Američané chtějí zakázat „věčné chemikálie“ PFAS. Mohou pronikat do lidské krve i mateřského mléka

Americká Agentura pro ochranu životního prostředí (EPA) představila dlouho očekávanou sadu opatření, kterými chce bojovat proti znečištění takzvanými perfluorovanými a polyfluorovanými látkami (PFAS). Mimo jiné hodlá zavést přísné limity pro koncentraci těchto toxických chemikálií v pitné vodě. PFAS jsou totiž spojovány se závažnými zdravotními problémy včetně rakoviny.

Látkám tohoto typu se přezdívá „věčné chemikálie“, protože se v přírodě rozkládají velmi pomalu. Používají se k výrobě povrchů, které mají odolávat vlhkosti, mastnotě nebo zašpinění, jako jsou rozšířené materiály Gore-Tex a teflon nebo kosmetické produkty.

Když se skrze vodu nebo jídlo dostanou do krevního oběhu, zůstávají v organismu natrvalo a podle expertů mohou způsobovat rakovinu, onemocnění jater, poruchy imunitního systému nebo pokles plodnosti u mužů.

Nedávné studie dokonce prokázaly, že se PFAS dostávají i do mateřského mléka, a mohou tak pronikat i do těl těch nejmenších dětí. 

PFAS musí pryč

Nový plán EPA si klade za cíl omezit vypouštění perfluorovaných a polyfluorovaných látek do přírody, urychlit čištění kontaminovaných lokalit a navýšit investice do souvisejícího výzkumu. Agentura podle AP avizovala „agresivní“ limity ohledně výskytu v pitné vodě či zavedení požadavku, aby výrobci PFAS informovali o toxicitě svých produktů. Také se údajně snaží PFAS oficiálně o označení za nebezpečné látky, což by jí poskytlo páku na firmy zodpovědné za znečištění.

„Je to odvážná strategie,“ řekl o balíčku ohlášených kroků ředitel EPA Michael Regan. Plán podle něj zahrnuje okamžitá opatření, ale i návrhy, které budou uváděny do praxe během celého funkčního období amerického prezidenta Joea Bidena. „Použijeme všechny nástroje v naší výbavě, abychom omezili kontakt lidí s těmito toxickými chemikáliemi,“ uvedl Regan.

Chemie v krvi

Podle odhadu amerických vědců z roku 2015 se PFAS nacházely v krvi sedmadevadesáti procent Američanů. Experti na veřejné zdraví přitom tvrdí, že jediný způsob, jak zabránit další kontaminaci životního prostředí, je zcela zakázat používání těchto látek.

Tímto směrem se nedávno vydal americký stát Maine, který zakázal používání perfluorovaných a polyfluorovaných látek ve všech prodávaných výrobcích od roku 2030. Jednalo se o první plošné opatření tohoto druhu poté, co jinde vlády přijaly dílčí restrikce.

Dánsko například jako první země v EU zakázalo používání těchto látek v potravinových obalech. Unie jako celek aktuálně připravuje plošný zákaz, přičemž podle webu Politico by jej mohly členské země definitivně schválit do čtyř let.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Změny klimatu a extrémní počasí zdražují potraviny i pojištění, píše Bloomberg

Extrémní výkyvy počasí v důsledku změn klimatu, například v podobě vln veder a sucha, devastují produkci potravin, poškozují kritickou infrastrukturu a vedou k prudkému nárůstu cen pojistného, uvedla v analýze agentura Bloomberg. Ekonomové a centrální bankéři varují, že cenové šoky nemusejí být jen dočasné, ale že se stávají trvalou hrozbou pro stabilitu trhu.
před 8 hhodinami

V Černobylu je nejhůř zamořený Červený les. Po invazi si tam ale Rusové udělali zákopy

O zkušenostech s Černobylem, kde před čtyřiceti lety došlo k jaderné havárii, vypráví muž, který má toto místo prochozené křížem krážem. Andrej Pastorek se dostal i do míst, která okupovali ruští vojáci při invazi na Ukrajinu.
před 10 hhodinami

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
29. 4. 2026

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
29. 4. 2026

V Evropě přibylo rostlin, které upřednostňují dusíkatou půdu. Reagují tak na člověka

Během posledního půlstoletí v Evropě výrazně přibylo rostlinných druhů, které mají rády půdu bohatou na živiny s vysokým obsahem dusíku. Mírně přibylo i druhů tolerujících stín. Vyplývá to z výsledků dosud nejrozsáhlejšího vegetačního výzkumu v Evropě, který provedl tým vědců ze Zemědělské univerzity v Praze (ČZU) pod vedením botanika Gabriela Midola. Rostliny jako kopřiva, ostružiník nebo svízel se tak objevují v krajině stále víc.
29. 4. 2026

Evropa se otepluje nejrychleji z kontinentů

Evropa je podle nové zprávy o klimatu nejrychleji se oteplujícím kontinentem na Zemi. Dopady se projevují ve vlnách veder, nedostatku vody v řekách, častějších požárech, ale také v mizení ledovců. Dohromady to podle vědců ohrožuje evropskou biodiverzitu.
29. 4. 2026

Nákladní člun se s keporkakem zvaným Timmy vydal do Severního moře

Tým dobrovolníků na severu Německa se v úterý pustil do dalšího pokusu o záchranu velryby, která zde v březnu uvázla na mělčině. Podařilo se ji dostat na speciální nákladní člun, který se následně vydal na cestu z Baltského do Severního moře. Pokusy o záchranu keporkaka zvaného Timmy poutají velkou pozornost médií a veřejnosti v Německu i v zahraničí.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026

Spor o léky na Alzheimerovu nemoc. Studie tvrdí, že nejsou účinné, část vědců nesouhlasí

Evropské úřady na konci loňského roku registrovaly první dva léky proti Alzheimerově chorobě. Jestli je budou členské státy proplácet z veřejného zdravotního pojištění, je na každé zemi. Právě ve fázi tohoto schvalování vyšla významná studie, která léky z této skupiny označila za nedostatečně efektivní.
28. 4. 2026
Načítání...