Na Omán udeřil cyklon Shaheen a způsobil rozsáhlé škody. Je i varováním pro budoucnost Perského zálivu

Omán zasáhl silný cyklon. Za den napršelo třikrát víc vody než za celý rok. Vyžádal si podle informací BBC několik lidských životů a způsobil značné škody.

Letošní sezona tropických cyklon v severním Indickém oceánu byla zatím poměrně klidná. V minulém týdnu se ale vytvořil relativně silný cyklon Shaheen, který v noci na pondělí zasáhl Omán mezi městy Al-Masnaah a Al-Suwaiq. A zapsal se do meteorologické historie – stal se totiž prvním v moderní éře pozorování, který zasáhl severní pobřeží Ománu.

  • Cyklon je lokální označení tropických cyklon v Indickém oceánu.
  • Tropická cyklona je atmosférický útvar charakteru tlakové níže v podobě obrovského víru s charakteristickým okem ve středu. Jedná se o rozsáhlý rotující bouřkový systém s velmi nízkým tlakem.

Cyklon dorazil od severovýchodu, z Ománského zálivu. Všechny ostatní známé případy směřovaly od jihu nebo jihovýchodu. A zatím žádný z nich nedoputoval tak daleko na západ jako Shaheen. Příčinou byla vysoká teplota vody v dráze (devětadvacet až jednatřicet stupňů) a také neobvykle malý střih větru (změna jeho směru a rychlosti s výškou) svědčící vývoji tropických cyklon.

Ománský záliv je přitom oblastí, kde se cyklony vyskytují jen zcela výjimečně, ačkoliv mohou být velmi silné. To se stalo v roce 2007, kdy se oblastí přehnal dosud vůbec nejsilnější cyklon páté kategorie, Gonu, který si v Ománu vyžádal osmasedmdesát obětí a napáchal škody přesahující čtyři miliardy amerických dolarů.

Cyklon zplodil cyklon

Shaheen má za sebou docela zajímavou historii. Nad Arabským mořem totiž vznikl ze zbytků cyklonu Gulab, který už předminulý víkend na severovýchodě Indie přinesl přívalové deště a povodně. Ty stály život nejméně dvacet lidí. V samotném Ománu si cyklon Shaheen vyžádal minimálně pět obětí, další čtyři v okolních zemích.

Shaheen dorazil do Ománu jako cyklon prvního stupně s rychlostmi větru kolem 120 kilometrů za hodinu, tedy těsně nad hranicí tropické cyklony. Původní odhady přitom počítaly s poněkud silnější podobou – mimochodem to byl i důvod, proč v zemi vyhlásila vláda dvoudenní národní volno, aby dopady na obyvatele byly co nejmenší.

Hlavní riziko cyklonu představují enormní přívalové deště. Na stanici Suwaiq severozápadně od hlavního města Maskat spadlo za jeden den 305,8 litru vody na metr čtvereční, což je asi třikrát víc, než zde v průměru naprší za celý rok. Od června do října navíc v Ománu většinou spadne jen pár kapek vody. A právě vydatné deště v suché, převážně pouštní krajině vyvolávají jak rychlé povodně, tak i sesuvy půdy v kopcovitých regionech. Níže položené pobřežní oblasti zaplavilo vzduté moře a současně pobřeží bičují vysoké vlny dosahující osmi až dvanáctimetrové výšky, čemuž napomáhá vhodný konkávní tvar pobřeží.

Cyklon Shaheen z družice systému Copenicus
Zdroj: Copernicus

Rozbouřené moře komplikuje i námořní dopravu v oblasti. V této souvislosti se naštěstí nenaplnily obavy poněkud severnějšího postupu Shaheen a možného zásahu města Fujairah v sousedních Spojených arabských emirátech, kde leží celosvětově druhý největší přístav pro plnění lodí ropou.

Nad Ománem teď Shaheen slábne a míří k jihozápadu, do hornatých oblastí pohoří Al-Hajar. Jejich návětrné svahy uspořádané navíc do mírného oblouku „vymáčknou“ z oblaků maximum tropické vody v podobě velmi intenzivních dešťů – některé modely počítají s 200 až 500 milimetry. A to samozřejmě povede k dalším rychlým povodním. Jindy suchá koryta, takzvaná vádí, se přeplní vodou a lze čekat komplikace v dopravě i velké materiální škody v zasažených oblastech.

Směr sever

Výskyt cyklonu tak daleko na severu přitom nabízí otázku, zdali by se v budoucnu nemohl vytvořit jiný ještě severněji, nad Perským zálivem. Mimochodem některé modely počítaly i s dráhou Shaheen směřující víc k severozápadu, právě nad Perský záliv s možným následným zásahem Kataru.

To se sice nestalo, ale podle modelových studií není v budoucnu takový vývoj vyloučen. Voda v Perském zálivu patří k nejteplejším na světě, v létě běžně přesahuje třicet stupňů Celsia. Limitujícím faktorem je v současnosti příliš velký střih větru, který se nad zálivem většinu roku vyskytuje. V souvislosti s měnícím se klimatem není vyloučena změna charakteru cirkulace v této oblasti.

Existuje tak poměrně velká pravděpodobnost, že se v ne tak vzdálené budoucnosti dočkáme vzniku cyklonu i nad Perským zálivem. A díky velmi teplé vodě může takový systém dosáhnout až extrémní intenzity, což by pak potenciálně mohlo vést k enormním škodám na březích zálivu – hrozbu pro celý svět představuje především zasažení ropných zařízení, jejich vyřazení z provozu by mohlo destabilizovat celý trh.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo. Uvedla to novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezónní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
před 1 hhodinou

Nebyl to vrah, ale prvok. Vědci vysvětlili záhadnou renesanční smrt

Dva z nejmocnějších mužů renesanční Itálie zemřeli ze stejného důvodu. Prokázala to studie, jejíž autoři zkoumali ostatky synů Cosima di Medici. U jednoho z nich se spekulovalo o vraždě arzénem, ale vědci teď dokázali, že to byla malárie.
před 12 hhodinami

První důkaz o obřích dinosaurech v Antarktidě ležel roky v šuplíku

V Antarktidě žili v pravěku dinosauři – to je obecně známé tvrzení, za kterým se ale skrývá spousta problémů. Vědci o tom totiž vědí nečekaně krátkou dobu a důkazů je mnohem méně, než se tuší. Paleontologové teď popsali, jak náhodný byl objev prvního obřího antarktického dinosaura.
před 13 hhodinami

Meteorologové překopali systém výstrah

Od středy 1. července 2026 přechází Český hydrometeorologický ústav na nový výstražný systém. Ten dosavadní byl založený na klimatologických měřítcích, ten nový se ale soustředí už hlavně na dopady těchto nebezpečných meteorologických a hydrologických jevů. Změn je ale víc.
před 15 hhodinami

Po miliardách dávek. Očkování na principu mRNA je účinné a bezpečné, říká metastudie

Kanadští vědci v rozsáhlé studii potvrdili účinnost i bezpečnost očkování na principu mRNA. Současně ale otevřeně hovoří i o vedlejších účincích, dezinformacích a dalších aspektech těchto vakcín.
před 15 hhodinami

Středomoří zasáhla vlna veder s rekordní intenzitou

Zejména severozápadní část Středozemního moře zasáhla na začátku týdne vlna veder, která dosáhla pro tuto oblast rekordní intenzity. Událost je podle meteorologů výjimečná tím, o kolik stupňů současné teploty překročily normální hodnoty. Nadprůměrné teploty ale panují v celém Středomoří. Průměrný rozdíl oproti normálním, takzvaným klimatologickým hodnotám, činil 5,2 stupně Celsia, jak vyplývá z údajů španělského Institutu mořských věd (ICM) citovaných agenturou AFP.
před 17 hhodinami

Lidstvo spustilo první časosběr oblohy. Ukáže vesmír, jak ho neznáme

V noci odstartoval ostrý provoz velkého dalekohledu pro mapování proměnlivého vesmíru na Observatoři Very Rubinové v Chile. Teleskop za tři noci nasnímkuje celou jižní oblohu a totéž bude opakovat znovu a znovu po dobu deseti let. Díky tomu získá lidstvo astronomické množství astronomických dat a záznamy toho, co a jak se na nebi mění.
před 17 hhodinami

Růst velkoměst se podle analýzy do konce století zpomalí

Vědci našli detailní analýzou geografických dat doposud nepozorovaná pravidla, jimiž se řídí růst velkoměst. Když je interpretovali, zjistili, že růst bude pomalejší, než se předpokládalo.
30. 6. 2026

Evropský pohled