Ekonomika zemí OECD ve druhém čtvrtletí rekordně klesla. Nejhůře si vedly Británie a Francie

Hrubý domácí produkt v členských zemích Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) se v letošním druhém čtvrtletí v důsledku koronavirové krize propadl oproti předchozím třem měsícům o rekordních 9,8 procenta. Uvedla to ve středu OECD na základě předběžných odhadů.

Pokles hrubého domácího produktu (HDP) ve druhém kvartálu podle zprávy prudce zrychlil z 1,8 procenta v letošním prvním čtvrtletí. Organizace rovněž upozornila, že hospodářský propad byl mnohem výraznější než v prvním čtvrtletí 2009, tedy na vrcholu globální finanční krize, kdy HDP klesl o 2,3 procenta.

Nejhůře si vedou Británie a Francie

OECD má v současnosti 37 členů včetně České republiky. Nejdramatičtější mezičtvrtletní propad v rámci sedmi předních ekonomik zaznamenala Velká Británie, a to o 20,4 procenta. Druhý nejhorší výsledek vykázala podle zprávy Francie (-13,8 procenta).  Naopak na druhé, méně zasažené, straně spektra byly Spojené státy (-9,5 procenta) a Japonsko (-7,8 procenta).

Eurozóna, tedy devatenáct zemí, kde se platí eurem, se propadla o 12,1 procenta. Tradičně o něco lépe dopadla Evropská unie, tedy 27 zemí, kde byl pokles o 11,7 procenta. Německo coby hlavní obchodní partner Česka „ztratilo“ 9,7 procenta. 

V meziročním srovnání se výkon členských zemí ve druhém čtvrtletí snížil o 10,9 procenta po poklesu o 0,9 procenta v prvním kvartálu.

OECD byla založena v roce 1961, Česko je jejím členem od roku 1995. Posláním organizace je napomáhat hospodářskému růstu, harmonizovat rozvojovou pomoc, zvyšovat zaměstnanost a životní úroveň a rozšiřovat obchod, ale i potlačovat diskriminační praktiky.

Český statistický úřad koncem července v předběžném odhadu uvedl, že česká ekonomika v letošním druhém čtvrtletí klesla meziročně o 10,7 procenta a mezičtvrtletně o 8,4 procenta. HDP se tak propadl nejvíce v historii samostatné České republiky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Ropa kvůli Blízkému východu dál zdražuje, Brent je nejvýš od roku 2022

Cena severomořské ropy Brent stoupla na více než 119 amerických dolarů (asi 2480 korun) za barel. To je nejvyšší hodnota od roku 2022, kdy začala ruská válka na Ukrajině. Ceny ovlivňuje konflikt na Blízkém východě, uvedla ve středu večer agentura AFP.
před 23 mminutami

Prezidentem Hospodářské komory byl opět zvolen Zdeněk Zajíček

Podnikatelé zvolili ve středu na celostátním sněmu v Praze za prezidenta Hospodářské komory ČR na další tři roky opět Zdeňka Zajíčka, který byl jediným kandidátem. Komora upřesnila, že získal 184 hlasů ze 200. Zajíček vede komoru od roku 2023, kdy vystřídal ve funkci Vladimíra Dlouhého. Hospodářská komora sdružuje živnostníky, malé, střední i strategicky důležité velké podniky a zhruba 140 oborových asociací, svazů a řemeslných cechů.
10:09Aktualizovánopřed 2 hhodinami

ÚOHS zastavil správní řízení s energetickými firmami, zakázané dohody neprokázal

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) zastavil správní řízení, které zahájil loni v červnu s firmami ČEZ, EP Energy a Veolia Energie. Podezíral je z uzavírání zakázaných kartelových dohod v souvislosti s aukcemi na kombinované dodávky tepla a elektřiny, ze získaných materiálů se ale existenci těchto dohod nepodařilo prokázat. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. Firmy rozhodnutí uvítaly, jakékoliv porušení pravidel odmítly.
15:06Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Česko má zájem o surovou ropu z Kazachstánu, řekl Babiš

Česká republika má zájem o dlouhodobé dodávky surové ropy z Kazachstánu, řekl v Astaně premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání s kazachstánským prezidentem Kasymem-Žomartem Tokajevem. Připomněl také, že tato středoasijská země je největším producentem uranu na světě a má bohatá naleziště i dalších surovin. Česko by s Kazachstánem mohlo spolupracovat například v oblasti vědy a výzkumu jádra či v dalších strategických otázkách. Babiš uvedl, že v Kazachstánu propagoval i české zbrojařské firmy.
11:43Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Fond prověřuje kvůli možnému střetu zájmů dotace pro Agrofert za miliardu

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) prověřuje možný střet zájmů u národních dotací vyplacených Agrofertu ve výši zhruba jedné miliardy korun, uvedl ředitel fondu Petr Dlouhý. Fond po holdingu zároveň neplánuje zpětně vymáhat nárokové evropské dotace obdržené v letech, kdy byl jeho někdejší majitel Andrej Babiš (ANO) poprvé premiérem. Podpůrný a garanční lesnický a rolnický fond (PGRLF) pak oznámil, že bude kvůli střetu zájmů Babiše vymáhat po asi dvacítce firem z Agrofertu podpory za miliony korun.
včeraAktualizovánovčera v 19:43

Kvůli napětí ve světě zdraží energie, obávají se podle průzkumu Češi

Češi se kvůli geopolitickému napětí obávají opětovného růstu cen energií. Stále více domácností proto chystá opatření k úsporám, v dubnu už to byla téměř polovina z nich. V čase roste zájem hlavně o kroky zajišťující dlouhodobé úspory, jako je instalace fotovoltaiky, úspornějšího kotle nebo tepelného čerpadla. Velká část společnosti také žádá od dodavatelů informace, jak efektivně šetřit energie. Vyplývá to z průzkumu agentury Ipsos pro energetickou společnost ČEZ.
včera v 17:47

Ropa zdražuje, Brent překročil 110 dolarů za barel

Ceny ropy v úterý pokračují v růstu, severomořský Brent se tak vrátil nad 110 dolarů za barel. Snahy o ukončení konfliktu na Blízkém východě nevykazují žádné výraznější známky pokroku a doprava v klíčovém Hormuzském průlivu zůstává ochromena, uvedla agentura Reuters.
včera v 10:08

VideoVláda chce plnit závazky k NATO, uvedla Murová. Dle Kovářové vůle chybí

Vláda Andreje Babiše chce podle členky sněmovního rozpočtového výboru Jany Murové (ANO) plnit závazky vůči NATO. Zkomplikovala to podle ní změna metodiky počítání výdajů. Murová to uvedla v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou. Místopředsedkyně výboru Věra Kovářová (STAN) míní, že minulý kabinet na rozdíl od současné vlády jasně ukázal dlouhodobou vůli navyšovat obranné výdaje. „My chceme v dlouhodobém horizontu dodržovat spojenecké závazky. (…) Měly by to být skutečně obranné výdaje, ne nemocnice nebo některé dálnice, které s armádou nemají nic společného,“ říká Kovářová. Kromě výdajů na obranu hosté probrali i zadlužování státu, k němuž svůj pohled připojili také ekonomové Jan Švejnar a Aleš Bělohradský.
včera v 08:12
Načítání...