Bankovní asociace zlepšila odhad ekonomiky, varuje před zadlužováním

Česká bankovní asociace (ČBA) v nové prognóze na základě odhadů ekonomů českých bank očekává, že hospodářství letos stoupne o 3,3 procenta. Příští rok by měl růst ekonomiky zrychlit na 4,3 procenta. V únorové prognóze asociace počítala letos s růstem hrubého domácího produktu o 2,6 procenta a příští rok s růstem o 4,6 procenta. Asociace také varovala před zadlužováním.

Asociace zároveň opět upozornila, že většina rizik, která by mohla očekávaný vývoj ohrozit, souvisí s nejistotou ohledně dalšího vývoje pandemie a jejími hospodářskými dopady. Loni česká ekonomika klesla o 5,6 procenta.

Ekonomové českých bank po propadu ekonomiky v prvním čtvrtletí očekávají výrazný nárůst výkonu hospodářství za druhé čtvrtletí. Za oživením bude podle ekonomů především spotřeba domácností i vlády a investice.

„V menší míře vzhledem k oživení dovozní aktivity přispěje k růstu české ekonomiky zahraniční obchod především zásluhou rostoucí zahraniční poptávky. Nebýt problémů s nedostatkem komponent, výpadků v globálních dodavatelsko-odběratelských řetězcích a značného růstu cen v dopravě, mohlo být oživení českého exportu výraznější a dominovat restartu ekonomiky,“ konstatuje hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská.

Nezaměstnanost může vzrůst, ale ne výrazně

ČBA zároveň očekává, že po ukončení podpůrných vládních programů by se v některých regionech mohla zhoršit situace na trhu práce. I tak by ale měl být nárůst míry nezaměstnanosti v Česku pouze přechodný. Pro letošek ekonomové bank odhadují průměrnou nezaměstnanost na 4,3 procenta a následný pokles příští rok na 4,1 procenta. Loni byla průměrná míra nezaměstnanosti 3,6 procenta.

„Vládní programy Antivirus a schválený kurzarbeit znamenají, že nezaměstnanost již nahoru příliš nevyskočí. Na druhou stranu bude pomaleji klesat. Struktura ekonomiky totiž bude jiná než před pandemií a nižší flexibilita trhu práce nebude žádoucím strukturálním změnám příliš pomáhat,“ míní hlavní ekonom Komerční banky Jan Vejmělek.

Asociace varuje před zadlužením

Schodek veřejných financí letos podle odhadů bankovních ekonomů stoupne na 7,4 procenta HDP a dluh na 44,1 procenta HDP. Pokud vláda vzešlá z podzimních voleb nezačne veřejné finance konsolidovat, Česko podle odhadů ČBA dosáhne takzvané dluhové brzdy 55 procent HDP stanovené zákonem již v roce 2024.

„Přestože ve srovnání s řadou států EU, pokud jde o úroveň dluhu, zatím patříme ve fiskální oblasti mezi premianty, z dynamického pohledu se naopak řadíme k těm nejhorším – rozsah zadlužení českého státu se rychle zhoršuje,“ varuje asociace.

Zároveň Horská upozornila, že ani nadprůměrný ekonomický růst v nejbližších letech nebude stačit na zpomalení zadlužení. „Příští vláda bude muset během jednoho roku představit konsolidaci veřejných financí. Česká ekonomka nedokáže růst tak rychle, aby to snižovalo zadlužení, narážíme na produkční kapacity ekonomiky,“ upozorňuje.

V této souvislosti nevyloučila ani to, že politická reprezentace nakonec může přistoupit ke změně zákona a dluhovou brzdu zvýšit. Dluhová brzda stanoví hranici, při jejímž překročení musí vláda předložit návrh vyrovnaného nebo přebytkového státního rozpočtu a fondů.

Česká národní banka v prognóze z minulého týdne očekává letos růst ekonomiky o 1,2 procenta a příští rok o 4,3 procenta. Ministerstvo financí v dubnové prognóze počítá letos s růstem 3,1 procenta a za rok 3,7 procenta. Podle Evropské komise letos česká ekonomika vykáže růst o 3,4 procenta a příští rok o 4,4 procenta. OECD v prosinci loňského roku počítala pro letošek s růstem české ekonomiky o 1,5 procenta, v roce 2022 o 3,3 procenta.

ČBA zveřejňuje predikci pravidelně jednou za čtvrtletí na základě příspěvků analytiků tuzemských bank.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Zemědělský fond: EU proplatila květnové dotace firmám z Agrofertu

Evropská unie proplatila všechny peníze, které Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) poskytl letos v květnu firmám z holdingu Agrofert, potvrdila na dotaz ČTK mluvčí fondu Eva Češpiva. Fond v květnu poskytl koncernu 204 milionů korun, dosud ale nebylo jasné, zda je Unie zpětně proplatí. Posuzovala, zda premiér Andrej Babiš (ANO) vložením Agrofertu do svěřenského fondu vyhověl pravidlům zakazujícím střet zájmů. Evropská komise ale sdělila, že platby se vztahují k žádostem podaným ještě před jmenováním Babiše premiérem.
15:07Aktualizovánopřed 41 mminutami

Sněmovna opět nedokončila schvalování stavební novely

Dolní komora ve středu opět nedokončila schvalování stavební novely. Opozici rozhořčilo vystoupení vicepremiéra Karla Havlíčka, který ji vinil z toho, že při vládním působení v minulém volebním období zničila obdobný stavební zákon přijatý za minulé vlády Andreje Babiše (oba ANO). Předtím poslanci schválili vládní návrh na růst rodičovského příspěvku na 400 tisíc korun od příštího roku. Sněmovna také podpořila novelu o výraznějším růstu státních plateb do zdravotnictví za děti, důchodce nebo nezaměstnané v příštím roce.
09:01Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Sněmovna schválila růst rodičovského příspěvku

Rodičovský příspěvek zřejmě vzroste od příštího roku o 50 tisíc korun na 400 tisíc korun, v případě narození dvojčat a vícerčat jde o dvojnásobek částky. Vládní novelu schválila sněmovna hlasy 158 ze 162 přítomných poslanců, proti nebyl nikdo. Opoziční STAN, Piráti a KDU-ČSL neprosadili žádný ze čtveřice návrhů na zavedení valorizace rodičovské. Předlohu, kterou dolní komora upravila také takzvanou superdávku, dostane k posouzení Senát.
před 9 hhodinami

Sněmovna odmítla senátní podmínky pro zvyšování výdajů nad schválený rámec

Sněmovna v noci na středu hlasy vládní koalice přehlasovala Senát a stvrdila svoji podobu novely rozpočtových zákonů. Senát do ní chtěl vložit omezující podmínky pro možnost vlády zvyšovat výdaje státu nad schválený rozpočtový rámec. Opozice předlohu kritizuje a vyjadřuje obavy, že umožní vládě nekontrolovatelné navýšení výdajů a tím i nárůst státního dluhu. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) tyto obavy odmítla a vyzvala k podpoře původní sněmovní verze. Senátní změny by podle ní například přinesly právní nejistotu.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Bytovou nouzi řeší nová kontaktní místa. Za první půlrok se vypořádala s téměř šesti tisíci problémy

Bydlení v nevyhovujících podmínkách, nejasnosti ohledně nájemní smlouvy nebo žádání o sociální podporu na kauci. V takových situacích lidem nově pomáhají takzvaná kontaktní místa pro bydlení. Od začátku roku, kdy služba začala fungovat, se na ně obrátilo přes 1500 lidí, navíc řešily další čtyři tisíce anonymních podnětů. České televizi to potvrdila mluvčí ministerstva pro místní rozvoj (MMR) Veronika Lukášová. Kontaktní místa vznikla v lednu podle zákona o podpoře bydlení. Podle něj začala od prvního července platit i další opatření, jako například garance pro soukromé majitele bytů.
před 14 hhodinami

USA zrušily výjimku pro prodej íránské ropy po útocích na tankery

Americké ministerstvo financí v reakci na útoky na tankery v Hormuzském průlivu zrušilo výjimku, která umožňovala prodej íránské ropy. Informovala o tom agentura Bloomberg a dodala, že tím rezort ohrozil prozatímní mírovou dohodu mezi Washingtonem a Teheránem. Íránské ministerstvo zahraničí rozhodnutí USA odsoudilo. Podle Teheránu jde o porušení memoranda o ukončení války, kterou Spojené státy proti Íránu vedly od konce února do vyhlášení příměří v první polovině dubna.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

Nový odhad NATO: Česko dá letos na obranu 2,01 procenta HDP

Pět členských států NATO by již letos mělo podle odhadu splnit nový cíl Aliance vynakládat na obranu 3,5 procenta hrubého domácího produktu (HDP). Podle agentury Reuters to vyplývá z aktualizovaných údajů Severoatlantické aliance zveřejněných v úterý před aliančním summitem v Ankaře. Nový cíl pro polovinu příští dekády si určilo NATO vloni, podle odhadů mají hranici již letos překročit pobaltské státy, Polsko a Řecko. Česko podle odhadů NATO letos splní cíl výdajů na obranu a vynaloží 2,01 procenta HDP.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

Česko přesměruje peníze do programu na zbraně pro Ukrajinu, oznámil Macinka

Česko přesměruje peníze z některých projektů do iniciativy Seznam prioritních požadavků Ukrajiny (PURL), ve kterém spojenecké země platí za americké vojenské vybavení pro napadenou zemi, uvedl před úterním odletem na summit NATO ministr zahraničních věcí Petr Macinka (Motoristé). Vláda ANO, SPD a Motoristů dosud dávat peníze na zbraně pro Ukrajinu odmítala. Prezident Petr Pavel zapojení Česka do systému PURL označil za pozitivní signál.
včeraAktualizovánovčera v 19:11

Evropský pohled