Půjčila si čtyři miliony a rozdala je čtyřiceti bezdomovcům. Pak sledovala, jak se sto tisíci korunami každý z nich naloží. Příběh ředitelky neziskové organizace Neposeda Jany Hamplové nabídl ojedinělý recept, jak dostat lidi z ulice. „Zjišťujeme, jak ulehčit zatíženému systému sociálních pracovníků,“ popsala v pořadu Události, komentáře vedoucí výzkumu projektu Melanie Zajacová. Senátor Jiří Čunek (KDU-ČSL) je skeptický. Souhlasí s tím, že problém je potřeba řešit, ale pochybuje o způsobu provedení projektu.
Loni na podzim senátor Zdeněk Hraba z ODS ohlásil jiný způsob, jak tuto sociální problematiku vyřešit. Začal chystat zákon, který by lidi bez domova z veřejného prostoru vykázal a v krajním případě je potrestal vězením. „Mluvil jsem s městskými i státními policisty a se zástupci měst. Vidí to jako velký a vzrůstající problém. Slyšel jsem velmi barvité příběhy a nechci, aby to tady dopadlo jako v Los Angeles,“ poznamenal Hraba v pořadu Reportéři ČT.
Americké město se s tímto problém velmi potýká, žije v něm přes 45 tisíc bezdomovců, píše zpravodajský portál televize CBS. V České republice jich je podle časopisu ČSÚ asi 154 tisíc, počítá mezi ně i osoby žijící v azylových domech. Přímo na ulici či v noclehárnách přežívá osmnáct tisíc lidí.
Senátor Jiří Čunek s vězeňským potrestáním nesouhlasí, ale zároveň nevěří systému, který je založený jen na důvěře bezdomovcům. „Ta je sice důležitá, ale musí tam být také zodpovědnost a nějaké povinnosti,“ vysvětlil. Navrhovaný zákon by podle něj pomohl otevřít debatu o této problematice.
Vedoucí výzkumu New Leaf Melanie Zajacová, která působí jako vedoucí katedry sociální práce Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, považuje zákon za represivní. „Pokud člověk žije na ulici, byl už potrestán dostatečně. Nevím, jaký smysl by měly další tresty,“ dodala.
Sto tisíc na ruku
Projekt New Leaf se snaží řešit problém s bezdomovectvím jinak. Ředitelka neziskové organizace Neposeda Jana Hamplová, která za projektem stojí, jej rozjela nejen s úmyslem pomoci, ale také s úmyslem ušetřit peníze z daní. Do projektu bylo vybráno čtyřicet lidí bez domova, kteří dostali finanční injekci 100 tisíc korun.
Výběr čtyřiceti lidí bez domova neprobíhal náhodně, měl tři základní kritéria. „Člověk nesměl být na ulici déle jak dva a půl roku, musí mít české občanství a nesmí být ohrožen vyšší mírou závislosti,“ přiblížila vedoucí výzkumu Zajacová.
„Setkáváme se s různými příběhy, lidé se do této situace dostávají z odlišných důvodů,“ popisuje. „Projekt stále běží, zatím nemáme jasné odpovědi na to, jak peníze bezdomovci používají: tedy jestli je použijí k uspokojení základních potřeb, nebo myslí více do budoucna a třeba peníze investují do své rekvalifikace,“ popsala a dodala, že data sbírají průběžně.
„Nerealizovatelná myšlenka,“ míní Čunek
„Já bych takový projekt určitě neudělal, taková finanční pomoc může některé osoby žijící na ulici poškodit. Jsou mezi nimi závislí na alkoholu či na drogách, jejich rozhodování není úplně svobodné,“ míní senátor Čunek. „Ale pokud v projektu dozorují sociální pracovníci a peníze se nějakým způsobem postupně uvolňují, pak se to asi nějak povést může. Přesto je to u většiny bezdomovců nerealizovatelná myšlenka, nemůžeme si myslet, že to půjde takhle snadno,“ dodal.
„Každý potřebuje úplně jinou pomoc. V azylových domech odborníci sledují, proč zde člověk skončil a v jaké je situaci, případně jaké má závislosti. Na základě těchto informací je potřeba rozhodovat, jak těm lidem pomáhat,“ uvedl Čunek. Dodal, že neví, jestli a jakým způsobem projekt New Leaf tyto informace zjišťuje.
Zajacová souhlasí s tím, že sociální pracovníci k člověku musí přistupovat individuálně a brát jej takového, jaký je. „Náš projekt se od běžného systému odlišuje tím, že naši pracovníci mají prostor a čas se jednotlivcům věnovat a řešit jejich situaci,“ doplnila. „Zároveň se snaží zjistit, jestli není nějaký způsob, jak ulehčit již zatíženému systému. Soustředíme se také na prevenci, čím déle člověk žije na ulici, tím těžší a dražší je pomoc,“ vysvětlila vedoucí výzkumu.
