přístav pro plnění lodí ropou.

Nad Ománem teď Shaheen slábne a míří k jihozápadu, do hornatých oblastí pohoří Al-Hajar. Jejich návětrné svahy uspořádané navíc do mírného oblouku „vymáčknou“ z oblaků maximum tropické vody v podobě velmi intenzivních dešťů – některé modely počítají s 200 až 500 milimetry. A to samozřejmě povede k dalším rychlým povodním. Jindy suchá koryta, takzvaná vádí, se přeplní vodou a lze čekat komplikace v dopravě i velké materiální škody v zasažených oblastech.

Směr sever

Výskyt cyklonu tak daleko na severu přitom nabízí otázku, zdali by se v budoucnu nemohl vytvořit jiný ještě severněji, nad Perským zálivem. Mimochodem některé modely počítaly i s dráhou Shaheen směřující víc k severozápadu, právě nad Perský záliv s možným následným zásahem Kataru.

To se sice nestalo, ale podle modelových studií není v budoucnu takový vývoj vyloučen. Voda v Perském zálivu patří k nejteplejším na světě, v létě běžně přesahuje třicet stupňů Celsia. Limitujícím faktorem je v současnosti příliš velký střih větru, který se nad zálivem většinu roku vyskytuje. V souvislosti s měnícím se klimatem není vyloučena změna charakteru cirkulace v této oblasti.

Existuje tak poměrně velká pravděpodobnost, že se v ne tak vzdálené budoucnosti dočkáme vzniku cyklonu i nad Perským zálivem. A díky velmi teplé vodě může takový systém dosáhnout až extrémní intenzity, což by pak potenciálně mohlo vést k enormním škodám na březích zálivu – hrozbu pro celý svět představuje především zasažení ropných zařízení, jejich vyřazení z provozu by mohlo destabilizovat celý trh.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Američtí vojáci se už nemusí očkovat proti chřipce. Vojenští lékaři vidí rizika

Každoroční očkování proti chřipce již pro americké vojáky není povinné, uvedl minulý týden americký ministr obrany Pete Hegseth ve videu zveřejněném na sociálních sítích. Tento krok poté kritizovala řada odborníků.
před 21 hhodinami

Změny klimatu a extrémní počasí zdražují potraviny i pojištění, píše Bloomberg

Extrémní výkyvy počasí v důsledku změn klimatu, například v podobě vln veder a sucha, devastují produkci potravin, poškozují kritickou infrastrukturu a vedou k prudkému nárůstu cen pojistného, uvedla v analýze agentura Bloomberg. Ekonomové a centrální bankéři varují, že cenové šoky nemusejí být jen dočasné, ale že se stávají trvalou hrozbou pro stabilitu trhu.
30. 4. 2026

V Černobylu je nejhůř zamořený Červený les. Po invazi si tam ale Rusové udělali zákopy

O zkušenostech s Černobylem, kde před čtyřiceti lety došlo k jaderné havárii, vypráví muž, který má toto místo prochozené křížem krážem. Andrej Pastorek se dostal i do míst, která okupovali ruští vojáci při invazi na Ukrajinu.
30. 4. 2026

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
29. 4. 2026

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
29. 4. 2026

V Evropě přibylo rostlin, které upřednostňují dusíkatou půdu. Reagují tak na člověka

Během posledního půlstoletí v Evropě výrazně přibylo rostlinných druhů, které mají rády půdu bohatou na živiny s vysokým obsahem dusíku. Mírně přibylo i druhů tolerujících stín. Vyplývá to z výsledků dosud nejrozsáhlejšího vegetačního výzkumu v Evropě, který provedl tým vědců ze Zemědělské univerzity v Praze (ČZU) pod vedením botanika Gabriela Midola. Rostliny jako kopřiva, ostružiník nebo svízel se tak objevují v krajině stále víc.
29. 4. 2026

Evropa se otepluje nejrychleji z kontinentů

Evropa je podle nové zprávy o klimatu nejrychleji se oteplujícím kontinentem na Zemi. Dopady se projevují ve vlnách veder, nedostatku vody v řekách, častějších požárech, ale také v mizení ledovců. Dohromady to podle vědců ohrožuje evropskou biodiverzitu.
29. 4. 2026

Nákladní člun se s keporkakem zvaným Timmy vydal do Severního moře

Tým dobrovolníků na severu Německa se v úterý pustil do dalšího pokusu o záchranu velryby, která zde v březnu uvázla na mělčině. Podařilo se ji dostat na speciální nákladní člun, který se následně vydal na cestu z Baltského do Severního moře. Pokusy o záchranu keporkaka zvaného Timmy poutají velkou pozornost médií a veřejnosti v Německu i v zahraničí.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026
Načítání...