Fluorové vosky na běžky by se měly úplně zakázat, doporučují čeští vědci

Čeští odborníci volají po tom, aby i rekreační běžci na lyžích používali bezfluorové vosky. Fluorované látky v dosud běžně užívaných voscích jsou nezničitelnými škodlivými chemikáliemi, které kontaminují cenné přírodní oblasti, uvedl Tomáš Cajthaml z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze.

„Zavážíme to do té nejčistší přírody, kterou máme. Kontaminujeme sníh i přírodu. Jde o kontaminaci chráněných krajinných území, to je eticky špatně. Ty látky jsou v podstatě nezničitelné a extrémně toxické,“ upozorňuje Tomáš Cajthaml.

Běžecké lyžování sice stojí jen za jedním či dvěma procenty světového znečištění fluorem, ale postihuje významné přírodní lokality využívané při tomto sportu.

Jaroslav Semerád z Mikrobiologického ústavu Akademie věd prezentoval výsledky měření v běžeckých stopách na různých českých horách. „Ve stopě jsme nalezli výrazně vyšší množství věčných chemikálií. Ve stopách je třeba stonásobná koncentrace ve srovnání s tím, co teče v českých řekách,“ uvedl.

Mezinárodní lyžařská federace FIS sice ve svých závodech v běžeckém i sjezdovém lyžování i snowboardingu používání fluorových vosků od této sezony definitivně zakázala, ale pro amatéry zůstaly povolené a stále se mohou běžně prodávat.

Fluorované látky

Fluorované látky se používají ve všech sférách lidské činnosti a jejich stopy jsou na celé planetě. „Jsou toxické na buněčné úrovni, takže projevy toxicity jsou různé. Jsou to ty nejhorší kontaminanty, které si lidstvo dokázalo vyrobit. Skrytý ďábel spočívá v tom, že narušují buněčné pochody, ta kauzalita, jak se to projeví, se prokázat moc nedá. Bývají karcinogenní, narušují štítnou žlázu, škodí nenarozeným dětem,“ upozornil Cajthaml.

Celkově se jedná zhruba o deset tisíc různých sloučenin. Evropská komise směřuje k úplnému zákazu všech těchto sloučenin, v současné době se pracuje na formulaci zákazu a případných výjimkách pro sektory, kde se tyto látky nedají nahradit. Zákaz by mohl začít platit v roce 2026 nebo 2027.

Pokud by amatérští běžci na lyžích plošně přešli na bezfluorové vosky, přírodě by to pomohlo. Zejména proto, že jde vlastně o jediný možný zdroj této chemikálie v chráněných krajinných oblastech.

„V chráněných krajinných oblastech není jiný zdroj kontaminace než turistika nebo běžkování. Pokud přestaneme používat kontaminované běžkařské vosky, je velká šance, že se tyto oblasti za nějakou dobu vyčistí nebo se ta kontaminace alespoň zredukuje,“ uzavřel Semerád.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Čína změnila způsob, jak počítá své emise

Čína splní své klimatické cíle, i kdyby se její emise oxidu uhličitého v dalších letech zvýšily. Podle analýzy nezávislého webu Carbon Brief si totiž pomohla změnou metodiky, jak tyto emise počítá. Vzorec sice nezveřejnila, ale zřejmě pravidla přenastavila tak, aby odpovídala aktuálnímu ekonomickému vývoji země.
před 1 hhodinou

Ötziho mumie obsahuje stále živé mikroorganismy

Výzkumníci z institutu Eurac Research získali podrobný přehled o mikroorganismech spojených s Ötzim. Nová studie přináší poznatky o komplexním mikrobiomu, od střevní flóry člověka z doby měděné až po kvasinky přizpůsobené chladnému prostředí, které mohly mumii doprovázet po tisíciletí a dodnes zůstávají součástí aktivního ekosystému.
před 2 hhodinami

Umělá inteligence ohrožuje přírodní zdroje pro mnoho lidí, varují experti OSN

Rostoucí emise, ubývající zásoby vody a mizející půda. To jsou tři hlavní problémy, které způsobuje dynamicky rostoucí sektor umělých inteligencí (AI). Nová studie Univerzity OSN varuje, že v roce 2030 budou datacentra spotřebovávat tolik vody jako 1,3 miliardy lidí. Spotřeba elektřiny pak má vzrůst na více než dvojnásobek oproti loňsku.
před 3 hhodinami

VideoAI může pomáhat při řízení jaderné elektrárny do deseti let, míní Kochánek

Na konferenci o bezprostřední budoucnosti jaderné energie na francouzském velvyslanectví se mluví o aktuálních trendech v této oblasti – od malých modulárních reaktorů až po využití digitalizace a umělé inteligence (AI) k efektivnější správě a zajištění bezpečnosti. Právě AI může podle předsedy Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Štěpána Kochánka nahradit některé lidské specialisty jak při projektování a výstavbě, tak i při samotném řízení provozu jaderného zařízení. „Tak daleko zatím v tuto chvíli nejsme,“ říká ale Kochánek a dodává, že by k tomu mohlo dojít v příští dekádě.
před 4 hhodinami

Veletrh vědy láká na jaderné reaktory i astronomii Středozemě

Na výstavišti v pražských Letňanech ve čtvrtek začíná Veletrh vědy. Potrvá do soboty. Nabídne stovku interaktivních expozic a desítky přednášek s diskusemi. Podesáté ho pořádá Akademie věd ČR (AV ČR), která na něm představí novinky ze současného výzkumu. Do programu se zapojuje i řada univerzit.
před 8 hhodinami

Český tým rekonstruoval evoluci covidu. Naznačil, že ze SARS pandemie nebude

Covidová pandemie změnila svět mnoha způsoby, z některých se společnost nevzpamatovala ani po šesti a půl letech. Patogen se rychle vyvíjel, což vedlo nejen ke vzniku řady konspiračních teorií, ale i komplikací ohledně léčby, očkování a opatření. Čeští a izraelští vědci v laboratorních podmínkách nyní zrekonstruovali, jak se koronavirus SARS-CoV-2 měnil a vyvíjel, a zároveň odhalili podmínky, které mohou vést ke vzniku vysoce nakažlivých variant.
před 10 hhodinami

Fyzici se pokusili rozříznout foton. Vznikla podivnost

Když polobožský hrdina Herkules bojoval s lernskou hydrou, zjistil, že ji přes svou nepřekonatelnou sílu nedokáže zabít. Za každou hlavu, kterou usekl, narostly dvě nové. Podobně, ale ještě mnohem hůř, se chovají podle odborného časopisu New Scientist fotony – těch totiž při každém rozseknutí vznikne rovnou nekonečno.
včera v 15:00

Šakali se šíří i kvůli úbytku vlků, mohou osídlit až tři čtvrtiny Evropy

Za šířením šakalů po Evropě stojí podle nového výzkumu kombinace změn klimatu a krajiny i dlouhodobý úbytek velkých predátorů, především vlků. Důležitou roli hraje člověk, jehož sídla poskytují bezpečnější prostor pro život. Výzkum, na kterém se podíleli vědci z brněnského Ústavu biologie obratlovců Akademie věd, zároveň naznačuje, že by šakali mohli v budoucnu osídlit až 75 procent evropského kontinentu, tedy téměř šestinásobek současné plochy výskytu. Studii publikoval časopis Nature Ecology & Evolution.
včera v 13:15
Načítání...