Legislativa strana 4 z 5

Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) na páteční tiskové konferenci k dění ohledně prosincové tragické střelby na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy (FF UK) v Praze řekl, že se pracuje na sérii opatření a hledají se dlouhodobá řešení, aby bylo možné podobným činům lépe předcházet. Chce také, aby prodejci zbraní měli povinnost hlásit, že někdo kupuje podezřelou výzbroj nebo její větší množství. Nyní je hlášení takových nákupů dobrovolné, podle Rakušana ale je třeba legislativně zakotvit přímo povinnost.

Střelba na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy otevřela debatu o ochraně měkkých cílů a tuzemské zbraňové legislativě. Tu hosté Událostí, komentářů převážně považují za kvalitní, prostor vidí pro důslednější psychologické testování držitelů zbraní. Preventivní opatření jsou složitá, potenciálního osamělého střelce ale lze včas zachytit, zaznělo v diskuzi.

V roce 2023 se podle předsedy Ústavního soudu Josefa Baxy vrátily věci do „normálních ústavních kolejí“. Je si vědom, že na stůl instituce, jejíhož vedení se loni ujal, se dostanou pravděpodobně nové problémy. V Interview ČT24 nicméně zdůraznil, že hlavním úkolem Ústavního soudu je poměřovat předložené otázky limity ústavnosti, nikoliv o nich uvažovat politicky, na což podle něho politici často zapomínají.

Útočník z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy disponoval celým arzenálem zbraní. Politici napříč stranami se ale shodují, že Česko má k jejich držení odpovídající legislativu. Útokům osamělých střelců se podle nich dá předcházet jen velmi těžko.

Útoků na lidi z LGBT+ komunity v Česku přibývá. Vyplývá to z údajů organizace In IUSTITIA, která se tématem násilí pramenícího z předsudků a nenávisti zabývá. V loňském roce organizace evidovala 90 případů napadení LGBT+ osob, což byl dvojnásobek oproti roku předchozímu a vůbec nejvyšší počet případů za celou dobu sledování od roku 2011. Letos organizace zatím zaznamenala 60 incidentů. Petici za větší legislativní ochranu LGBT+ komunity nazvanou Společně proti nenávisti zatím podepsalo přes 23 tisíc lidí.

Ministerstvo zdravotnictví podle vrchního ředitele sekce legislativy a práva Radka Policara nabídlo lékařům ve státních nemocnicích zvýšení platů od ledna 2024 formou garance nepodkročitelné výše platu místo zvýšení platových tabulek. Zástupci protestujících lékařů a odbory návrhy odmítli, podle viceprezidenta České lékařské komory Jana Přády se týkaly jen některých lékařů. Znovu se sejdou 13. listopadu. Lékaři žádají úpravy zákoníku práce a zvýšení základní mzdy. Aby své požadavky podpořili, vypovídají od prosince přesčasovou práci.

Rozvodové soudy již nebudou muset zjišťovat příčiny rozvratu manželství či splnění půlroční odluky manželů. Počítá s tím návrh, který připravilo ministerstvo spravedlnosti s poslankyní Evou Decroix (ODS). Poslankyně uvedla, že zmíněné povinnosti soudů jsou přežitkem. U nesporných rozvodů by soudům měl dále odpadnout i povinný výslech manželů, postačí přítomnost jejich právních zástupců. Záměr podpořila Česká advokátní komora.

Ministři po dvoutýdenních vládních prázdninách na zasedání kabinetu podpořili předpis o dorovnávací dani, jehož účelem je vytvořit nástroj pro zdanění velkých nadnárodních firem, které by se mohly placení daní v tuzemsku vyhýbat kvůli sídlům v jiných zemích. Vláda chce legislativu ve sněmovně projednat zrychleně. Kabinet také rozšířil národní sankční seznam o tři nová jména a podpořil dopravní projekty, na nichž spolupracuje státní sektor s tím soukromým.

České dráhy letos ve více případech a častěji než dřív musí řešit napadení svých pracovníků cestujícími. Za první půlrok státní železniční dopravce eviduje bezmála dvě stovky takových incidentů. A reaguje na to tím, že rozšíří kamerový systém přímo ve vlacích.

Zamezit nejednotnému přístupu soudů, policie či orgánů sociálně-právní ochrany dětí (OSPOD) k obětem domácího násilí má nový zákon, který novinářům představily zmocněnkyně vlády pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková a předsedkyně Výboru pro prevenci domácího násilí a násilí na ženách Branislava Marvánová Vargová. Norma přináší definici domácího násilí, která podle nich doposud v české legislativě chybí.

Stát chystá úlevy od byrokratické zátěže pro menší živnostníky. Balíček obsahuje přes dvacet návrhů z oblasti zdravotnictví, justice nebo zemědělství. Zmírnit chce třeba i podmínky pro vaření marmelád nebo sirupů v domácím prostředí. Normy u nás patří k nejpřísnějším v Evropské unii.

Na červencovém summitu NATO ve Vilniusu budeme usilovat o přijetí naší žádosti o vstup do Severoatlantické aliance. Chceme také získat informaci o tom, v jakém období a za jakého sledu událostí můžeme do NATO vstoupit, řekl pro Českou televizi předseda Nejvyšší rady Ukrajiny Ruslan Stefančuk.

Ministerstvo spravedlnosti chystá novelu trestního zákoníku. Změnit by měla třeba definici znásilnění. Úpravy se ale pravděpodobně dočkají i ustanovení o pohlavním zneužití dětí nebo domácím násilí.

Pokračuje diskuse o regulaci kratomu. Povzbuzující látka, která podle adiktologů může způsobovat závislost často i u dětí, totiž zatím v Česku nepodléhá kontrole a je volně dostupná v prodejnách i automatech. Meziresortní tým kvůli jeho účinkům jednal s lékaři i zastánci této látky.

S 56 body si Česko mírně polepšilo v žebříčku vnímání korupce, který každoročně vydává Transparency International, hodnotí 180 zemí. Je hluboko pod průměrem Evropské unie, i když se o 41. příčku dělí i s Itálii, Slovinskem a také Gruzií. Mezinárodní organizace zdůvodnila výsledek tím, že politici v Česku bez ohledu na stranu dlouhodobě neřeší strategii korupce, respektive ji podle Transparency řeší „tempem dva kroky vpřed a dva kroky vzad“. Ministerstvo spravedlnosti se vůči hodnocení Transparency International ohradilo.

Ministerstvo kultury v roce 2023 plánuje představit novou legislativu. Očekává se například zákon o audiovizi, který upraví financování státního fondu kinematografie, či zákon ustanovující status umělce, jehož cílem je mimo jiné odstranit mimosezonní výpadky uměleckých příjmů. Za velkou výzvu považuje ministr kultury Martin Baxa (ODS) také návrh novely zákona o České televizi a Českém rozhlase.

Drogy se kvůli nedostatečné legislativě staly výhodným artiklem a rozšířily se mezi československou mládeží. Stát o nešvaru věděl, ale prevence scházela. Kvůli liknavosti přišel stát o desítky milionů na dotacích, které mohl získat od světových zdravotnických organizací na preventivní programy.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

Podle představ z roku 1992 mělo zhruba 45 procent lesů na území ČR zůstat v rukou státu, 18 procent přejít pod správu obcí a 37 procent měli získat nazpět soukromí vlastníci. Počátkem roku založený státní podnik Lesy ČR měl nadále vykonávat pouze hospodářsko-správní funkci a těžbu svěřit soukromým firmám.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

Slovenská společnost je tímto činem velmi zaskočená, popsal v pořadu Události, komentáře sociolog z Evropské komise proti rasismu a nesnášenlivosti Michal Vašečka reakci na vraždu dvou členů slovenské LGBT+ komunity před bratislavským klubem Tepláreň. Pachatelem byl podle slovenského Denníku N devatenáctiletý Juraj K., který před střelbou vyjadřoval na internetu nenávist vůči Židům a LGBT+. Podle Vašečky odborníci podobný incident na Slovensku očekávali.

Proces směřující k rozdělení státu, spuštěný špičkami ODS a HZDS v létě 1992, se na začátku října téhož roku poněkud zadrhl ve Federálním shromáždění. Když vládou předložený návrh zákona o zániku federace neprošel hlasováním, využil tehdejší poslanec opoziční ČSSD Miloš Zeman situace k prosazení návrhu na ustavení komise k vybudování česko-slovenské unie.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

Nastavení nižšího cenového stropu pro enegie by bylo nezodpovědné, uvedl ministr dopravy Martin Kupka (ODS). Větší plošná podpora by podle něj příliš zasáhla státní rozpočet a přijatá opatření tak jsou podle něj „schůdným kompromisem“. Řekl to v Otázkách Václava Moravce, kde o energetických otázkách diskutovali i europoslanec a bývalý viceguvernér České národní banky Luděk Niedermayer (TOP 09), předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová a viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Radek Špicar.

Export obilí z Ukrajiny již je téměř na stejné úrovni, jako býval. Na pražském neformálním zasedání ministrů zemědělství a rybolovu Evropské unie to řekl eurokomisař Janusz Wojciechowski. Situace, která nastala po ruském útoku na Ukrajinu, a otázka, jak v ní zajistit dostatek jídla pro Evropu i rozvojové země, byly hlavní témata jednání. Ukrajinský ministr zemědělství si na něm také řekl o konkrétní pomoc. Ministři ale hovořili i o možnosti povolit v EU genetické úpravy rostlin, které by pak byly odolnější vůči extrémnímu počasí.

Elektromobily se zabudovaným akustickým varovným systémem, které jsou v provozu bezpečnější pro chodce, jsou na trhu už rok. Vozů bez tohoto systému se ale v Česku stále pohybuje kolem pěti tisíc. Někteří účastníci provozu jsou tak pořád v ohrožení, kromě nedoslýchavých a nevidomých jde i o děti nebo starší osoby.

Kromě zmrazování majetku lidí napojených na režim ruského prezidenta Vladimira Putina se nyní v Česku začíná hovořit i o jeho konfiskaci. K té už vyzvala Evropská unie s tím, že výnosy by sloužily k obnově zničené Ukrajiny. Pro zabrání majetku však Česko zatím nemá potřebnou legislativu. Ministerstvo financí tak nyní jedná s ústavními právníky o změně zákona.