Pařížané se budou moci po sto letech koupat v Seině. Kvůli olympiádě město upravuje kanalizaci

Nahrávám video

Pařížská radnice se chystá na zrušení sto let starého zákazu koupání v Seině. Kvůli zastaralé kanalizaci se do vody dostávalo obrovské množství chemikálií a fekálních bakterií. Mohutné investice před blížící se olympiádou ale mají řeku vrátit plavcům.

Pařížská radnice zakázala kvůli šířícím se zdravotním problémům vstup do Seiny v roce 1923. Výjimkou byly tradiční závody na Vánoce, i ty ale po druhé světové válce skončily. 

„Samozřejmě, že se v Seině vykoupu, ale až příští rok. Snažím se zvýšit napětí. Velké investice nám umožní žít ve městě, ve kterém jednou teploty vyšplhají na padesát stupňů Celsia. V takovém případě bude město neobyvatelné, pokud neprovedeme nezbytné úpravy,“ uvedla nynější starostka Paříže Anne Hidalgová.

Hlavním problémem je zastaralý systém. Jednotlivé kanály svádějí odpad do čističek, jenže při vydatných deštích se s nimi smíchají srážky. Voda, kterou stoky nezvládnou pobrat, vytéká volně do řeky. Zabránit tomu má nová podzemní záchytná nádrž o objemu padesát milionů litrů, kterou Paříž buduje skoro za jednu a půl miliardy eur.

„Účelem nádrže je zachytit dešťovou vodu předtím, než vyteče do Seiny. Po dešti ji s pomocí čerpacího systému pošleme do čisticí stanice,“ popsal vedoucí rekonstrukce pařížské kanalizace Samuel Colin-Canivez.

Nevylučuje sice zcela výjimečné okamžiky, kdy část odpadních vod z nádrže skončí v řece, ale ty podle něj budou vzácné a Seina se v tu chvíli plavcům uzavře.

V řece přibylo ryb

Seina se od šedesátých let hodně proměnila. Tehdy byl pohyb v jejích vodách nebezpečný nejen pro lidské plavce. Zbyly tam jen tři druhy ryb.

Až v následující dekádě se vše začalo obracet k lepšímu, hlavně díky stavbě nových čističek a ekologickým pravidlům v průmyslu. Dnes je rybích druhů v řece pětatřicet. 

„Celá desetiletí jsme se o stav Seiny příliš nestarali. Teprve v sedmdesátých letech minulého století začalo větší úsilí. Dnes jsme téměř dosáhli stavu, kdy se v ní dá koupat,“ dodal hydrolog Sorbonnské univerzity Jean-Marie Mouchel.

Seinu otestují olympionici

Už příští léto čeká Seinu a nový kanalizační systém zatěžkávací zkouška, neboť se do Paříže už potřetí vrátí olympiáda následovaná paralympiádou. Řeka se stane nejen dějištěm grandiózního zahajovacího ceremoniálu, kdy flotila 160 lodí poveze deset tisíc sportovců po šest kilometrů dlouhém úseku k Eiffelově věži. Bude také sportovištěm pro triatlon, paratriatlon a dálkové plavání.

Jakmile odjedou sportovci, budou moct na řeku vyrazit i místní milovníci městského koupání. Již dvacet let mohou Pařížané navštěvovat městské pláže, kde jsou úseky nábřeží upraveny tak, aby na nich byl písek i slunečníky. V roce 2017 bylo koupání povoleno pouze na severu města na kanálu Canal de l'Ourcq.

Nyní starostka Hidalgová představila tři místa na Seině, která budou od léta 2025 otevřena i pro veřejné koupání. Nacházejí se v centru Paříže poblíž ostrova Île Saint-Louis a na východním a západním konci města.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Žháři při útocích v Soluni zabili matku političky řecké vládní strany

Při třech útocích v řecké Soluni na domy, v nichž bydlí členové vládní pravicové strany Nová Demokracie (ND), bylo časně ráno zraněno pět lidí. Jedna žena utrpěla rozsáhlé popáleniny a zraněním v nemocnici podlehla. Informoval o tom deník Kathimerini.
před 48 mminutami

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
před 1 hhodinou

VideoNemocnice v Evropě se připravují na další vlnu veder

Evropské státy po extrémní vlně veder počítají oběti po tisících. Podle nejnovější statistiky ve Španělsku zemřelo v červnu kvůli vysokým teplotám víc než tisíc lidí. Francie zaznamenala v posledním rekordně horkém týdnu o tisícovku víc úmrtí než je v tomto období obvyklé. Světová zdravotnická organizace varuje, že Evropa je nejrychleji oteplující se kontinent, který za poslední čtyři roky zaznamenal kvůli horkům dvě stě tisíc úmrtí. A kritická situace nekončí. Ve čtvrtek mají čtyřicetistupňová vedra sevřít Portugalsko a nemocnice napříč Evropou se připravují na další vlnu extrémních teplot.
před 1 hhodinou

„Byli jsme opuštěni“. Venezuelská vláda čelí po zemětřeseních kritice

Ve Venezuele téměř týden po dvojici ničivých zemětřesení pokračují záchranné práce, které usilují o nalezení přeživších a vyprošťování těl. Podle agentury AP však místní obyvatelé hovoří o tom, že vláda jim v době, kdy na tom nejvíce záleželo, neposkytla dostatečnou pomoc. Podle nejnovějších vládních údajů si katastrofa vyžádala nejméně 2295 obětí a nejméně 11 267 zraněných. V zemi působí i zahraniční záchranáři včetně českého týmu.
11:42Aktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 1 hhodinou

Ukrajinský parlament schválil vytvoření památníku národních hrdinů

Ukrajinský parlament ve středu schválil vytvoření národního památníku, jehož cílem bude uctít význačné Ukrajince, informoval deník Ukrajinska pravda. Prezident Volodymyr Zelenskyj to označil za důležitý krok pro budoucí jednotu společnosti. Vznik takzvaného panteonu budí kontroverze v Polsku s ohledem na předpokládaný výběr osobností, které do něj budou zahrnuty.
před 1 hhodinou

Google má podle soudu zaplatit firmě PriceRunner odškodné 31 miliard korun

Americká společnost Google ze skupiny Alphabet má kvůli porušení pravidel hospodářské soutěže zaplatit jako odškodné 14,3 miliardy švédských korun (31,3 miliardy korun) firmě PriceRunner, která provozuje internetový srovnávač cen. Stockholmský patentový a tržní soud rozhodl, že Google řadu let ve výsledcích vyhledávání nezákonně zvýhodňoval svou vlastní službu pro porovnání cen, napsala agentura Reuters. Mluvčí Googlu reagoval, že firma s rozhodnutím soudu nesouhlasí a až text prostuduje, zváží své právní možnosti.
14:19Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Za kuplířství v Irsku padly v Mělníku první tresty

Okresní soud v Mělníku vynesl první rozsudek v kauze vykořisťování prostitutek v Irsku. Za řízení organizované skupiny dvěma hlavním obžalovaným ženám soud vyměřil tresty sedm let a šest let a čtyři měsíce vězení. Jedna z nich navíc musí zaplatit přes 650 tisíc korun. Dalších dvanáct žen odešlo od soudu s podmíněnými tresty, řekla ČT mluvčí soudu Adéla Vachková. Skupina podle soudu fungovala mezi lety 2016 až 2024, podle policie získala přes deset milionů korun.
před 4 hhodinami

Evropský pohled