Útoků na lidi z LGBT+ komunity v Česku přibývá. Vyplývá to z údajů organizace In IUSTITIA, která se tématem násilí pramenícího z předsudků a nenávisti zabývá. V loňském roce organizace evidovala 90 případů napadení LGBT+ osob, což byl dvojnásobek oproti roku předchozímu a vůbec nejvyšší počet případů za celou dobu sledování od roku 2011. Letos organizace zatím zaznamenala 60 incidentů. Petici za větší legislativní ochranu LGBT+ komunity nazvanou Společně proti nenávisti zatím podepsalo přes 23 tisíc lidí.
Předsudečných útoků proti LGBT+ lidem bylo loni nejvíc od začátku sledování
Zkušenost s předsudečně motivovaným útokem ve veřejném prostoru má Teo Hrubý. „Jednou v létě mě na náměstí oslovili dva opile působící muži. Začali komentovat různé části mého těla a povídat si o tom, jestli jsem holka, nebo kluk. Pak řekli, že počkají, až promluvím, že jim to odhalí můj hlas,“ popsal.
I když na výzvu opakovaně nereagoval, situace pokračovala. „Začali se chytat v rozkroku, rozepínat si poklopec a ptát se, jestli to mají zjistit sami. V tu chvíli už jsem se začal dost bát,“ líčil. Nakonec se mu povedlo utéct do bezpečí. Počkal, až půjde kolem někdo, u koho měl pocit, že by proti útočníkům případně zasáhl.
- slovní útoky a zastrašování: 66,6 %
- fyzické útoky: 12,2 %
- zdroj: In IUSTITIA
Podobných incidentů podle organizace In IUSTITIA přibývá. Zatímco mezi lety 2014 a 2020 evidovala od čtyř do patnácti případů napadení LGBT+ lidí, v roce 2021 to bylo 44 případů a loni 90. Letos bylo zatím zaznamenáno 60 případů. Organizace ovšem upozornila, že devět z deseti takových útoků zůstává nenahlášených. Že postižení útoky nenahlašují, potvrzují i data od policie, která za rok 2021 evidovala pouze jedenáct a loni třináct oznámených případů.
Důvodů neohlašování je více – citlivost tématu, strach ze msty, stud nebo nedostatek informací, že určité jednání je trestný čin. Dlouhodobě míří nejčastěji proti gayům a trans lidem. Nejčastěji se jedná o slovní útoky a zastrašování nebo o fyzické útoky.
- gay muži: 43,3 %
- trans osoby: 15,5 %
- zdroj: In IUSTITIA
Příčiny nárůstu: extremismus a ekonomická frustrace
Podle odbornice na extremismus Barbory Vegrichtové z katedry zdravotnických oborů a ochrany obyvatelstva Fakulty biomedicínského inženýrství ČVUT může být nárůst útoků na osoby z LGBT+ komunity umocněn více faktory.
„Nárůst může souviset s frustrací a nespokojeností některých občanů, ať už v rovině ekonomické, existenční, nebo sociální, a tu si posléze mohou kompenzovat na těchto jedincích. Nárůst incidentů mohou také umocňovat některé populistické nebo extremistické subjekty, nebo dokonce vybrané osoby z politické scény,“ vysvětluje Vegrichtová.
Vystavení násilnému útoku může podle organizace In IUSTITIA na lidské psychice zanechat rozsáhlé následky. „Po takovém útoku se oběť nevypořádává jen s útokem samotným, ale i s otřesenou identitou. Dopady na psychické zdraví se pak mohou projevit například narušeným sebevědomím a sebevnímáním, úzkostnou poruchou nebo i post-traumatickou stresovou poruchou. Setkáváme se s pochybováním o vlastní hodnotě, s normalizací násilí vůči sobě, ale i s prohlubováním deprese a sebevražednými myšlenkami a pokusy,“ komentuje možné dopady sociální pracovník Dušan Vaněk.
Rozdíly v české legislativě
„Navzdory vysokým číslům je Česká republika nadále jednou z posledních zemí v Evropě, kde právní řád LGBT+ lidi před tímto typem útoků nechrání,“ upozorňuje na rozdíly v trestním zákoníku evropských zemí ředitelka In IUSTITIA Klára Kalibová. „Člověk napadený pro svou sexuální orientaci nebo genderovou identitu je tak zákonem chráněn méně než člověk napadený například pro politické přesvědčení nebo národnost,“ dodává.
Česká legislativa dosud před předsudečným násilím chrání všechny osoby z hlediska příslušnosti k pěti nezměnitelným charakteristikám: etnické příslušnosti, barvě pleti a rase, víře, národnosti a politickému přesvědčení. Podobně je to například v Polsku, Bulharsku nebo Itálii.
Situaci v Česku by chtěla změnit výzva Společně proti nenávisti, kterou předložilo 24 lidskoprávních organizací a která vyzývá vládu a parlament k přijetí tří konkrétních bodů novelizace legislativy k ochraně LGBT+ komunity. Kromě zahrnutí kategorií sexuální a genderové identity mezi ty už trestním zákoníkem chráněné požadují také schválení manželství pro všechny páry a zrušení povinnosti chirurgické operace pro účely úřední změny pohlaví. Výzva vznikla loni v říjnu po střeleckém útoku v bratislavském gaybaru Tepláreň, při němž zahynuli dva lidé. Od loňského října získala 23 891 podpisů.
Ministerstvo spravedlnosti se peticí zabývá
Ministerstvo spravedlnosti potvrdilo, že o petici ví a situací se zabývá. „Iniciativu jsme zaznamenali, s aktéry se vedení ministerstva setkalo. Uvědomujeme si, že jde o velice citlivou problematiku, která potřebuje jak odbornou, tak politickou diskusi. Nyní se o tématu předsudečného násilí diskutuje na vysoké politické úrovni a je předmětem politických jednání vedených jak na úrovni předsedů stran, tak na úrovni předsedů koaličních poslaneckých klubů,“ uvedl mluvčí Vladimír Řepka.
Dodal, že už za současné legislativy může být spáchání nejzávažnějších trestných činů z důvodu odlišné sexuality takzvaně obecně přitěžující okolnost, kterou soud vezme v úvahu při rozhodování o druhu a výši trestu.
Kromě sexuální a genderové identity současná legislativa před útoky z nenávisti explicitně nechrání ani osoby se zdravotním postižením.