Americké sekačky na trávu a fukary vytvářejí víc emisí než auta v celé Evropě

Sekačky na trávu, fukary na listí a další drobná technika, kterou si Američané udržují okrásné trávníky, jsou z hlediska životního prostředí pohromou. Konstatuje to nová zpráva, která analyzovala data za rok 2020 z Agentury pro ochranu životního prostředí.

Do ovzduší stroje na údržbu trávníků a zahrad vypouštějí víc než 68 tisíc tun oxidů dusíku, které jsou zodpovědné za smog. To odpovídá emisím, které vychrlí asi třicet milionů automobilů. Pro srovnání: v celém Česku máme asi 6,5 milionu osobních aut.

Kromě toho zahradní technika uvolnila do ovzduší během jednoho roku také asi třicet milionů tun oxidu uhličitého, tedy nejdůležitějšího skleníkového plynu zodpovědného za oteplování planety. To téměř odpovídá celkovým emisím tohoto plynu za celý český průmysl.

„Co se týká dopadu těchto malých motorů používaných v zahradní a trávníkové technice, je to opravdu neintuitivní,“ podotkla Kirsten Schatzová, která je hlavní autorkou zprávy. „Opravdu způsobují neúměrně velké znečištění ovzduší, zdravotní problémy a nadměrně přispívají ke změně klimatu.“

Potenciálně smrtící prach

A to stále není vše. Vůbec nejhorší na nadměrném používání zahradní techniky jsou podle zprávy velmi jemné prachové částice známé jako PM2,5. Jde o polétavý prach, velice malé částečky pevných látek, které znečišťují venkovní i vnitřní ovzduší tím a člověk i zvířata je vdechují do těla při dýchání společně se vzduchem. Právě částice o aerodynamickém průměru menším nebo rovném 2,5 mikrometru jsou spojované s mnoha zdravotními problémy, včetně vyššího rizika rakoviny.

Zpráva zjistila, že zahradní technika za jediný rok vypustila do vzduchu 21 800 tun částic PM2,5. A to je množství odpovídající znečištění z 234 milionů automobilů za rok. V celé Evropské unii bylo roku 2023 registrováno 253 milionů aut.

Tento mimořádně velký dopad je dle autorů způsobený tím, že zahradní technika pracuje s jinými typy motorů než osobní automobily. Jsou menší – dodávají se ve dvoudobých a čtyřdobých verzích, což odkazuje na rozdíly ve spalovacích cyklech motorů – a obecně méně účinné, přičemž dvoutaktní motory jsou obzvláště problematické, protože používají směs mazacího oleje a benzinu.

„Tato neefektivní technologie motorů způsobuje opravdu větší znečištění než osobní a nákladní automobily,“ řekl Schatz. „Tato zařízení produkují docela šokující množství částic.“

Autoři zdůrazňují, že emise se také značně liší podle jednotlivých států. Kalifornie a Florida se umístily na nejvyšších příčkách, pokud jde o emise oxidu uhličitého ze zahradní techniky, Florida a Texas se umístily na prvních místech v žebříčku znečištění částicemi PM2,5.

Řešením je podle této zprávy přechod na stroje, které jsou méně škodlivé – ať už s kvalitnějšími spalovacími motory, s elektromotory anebo ideálně s manuálním pohonem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
03:25Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Nebyl to vrah, ale prvok. Vědci vysvětlili záhadnou renesanční smrt

Dva z nejmocnějších mužů renesanční Itálie zemřeli ze stejného důvodu. Prokázala to studie, jejíž autoři zkoumali ostatky synů Cosima di Medici. U jednoho z nich se spekulovalo o vraždě arzénem, ale vědci teď dokázali, že to byla malárie.
před 17 hhodinami

První důkaz o obřích dinosaurech v Antarktidě ležel roky v šuplíku

V Antarktidě žili v pravěku dinosauři – to je obecně známé tvrzení, za kterým se ale skrývá spousta problémů. Vědci o tom totiž vědí nečekaně krátkou dobu a důkazů je mnohem méně, než se tuší. Paleontologové teď popsali, jak náhodný byl objev prvního obřího antarktického dinosaura.
před 18 hhodinami

Meteorologové překopali systém výstrah

Od středy 1. července 2026 přechází Český hydrometeorologický ústav na nový výstražný systém. Ten dosavadní byl založený na klimatologických měřítcích, ten nový se ale soustředí už hlavně na dopady těchto nebezpečných meteorologických a hydrologických jevů. Změn je ale víc.
před 20 hhodinami

Po miliardách dávek. Očkování na principu mRNA je účinné a bezpečné, říká metastudie

Kanadští vědci v rozsáhlé studii potvrdili účinnost i bezpečnost očkování na principu mRNA. Současně ale otevřeně hovoří i o vedlejších účincích, dezinformacích a dalších aspektech těchto vakcín.
před 20 hhodinami

Středomoří zasáhla vlna veder s rekordní intenzitou

Zejména severozápadní část Středozemního moře zasáhla na začátku týdne vlna veder, která dosáhla pro tuto oblast rekordní intenzity. Událost je podle meteorologů výjimečná tím, o kolik stupňů současné teploty překročily normální hodnoty. Nadprůměrné teploty ale panují v celém Středomoří. Průměrný rozdíl oproti normálním, takzvaným klimatologickým hodnotám, činil 5,2 stupně Celsia, jak vyplývá z údajů španělského Institutu mořských věd (ICM) citovaných agenturou AFP.
před 22 hhodinami

Lidstvo spustilo první časosběr oblohy. Ukáže vesmír, jak ho neznáme

V noci odstartoval ostrý provoz velkého dalekohledu pro mapování proměnlivého vesmíru na Observatoři Very Rubinové v Chile. Teleskop za tři noci nasnímkuje celou jižní oblohu a totéž bude opakovat znovu a znovu po dobu deseti let. Díky tomu získá lidstvo astronomické množství astronomických dat a záznamy toho, co a jak se na nebi mění.
před 22 hhodinami

Růst velkoměst se podle analýzy do konce století zpomalí

Vědci našli detailní analýzou geografických dat doposud nepozorovaná pravidla, jimiž se řídí růst velkoměst. Když je interpretovali, zjistili, že růst bude pomalejší, než se předpokládalo.
30. 6. 2026

Evropský pohled