Omán zasáhl silný cyklon. Za den napršelo třikrát víc vody než za celý rok. Vyžádal si podle informací BBC několik lidských životů a způsobil značné škody.
Na Omán udeřil cyklon Shaheen a způsobil rozsáhlé škody. Je i varováním pro budoucnost Perského zálivu
Letošní sezona tropických cyklon v severním Indickém oceánu byla zatím poměrně klidná. V minulém týdnu se ale vytvořil relativně silný cyklon Shaheen, který v noci na pondělí zasáhl Omán mezi městy Al-Masnaah a Al-Suwaiq. A zapsal se do meteorologické historie – stal se totiž prvním v moderní éře pozorování, který zasáhl severní pobřeží Ománu.
- Cyklon je lokální označení tropických cyklon v Indickém oceánu.
- Tropická cyklona je atmosférický útvar charakteru tlakové níže v podobě obrovského víru s charakteristickým okem ve středu. Jedná se o rozsáhlý rotující bouřkový systém s velmi nízkým tlakem.
Cyklon dorazil od severovýchodu, z Ománského zálivu. Všechny ostatní známé případy směřovaly od jihu nebo jihovýchodu. A zatím žádný z nich nedoputoval tak daleko na západ jako Shaheen. Příčinou byla vysoká teplota vody v dráze (devětadvacet až jednatřicet stupňů) a také neobvykle malý střih větru (změna jeho směru a rychlosti s výškou) svědčící vývoji tropických cyklon.
Ománský záliv je přitom oblastí, kde se cyklony vyskytují jen zcela výjimečně, ačkoliv mohou být velmi silné. To se stalo v roce 2007, kdy se oblastí přehnal dosud vůbec nejsilnější cyklon páté kategorie, Gonu, který si v Ománu vyžádal osmasedmdesát obětí a napáchal škody přesahující čtyři miliardy amerických dolarů.
Cyklon zplodil cyklon
Shaheen má za sebou docela zajímavou historii. Nad Arabským mořem totiž vznikl ze zbytků cyklonu Gulab, který už předminulý víkend na severovýchodě Indie přinesl přívalové deště a povodně. Ty stály život nejméně dvacet lidí. V samotném Ománu si cyklon Shaheen vyžádal minimálně pět obětí, další čtyři v okolních zemích.
Shaheen dorazil do Ománu jako cyklon prvního stupně s rychlostmi větru kolem 120 kilometrů za hodinu, tedy těsně nad hranicí tropické cyklony. Původní odhady přitom počítaly s poněkud silnější podobou – mimochodem to byl i důvod, proč v zemi vyhlásila vláda dvoudenní národní volno, aby dopady na obyvatele byly co nejmenší.
Hlavní riziko cyklonu představují enormní přívalové deště. Na stanici Suwaiq severozápadně od hlavního města Maskat spadlo za jeden den 305,8 litru vody na metr čtvereční, což je asi třikrát víc, než zde v průměru naprší za celý rok. Od června do října navíc v Ománu většinou spadne jen pár kapek vody. A právě vydatné deště v suché, převážně pouštní krajině vyvolávají jak rychlé povodně, tak i sesuvy půdy v kopcovitých regionech. Níže položené pobřežní oblasti zaplavilo vzduté moře a současně pobřeží bičují vysoké vlny dosahující osmi až dvanáctimetrové výšky, čemuž napomáhá vhodný konkávní tvar pobřeží.
Rozbouřené moře komplikuje i námořní dopravu v oblasti. V této souvislosti se naštěstí nenaplnily obavy poněkud severnějšího postupu Shaheen a možného zásahu města Fujairah v sousedních Spojených arabských emirátech, kde leží celosvětově druhý největší přístav pro plnění lodí ropou.
Nad Ománem teď Shaheen slábne a míří k jihozápadu, do hornatých oblastí pohoří Al-Hajar. Jejich návětrné svahy uspořádané navíc do mírného oblouku „vymáčknou“ z oblaků maximum tropické vody v podobě velmi intenzivních dešťů – některé modely počítají s 200 až 500 milimetry. A to samozřejmě povede k dalším rychlým povodním. Jindy suchá koryta, takzvaná vádí, se přeplní vodou a lze čekat komplikace v dopravě i velké materiální škody v zasažených oblastech.
Směr sever
Výskyt cyklonu tak daleko na severu přitom nabízí otázku, zdali by se v budoucnu nemohl vytvořit jiný ještě severněji, nad Perským zálivem. Mimochodem některé modely počítaly i s dráhou Shaheen směřující víc k severozápadu, právě nad Perský záliv s možným následným zásahem Kataru.
To se sice nestalo, ale podle modelových studií není v budoucnu takový vývoj vyloučen. Voda v Perském zálivu patří k nejteplejším na světě, v létě běžně přesahuje třicet stupňů Celsia. Limitujícím faktorem je v současnosti příliš velký střih větru, který se nad zálivem většinu roku vyskytuje. V souvislosti s měnícím se klimatem není vyloučena změna charakteru cirkulace v této oblasti.
Existuje tak poměrně velká pravděpodobnost, že se v ne tak vzdálené budoucnosti dočkáme vzniku cyklonu i nad Perským zálivem. A díky velmi teplé vodě může takový systém dosáhnout až extrémní intenzity, což by pak potenciálně mohlo vést k enormním škodám na březích zálivu – hrozbu pro celý svět představuje především zasažení ropných zařízení, jejich vyřazení z provozu by mohlo destabilizovat celý trh.