„Netoužili jsme po drahých autech.“ Manželé Dvořákovi podpoří stovkami milionů mladé chemiky

Nahrávám video

Desítky mladých vědců-chemiků či výzkumných týmů hodlá podpořit Nadace Experientia. Její zakladatelé, vědci Hana a Dalimil Dvořákovi, do ní během příštích dvaceti let vloží 200 milionů korun. Vedle dosavadní podpory stáží a startovacích grantů pro začínající výzkumníky se zaměří i na studenty středních a vysokých škol. Nadace o tom informovala v úterý.

Peníze podle zástupců nadace v příštích dvaceti letech umožní čtyřiceti chemikům strávit rok na prestižních zahraničních univerzitách. Prostředky také pomohou výzkumníkům, kteří se z ciziny už vrátili, založit až dvacet výzkumných skupin na tuzemských vědeckých pracovištích.

„Studentům středních a vysokých škol pak chceme nabídnout kurzy a mentory, kteří jim pomohou zorientovat se v různých fázích kariéry,“ řekla ředitelka nadace Anna Batistová. Pro mladší chemiky by měl vzniknout také web s poradenstvím, podle Batistové se tento projekt možná rozběhne ještě letos.

Experientia zatím 16,5 milionu korun podpořila třináct vědců na startu kariéry. Předsedkyně správní rady Irena G. Stará zdůraznila, že polovina si pobyty prodloužila, už čistě v režii hostitelské instituce, a čtyři vědci už mají vlastní výzkumné skupiny.

Loni na podzim pak podle Dvořákové zjišťovala mezi sedmdesáti vědci a vědkyněmi, jaký typ pomoci je pro ně důležitý.

Poté se rozhodli dát do zahraničních stáží a start-up grantů více peněz i podporovat mladší chemické talenty. Dvořáková, která je správní členkou nadace, také oznámila, že se nadace „profesionalizuje“, aby v budoucnu fungovala i nezávisle na svých zakladatelích.

Uvedla také, že před lety začínali jako malý tým a mnohé dělali „na koleni“. Nyní v nadaci vzniká například investiční výbor a posílila správní rada. Dalimil Dvořák řekl, že změnou také vyslali vzkaz k mladším chemikům-studentům, že nadace tu bude po další dvě dekády a během své kariéry mohou počítat s možností podpory. 

Mecenáši do nadace vkládají příjmy z licenčních poplatků

Dvořákovi do nadace, která vznikla v roce 2013, vkládají příjmy z licenčních poplatků, které skončily v roce 2017. Oba se jako začínající vědci potkali v laboratoři. Dalimil Dvořák se chemii věnuje v Ústavu organické chemie Vysoké školy chemicko-technologické v Praze (VŠCHT), jeho žena pracuje v centrálních laboratořích VŠCHT.

Předtím však Hana Dvořáková pracovala ve skupině Antonína Holého v Ústavu organické chemie a biochemie Československé akademie věd. Z jeho laboratoře vzešla řada účinných antivirotik.

„Já jsem v rámci své dizertační práce pracovala na látkách příbuzných,“ upřesnila s tím, že byla „ve správný čas na správném místě“.

„Bohatství neladilo s naším životním stylem“

V 90. letech se tak stala Dvořáková spoludržitelkou několika patentů na látky, které dnes pomáhají pacientům s HIV/AIDS nebo hepatitidou B. Kolem roku 2000 rodině začalo chodit hodně peněz, velké bohatství však podle Dvořákové neladilo s jejich životním stylem. Rozhodli se tedy vrátit peníze tam, odkud přišly.

Dalimil Dvořák v úterý zdůraznil, že zahraniční stáž je pro mladé vědce velice důležitá kvůli kontaktům i zkušenostem. „Když tam člověk přijede s vlastními penězi, má v podstatě vyhráno a může si vybrat pracoviště svých snů,“ řekl.

Jako velkou příležitost vidí stáž i letošní stipendisté Eva Bednářová a Rafael Navrátil. Bednářová se bude ve Spojených státech zabývat metodami, které pomohou snížit vedlejší účinky chemoterapeutik, Navrátil pak zkoumáním způsobů vytváření nových uhlíkových vazeb bez těžkých kovů.

Dvořák dodal, že po návratu ze zahraničí je také zásadní, aby si vědec mohl založit vlastní nezávislou skupinu a pokračovat v práci. Právě proto začala nadace loni poskytovat zmíněné start-up granty. Prvním vědcem, který grant využil, je Ondřej Basczyňski. Vědec se na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy věnuje cílenému doručování léčiv v těle. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Česko zavede reciproční opatření pro ruské diplomaty

Praha zavede v reakci na zpřísnění podmínek pro české diplomaty v Moskvě reciproční opatření pro diplomatický i technický personál Ruska, které tyto podmínky vyrovná, sdělil šéf diplomacie Petr Macinka (Motoristé) předvolané velvyslankyni Anně Ponomarjovové. Informoval o tom mluvčí ministerstva zahraničí Adam Čörgő. Macinka také odmítl její vysvětlení, že obvinění Ruska z incidentů v Lipsku jsou provokací sloužící jiným zájmům, uvedlo ministerstvo zahraničí.
13:37Aktualizovánopřed 26 mminutami

Letošní schodek se nejspíš podaří dodržet, míní Národní rozpočtová rada

Letošní plánovaný schodek státního rozpočtu 310 miliard korun se pravděpodobně podaří dodržet, uvedla v pravidelném čtvrtletním stanovisku Národní rozpočtová rada (NRR). Plnění rozpočtu podle ní pomáhá rychlý růst příjmů. Na konci srpna činil schodek 186,1 miliardy korun, prohloubil se z červencových 176,6 miliardy korun. Kvůli schodku rozpočtu na příští rok bude podle NRR nutné razantně snížit deficit v roce 2028.
12:38Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Vnitro porušilo práva SPD ve zprávě o extremismu za pololetí 2023, rozhodl nepravomocně soud

Ministerstvo vnitra porušilo práva hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD), když ho zařadilo do zprávy o extremismu a projevech předsudečné nenávisti za první pololetí roku 2023. Rozhodl o tom nepravomocně Obvodní soud pro Prahu 7. Omluvu od vnitra SPD nepřiznal. Proti rozsudku lze podat odvolání k pražskému městskému soudu. Právník hnutí Adam Batuna řekl, že pokud ministerstvo odvolání nepodá, SPD se rovněž odvolávat nebude.
před 1 hhodinou

Otroci, keltománie i čínská medicína. Projekty z tuzemska získaly evropské granty

Tuzemská věda dostala finanční injekci z Evropské unie v podobě ERC grantů. Ty umožňují talentovaným mladším vědcům rozvinout jejich nadějné nápady a projekty. Každý ze šesti oceněných výzkumníků z České republiky může využít částku 36 milionů korun.
před 2 hhodinami

Šámal zůstává soudcem zpravodajem v řízení o kompetenční žalobě

Pavel Šámal zůstane soudcem zpravodajem v řízení o kompetenční žalobě prezidenta Petra Pavla. Vyloučení Šámala z projednávání a rozhodování navrhla vláda, plénum Ústavního soudu (ÚS) jí však nevyhovělo. V žádném soudním řízení v Česku nelze soudce označit za podjatého jen kvůli jeho postupu v řízení, stojí v usnesení zpřístupněném na webu ÚS. Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO) řekl, že rozhodnutí respektuje, podle něj ale neznamená, že vláda v kompetenčním sporu nebude úspěšná.
09:22Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Plán na obnovu přírody se zasekl. Ekologové připravili vlastní s desítkami opatření

Vláda neposlala Evropské komisi návrh Národního plánu na obnovu přírody (NPOP), což měla učinit do 1. září. Podle ministra životního prostředí Igora Červeného (Motoristé) šlo o jeho rozhodnutí, které zdůvodňuje absencí příslibu konkrétního finančního příspěvku na realizaci tohoto plánu z evropských peněz. Ekologické organizace mají k vládnímu postupu výhrady a zveřejnily vlastní stínový plán se čtyřiceti opatřeními, která by dle nich neměla v oficiálním dokumentu chybět. Tvorba NPOP vychází z nařízení EU požadujícího jeho vznik po všech členských státech.
před 3 hhodinami

VideoNení jasné, kde se dron vzal, tvrdí o Lipsku Koten. Výmluvy, oponuje Černochová

Evropská unie a NATO se kvůli pokusu o útok na letiště v Lipsku rozhodly vystupňovat tlak na Rusko. Dva podezřelí, které německé úřady identifikovaly, měli pracovat v žoldu Moskvy. Brusel na konkrétních sankcích nyní pracuje. Místopředseda sněmovního výboru pro bezpečnost Radek Koten (SPD) tvrdí, že „z informací, které jsou veřejně v prostoru, není úplně jasné, kde se tam ten dron vzal“. Vyšetřovatele vyzval k tomu, aby popsali, jak se bezpilotní letoun dostal do prostoru letiště přes jeho ochranu. Předsedkyně téhož výboru Jana Černochová (ODS) zdůraznila, že v tomto případě důkazy jsou. Kotenovy výroky označila za výmluvy, SPD dle ní „hraje v tomto ohledu roli dezinformátora na území České republiky“. Diskusí v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
před 5 hhodinami

VideoPřes devadesát procent škol omezuje používání mobilů

Většina českých škol už omezuje používání mobilních telefonů. Zatímco před deseti lety to bylo minimum, dnes už k tomu přistoupilo přes devadesát procent všech základních i středních, vyplývá z šetření ministerstva školství. Takové rozhodnutí je stojí i desítky tisíc korun. Aby se děti dokázaly zabavit jinak, zařizují kvůli tomu třeba nové herny. Užívání mobilních telefonů by mohla změnit novela školského zákona, která je teď ve sněmovně.
před 6 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.