Bankovní asociace zlepšila odhad ekonomiky, varuje před zadlužováním

Česká bankovní asociace (ČBA) v nové prognóze na základě odhadů ekonomů českých bank očekává, že hospodářství letos stoupne o 3,3 procenta. Příští rok by měl růst ekonomiky zrychlit na 4,3 procenta. V únorové prognóze asociace počítala letos s růstem hrubého domácího produktu o 2,6 procenta a příští rok s růstem o 4,6 procenta. Asociace také varovala před zadlužováním.

Asociace zároveň opět upozornila, že většina rizik, která by mohla očekávaný vývoj ohrozit, souvisí s nejistotou ohledně dalšího vývoje pandemie a jejími hospodářskými dopady. Loni česká ekonomika klesla o 5,6 procenta.

Ekonomové českých bank po propadu ekonomiky v prvním čtvrtletí očekávají výrazný nárůst výkonu hospodářství za druhé čtvrtletí. Za oživením bude podle ekonomů především spotřeba domácností i vlády a investice.

„V menší míře vzhledem k oživení dovozní aktivity přispěje k růstu české ekonomiky zahraniční obchod především zásluhou rostoucí zahraniční poptávky. Nebýt problémů s nedostatkem komponent, výpadků v globálních dodavatelsko-odběratelských řetězcích a značného růstu cen v dopravě, mohlo být oživení českého exportu výraznější a dominovat restartu ekonomiky,“ konstatuje hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská.

Nezaměstnanost může vzrůst, ale ne výrazně

ČBA zároveň očekává, že po ukončení podpůrných vládních programů by se v některých regionech mohla zhoršit situace na trhu práce. I tak by ale měl být nárůst míry nezaměstnanosti v Česku pouze přechodný. Pro letošek ekonomové bank odhadují průměrnou nezaměstnanost na 4,3 procenta a následný pokles příští rok na 4,1 procenta. Loni byla průměrná míra nezaměstnanosti 3,6 procenta.

„Vládní programy Antivirus a schválený kurzarbeit znamenají, že nezaměstnanost již nahoru příliš nevyskočí. Na druhou stranu bude pomaleji klesat. Struktura ekonomiky totiž bude jiná než před pandemií a nižší flexibilita trhu práce nebude žádoucím strukturálním změnám příliš pomáhat,“ míní hlavní ekonom Komerční banky Jan Vejmělek.

Asociace varuje před zadlužením

Schodek veřejných financí letos podle odhadů bankovních ekonomů stoupne na 7,4 procenta HDP a dluh na 44,1 procenta HDP. Pokud vláda vzešlá z podzimních voleb nezačne veřejné finance konsolidovat, Česko podle odhadů ČBA dosáhne takzvané dluhové brzdy 55 procent HDP stanovené zákonem již v roce 2024.

„Přestože ve srovnání s řadou států EU, pokud jde o úroveň dluhu, zatím patříme ve fiskální oblasti mezi premianty, z dynamického pohledu se naopak řadíme k těm nejhorším – rozsah zadlužení českého státu se rychle zhoršuje,“ varuje asociace.

Zároveň Horská upozornila, že ani nadprůměrný ekonomický růst v nejbližších letech nebude stačit na zpomalení zadlužení. „Příští vláda bude muset během jednoho roku představit konsolidaci veřejných financí. Česká ekonomka nedokáže růst tak rychle, aby to snižovalo zadlužení, narážíme na produkční kapacity ekonomiky,“ upozorňuje.

V této souvislosti nevyloučila ani to, že politická reprezentace nakonec může přistoupit ke změně zákona a dluhovou brzdu zvýšit. Dluhová brzda stanoví hranici, při jejímž překročení musí vláda předložit návrh vyrovnaného nebo přebytkového státního rozpočtu a fondů.

Česká národní banka v prognóze z minulého týdne očekává letos růst ekonomiky o 1,2 procenta a příští rok o 4,3 procenta. Ministerstvo financí v dubnové prognóze počítá letos s růstem 3,1 procenta a za rok 3,7 procenta. Podle Evropské komise letos česká ekonomika vykáže růst o 3,4 procenta a příští rok o 4,4 procenta. OECD v prosinci loňského roku počítala pro letošek s růstem české ekonomiky o 1,5 procenta, v roce 2022 o 3,3 procenta.

ČBA zveřejňuje predikci pravidelně jednou za čtvrtletí na základě příspěvků analytiků tuzemských bank.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Ropa a plyn výrazně zdražují po útocích hútíů na Saúdskou Arábii

Ceny ropy na začátku týdne výrazně rostou po nových útocích hútíů na Saúdskou Arábii a po íránských útocích na lodě v Perském zálivu. Dál se zvýšily obavy o dodávky, které již dříve vyvolalo uzavření klíčového saúdskoarabského ropovodu. Severomořská ropa Brent je zpět nad 107 dolary za barel. Také cena plynu pro evropský trh reagovala na výpadky dodávek z Blízkého východu a přesáhla hranici 84 eur za megawatthodinu. Byla tak nejvýše od roku 2022. Okolo 11:15 SELČ se pohybovala těsně pod touto hranicí. Hútíové mezitím oznámili, že ovládli další strategické ostrovy v Rudém moři.
08:05Aktualizovánopřed 51 mminutami

VideoČást aerolinek kvůli rostoucím cenám paliv omezí lety

S příchodem zimních měsíců některé aerolinky omezí provoz svých letů. Irská společnost Ryanair už ohlásila, že odbaví o dva miliony cestujících méně než v létě. Důvodem je drahé letecké palivo. Ještě 26. června se litr kerosinu prodával na burze za bezmála sedmnáct korun. V pátek 11. září už to ale bylo okolo 26 korun. Podle ekonomů navíc může být ještě hůř. „Z pohledu dalšího vývoje cen leteckého paliva to nevypadá vůbec dobře. Je to palivo, které je velmi podobné naftě, takže aerolinky trpí podobně jako řidiči, kteří tankují na čerpacích stanicích,“ upozornil hlavní analytik XTB Jiří Tyleček. Ryanair ruší odhadem třináct tisíc letů. A to i přesto, že společnost nakoupila palivo předem za nižší cenu. Některé další aerolinky zatím podobné kroky neplánují. Například Smartwings podle mluvčí rozšiřují síť pravidelných linek a na zimní sezonu firma navyšuje i frekvenci letů do vybraných destinací.
před 6 hhodinami

Tajné ruské „obchvaty“ sankcí. Jedna z tras vede přes ostrovní ráj

Kreml objevil nečekaný další kanál k obcházení sankcí. Tranzitní trasou pro západní zboží za stovky milionů dolarů se stal ostrovní turistický ráj Maledivy, odkud pak mikročipy, optické přístroje či letecké nýty použitelné pro vojenské účely míří přes místní síť pochybných firem do Ruské federace, zjistil list The Wall Street Journal (WSJ). Nejvíc sankcionovaného zboží proudí do Ruské federace přes Čínu či Střední Asii, Moskva ale dříve využívala i Gabon či Singapur – a potenciál vidí v Arktidě.
před 8 hhodinami

VideoVenkovských krámků loni skončilo méně než o rok dřív, pomáhají i pojízdné prodejny

Trend zavírání malých venkovských prodejen v Česku zpomaluje. Loni jich podle Potravinářské komory skončilo 55, o rok dříve zhruba třikrát tolik. Malé obchody ale dál narážejí na nedostatek zákazníků i personálu a jejich absence komplikuje život především starším obyvatelům, kteří nemají auto nebo musí za nákupem dojíždět. V některých obcích proto zásobování zajišťují pojízdné prodejny se základními potravinami.
před 18 hhodinami

Čeští ovocnáři i zemědělci hlásí obří ztráty, úroda bude nízká

Čeští ovocnáři zaznamenali obrovské ztráty. Komise ministerstva zemědělství vyrazila do tuzemských sadů a vyčíslila je zatím na 1,27 miliardy korun. Část ovocných stromů poškodily už jarní mrazy. V létě pak přišlo intenzivní sucho. Kvůli výkyvům počasí bude letošní úroda oproti té průměrné asi poloviční. Na jihu Čech dokonce jen třetinová. To se projeví i na cenách. Také Agrární komora odhaduje, že výkyvy počasí zemědělce připraví přibližně o patnáct miliard. Menší úrodu měli i drobní farmáři a zahrádkáři.
před 18 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky debatovali o tuzemském průmyslu

Český průmysl nabírá na síle – roste už osmnáctý měsíc v řadě. A to navzdory dlouhodobé ekonomické stagnaci Německa, tuzemského největšího obchodního partnera. Téma v Událostech, komentářích v sobotu rozebrali viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Radek Špicar, podnikatel a majitel Wikov Industry Martin Wichterle a generální ředitel Fenix Group Cyril Svozil. Na vyhlídky automobilového průmyslu se posléze zaměřil předseda představenstva společnosti Plastika Michal Nosek a šéfredaktor portálu AutoTablet.cz Vladimír Rybecký. Pořad se věnoval například také financování školství, o kterém hovořil ředitel IDEA CERGE-EI Daniel Münich. V českém školství podle něj finance chybí dlouhodobě. Debatou provázeli Jakub Musil a Tereza Gleichová.
včera v 13:58

Rzeczpospolita: Polsko ruskou válkou na Ukrajině přišlo o téměř půl bilionu zlotých

Polsko přišlo kvůli ruské invazi na Ukrajinu o více než 490 miliard zlotých (2,7 bilionu korun), což odpovídá přibližně 3,5 procentům kumulovaného hrubého domácího produktu (HDP) za roky 2022 až 2025. Odlivem pracovníků výrazně utrpělo tamní stavebnictví, píše s odkazem na data polského statistického úřadu web deníku Rzeczpospolita.
včera v 12:57

MfD: Česku hrozí, že bude muset vrátit šest miliard vyplacených na zemědělských dotacích

Česku hrozí, že bude muset vracet zhruba šest miliard korun vyplacených na zemědělských dotacích, vyplývá z výsledků auditu Evropské komise, který zkoumal, zda na jeden pozemek nebere dotace více uživatelů. Ministerstvo zemědělství však se závěry nesouhlasí a bude je rozporovat, napsala v sobotu Mladá fronta DNES (MfD). Komise audity v evropských zemích zadala kvůli podvodům se zemědělskými dotacemi v Řecku.
12. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.