Na klimatické konferenci ve Rwandě se zhruba 150 zemí dohodlo postupně omezit používání částečně fluorovaných uhlovodíků (HFC), což je jedna z kategorií takzvaných skleníkových plynů, které přispívají k oteplování planety. Výsledek jednání, jenž podle agentury Reuters představuje další významný milník v boji proti globálním klimatickým změnám, oznámil rwandský ministr přírodních zdrojů Vincent Biruta. HFC se využívají například v ledničkách.
Dohoda, k níž se připojil i americký ministr zahraničí John Kerry, rozděluje země do tří skupin. Každá ze skupin pak má vytyčený vlastní termín pro splnění podmínek ujednání.
Rozvinuté země, jako jsou Spojené státy či většina Evropy, se zavázaly snížit používání průmyslově produkovaných HFC o deset procent do roku 2019, v roce 2036 pak snížení dosáhne 85 procent. Reuters připomněl, že řada vyspělých států již HFC začala omezovat.
Rozvojové státy, které jsou rozděleny do dvou skupin, zmrazí užívání zmíněných plynů do roku 2024, respektive 2028, poté využívání HFC začnou postupně snižovat. Do kategorie zemí, pro něž platí pozdější termín, patří Indie, Pákistán či státy v Perském zálivu. Čína je zařazena do skupiny rozvojových zemí, na kterou se vztahuje dřívější termín.
Stanovení termínů bylo během jednání ve Rwandě jedním z hlavních sporů. O více času na přípravu žádala například Indie, která je třetím největším producentem skleníkových plynů, uvedl Reuters.
HFC přispívají k oteplování planety
HFC se používají jako náhrada freonů například v ledničkách či klimatizacích. Tyto plyny sice podle vědců nepoškozují ozonovou vrstvu, ale přispívají k oteplování planety. Jejich schopnost udržet teplo na planetě je výrazně vyšší než u oxidu uhličitého.
Odborníci předpokládají, že rychlé snížení produkce HFC výrazně zpomalí klimatické oteplování, a to možná až o 0,5 stupně Celsia do roku 2100.
Odborníci předpokládají, že rychlé snížení produkce HFC výrazně zpomalí klimatické oteplování, a to možná až o 0,5 stupně Celsia do roku 2100.
Jednání ve rwandské metropoli Kigali je součástí montrealského protokolu, který vstoupil v platnost v roce 1987. V protokolu se drtivá většina států světa zavázala ke kontrole výroby chemických látek poškozujících ozonovou vrstvu a k postupnému omezení jejich používání.
Náhradou těchto látek, známých jako chlor-fluorované uhlovodíky (CFC), mezi které patří i freony, byly právě HFC. Ty sice pomohly zastavit rozklad ozonové vrstvy, jež podle vědců ukazuje první známky obnovy, ale vedlejším efektem je zmíněná velká schopnost HFC udržet na planetě teplo.
Loni se v Paříži země světa dohodly na společném klimatickém plánu, jak omezit oteplování. Podle textu má být oteplování udrženo pod dvěma stupni Celsia ve srovnání s předindustriálním obdobím. Pařížský dokument, který dosud podepsalo přes 190 zemí, v roce 2020 nahradí nynější kjótský protokol z roku 1997.
