Oceánologové našli u kalifornského pobřeží tisíce barelů, které jsou zřejmě plné jedovatého DDT

Američtí vědci oznámili, že našli v oceánu u jižního kalifornského pobřeží více než 25 tisíc barelů, které pravděpodobně obsahují insekticid DDT. O oblasti experti již delší dobu tvrdili, že by se v ní tento nebezpečný odpad mohl nacházet.

Snímky vědců z Institutu oceánografie Kalifornské univerzity v San Diegu odhalily 27 345 „barelovitých“ objektů. Odborníci v rámci výzkumu zmapovali 145 čtverečních kilometrů mořského dna mezi ostrovem Santa Catalina a pobřežím Los Angeles v oblasti, o níž dříve zjistili, že obsahuje vysoké množství toxické chemické látky v usedlinách i v ekosystému.

Historici přitom již předtím popsali, že lodní deníky dokazují, že průmyslové společnosti v jižní Kalifornii používaly tuto oblast oceánu jako skládku. Dělaly to zcela legálně až do roku 1972, kdy byl přijat zákon o ochraně moří. Do té doby bylo vyhazování průmyslového, vojenského, jaderného a jiného nebezpečného odpadu do oceánů zcela běžnou praxí po celém světě.

Co bílá tečka, to jeden barel
Zdroj: Scripps

Přes řadu náznaků a nepřímých důkazů, že by se v této oblasti mohla podobná skládka nacházet, nebyl až doposud nikdo schopný přesné místo najít.

Velikost území, kde se tisíce barelů nacházejí, je podle Erica Terrilla, který výzkum vedl, ohromující. Našly ho podvodní drony využívající sonarovou technologii – barely leží na dně v hloubce asi 900 metrů pod hladinou.

Výzkum poskytl vědcům rozsáhlou mapu v detailním rozlišení, která ukazuje, kde sudy leží. Další experti by nyní měli pomocí vzorků sedimentů potvrdit, jestli tyto nádoby opravdu obsahují DDT. Odhady přitom říkají, že v celé rozsáhlé oblasti mezi Los Angeles a ostrovem Catalina bylo do oceánu vyhozeno 350 až 700 tun DDT.

Je to nebezpečné?

Jedním z prvních vědců, kteří na DDT u kalifornských břehů upozornili, byla už před šesti lety Lihini Aluwihareová ze Scippsova oceánografického institutu. Té se podařilo odhalit vysoké množství této látky v tuku delfínů skákavých. Zvířata, která zkoumala, ale uhynula přirozenou smrtí, takže není zatím jasné, jaké jsou dlouhodobé účinky insekticidu na mořské ekosystémy. Nedávno se také objevily důkazy, že právě látky jako DDT přispívají ke vzniku rakoviny u lachtanů – a právě ta se u těchto savců v Kalifornii nyní rychle šíří.

„Tyto výsledky také vyvolávají otázky týkající se pokračující expozice a možných dopadů na zdraví mořských savců, zejména s ohledem na to, jak bylo prokázáno, že DDT má vícegenerační dopady na člověka,“ uvedla Aluwihareová.

Experti se budou teď snažit zjistit, jestli DDT ze sudů uniká. Pravděpodobně ano, ale je otázkou jak moc a z kolika. Pokud by k únikům nedocházelo, mohly by být přemístěny na místo, kde je likvidace bezpečnější.

Výzkumníci, kteří se na objevu podíleli, už o něm informovali i úřady a zákonodárce. Demokratická senátorka za Kalifornii Dianne Feinsteinová tlačí na to, aby se společnosti, které kdysi barely plné chemie do oceánu svrhly, z tohoto činu zodpovídaly. Věří také, že nálezy mohou představovat jen zlomek počtu barelů pod vodou.

„Jedná se o jednu z největších ekologických hrozeb na západním pobřeží,“ řekla senátorka. „Je ale také jednou z nejnáročnějších na řešení, protože sudy leží kilometr pod hladinou oceánu a není mnoho záznamů o tom, kdo skládku založil nebo kolik sudů bylo vyhozeno,“ dodala. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

KGB, petro-rubl a Potěmkinovy reaktory. Historik vysvětluje příčiny katastrofy v Černobylu

Před čtyřiceti lety došlo do té doby v nepříliš známém městě k nehodě. Jedna noc, jeden reaktor a jedno jméno – Černobyl. Tato událost navždy změnila pohled na jadernou energii. V seriálu ČT24 tuto událost připomínáme – ale nejen jako příběh samotné katastrofy, ale pokud možno v co nejširším kontextu.
před 3 hhodinami

Československo pod radioaktivním mrakem. Před čtyřiceti lety hrálo hlavní roli počasí

Před čtyřiceti lety došlo k nejhorší katastrofě při provozu jaderných elektráren v historii. Šlo o Černobyl. O dopadech na Evropu do značné míry rozhodovalo počasí a také schopnost ho dostatečně dobře předpovídat.
včera v 09:00

VideoNASA chce do roku 2036 vybudovat základnu na Měsíci

Šéf NASA Jared Isaacman týden před startem mise Artemis II představil nový plán, podle kterého chtějí Spojené státy do roku 2036 vybudovat na Měsíci trvalou základnu. Počítá s desítkami pilotovaných přistání, budováním potřebné infrastruktury i využitím místních zdrojů, především vody. Právě její hledání bude jedním z klíčových úkolů příštích let a zapojí se do něj i technologie, kterou vyvíjejí vědci z ČVUT. Pátrání po vodě na Měsíci má začít v roce 2029.
11. 4. 2026

Dospělí, kteří nikdy nevstoupili do manželství, mají dle studie vyšší riziko rakoviny

Dlouhodobé vztahy zřejmě fungují jako silný faktor, který pomáhá před rakovinou. Ve hře je celá řada různých faktorů, které se podílejí na této ochraně, popsali vědci v rozsáhlém výzkumu.
11. 4. 2026

Artemis II se vrátila na Zemi. Přistání do oceánu proběhlo úspěšně

Mise Artemis II, při které první lidé od sedmdesátých let minulého století obletěli Měsíc, v noci na sobotu ukončila svou více než milion kilometrů dlouhou cestu. Čtveřice astronautů v kosmické lodi Orion proletěla atmosférou a dopadla do Tichého oceánu nedaleko západoamerického San Diega. Manažer programu Orion Howard Hu na tiskové konferenci uvedl, že tento den představuje začátek nové éry lidského průzkumu vesmíru.
10. 4. 2026Aktualizováno11. 4. 2026

Vědci popsali šimpanzí „občanskou válku“ v Ugandě

V ugandském národním parku Kibale propukly mezi dvěma frakcemi šimpanzí skupiny Nogo boje, které vědci přirovnávají k občanské válce. Vyplývá to ze studie, která vyšla v odborném časopise Science.
10. 4. 2026

Tučňák císařský se stal ohroženým druhem

Mezi ohrožené druhy se nyní počítá tučňák císařský, oznámila Mezinárodní unie ochrany přírody (IUCN). Posun z kategorie téměř ohrožených do kategorie ohrožených podle expertů odráží sílící dopady klimatické změny. Ta postihuje zejména druhy životně závislé na mořském ledu v Antarktidě, jehož ubývá.
10. 4. 2026

TEST: Jak si umělé inteligence poradí s rozeznáním falešné fotografie?

Fotografie, ty pravé i falešné, se staly v současné době jednou z nejsilnějších zbraní informační a dezinformační války. Jak dobře je umí rozpoznat současné modely umělých inteligencí (AI), se pokusila ověřit vědecká redakce ČT24.
10. 4. 2026
Načítání...