ČNB zhoršila odhad růstu ekonomiky na 1,2 procenta

Nahrávám video
Události: Útraty v obchodech
Zdroj: ČT24

Česká národní banka v nové prognóze zhoršila odhad vývoje ekonomiky v letošním roce, naopak pro příští rok odhad zlepšila. Nově tak letos počítá s růstem ekonomiky o 1,2 procenta a příští rok s růstem o 4,3 procenta. Po jednání bankovní rady o tom informoval guvernér ČNB Jiří Rusnok. V předchozí únorové prognóze centrální banka počítala letos s růstem o 2,2 procenta a v roce 2022 počítala s růstem o 3,8 procenta. Maloobchodní tržby v březnu přitom podle statistiků stouply o pět procent, dařilo se hlavně internetovým obchodům.

Rusnok uvedl, že s novou prognózou je konzistentní nejprve stabilita tržních úrokových sazeb následovaná jejich nárůstem zhruba od poloviny letošního roku.

Rada zároveň nechala úrokové sazby beze změny jednomyslně. Základní úroková sazba, od níž se odvíjí úročení komerčních úvěrů, tak zůstává na 0,25 procenta.

„Předpokládám, že se k debatě o sazbách vrátíme již na příštím jednání. A kolik těch zvýšení bude, si netroufnu spekulovat, protože situace je stále rozkolísaná. Ale že k nějakému zvýšení letos dojde, jsem přesvědčen, a že zahájíme tu cestu k normálnějším úrokovým sazbám, jsem také přesvědčen,“ uvedl Rusnok. Dále k tomu řekl, že se zmírnila nejistota, kdy se zvyšováním úrokových sazeb začít. „Není potřeba odkládat začátek,“ dodal.

Nahrávám video
Guvernér České národní banky Jiří Rusnok ohledně vývoje ekonomiky
Zdroj: ČT24

„Rusnok sice nevyloučil možnost, že k prvnímu zvýšení sazeb dojde již v červnu. Osobně se však domnívám, že na první zvýšení sazeb si budeme muset počkat až na srpnové zasedání, na kterém bude mít bankovní rada k dispozici novou makroekonomickou prognózu. A následně další zvýšení sazeb proběhne v listopadu,“ uvedl analytik společnosti Akcenta Miroslav Novák.

Aktuální vývoj české i světové ekonomiky je podle guvernéra optimistický a bude spojen s tlaky na růst cen. „Proto jsme také navýšili prognózu inflace na nejbližší půlrok,“ uvedl guvernér. To podle něj bude podpořeno i silným růstem spotřeby a dalších ekonomických aktivit. „Máme zde 200 miliard korun vynucených úspor,“ upozornil.

Celková průměrná inflace by podle ČNB měla činit letos 2,7 procenta a příští rok 2,4 procenta. V předchozí únorové prognóze přitom centrální banka odhadovala letos průměrnou inflaci dvě procenta a příští rok 2,2 procenta.

Silnější kurz koruny

Zároveň v nových odhadech centrální banka počítá letos s mírně silnějším kurzem koruny. Nově čeká letos průměrný kurz 25,70 Kč/EUR. V únoru odhadovala pro letošek 25,80 koruny za euro. V roce 2022 by pak podle nových odhadů měla koruna dále posílit na průměrných 25,10 Kč/EUR. Únorové odhady centrální banky ovšem počítaly ještě se silnější korunou na 24,90 Kč/EUR.

Ministerstvo financí v dubnové prognóze ponechalo odhad letošního růstu ekonomiky na 3,1 procenta. Pro příští rok odhaduje především díky oživení soukromé spotřeby zrychlení tempa růstu ekonomiky na 3,7 procenta. Mezinárodní měnový fond čeká letos růst české ekonomiky o 4,2 procenta. Evropská komise počítá s 3,2procentním růstem. „V druhém pololetí by musel být výkon ekonomiky neuvěřitelně velký, aby byl celoroční růst kolem tří procent. My to nyní neočekáváme. Na naše další uvažování to ale zásadní vliv nemá,“ podotkl guvernér centrální banky.

Maloobchodní tržby rostly

Statistici zároveň vydali aktuální výsledky toho, jak lidé utráceli. Maloobchodní tržby v březnu v porovnání s loňskem vzrostly o pět procent. Právě v internetových obchodech tržby v březnu meziročně rostly o 36 procent. Naopak třeba prodejny s oděvy a obuví, hlavně kvůli vládním restrikcím, výrazně tratily.

„Skončilo zhruba deset procent obchodů, dalších 15 procent je hodně na hraně a tam bude záležet na tom, jestli lidé budou ochotni nakupovat,“ vysvětlil prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza. 

Na zákazníky tak nedočkavě čekají obchodníci. Otevřít chtějí hned v pondělí. Doufají, že lidé přijdou a budou chtít utrácet své peníze. Ztráty se jim kvůli vládním opatřením totiž prohlubují každým dnem, kdy mají zavřeno.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Ceny plynu a ropy prudce vzrostly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě prudce zvyšuje. V úterý ráno se dostala na 56 eur (1360 korun) za megawatthodinu (MWh), kolem poledního to bylo 62 eur, před 17. hodinou pak přes 54 eur. K růstu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Na rekordní částku se vyšplhala i cena za přepravu LNG přes Atlantik. Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu výrazně rostou též ceny ropy. Brent v úterý okolo 12:45 překročil hodnotu 85 dolarů za barel, před 16. hodinou to bylo kolem 84 dolarů.
09:46Aktualizovánopřed 15 mminutami

Konec uhlí přináší zlom, na který česká energetika není připravena

Řada hnědouhelných elektráren v Česku v současné době nevydělává peníze kvůli ceně emisních povolenek, jež musí platit. Vyplývá to z nového dílu ekonomické publicistiky ČT Bilance, který také upozorňuje, že překotný odchod od uhlí s sebou nese rizika pro české hospodářství.
14:50Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Fox News: Hormuzský průliv podle americké armády uzavřen nebyl

Hormuzský průliv, přes který prochází zhruba pětina celosvětových dodávek ropy a také velké množství zemního plynu, podle oblastního velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM navzdory tvrzení Íránu uzavřen nebyl, uvedla v pondělí americká stanice Fox News. CENTCOM na žádost agentury Reuters o vyjádření nereagoval.
před 17 hhodinami

Cena plynu pro Evropu vzrostla kvůli Íránu téměř o polovinu

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v pondělí v důsledku americko-izraelských útoků na Írán prudce zvýšila. Odpoledne krátce růst zrychlil až k padesáti procentům po zprávě, že katarská společnost QatarEnergy zastavuje kvůli útokům produkci zkapalněného zemního plynu (LNG). EU je významným odběratelem plynu z Kataru. Válka na Blízkém východě ovlivnila i akcie, cenu ropy, zlata nebo třeba bitcoinu.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

VideoPřípadné odříznutí Dubaje od světa by byl ekonomický problém, míní Singer

Dopad útoku na Írán na světovou ekonomiku byl hlavním tématem Interview ČT24, kde byl hostem ekonom a exguvernér České národní banky (ČNB) Miroslav Singer. Ten míní, že zvýšení ceny ropy vyjadřuje nejistotu, ale rozhodně to není náznak nějaké paniky. „V žádném případě nejsme v situaci, kdy by cena ropy nějak dramaticky rostla,“ zdůraznil. Otázkou podle něj zůstává, jaký bude vývoj konfliktu a následný dlouhodobý dopad na cenu ropy. Na otázku moderátora Daniela Takáče, zda se obchodníci na tuto situaci připravovali, Singer odpověděl kladně. „Cena ropy mohla být například před útokem cíleně nižší. (...) Útok nebyl žádný šok,“ tvrdí. Naopak varoval, že případné dlouhodobé odříznutí Dubaje, významného finančního a dopravního centra regionu, od okolního světa by byl ekonomický problém. Singer také zdůraznil, že přímé finanční vazby tuzemska na tuto konkrétní krizi jsou zanedbatelné. „Finanční vztahy Česka a Íránu jsou minimální a rezervy ČNB jsou ,velmi dostatečné‘,“ míní Singer.
před 20 hhodinami

Hormuzský průliv stojí. Dva tankery hlásí zásahy

Nespecifikované projektily zasáhly podle agentury Reuters ve vodách nedaleko Ománu dva tankery. Jedno z plavidel se nachází na americkém sankčním seznamu. Při úderu utrpěli zranění čtyři lidé. Všech dvacet členů posádky se muselo z lodi evakuovat. Írán avizoval blokaci Hormuzského průlivu, kterým prochází pětina celosvětové ropy. V oblasti v současnosti kotví na 250 tankerů.
1. 3. 2026Aktualizováno1. 3. 2026

VideoŠkrty v kultuře vyvolaly rozruch. Umělci se obávají o budoucnost institucí

Vláda Andreje Babiše (ANO) letos snižuje rozpočet ministerstvu kultury oproti loňsku o dvanáct procent. Umělci, divadelníci i třeba lidé na literární scéně se tak obávají o osud svých institucí. Týká se to například i literárního časopisu Host, který se spoléhá na veřejné zdroje – podporuje ho město Brno, ale třeba i ministerstvo kultury. „Čtyřicet procent už je opravdu hodně. Už myslím, že byste musel uvažovat o zrušení úvazků, že se časopis bude tisknout na horší papír, nebo vydáte méně čísel ročně,“ uvedl šéfredaktor časopisu Host Jan Němec. Šéf resortu kultury Oto Klempíř (za Motoristy) zprávy o čtyřicetiprocentním škrtu označil za dezinformace. V příštích dnech chce ministerstvo s profesními asociacemi o škrtech v rozpočtu jednat.
1. 3. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů se přeli o systému emisních povolenek ETS 2

Čtveřice unijních států se postavila proti odkladu a změnám v systému emisních povolenek ETS 2. Potřebu systém reformovat naopak vidí šestnáct států sedmadvacítky, mezi nimi i Česko. Vládní koalice pak vyzývá ke zrušení celého systému. Europoslanec Ondřej Knotek (ANO) argumentuje náklady pro domácnosti, upozornil na možný další nárůst cen povolenek po roce 2030. Emisní povolenky jsou „důležitý nástroj“ ke splnění klimatického cíle pro rok 2030, podotknul europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Náměstek ministryně financí Petr Mach (Svobodní za SPD) potvrdil, že vláda nepřipustí zavedení ETS 2, zmínil úspory pro obyvatele. Členka sněmovního rozpočtového výboru Vendula Svobodová (Piráti) tvrdí, že není jistota, že by se ceny nezvyšovaly i přes nezavedení povolenek – například kvůli inflaci. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
28. 2. 2026
Načítání...