V Římě začal summit skupiny velkých ekonomik G20, kde se státníci osobně setkávají poprvé po téměř dvouleté pauze vyvolané pandemií. Právě zdravotní a ekonomická krize způsobená šířením koronaviru je jedním z hlavních témat schůzky, což v úvodním projevu potvrdil i premiér hostitelské země Mario Draghi. Ten apeloval, aby bohaté státy věnovaly větší úsilí tomu, aby do rozvojových zemí putovalo více vakcín. Představitelé skupiny taktéž schválili dohodu o nových mezinárodních daňových pravidlech, včetně globální minimální daně, uvedla americká ministryně financí Janet Yellenová.
Dohodu o globální minimální dani ohlásila OECD začátkem října. Změnu daňového systému po čtyřech letech jednání schválilo 136 zemí a jurisdikcí včetně České republiky, jež vytvářejí více než devadesát procent globálního hrubého domácího produktu. Ministři financí a šéfové centrálních bank zemí G20 dohodu schválili v polovině října. Oficiálně má být sobotní potvrzení dohody na nynějším summitu oznámeno v nedělním komuniké, informovala agentura Reuters. Nadnárodní firmy by měly od roku 2023 odvádět nejméně patnáctiprocentní daň.
Podle zástupce americké administrativy, kterého citovala agentura Reuters, jde o „víc než jen dohodu o dani, je to formování nových pravidel světové ekonomiky“. Italský premiér Mario Draghi, jehož země je hostitelem summitu, označil změnu za spravedlivější a efektivnější způsob výběru daní. „Tento výsledek je výraznou připomínkou toho, čeho můžeme dosáhnout společnými silami,“ prohlásil.
Podpora od lídrů, kteří přijeli na summit do Říma, podle člena Národní ekonomické rady vlády Lukáše Kovandy usnadní změnu zdanění technologických obrů, zejména amerických společností. „Ty by měly v budoucnu své daně odvádět tam, kde jsou činné, nikoli tam, kde formálně vykazují své zisky, což jsou často země typu Irska nebo jiné daňové ráje,“ uvedl. Česká státní pokladna by podle jeho odhadu mohla díky dohodě získat navíc až šest miliard korun ročně.
Nová pravidla mají pomoci v boji proti daňovým rájům, a mnozí proto změnu daňového systému označují za přelomovou. Yellenová uvedla, že schválení minimální daně pomůže americkým podnikům a pracovníkům, i když zároveň znamená, že mnoho společností se sídlem v USA, jako jsou internetoví giganti, bude platit vyšší daně než nyní.
Chudé země mají málo vakcín, upozornil Draghi na úvod
Draghi hovořil v úvodním projevu především o očkování proti covidu-19. Upozornil, že zatímco v bohatých zemích se diskutuje o tom, jak přemluvit občany, aby se jich nechalo očkovat alespoň sedmdesát procent, chudé země mají vakcín málo a v některých jsou naočkována jen dvě procenta populace. Takové rozdíly považuje Draghi za morálně nepřijatelné, navíc to podle něj podkopává celosvětový boj proti pandemii.
Cílem Světové zdravotnické organizace je plně naočkovat do konce roku 40 procent všech obyvatel planety. Podle Draghiho by měla v příštím roce vakcinace rychle pokračovat. „Musíme udělat vše pro to, abychom do poloviny roku 2022 dosáhli sedmdesátiprocentní proočkovanosti,“ řekl.
Francouzský prezident Emmanuel Macron oznámil, že jeho země zatím poslala chudším zemím 67 milionů dávek vakcín a do poloviny příštího roku to bude 120 milionů. „Pojďme se jako partneři v G20 více snažit. Solidarita, transparentnost a spolupráce při výrobě: jen tak virus porazíme,“ uvedl Macron.
Kanada oznámila, že pošle 200 milionů dávek očkovací látky do Jihoafrické republiky. „Jako Kanaďané opravdu rozumíme situaci ostatních zemí, které samy u sebe vakcíny neprodukují. I my jsme byli v takové situaci,“ řekla vicepremiérka Chrystia Freelandová
Ruský prezident Vladimir Putin a čínský prezident Si Ťin-pching – kteří se summitu neúčastní osobně, nýbrž prostřednictvím videokonference – apelovali i na urychlení vzájemného uznávání očkovacích certifikátů mezi zeměmi skupiny G20. „Čína je připravena spolupracovat na zlepšení dostupnosti vakcín proti covidu-19 v rozvíjejících se zemích,“ poznamenal Si.
Lídři se na summitu věnují i energiím
Lídři G20 se mají tento víkend zabývat také celosvětovými problémy s rostoucími cenami energií. Saúdský král Salmán prohlásil, že snahou jeho země je stabilita a rovnováha na trzích s ropou. Americký prezident Joe Biden na summit mířil s výzvou, aby zejména Arábie a také Rusko zvýšily produkci zdrojů energie, které vyvážejí.
Biden se v tomto kontextu v Římě setkal s německou kancléřkou Angelou Merkelovou. Americký prezident podle tiskového sdělení na webových stránkách Bílého domu zdůraznil, že je důležité „zajistit, aby Rusko nemohlo manipulovat dodávkami zemního plynu kvůli nekalým politickým účelům“. Schůzky se zúčastnil také Olaf Scholz, který se pravděpodobně stane nástupcem Merkelové na kancléřském postu.
Za hlavní téma summitu je považováno klima. Římské setkání předchází klimatické konferenci, která začne v neděli v Glasgow. Z návrhu závěrů summitu, z nějž citovala Reuters, vyplývá, že skupina G20 se nechystá výraznit své závazky oproti těm formulovaným v roce 2015 v Paříži, ale uzná existenční hrozbu změn klimatu. Tiskový mluvčí britského premiéra uvedl, že se „lídři shodli, že ústup od uhlí je podstatný pro dosažení cíle udržet oteplování pod 1,5 stupně Celsia“.
Současné prohlášení ale obsahuje jen několik konkrétních závazků, jak snížit emise. Podle OSN přitom svět aktuálně směřuje k oteplení o 2,7 stupně, což by vedlo ke klimatické katastrofě. Britský premiér Boris Johnson vzhledem k opatrnému přístupu G20 jako celku připustil, že bude na glasgowské konferenci „velmi, velmi složité dojít k dohodě, kterou potřebujeme“.
Prohlásil, že ráznou akci považuje za nezbytnou, civilizace by se podle něj mohla jinak zhroutit jako římská říše. To pronesl s odkazem na místo, kde se summit G20 koná. „Velmi živě nám to připomíná, co se stane, když civilizace špatně odhadne situace,“ uvedl Johnson.
Lídři západních zemí vyzvali Írán ke změně ve vyjednávání o jaderném programu
Na okraji summitu G20 se také sešli představitelé Německa, Francie, Velké Británie a Spojených států. Vyzvali Írán, aby při jednáních o svém jaderném programu změnil kurz. Teherán by podle nich měl využít šance na možný návrat Spojených států k dohodě z roku 2015, a vyhnout se tak „nebezpečné eskalaci“.
„To bude možné jedině tehdy, když Írán změní směr,“ uvedli představitelé USA a trojice evropských zemí. „Naléháme na (íránského) prezidenta (Ebrahíma) Raísího, aby využil této příležitosti a jednal v dobrém úmyslu, aby rozhovory mohly rychle dospět k výsledku. Je to jediný bezpečný způsob, jak předejít nebezpečné eskalaci, která by nebyla v zájmu žádné země,“ uvedli státníci.
Letos v dubnu Írán a šestice světových velmocí zahájily jednání o tom, jak zachránit dohodu z roku 2015, označovanou jako JCPOA. Írán jejím podpisem s pěti stálými členy Rady bezpečnosti OSN a Německem získal zrušení mezinárodních sankcí, ale měl ztlumit své jaderné aktivity. Spojené státy od dohody před třemi lety odstoupily a obnovily své protiíránské sankce. Írán dohodu JCPOA nedodržuje od roku 2019.
V Římě je o víkendu kvůli summitu zvýšená bezpečnostní pohotovost a k udržení pořádku bylo nasazeno až šest tisíc policistů a stovky vojáků. Povolena jsou dvě protestní shromáždění, demonstranti ale musí být daleko od centra summitu.
Země ze skupiny G20 se na světovém hrubém domácím produktu podílejí více než osmdesáti procenty, na celkové populaci šedesáti procenty a na emisích skleníkových plynů podle odhadů zhruba osmdesáti procenty.
