Chemie strana 3 z 4

Stromy v lese začnou vydávat vůně, když je napadnou housenky a jiní býložravci. Tento chemický alarm používají k přilákání dravého hmyzu a ptáků, aby se zbavily svých škůdců. Zatím to prokazovaly jen laboratorní nebo zahradní experimenty, ale teď se tento jev potvrdil poprvé i ve volné přírodě. Za objevem stojí česko-německý tým vědců pod vedením Martina Volfa z Biologického centra Akademie věd.

Podle vědců ohrožuje chemické znečištění po celé planetě stabilitu globálních ekosystémů, na nichž je lidstvo závislé. Největším problémem podle nové studie je, že do přírody proniká už příliš mnoho druhů chemikálií.

Vědci popsali, že chemické látky, které se uvolňují z hlaviček kojenců, mohou měnit agresivitu jejich rodičů. Zajímavé je, že zatímco mužům ji snižují, u žen ji zvyšují.

Nová studie varuje výzkumníky Marsu, kteří tam pátrají po stopách života, že se mohou dočkat nepříjemného překvapení. Život, na nějž na rudé planetě narazí, totiž podle astrobiologů z Edinburgu a Oxfordu vůbec nemusí být živý. Struktury podobné zkamenělinám totiž vznikají při zcela neživých chemických procesech a badatelé už na zavádějící usazeniny narazili i na naší planetě.

Americká Agentura pro ochranu životního prostředí (EPA) představila dlouho očekávanou sadu opatření, kterými chce bojovat proti znečištění takzvanými perfluorovanými a polyfluorovanými látkami (PFAS). Mimo jiné hodlá zavést přísné limity pro koncentraci těchto toxických chemikálií v pitné vodě. PFAS jsou totiž spojovány se závažnými zdravotními problémy včetně rakoviny.

Královská švédská akademie věd oznámila, že letos získali Nobelovu cenu za chemii Benjamin List a David W.C. MacMillan za výzkum takzvané organokatalýzy – nástroje pro přesnou stavbu molekul.

Většina dětí, ale i překvapivé množství dospělých, nemá ráda košťálovou zeleninu, jako je brokolice, květák, zelí nebo růžičková kapusta. Protože jsou velmi zdravé, rodiče je svým dětem rádi dávají, ale musí překonávat jejich odpor. Australští vědci teď popsali, proč je košťálová zelenina tak nepopulární.

Nový typ látek, které zvládnou bezpečně přepravit do buněk různé typy nukleových kyselin, objevili vědci z Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR (ÚOCHB). Látky lze využít v léčbě genetických onemocnění i v takzvaných mRNA vakcínách proti covidu-19. Oproti dosavadním řešením má tento systém univerzální použití a může usnadnit i skladování léčiv a vakcín. Výsledky výzkumu zveřejnil prestižní časopis Advanced Functional Materials. Nové látky už byly také patentovány a jedná se o jejich využití ve farmaceutickém průmyslu.

Pašovanou látkou, kvůli které koncem srpna 1991 zasahovalo na letišti v Mošnově zvláštní policejní komando, měla být podle zpravodajských informací takzvaná červená rtuť. Přestože se o složení a vojenském využití této látky hojně spekulovalo, její existenci se nikdy nepodařilo průkazně ověřit.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1991.

Američtí vědci zveřejnili výsledky studie, která zkoumala, zda jsou do mateřského mléka žen schopné pronikat takzvané „věčné chemikálie“. Perfluorované a polyfluorované látky (PFAS) tuto přezdívku získaly proto, že se jen velmi obtížně rozkládají.

Američtí vědci oznámili, že našli v oceánu u jižního kalifornského pobřeží více než 25 tisíc barelů, které pravděpodobně obsahují insekticid DDT. O oblasti experti již delší dobu tvrdili, že by se v ní tento nebezpečný odpad mohl nacházet.

Úroveň vysokých škol v Česku je velice dobrá, domnívá se Josef Jiřičný. Zdejší studenti by ale měli mít možnost pracovat v kvalitních laboratořích. V té souvislosti zdůraznil také důležitost vyjíždění za hranice. Molekulární biolog, který mimo jiné našel proteiny zabraňující nástupu rakoviny, byl hostem pořadu Hyde Park Civilizace.

Cenu Wernera von Siemense za přínos v přírodních a technických vědách letos dostalo 21 vědců, studentů a pedagogů. Patří k nim například vědkyně Markéta Bocková, u níž porota ocenila disertaci věnovanou výzkumu optických biosenzorů, nebo lékař a pedagog Petr Šťourač, který zavádí do výuky inovativní metody. Laureáti si letos rozdělili 900 tisíc korun. Předání cen proběhlo kvůli pandemii ve čtvrtek večer on-line.

Do kanalizace v Plzni se ve čtvrtek odpoledne dostaly nebezpečné látky, které jsou zřejmě ropného původu. S jejich odstraněním pomáhali ve čtvrtek i během pátku hasiči. Látky se podařilo včas zlikvidovat, řeku Berounku neznečistily, řekla v pátek mluvčí městské firmy Vodárna Plzeň Dana Veselá. Případem se nyní zabývá policie, podobný únik se v Plzni stal už 18. listopadu.

Ve věku 92 let zemřel jeden ze zakladatelů české i středoevropské kvantové chemie Rudolf Zahradník. Oznámila to Akademie věd ČR. Zahradník byl předsedou akademie v jejích začátcích po rozdělení Československa i zakládajícím členem a předsedou Učené společnosti ČR. Byl také školitelem pozdější německé kancléřky Angely Merkelové.

Ve věku 77 let zemřel začátkem října chemik Mario Molina, který dostal roku 1995 Nobelovu cenu za výzkum ozonové vrstvy. Podle řady expertů patřil mezi nejvlivnější vědce, jejichž práce pomohla ochránit Zemi před hrozbou ozonové díry. Přispěl také v boji proti změnám klimatu.

Královská švédská akademie věd oznámila jména laureátů Nobelovy ceny za chemii. Emmanuelle Charpentierová a Jennifer A. Doudnaová obdržely ocenění za podíl na vývoji „genetických nůžek“ CRISPR-Cas9, nástroje, který umí zkoumat a manipulovat genom.

Vyhlašování největších, nejdůležitějších a nejprestižnějších vědeckých ocenění – Nobelových cen – je opět tady. Každý z laureátů dostane kromě medaile i finanční odměnu a diplom. Slavné „nobelovky“ švédská královská akademie uděluje už 119 let.

Mezinárodní tým astronomů oznámil objev vzácné molekuly – fosfanu – v oblacích planety Venuše. Na Zemi tento plyn vzniká ve větším množství pouze průmyslově nebo činností mikroorganismů žijících v prostředí bez kyslíku. Vědci po desetiletí spekulují o tom, že horní patra oblačnosti na planetě Venuši by mohla poskytovat domov mikroorganismům volně poletujícím vysoko nad rozpáleným povrchem – ovšem za cenu tolerance k vysoké kyselosti okolního prostředí. Detekce fosfanu by mohla ukazovat na přítomnost takového mimozemského atmosférického života.

Na parafrázi otázky ze Shakespearovy tragédie by Jan Svatopluk Presl nejspíše odvětil, že ano, rostliny voní stejně, jedno, jak se jmenují, na jméně ale přece jen záleží. Tento profesor zoologie a mineralogie a také význačný český přírodovědec totiž pojmenoval kdeco. A žádný klapkobřinkostroj. Díky němu třeba kukuřici říkáme kukuřice. Uhádli byste alespoň další dvě dnes samozřejmá pojmenování, která zavedl právě Presl? Může jít o rostlinu, nerost, zvíře i chemický prvek.

Archeologové v brněnské ulici Dornych zkoumají pozůstatky chemické továrny firmy Hochstetter a Schickardt. Z továrny pod pozdější zástavbou zůstalo zachované nejnižší podlaží, díky němu odborníci zjistí, kde přesně továrna stála a jaká byla orientace budovy.

Kdy je chemie dobrá a kdy špatná? Kde člověku slouží a kde naopak škodí? Proč chemie vzbuzuje obavy? Tématem „Doba chemická“ se zabýval Fokus Václava Moravce. Do diskuze se zapojili chemik František Štěpánek, vývojářka kosmetiky Lenka Průšová, biochemik Zdeněk Hostomský, geolog Václav Cílek nebo učitelka chemie Růžena Hlůšková.

Desítky mladých vědců-chemiků či výzkumných týmů hodlá podpořit Nadace Experientia. Její zakladatelé, vědci Hana a Dalimil Dvořákovi, do ní během příštích dvaceti let vloží 200 milionů korun. Vedle dosavadní podpory stáží a startovacích grantů pro začínající výzkumníky se zaměří i na studenty středních a vysokých škol. Nadace o tom informovala v úterý.

Množství kyslíku u povrchu Marsu se mění způsobem, který nedokáže současná chemie vysvětlit. Na zvláštní procesy narazili vědci díky datům získaným sondou Curiosity, která se pohybuje po povrchu Rudé planety.