Světová ekonomika zvládla energetický šok vyvolaný válkou s Íránem lépe, než se čekalo, sdělila v úterý novinářům výkonná ředitelka Mezinárodního měnového fondu (MMF) Kristalina Georgievová. Zároveň však podle agentury Reuters vyjádřila obavy ze zhoršující se fiskální situace některých států, která se podle ní projevuje rostoucími výnosy dluhopisů a zastaveným procesem dezinflace, tedy zpomalování růstu cen.
Georgievová na tiskové konferenci před zasedáním ministrů financí skupiny velkých světových ekonomik G20 uvedla, že dochází k „přetahované“ mezi negativním šokem v dodávkách energií ze zemí Perského zálivu a růstovými impulsy plynoucími z investičního boomu v oblasti umělé inteligence (AI), který se začíná šířit i za hranice Spojených států. Zasedání G20 se bude konat příští týden v Asheville v americkém státě Severní Karolína.
Globální růst „odolává silným protivětrům v podobě vysoké zadluženosti, přetrvávající inflace a obchodního napětí“, uvedla Georgievová.
Děje se tak podle ní díky čerpání zásob ropy a zemního plynu v mnoha zemích, nárůstu dodávek energie z jiných zdrojů než ze zemí Perského zálivu, nižší poptávce po energii, zvýšené kapacitě obnovitelných zdrojů energie a návratu k výrobě elektřiny z uhlí v některých oblastech.
Rizika přetrvávají
Rizika pro globální růst jsou podle šéfky MMF menší než v dubnu, nicméně stále přetrvávají, a to kvůli rostoucímu fiskálnímu tlaku a možnosti, že centrální banky budou muset udržovat restriktivní měnovou politiku, aby udržely inflaci pod kontrolou.
Georgievová varovala před přílišnou sebejistotou v situaci, kdy se referenční cena ropy Brent od poloviny června pohybuje v rozmezí osmdesát až devadesát dolarů za barel. Jarní maxima přitom překročila 118 dolarů za barel.
„Energetický šok ještě neskončil,“ upozornila šefka MMF. „Nový nárůst cen ropy by mohl podpořit inflaci a donutit centrální banky k zachování restriktivního měnového kurzu, což by mělo dopad na náklady na splácení dluhu i na ekonomickou aktivitu,“ dodala.
Všechny země podle ní musejí řešit problémy s financemi a „vypracovat a předložit věrohodné plány, které zajistí, že jejich dluh a schodky budou na udržitelné úrovni“. Komentář podle Reuters navazuje na citelný růst výnosů třicetiletých amerických vládních dluhopisů na devatenáctiletá maxima, který přiměl ministra financí Scotta Bessenta oznámit překvapivé zdvojnásobení objemu odkupů dlouhodobých dluhopisů ve snaze udržet náklady na půjčky na nízké úrovni.
Současný konflikt na Blízkém východě začal koncem února americkými a izraelskými údery na Teherán. V minulých měsících boje utlumilo příměří a následně i podepsané memorandum o porozumění, později ale střety vzplály znovu.
Sporným bodem zůstává otázka správy Hormuzského průlivu, jehož výrazně omezený provoz přispívá k růstu cen paliv. Před válkou touto klíčovou námořní trasou proudila asi pětina světových dodávek ropy a zkapalněného zemního plynu (LNG).
