Znečištění strana 5 z 5

Letos na Floridě uhynulo už víc než tisíc kapustňáků, což je asi deset procent zvířat v tomto státě. Většina zvířat umírá v okrese Brevard, kde leží důležité útočiště Indian River Lagoon, kam se tito savci v zimních měsících shromažďují, aby unikli chladné vodě. Znečištění a přemnožení mořských řas ale způsobily, že zde umírají mořské rostliny, jimiž se kapustňáci živí. Zvířata tak nemají dostatek potravy na to, aby přečkala zimu. Úřady chtějí kapustňáky přikrmovat, to ale zapovídají zákony.

Území o rozloze bezmála 360 hektarů s neznámým množstvím nezajištěné munice, na osm set chátrajících objektů, půda, zejména v okolí letiště Boží dar, prosáklá pohonnými hmotami. To vše bylo nevítané dědictví, které po sobě ve vojenském prostoru Milovice zanechala odsunutá Sovětská armáda. To vše na začátku devadesátých let dělalo nejednomu českému politikovi těžkou hlavu.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1991.

Americká Agentura pro ochranu životního prostředí (EPA) představila dlouho očekávanou sadu opatření, kterými chce bojovat proti znečištění takzvanými perfluorovanými a polyfluorovanými látkami (PFAS). Mimo jiné hodlá zavést přísné limity pro koncentraci těchto toxických chemikálií v pitné vodě. PFAS jsou totiž spojovány se závažnými zdravotními problémy včetně rakoviny.

V Česku loni vzrostlo množství vypouštěných rakovinotvorných látek nebo těch, které poškozují hormonální systém. Naopak klesly emise skleníkových plynů a rtuti. Vyplývá to z dat, která zveřejnila ekologická organizace Arnika. Největší podíl na znečištění má podle zveřejněných žebříčků opět neratovická chemická továrna Spolana.

V letech 2009 až 2018 se plocha korálových útesů snížila o čtrnáct procent. Uvedla to ve své studii mezinárodní organizace GCRMN, která stav korálových útesů monitoruje. Za negativní vývoj podle badatelů mohou v první řadě vyšší teploty vod světových oceánů, uvedla agentura AFP.

Špatný vzduch škodí lidskému zdraví více, než se dosud myslelo, a dosavadní mezní hodnoty škodlivin v ovzduší jsou tudíž příliš benevolentní. Uvedla to Světová zdravotnická organizace (WHO), která současně výrazně zpřísnila svá doporučení ohledně nejvyšších pro zdraví snesitelných koncentrací polétavého prachu a oxidu dusičitého (NO2).

Sněmovní vyšetřovací komise k ekologické katastrofě na Bečvě zveřejnila svou závěrečnou zprávu. V té kritizuje postup úřadů při likvidaci i následném vyšetřování události. Poslanci zmiňují například špatnou koordinaci orgánů nebo pozdní odebrání vzorků. Doporučili i několik zákonných úprav, které podobné katastrofě mají v budoucnu zabránit. O tématu diskutovali v Událostech, komentářích ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) a zpravodaj vyšetřovací komise Petr Gazdík (STAN).

Sněmovní vyšetřovací komise k otravě řeky Bečvy zkritizovala postup úřadů při vyšetřování havárie. Ve své závěrečné zprávě zjistila pochybení zejména v rychlosti odběru vzorků, ale také v jejich analýze. Zkonstatovala také nedostatečné šetření události hned v den havárie, tedy 20. září 2020, a má velmi vážné pochybnosti k postupům a řízení hlavně ze strany České inspekce životního prostředí. Ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) považuje závěrečnou zprávu za zpolitizovanou. Otrava poničila biotop na čtyřiceti kilometrech řeky.

Nová studie biologů z Kiribati odhalila zajímavý paradox: poškozenější korálové útesy žijící ve více znečištěné vodě totiž zřejmě nejlépe odolávají extrémním vlnám tepla. Mohly by tedy lépe čelit klimatickým změnám.

Hasiči po téměř dvou dnech uhasili požár haly v Uhříněvsi. Dopoledne byla na místě ještě jedna jednotka, která vyhledávala a dohašovala skrytá ohniska. Hala s drogistickým zbožím začala hořet v neděli večer, plameny se hasičům podařilo dostat pod kontrolu zhruba po dvou hodinách. V Lítožnickém rybníce v pražské Dubči a v Říčanském potoce byl také kvůli možné kontaminaci vody vyhlášen zákaz koupání a rybolovu. Příčinu požáru, při kterém se lehce zranilo pět hasičů, zjišťují vyšetřovatelé. Odhadovaná škoda je 120 milionů korun.

Těžká technika se již několik dní podílí na odstraňování nánosů mořských řas z pláží v okolí města Čching-tao. Řasy znepříjemňují lidem život ve vyhlášené turistické destinaci již patnáctým rokem po sobě. Dle státních úřadů, které se zabývají ochranou pobřeží Žlutého moře, je ale město a jeho okolí oproti minulým letům postiženo masou řas více než dvojnásobně. Řasy, které blokují pobřeží, mají zásadní vliv na turistiku ve městě, což má zpětně dopad na obchodníky a služby v provincii Šan-tung, kteří jsou na tomto zdroji příjmu závislí.

Stát dal v letech 2013 až 2020 z evropských peněz a ze státního rozpočtu 2,7 miliardy korun na monitoring stavu vody a modernizaci technologií v úpravnách, přesto se kvalita povrchových ani podzemních vod nezlepšila. Někde se i zvýšil výskyt pesticidních a dusíkatých látek, což se promítlo do zdrojů pitné vody. Zjistil to Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ).

Z rozvodných sítí zemního plynu v Evropské unii uniká do atmosféry velké množství metanu, který jako skleníkový plyn významně přispívá ke globálnímu oteplování. Vyplývá to ze studie neziskové organizace Clean Air Task Force (CATF), o níž informovala agentura Reuters.

Evropská agentura pro životní prostředí (EEA) sestavila žebříček čistoty ovzduší v evropských městech. Pracuje v něm s průměrnou koncentrací jemných prachových částic v minulých dvou kalendářních letech. V žebříčku je 323 míst starého kontinentu. Všechna sledovaná česká sídla se umístila ve druhé polovině žebříčku, například Praha je na 203. příčce těsně za Vídní, s koncentrací 12,4 mikrogramu jemných částic na metr krychlový. Nejčistší jsou skandinávská města, nejhůře si naopak vedla ta polská.

Před očima obyvatel největší turecké aglomerace Istanbulu se odvíjí ekologická katastrofa. Marmarské moře jižně od velkoměsta pokryla vrstva slizu, který produkují mikroskopické mořské řasy. Jejich nebývalé rozmnožení v posledních měsících je podle odborníků výsledkem kombinace znečištění, globálního oteplování a nadměrného rybolovu.

Z výroční zprávy o vodách ke koupání vyplývá, že v roce 2020 splňovalo téměř 83 % evropských lokalit ke koupání ty nejpřísnější normy Evropské unie, které zajišťují výbornou kvalitu vody. Poslední posouzení, které vypracovala Evropská agentura pro životní prostředí (EEA) ve spolupráci s Evropskou komisí, vychází z monitorování 22 276 lokalit v celé Evropě. Nejčistší vodu na koupání má ze zemí Evropské unie Kypr, za ním skončily Rakousko, Řecko a Malta.

Kvůli ekologickým a zdravotním škodám odsoudili v jihoitalském Tarantu k dvaadvaceti a dvaceti letům vězení bratry Fabia a Nicolu Rivaovy. Prohřešků se dopustili před lety jako majitelé a členové vedení oceláren Ilva. Bývalý guvernér Apulie Nichi Vendola má jít za mříže na tři a půl roku, nižší tresty dostalo také několik úředníků samosprávy.

Nové výzkumy naznačují, že včely na svých chlupatých tělíčkách nenosí jen med, ale také spousty mikroplastů – týká se to podle nového výzkumu nejen včel žijících ve městech a jejich okolí, ale také těch z venkova. Vědci teď dokonce navrhují, že by se včely mohly používat k posuzování znečištění a měření mikroplastů přenášených vzduchem.

Množství mikroskopických částic plastů v útrobách ryb postupně roste. Poukázala na to nová studie zveřejněná časopisem Ecological Applications. Úlomky umělé hmoty se podle ní v tělech těchto obratlovců vyskytují už od padesátých let minulého století. Zjištění je znepokojující, dodávají vědci.

Rostoucí spotřeba aerosolových výrobků v domácnostech představuje celosvětový problém. Do ovzduší se tak dostává velké množství škodlivých těkavých organických látek (VOC). Nyní se na tento trend zaměřila nová britská studie, kterou zveřejnil časopis Elementa: Science of the Anthropocene. Vědci v té souvislosti apelují, aby lidé vyměnili spreje například za tuhé deodoranty nebo vlasové gely.

Hluk škodí stromům a botanické diverzitě a jeho negativní vliv může být patrný ještě dlouho po návratu k normální zvukové hladině. Vyplývá to ze studie zveřejněné tento týden v odborném časopise Proceedings of the Royal Society B. Krátkodobým vlivem hluku na stromy, například problémem snížení výskytu hmyzích opylovačů v hlučném prostředí, se již dříve některé studie zabývaly. Dlouhodobým dopadům se ale dosud tolik pozornosti nevěnovalo.

Sibiř je i dnes z velké části panenská příroda a člověk je tu stále jen hostem. A přesto se už i tam objevilo zamoření mikročásticemi plastů. Obsahují je totiž sněhové srážky, poté z nich mikroplasty pronikají do spodních vod. Koloběh plastů na Sibiři se teď snaží zmapovat vědci z Tomské státní univerzity.

Orlická nádrž bývala ještě počátkem 90. let silně znečištěna továrnou na výrobu celulózy, odpadními vodami či zemědělskými hnojivy. Problém řešili ekologové na konferenci v Písku. Navrhli například dobudovat čističky odpadních vod poblíž přehrady.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1991.

Nanoplasty, které v potocích a řekách míří do oceánů, mají tendenci shlukovat se kolem pevných objektů. Tvrdí to nová studie, kterou zveřejnil odborný časopis Environmental Science & Technology. Podle vědců to může znamenat, že většina těchto částic tak zůstává zachycená u ústí řek nebo pobřeží.