„Netoužili jsme po drahých autech.“ Manželé Dvořákovi podpoří stovkami milionů mladé chemiky

2 minuty
UDÁLOSTI: 200 milionů korun věnují mladým vědcům Hana a Dalimil Dvořákovi
Zdroj: ČT24

Desítky mladých vědců-chemiků či výzkumných týmů hodlá podpořit Nadace Experientia. Její zakladatelé, vědci Hana a Dalimil Dvořákovi, do ní během příštích dvaceti let vloží 200 milionů korun. Vedle dosavadní podpory stáží a startovacích grantů pro začínající výzkumníky se zaměří i na studenty středních a vysokých škol. Nadace o tom informovala v úterý.

Peníze podle zástupců nadace v příštích dvaceti letech umožní čtyřiceti chemikům strávit rok na prestižních zahraničních univerzitách. Prostředky také pomohou výzkumníkům, kteří se z ciziny už vrátili, založit až dvacet výzkumných skupin na tuzemských vědeckých pracovištích.

„Studentům středních a vysokých škol pak chceme nabídnout kurzy a mentory, kteří jim pomohou zorientovat se v různých fázích kariéry,“ řekla ředitelka nadace Anna Batistová. Pro mladší chemiky by měl vzniknout také web s poradenstvím, podle Batistové se tento projekt možná rozběhne ještě letos.

Experientia zatím 16,5 milionu korun podpořila třináct vědců na startu kariéry. Předsedkyně správní rady Irena G. Stará zdůraznila, že polovina si pobyty prodloužila, už čistě v režii hostitelské instituce, a čtyři vědci už mají vlastní výzkumné skupiny.

Loni na podzim pak podle Dvořákové zjišťovala mezi sedmdesáti vědci a vědkyněmi, jaký typ pomoci je pro ně důležitý.

Poté se rozhodli dát do zahraničních stáží a start-up grantů více peněz i podporovat mladší chemické talenty. Dvořáková, která je správní členkou nadace, také oznámila, že se nadace „profesionalizuje“, aby v budoucnu fungovala i nezávisle na svých zakladatelích.

Uvedla také, že před lety začínali jako malý tým a mnohé dělali „na koleni“. Nyní v nadaci vzniká například investiční výbor a posílila správní rada. Dalimil Dvořák řekl, že změnou také vyslali vzkaz k mladším chemikům-studentům, že nadace tu bude po další dvě dekády a během své kariéry mohou počítat s možností podpory. 

Mecenáši do nadace vkládají příjmy z licenčních poplatků

Dvořákovi do nadace, která vznikla v roce 2013, vkládají příjmy z licenčních poplatků, které skončily v roce 2017. Oba se jako začínající vědci potkali v laboratoři. Dalimil Dvořák se chemii věnuje v Ústavu organické chemie Vysoké školy chemicko-technologické v Praze (VŠCHT), jeho žena pracuje v centrálních laboratořích VŠCHT.

Předtím však Hana Dvořáková pracovala ve skupině Antonína Holého v Ústavu organické chemie a biochemie Československé akademie věd. Z jeho laboratoře vzešla řada účinných antivirotik.

„Já jsem v rámci své dizertační práce pracovala na látkách příbuzných,“ upřesnila s tím, že byla „ve správný čas na správném místě“.

„Bohatství neladilo s naším životním stylem“

V 90. letech se tak stala Dvořáková spoludržitelkou několika patentů na látky, které dnes pomáhají pacientům s HIV/AIDS nebo hepatitidou B. Kolem roku 2000 rodině začalo chodit hodně peněz, velké bohatství však podle Dvořákové neladilo s jejich životním stylem. Rozhodli se tedy vrátit peníze tam, odkud přišly.

Dalimil Dvořák v úterý zdůraznil, že zahraniční stáž je pro mladé vědce velice důležitá kvůli kontaktům i zkušenostem. „Když tam člověk přijede s vlastními penězi, má v podstatě vyhráno a může si vybrat pracoviště svých snů,“ řekl.

Jako velkou příležitost vidí stáž i letošní stipendisté Eva Bednářová a Rafael Navrátil. Bednářová se bude ve Spojených státech zabývat metodami, které pomohou snížit vedlejší účinky chemoterapeutik, Navrátil pak zkoumáním způsobů vytváření nových uhlíkových vazeb bez těžkých kovů.

Dvořák dodal, že po návratu ze zahraničí je také zásadní, aby si vědec mohl založit vlastní nezávislou skupinu a pokračovat v práci. Právě proto začala nadace loni poskytovat zmíněné start-up granty. Prvním vědcem, který grant využil, je Ondřej Basczyňski. Vědec se na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy věnuje cílenému doručování léčiv v těle. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

ŽivěSenátními kandidáty na ombudsmana jsou Jirsa a Kostolanská

Senát má ve středu na programu především volbu dvou adeptů na ombudsmana, z nichž bude dále volit sněmovna. Po dvou kolech hlasování zvolil Jaromíra Jirsu a Evu Kostolanskou. Kromě toho také udělil vládě předběžný souhlas s úpravou unijního nařízení o střednědobé finanční pomoci členským státům Evropské unie. Zabývat se má i schválením uspořádání veřejného slyšení k bezpečnosti Evropy, stanoviskem k dalšímu působení Česka v takzvané koalici ochotných nebo záměrem vlády zrušit televizní a rozhlasové poplatky.
03:06Aktualizovánopřed 40 mminutami

Policie našla v bytě útočníka z Chřibské další zbraně

Při prohlídce bytu útočníka v Chřibské na Děčínsku našla policie další dvě střelné zbraně včetně střeliva. Při pondělním útoku měl u sebe pachatel čtyři zbraně. Zastřelil zaměstnance městského úřadu a šest dalších lidí utrpělo zranění, z toho byli tři policisté. Motivem jednání útočníka, který se pak zastřelil, bylo podle policie řešení osobních problémů, směřovaly ke konkrétnímu člověku, který pracoval na městském úřadě. Vyšetřovatelé dodali, že samotný motiv činu dál prověřují.
před 1 hhodinou

Česko bude dál působit v uskupení NATO na Slovensku, řekl ministr obrany Zůna

Český ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) navštívil ve středu v Bratislavě svého slovenského protějška Roberta Kaliňáka (Smer). Česko bude nadále zapojeno do bojového uskupení NATO na Slovensku, řekl později na společné tiskové konferenci. Obě země chtějí spolupracovat v protivzdušné obraně. Odpoledne má jednání ministrů pokračovat.
12:52Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Kauza Čapí hnízdo trvá dlouho, míní Válková. Podle Pospíšila to není důvod k nevydání Babiše

Mandátový a imunitní výbor sněmovny začal řešit žádost o vydání premiéra Andreje Babiše (ANO) a předsedy Poslanecké sněmovny Tomia Okamury (SPD) ke stíhání. Šéfka výboru Helena Válková (ANO) uvedla, že výpovědi aktérů kauz ji nepřekvapily a utvrdily ji v některých postojích. Člen sněmovního ústavně-právního výboru Jiří Pospíšil (TOP 09) očekává, že rozhodování bude asi „mnohem více stranické“ než v jiných kauzách z minulosti. Řekli to v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou.
před 4 hhodinami

Ministerstvo chce pomoci školám se sociálně znevýhodněnými dětmi

Skoro pět procent dětí na základních školách patří mezi sociálně znevýhodněné – ať už vyrůstají v chudších nebo jinak složitějších rodinných poměrech. Ukazují to nová data ministerstva. To vidí pomoc v cíleném financování škol s těmito žáky.
před 7 hhodinami

Všichni jsou z Trumpa zneklidněni. Inspiruje i Putina, míní exvelvyslanec Kolář

„Čekal jsem, že to bude jízda, (...) ale to, co se odehrává teď, opravdu předčilo všechna má očekávání a musím říct, že mě to skoro nenechává v klidu usnout,“ zhodnotil bývalý velvyslanec Česka v USA a Rusku Petr Kolář první rok druhého funkčního období vlády prezidenta USA Donalda Trumpa. „Všichni jsou zneklidněni. Nevědí, co od toho člověka můžeme očekávat. Najednou nás dostává do situace, kdy se začínáme obávat, že garance, kterou USA poskytovaly, bude použita proti nám,“ řekl v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem. Podle Koláře Trump nejspíš inspiruje i ruského vládce Vladimira Putina, který možná přemýšlí o tom, jak nejisté situace ve světě využít.
před 8 hhodinami

Reportéři ČT: Stát se pře kvůli lomu ČSA s Tykačovou firmou o stovky milionů

Už několik měsíců trvá spor státu s těžařskou firmou Severní energetická Pavla Tykače. Jde v něm o stovky milionů korun za rekultivace lomu ČSA na Mostecku. Region se po desetiletích těžby postupně vrací k přírodě. Zdejší obce tedy netrpělivě vyčkávají, zda a kolik peněz nakonec dostanou na svůj další rozvoj jako bolestné za roky, kdy byly těžbou zasaženy. Ve sporu jde mimo jiné i o ceny pozemků v místě lomu, za jejichž převedení na stát chce Severní energetická 150 milionů korun. Stát má teď k dispozici vyjádření znalce, podle kterého naopak tyto pozemky mají cenu pouhých pěti milionů korun. Pro Reportéry ČT natáčela Jana Neumannová.
před 8 hhodinami

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
před 8 hhodinami
Načítání...