Roman Starovojt spáchal sebevraždu poté, co jej ruský vládce Vladimir Putin v pondělí odvolal z funkce ministra dopravy, uvedl nejmenovaný zdroj listu Izvestija, který citovala další ruská média. Starovojt byl nalezen mrtvý ve svém autě v Odincovu u Moskvy, potvrdil později Vyšetřovací výbor Ruska (ruská obdoba federální kriminální ústředny), který se rovněž kloní k variantě sebevraždy. Příčinu smrti nelze nezávisle ověřit.
„Tělo bývalého ministra dopravy Romana Starovojta se dnes (v pondělí) našlo v osobním autě v Odincovu se střelným zraněním. Vyšetřovací orgány pracují na místě, zjišťují okolnosti toho, co se stalo. Hlavní verzí je sebevražda,“ upřesnila mluvčí výboru Svetlana Petrenková, kterou citovala agentura TASS.
U exministrova těla se podle listu Kommersant našla pistole Makarov, kterou obdržel jako ocenění v roce 2023 za zvláštní zásluhy o bezpečnost občanů.
Důvod nečekaného Starovojtova odvolání Kreml neuvedl. Na sociálních sítích se objevily spekulace, že odvolanému ministrovi hrozilo trestní stíhání.
Proti Starovojtovi podle listu Moskovskij komsomolec zřejmě vypovídal jeho nástupce v čele Kurské oblasti Alexej Smirnov, který byl mezitím z funkce gubernátora rovněž odvolán. V dubnu jej zadrželi vyšetřovatelé a obvinili, že se podílel na zpronevěře miliardy rublů (asi 270 milionů korun) určené na výstavbu opevnění na hranici západoruského regionu s Ukrajinou. Podle Kommersantu proti Starovojtovi vypovídali obvinění v tomto případu zpronevěry – právě včetně Smirnova.
Za odvoláním mohly stát problémy v resortu i ukrajinské útoky
Před svým jmenováním do funkce ministra dopravy v květnu roku 2024 působil Starovojt téměř pět let právě jako gubernátor Kurské oblasti. Jen několik měsíců po jeho převelení do funkce ministra přitom Ukrajina zahájila několikaměsíční přeshraniční výpad do tohoto regionu, který byl největším vpádem cizích vojsk na území Ruska od druhé světové války, připomněla agentura Reuters. Tehdy se podle The Moscow Times obrátila pozornost i k působení Starovojta v čele oblasti.
Než se Starovojt stal gubernátorem Kurské oblasti, řídil šest let federální dopravní agenturu Rosavtodor.
Agentura Reuters zároveň napsala, že v situaci, kdy válka proti Ukrajině pokračuje čtvrtým rokem, zažívá ruský sektor dopravy závažné problémy. V letectví kvůli západním sankcím chybí náhradní díly a ruské dráhy, největší zaměstnavatel v zemi, se potýkají s rostoucími náklady kvůli vysokým úrokovým sazbám zavedeným vzhledem k inflaci, k níž přispívá válečný konflikt, který Rusko vůči sousední zemi plnohodnotně zahájilo v únoru 2022.
Putin po odvolání Starovojta jmenoval úřadujícím šéfem resortu dosavadního náměstka Andreje Nikitina. Ten letos v únoru rezignoval na post gubernátora Novgorodské oblasti, načež se stal náměstkem na ministerstvu dopravy.
Naposledy se člen ruské vlády zabil v roce 1991
Starovojtova smrt je pro současné Rusko mimořádnou událostí, naposledy se jako ministr zastřelil Boris Pugo, který stál v čele vnitra ještě za sovětských časů. Sebevraždu spáchal po neúspěšném pokusu o puč v roce 1991, připomněla ruská redakce BBC. Starovojtův příběh ale více připomíná o něco starší sebevraždu jiného sovětského ministra vnitra Nikolaje Ščelekova, kterému po odvolání hrozilo trestní stíhání za korupci.
Ščelekov se v prosinci 1984 zastřelil den poté, co mu odebrali státní vyznamenání. Ještě dříve jej odvolali z funkce, vyškrtli z ústředního výboru komunistů, vyloučili ze strany a odebrali hodnost generála. Starovojta „jenom“ odvolali. Ještě ráno mluvčí Kremlu zdůrazňoval, že v příslušném prezidentově výnosu není formulace „kvůli ztrátě důvěry“.
Starovojtova smrt podle BBC vypadá jako mezník pro ruskou elitu, neboť ilustruje paniku hodnostářů ohrožených uvězněním. Podle serveru je zřejmé, že i ti činovníci, kteří nekradli, dobře znají stav justice v zemi a vědí o mizivém procentu soudních procesů, které končí zproštěním. Srovnání s epochou stalinských čistek už nevyznívá banálně a zapadá do zprávy z uplynulého víkendu, kdy komunistický sjezd označil za chybu projev sovětského vůdce Nikity Chruščova z roku 1956 odhalující zločiny jeho předchůdce v čele Sovětského svazu Josifa Stalina.
