Chemie strana 3 z 4

Vyhlašování největších, nejdůležitějších a nejprestižnějších vědeckých ocenění – Nobelových cen – je opět tady. Každý z laureátů dostane kromě medaile i finanční odměnu a diplom. Slavné „nobelovky“ švédská královská akademie uděluje už 119 let.

Mezinárodní tým astronomů oznámil objev vzácné molekuly – fosfanu – v oblacích planety Venuše. Na Zemi tento plyn vzniká ve větším množství pouze průmyslově nebo činností mikroorganismů žijících v prostředí bez kyslíku. Vědci po desetiletí spekulují o tom, že horní patra oblačnosti na planetě Venuši by mohla poskytovat domov mikroorganismům volně poletujícím vysoko nad rozpáleným povrchem – ovšem za cenu tolerance k vysoké kyselosti okolního prostředí. Detekce fosfanu by mohla ukazovat na přítomnost takového mimozemského atmosférického života.

Na parafrázi otázky ze Shakespearovy tragédie by Jan Svatopluk Presl nejspíše odvětil, že ano, rostliny voní stejně, jedno, jak se jmenují, na jméně ale přece jen záleží. Tento profesor zoologie a mineralogie a také význačný český přírodovědec totiž pojmenoval kdeco. A žádný klapkobřinkostroj. Díky němu třeba kukuřici říkáme kukuřice. Uhádli byste alespoň další dvě dnes samozřejmá pojmenování, která zavedl právě Presl? Může jít o rostlinu, nerost, zvíře i chemický prvek.

Archeologové v brněnské ulici Dornych zkoumají pozůstatky chemické továrny firmy Hochstetter a Schickardt. Z továrny pod pozdější zástavbou zůstalo zachované nejnižší podlaží, díky němu odborníci zjistí, kde přesně továrna stála a jaká byla orientace budovy.

Kdy je chemie dobrá a kdy špatná? Kde člověku slouží a kde naopak škodí? Proč chemie vzbuzuje obavy? Tématem „Doba chemická“ se zabýval Fokus Václava Moravce. Do diskuze se zapojili chemik František Štěpánek, vývojářka kosmetiky Lenka Průšová, biochemik Zdeněk Hostomský, geolog Václav Cílek nebo učitelka chemie Růžena Hlůšková.

Desítky mladých vědců-chemiků či výzkumných týmů hodlá podpořit Nadace Experientia. Její zakladatelé, vědci Hana a Dalimil Dvořákovi, do ní během příštích dvaceti let vloží 200 milionů korun. Vedle dosavadní podpory stáží a startovacích grantů pro začínající výzkumníky se zaměří i na studenty středních a vysokých škol. Nadace o tom informovala v úterý.

Množství kyslíku u povrchu Marsu se mění způsobem, který nedokáže současná chemie vysvětlit. Na zvláštní procesy narazili vědci díky datům získaným sondou Curiosity, která se pohybuje po povrchu Rudé planety.

Prvním českým nositelem Nobelovy ceny se 26. října 1959 stal tehdy osmašedesátiletý Jaroslav Heyrovský, který prestižní ocenění získal v oboru chemie za objev polarografie. Díky ní se dá zjistit elektrolýzou pomocí rtuťové kapkové elektrody i nepatrné množství látek v roztoku. První polarograf zkonstruoval profesor Heyrovský v roce 1925 a na Nobelovu cenu byl předtím, než ji získal, navržen již třikrát.

Antibiotická rezistence je čím dál větším problémem – za jednu z deseti největších hrozeb lidstvu ji označila i Světová zdravotnická organizace. Kolem roku 2050 by mohly antibiotikům odolné bakterie po celém světě zabíjet až deset milionů lidí. Výzkum držitele Nobelovy ceny za chemii Venkatramana Ramakrishnana by měl přinést antibiotika, která mohou lidstvo zachránit.

Manželé Coriovi se stali jednou z mála manželských dvojic, které získaly Nobelovu cenu. A navíc jsou spojení s Prahou – oba byli rodáky z české metropole.

Letošním laureátem Nobelovy ceny za chemii se stal John B. Goodenough, který hrál klíčovou roli ve vývoji a vzniku lithium iontových (Li-ion) baterií. Spolu s ním ji dostali M. Stanley Whittingham a Akira Jošino.

Nový výzkum prokázal, že psychoaktivní látka psilocybin, která je obsažená například v halucinogenních houbách lysohlávkách, se dá účinně vyrobit laboratorně. Autoři proces popsali v odborném časopise Metabolic Engineering. Může to usnadnit studie účinků látky.

Německý spotřebitelský časopis Test.de varuje před používáním některých znovupoužitelných bambusových kelímků na kávu. Analýza dvanácti typů ukázala, že mnoho z nich obsahuje až příliš škodlivých látek, které se uvolňují po zahřátí – a tedy i při nalití čerstvé kávy. Jejich ekologická šetrnost se navíc ukazuje jako sporná.

Ve Studénce na Novojičínsku otevřeli nové přírodní koupaliště, které funguje na principu takzvaného biotopu. Vodu tak nečistí chemikálie, ale kořeny rostlin a miliony mikroorganismů. Tamní rekreační areál byl kvůli špatnému technickému stavu zavřený dvanáct let, oprava stála přibližně třicet milionů korun.

Dvouleté pátrání po zdrojích nepříjemného zápachu nad Krušnými horami je u konce. Podle výzkumníků za něj můžou jednak české chemické závody, vina je ale i na německé straně. S výsledky teď experti seznámí obyvatele.

Nová data amerického vládního úřadu pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) odhalila, že chemikálie obsažené v opalovacích krémech se dostávají do lidského těla v množství, které vyvolává obavy před možnými negativními dopady. Vědci však dodávají, že pozitiva opalovacích krémů výrazně převyšují možná rizika.

Výzkum evropských řek a kanálů odhalil, že se v nich nachází více než stovka druhů pesticidů. A to včetně 24 druhů, které vůbec nemají licenci k používání v Evropě. Kromě pesticidů našli také stopy po 21 lécích používaných k léčbě zvířat.

V polovině 19. století bylo známo 64 chemických prvků, vědci v nich ale neviděli žádný systém, který by je nějakým způsobem seřadil. Do periodické tabulky je seřadil až ruský chemik Dmitrij Mendělejev a svou klasifikaci prezentoval před 150 lety – v březnu 1869. V současnosti tabulka čítá 118 prvků, přes devadesát z nich se přirozeně vyskytuje na Zemi a zbylé byly připraveny uměle.

Mimořádně ničivá exploze či výroba elektřiny – obojí může vzniknout aplikací štěpné jaderné reakce uranu, kterou lidstvo zná už osm desítek let. Jejím objevem, zveřejněným 6. ledna 1939, dali němečtí chemici Otto Hahn a Fritz Strassmann vzniknout jaderným elektrárnám i atomovým bombám. Hahnovi vynesl objev Nobelovu cenu – ale také zoufalství z jeho ničivého využití.

Svou práci popisuje jako snahu pochopit, jak zákony vesmíru daly vzniknout zákonům života. Chemici se k těmto procesům dostali o něco blíž i díky jeho práci. Byl to právě francouzský chemik Jean-Marie Lehn a jím popsaný obor takzvané supramolekulární chemie. Nejen o ní mluvil v pořadu Hyde Park Civilizace, kde se postavil otevřeně k možnosti vylepšovat lidská těla.

Kosmetika má vliv na její uživatele, zejména v době dospívání. Popsala to americká studie, jejíž autoři zkoumali vztah mezi chemikáliemi obsaženými v kosmetice a věkem dospívání. Problém spočívá zejména ve dvou látkách - diethylftalátu a triklosanu.

Představte si svět, kde nemoci léčí miniaturní stroje, které plavou lidskými těly a roznášejí léky nebo přímo odřezávají nádory. Naději, že takový svět vznikne, dali lidstvu tři muži. A jeden z nich, Jean-Pierre Sauvage, byl hostem Hyde Parku Civilizace.

V únorovém čísle odborného časopisu Enviromental Science and Technology vyšla práce švédských chemiků, která popisuje příčinu řady zdravotních problémů u domácích koček. Autoři studie popsali, že vysoká hladina škodlivin, která byla naměřena, zřejmě pochází z obyčejného prachu, který se najde v každé normální domácnosti.

Stačí jen propiska, mobilní telefon nebo peněženka a vědci pomocí nových metod přesně zjistí, jaký je život člověka, který tyto předměty nosil. Chemická analýza mění kriminalistiku a čím dál více pomáhá odhalovat dříve nepolapitelné zločince.