Oceánologové našli u kalifornského pobřeží tisíce barelů, které jsou zřejmě plné jedovatého DDT

Američtí vědci oznámili, že našli v oceánu u jižního kalifornského pobřeží více než 25 tisíc barelů, které pravděpodobně obsahují insekticid DDT. O oblasti experti již delší dobu tvrdili, že by se v ní tento nebezpečný odpad mohl nacházet.

Snímky vědců z Institutu oceánografie Kalifornské univerzity v San Diegu odhalily 27 345 „barelovitých“ objektů. Odborníci v rámci výzkumu zmapovali 145 čtverečních kilometrů mořského dna mezi ostrovem Santa Catalina a pobřežím Los Angeles v oblasti, o níž dříve zjistili, že obsahuje vysoké množství toxické chemické látky v usedlinách i v ekosystému.

Historici přitom již předtím popsali, že lodní deníky dokazují, že průmyslové společnosti v jižní Kalifornii používaly tuto oblast oceánu jako skládku. Dělaly to zcela legálně až do roku 1972, kdy byl přijat zákon o ochraně moří. Do té doby bylo vyhazování průmyslového, vojenského, jaderného a jiného nebezpečného odpadu do oceánů zcela běžnou praxí po celém světě.

Co bílá tečka, to jeden barel
Zdroj: Scripps

Přes řadu náznaků a nepřímých důkazů, že by se v této oblasti mohla podobná skládka nacházet, nebyl až doposud nikdo schopný přesné místo najít.

Velikost území, kde se tisíce barelů nacházejí, je podle Erica Terrilla, který výzkum vedl, ohromující. Našly ho podvodní drony využívající sonarovou technologii – barely leží na dně v hloubce asi 900 metrů pod hladinou.

Výzkum poskytl vědcům rozsáhlou mapu v detailním rozlišení, která ukazuje, kde sudy leží. Další experti by nyní měli pomocí vzorků sedimentů potvrdit, jestli tyto nádoby opravdu obsahují DDT. Odhady přitom říkají, že v celé rozsáhlé oblasti mezi Los Angeles a ostrovem Catalina bylo do oceánu vyhozeno 350 až 700 tun DDT.

Je to nebezpečné?

Jedním z prvních vědců, kteří na DDT u kalifornských břehů upozornili, byla už před šesti lety Lihini Aluwihareová ze Scippsova oceánografického institutu. Té se podařilo odhalit vysoké množství této látky v tuku delfínů skákavých. Zvířata, která zkoumala, ale uhynula přirozenou smrtí, takže není zatím jasné, jaké jsou dlouhodobé účinky insekticidu na mořské ekosystémy. Nedávno se také objevily důkazy, že právě látky jako DDT přispívají ke vzniku rakoviny u lachtanů – a právě ta se u těchto savců v Kalifornii nyní rychle šíří.

„Tyto výsledky také vyvolávají otázky týkající se pokračující expozice a možných dopadů na zdraví mořských savců, zejména s ohledem na to, jak bylo prokázáno, že DDT má vícegenerační dopady na člověka,“ uvedla Aluwihareová.

Experti se budou teď snažit zjistit, jestli DDT ze sudů uniká. Pravděpodobně ano, ale je otázkou jak moc a z kolika. Pokud by k únikům nedocházelo, mohly by být přemístěny na místo, kde je likvidace bezpečnější.

Výzkumníci, kteří se na objevu podíleli, už o něm informovali i úřady a zákonodárce. Demokratická senátorka za Kalifornii Dianne Feinsteinová tlačí na to, aby se společnosti, které kdysi barely plné chemie do oceánu svrhly, z tohoto činu zodpovídaly. Věří také, že nálezy mohou představovat jen zlomek počtu barelů pod vodou.

„Jedná se o jednu z největších ekologických hrozeb na západním pobřeží,“ řekla senátorka. „Je ale také jednou z nejnáročnějších na řešení, protože sudy leží kilometr pod hladinou oceánu a není mnoho záznamů o tom, kdo skládku založil nebo kolik sudů bylo vyhozeno,“ dodala. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kráva používá nástroje. Vědci se diví, že si toho dosud nevšimli

Veronika žije v Rakousku na horách a jako každou jinou krávu ji trápí hmyz. Bodavý hmyz dobytek otravuje odnepaměti, ale až Veronika našla řešení. Ze země zvedá klacky nebo třeba i odhozené koště, to uchopí do tlamy a pohybuje jím tak, aby dosáhla na jinak nedosažitelná místa, která ji svědí. Její majitel toto chování nafilmoval a záběry se pak dostaly do rukou expertů z Veterinární univerzity ve Vídni. Ti byli v šoku.
před 2 hhodinami

Evropu čekají silnější zemědělská sucha, i kdyby víc pršelo, varuje výzkum

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.
před 4 hhodinami

Šest příspěvků za 23 sekund. Donald Trump se umí na Truth Social rozvášnit

Sociální síť Truth Social je výkladní skříní toho, o co se americký prezident dělí s veřejností. Analýza příspěvků, které tam vydal od roku 2022 do současnosti, naznačuje, jak s ní pracuje.
před 6 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 6 hhodinami

Smaragdová, šarlatová, karmínová. Nebe nad Českem zbarvila polární záře

Na mnoha místech Česka bylo v noci na úterý možné pozorovat polární záři. Podle Českého meteorologického ústavu byla záře velmi dynamická a přechodně byla viditelná i z větších měst. Fotografie vzácného přírodního úkazu sdílela také řada uživatelů sociálních sítí.
před 7 hhodinami

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
před 9 hhodinami

Pompejské lázně byly špinavé a znečištěné těžkými kovy, ukázala studie

Nové objevy z lázní v Pompejích ukazují, že se jejich hygienické poměry značně lišily od toho, co se pokládá za římskou kvalitu. Nálezy ale současně naznačují, že se vědci mohou už brzy dozvědět o zaniklém městě mnohem víc.
včera v 16:21

Rychle zjistili, že jsme profesionálové, vzpomíná účastník Pouštní bouře

Válka v přímém přenosu – tak se říkalo konfliktu v Perském zálivu, který na začátku roku 1991 sledovaly díky televizním kamerám miliony lidí po celém světě. Do operace Pouštní bouře, která měla za cíl osvobodit okupovaný Kuvajt, se zapojili i českoslovenští vojáci z protichemické jednotky. Poprvé od druhé světové války se tak stali spojenci Američanů, Britů a Francouzů. Ti se na ně přesto – jako na své někdejší komunistické nepřátele – dívali nejdřív s opatrností.
včera v 11:49
Načítání...