Bankovní asociace zlepšila odhad ekonomiky, varuje před zadlužováním

Česká bankovní asociace (ČBA) v nové prognóze na základě odhadů ekonomů českých bank očekává, že hospodářství letos stoupne o 3,3 procenta. Příští rok by měl růst ekonomiky zrychlit na 4,3 procenta. V únorové prognóze asociace počítala letos s růstem hrubého domácího produktu o 2,6 procenta a příští rok s růstem o 4,6 procenta. Asociace také varovala před zadlužováním.

Asociace zároveň opět upozornila, že většina rizik, která by mohla očekávaný vývoj ohrozit, souvisí s nejistotou ohledně dalšího vývoje pandemie a jejími hospodářskými dopady. Loni česká ekonomika klesla o 5,6 procenta.

Ekonomové českých bank po propadu ekonomiky v prvním čtvrtletí očekávají výrazný nárůst výkonu hospodářství za druhé čtvrtletí. Za oživením bude podle ekonomů především spotřeba domácností i vlády a investice.

„V menší míře vzhledem k oživení dovozní aktivity přispěje k růstu české ekonomiky zahraniční obchod především zásluhou rostoucí zahraniční poptávky. Nebýt problémů s nedostatkem komponent, výpadků v globálních dodavatelsko-odběratelských řetězcích a značného růstu cen v dopravě, mohlo být oživení českého exportu výraznější a dominovat restartu ekonomiky,“ konstatuje hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská.

Nezaměstnanost může vzrůst, ale ne výrazně

ČBA zároveň očekává, že po ukončení podpůrných vládních programů by se v některých regionech mohla zhoršit situace na trhu práce. I tak by ale měl být nárůst míry nezaměstnanosti v Česku pouze přechodný. Pro letošek ekonomové bank odhadují průměrnou nezaměstnanost na 4,3 procenta a následný pokles příští rok na 4,1 procenta. Loni byla průměrná míra nezaměstnanosti 3,6 procenta.

„Vládní programy Antivirus a schválený kurzarbeit znamenají, že nezaměstnanost již nahoru příliš nevyskočí. Na druhou stranu bude pomaleji klesat. Struktura ekonomiky totiž bude jiná než před pandemií a nižší flexibilita trhu práce nebude žádoucím strukturálním změnám příliš pomáhat,“ míní hlavní ekonom Komerční banky Jan Vejmělek.

Asociace varuje před zadlužením

Schodek veřejných financí letos podle odhadů bankovních ekonomů stoupne na 7,4 procenta HDP a dluh na 44,1 procenta HDP. Pokud vláda vzešlá z podzimních voleb nezačne veřejné finance konsolidovat, Česko podle odhadů ČBA dosáhne takzvané dluhové brzdy 55 procent HDP stanovené zákonem již v roce 2024.

„Přestože ve srovnání s řadou států EU, pokud jde o úroveň dluhu, zatím patříme ve fiskální oblasti mezi premianty, z dynamického pohledu se naopak řadíme k těm nejhorším – rozsah zadlužení českého státu se rychle zhoršuje,“ varuje asociace.

Zároveň Horská upozornila, že ani nadprůměrný ekonomický růst v nejbližších letech nebude stačit na zpomalení zadlužení. „Příští vláda bude muset během jednoho roku představit konsolidaci veřejných financí. Česká ekonomka nedokáže růst tak rychle, aby to snižovalo zadlužení, narážíme na produkční kapacity ekonomiky,“ upozorňuje.

V této souvislosti nevyloučila ani to, že politická reprezentace nakonec může přistoupit ke změně zákona a dluhovou brzdu zvýšit. Dluhová brzda stanoví hranici, při jejímž překročení musí vláda předložit návrh vyrovnaného nebo přebytkového státního rozpočtu a fondů.

Česká národní banka v prognóze z minulého týdne očekává letos růst ekonomiky o 1,2 procenta a příští rok o 4,3 procenta. Ministerstvo financí v dubnové prognóze počítá letos s růstem 3,1 procenta a za rok 3,7 procenta. Podle Evropské komise letos česká ekonomika vykáže růst o 3,4 procenta a příští rok o 4,4 procenta. OECD v prosinci loňského roku počítala pro letošek s růstem české ekonomiky o 1,5 procenta, v roce 2022 o 3,3 procenta.

ČBA zveřejňuje predikci pravidelně jednou za čtvrtletí na základě příspěvků analytiků tuzemských bank.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Juchelka se nebrání růstu minimální mzdy, dle Středuly s tou současnou nelze vyžít

Ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO) v Nedělní debatě ČT uvedl, že se nebrání postupnému růstu minimální mzdy až na 50 procent mzdy průměrné. Podle předsedy odborové centrály Josefa Středuly se s její současnou výší po zdanění a odvodech „nedá vyžít“. V debatě moderované Janou Peroutkovou se hosté věnovali také možným dopadům konfliktu na Blízkém východě. Šéf lidovců a jihomoravský hejtman Jan Grolich zdůraznil, že Česko potřebuje být součástí bezpečnější a soběstačnější Evropy, prezident Hospodářské komory Zdeněk Zajíček (ODS) pak vyzval k přehodnocení priorit, které si EU stanovila před dvaceti lety.
15:29Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Bez peněz se obrana zajistit nedá, upozornili Nečas s Rusnokem

„Doba se změnila v tom, že ohrožení bezpečnosti Evropy je úplně někde jinde, než bylo před pěti, deseti lety,“ míní bývalý premiér, exministr financí a někdejší guvernér ČNB Jiří Rusnok. „Bez těch peněz se to udělat prostě nedá,“ dodává. „Ty výdaje musí růst,“ souhlasí expremiér Petr Nečas (ODS) a doplňuje, že Česko je podle něj středně bohatým státem EU. „Nejsme ti chudáci, kteří nemají dost peněz pro naše lidi,“ prohlásil. V Nedělní debatě ČT moderované Janou Peroutkovou komentovali oba expremiéři také střety současné vlády s prezidentem ohledně summitu NATO, spor ohledně cesty předsedy Senátu na Tchaj-wan či kabinetem chystanou změnu rozpočtových pravidel.
před 1 hhodinou

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky debatovali o zaměstnávání absolventů

O plánech firem na omezování náboru absolventů z důvodu ekonomické nejistoty a snižování nákladů, ale také o zavádění umělé inteligence v Událostech, komentářích debatovali výkonný ředitel Grafton Recruitment a Gi Group Martin Malo a ambasador asociace HR Brainstorming a ředitel QuickJOBS Dalibor Herbrich. Svůj pohled na zaměstnávání mladých lidí připojila také viceprezidentka pro lidské zdroje z Vodafone Czech Republic Dana Fajmonová. O zájmu studentů o brigády posléze hovořil obchodní a provozní ředitel Index Nosluš Jindřich Hodek. Pořad se věnoval také tuzemskému textilnictví a nedostatku zaměstnanců v tomto odvětví. Danou problematiku rozebral ředitel školy Průmyslovka Liberec Jaroslav Semerád, své zkušenosti sdíleli spolumajitel společnosti CityZen Pavel Hrstka a René Němeček odpovědný ve stejné firmě za vývoj a technologii. Debatou provázeli Jakub Musil a Kristina Nováková.
před 3 hhodinami

Vyšší americká cla na evropská auta by dopadla i na české dodavatele

Evropská komise připravuje odpověď na slova amerického prezidenta Donalda Trumpa, že příští týden zvýší cla na osobní a nákladní auta dovážená z Evropské unie na 25 procent. Přímý vývoz aut z Česka do Spojených států je sice nízký, tuzemských firem by se ale opatření mohlo dotknout nepřímo. Tuzemský autoprůmysl je totiž silně napojený na německé automobilky, kterým dodává součástky v řádech miliard korun.
před 20 hhodinami

VideoFirmy kvůli nedostatku lidí hledají „posily“ v zahraničí. I mezi Filipínci

Rozvoj tuzemských firem stále brzdí nedostatek pracovníků. Dělníky, řemeslníky a další kvalifikované lidi hledají proto podniky v zahraničí. Každý desátý obyvatel Česka už je cizinec. K nejrychleji rostoucím menšinám se řadí třeba Filipínci, kterých takto přijíždí do tuzemska stovky ročně.
před 21 hhodinami

Trump oznámil zvýšení cel na auta dovážená z EU

Spojené státy zvýší cla na dovoz osobních a nákladních aut ze zemí Evropské unie na 25 procent, oznámil v pátek pozdě odpoledne SELČ na sociální síti Truth Social americký prezident Donald Trump s tím, že opatření začne platit příští týden. Sedmadvacítka podle něj neplní obchodní dohodu. Šéf Bílého domu dodal, že pokud budou auta vyráběna v továrnách na území USA, nebudou se na ně tarify vztahovat.
1. 5. 2026Aktualizováno1. 5. 2026

Juchelka chce upravit superdávku. Změny mají cílit třeba na samoživitelky

Novou superdávku čekají další změny. Po schváleném odkladu pro současné příjemce podpor chce ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO) představit ještě úpravy systému. Podle šéfa resortu se totiž ukázalo, že návrh nepočítal se všemi potřebnými. Mimo nově definovanou pomoc státu zůstaly třeba některé samoživitelky. Ministerstvo se ale chce zaměřit také na situaci pěstounských rodin. Celý balík opatření plánuje vláda představit do konce května.
1. 5. 2026

Ropa zlevňuje po zprávách o novém návrhu Íránu na jednání s USA

Ceny ropy se v pátek výrazně snižují po zprávách, že Írán zaslal Spojeným státům další návrh na jednání o ukončení války. Severomořská ropa Brent kolem 16:20 SELČ vykazovala pokles o více než tři procenta a pohybovala se v těsné blízkosti 107 dolarů (asi 2225 korun) za barel. Americká lehká ropa West Texas Intermediate (WTI) ve stejnou dobu ztrácela téměř pět procent a sestoupila pod sto dolarů za barel.
1. 5. 2026Aktualizováno1. 5. 2026
Načítání...