Svět se dohodl na minimální dani pro nadnárodní firmy ve výši 15 procent. Státníci mluví o historickém okamžiku

Nadnárodní podniky by měly od roku 2023 podléhat minimální daňové sazbě ve výši 15 procent. Oznámila to v pátek Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Dodala, že domluvené změny mezinárodního daňového systému odsouhlasilo 136 zemí a jurisdikcí, jež vytvářejí více než 90 procent globálního hrubého domácího produktu. Státníci hovoří o historickém okamžiku. 

Šéf OECD Mathias Cormann (foto z června 2021)
Zdroj: AP (ČTK) Autor: Ian Langsdon

Dohoda podle organizace zajistí, aby velké podniky odváděly spravedlivou část daní všude, kde podnikají a vytvářejí zisky. „Náš mezinárodní daňový systém bude díky dnešní dohodě spravedlivější a bude lépe fungovat,“ uvedl generální tajemník OECD Mathias Cormann. „Je to dalekosáhlá dohoda, která zajišťuje, že náš mezinárodní daňový systém bude dobře plnit svůj účel v digitalizované a globalizované světové ekonomice,“ dodal.

Organizace také uvedla, že díky minimální sazbě by státy inkasovaly ročně kolem 150 miliard dolarů nových příjmů, zatímco práva na zdanění více než 125 miliard dolarů zisku by se přesunula do zemí, kde velké nadnárodní společnosti vydělávají.

S dohodou souhlasili také dosavadní tvrdí „odmítači,“ tedy Irsko, Maďarsko a Estonsko, které mají nízké firemní daně, na něž lákají korporace do svých zemí. 

Čtyři státy - Keňa, Nigérie, Pákistán a Srí Lanka - se k dohodě zatím nepřipojí.

Země, které dohodu podpořily, by měly minimální globální daň ve výši 15 procent začít využívat od roku 2023. Někteří činitelé to označili za velmi napjatý termín. 

Švýcarsko v pátek vyzvalo k poskytnutí více času a právní jistoty při provádění nových daňových opatření. „Švýcarsko požaduje, aby při provádění byly zohledněny zájmy malých, robustních ekonomik a aby byla pro dotčené společnosti stanovena právní jistota,“ uvedlo ministerstvo financí v prohlášení. Dodalo, že nebude možné zavést nová pravidla do roku 2023, jak předpokládá OECD. 

Pochyby vyjádřila i organizace Oxfam, podle níž daňové ráje nezmizí. „Co se týče daní, ďábel se skrývá v detailech, například v husté síti výjimek,“ uvedla Susana Ruizová, která se organizaci soustředí na daňovou problematiku.

Video Horizont ČT24
video

Horizont ČT24: Obří firmy mají platit globální daň

Souhlasili i Maďaři a Irové

Maďarsko se k dohodě připojí. Uvedl to v pátek, ještě před oficiálním oznámením OECD, ministr financí Mihály Varga. Podle něho byly splněny podmínky, které Budapešť navrhovala, včetně desetiletého přechodného období. Dohoda, za kterou stojí OECD, předpokládá, že globální sazba bude minimálně 15 procent. Podle Vargy si však Maďarsko udrží nynější devítiprocentní sazbu, a to díky speciálně vytvořenému mechanismu pro výběr globální daně, informovala agentura Reuters.

Irsko dohodu o globální dani podpoří, oznámila vláda v Dublinu už ve čtvrtek. Země dosud těží ze své nízké podnikové daně 12,5 procenta, která nalákala mnoho nadnárodních společností, například Apple, Google a Facebook, aby si vytvořily své evropské centrály právě v Irsku. „Tato přelomová dohoda se bude zabývat globálními daňovými výzvami digitalizace a poskytne jistotu a stabilitu, které velké podniky a vláda potřebují. Jsem přesvědčen, že Irsko bude přitažlivým domovem pro nadnárodní podniky dlouho do budoucna,“ uvedl irský ministr financí Paschal Donohoe. 

Facebook pak ve své reakci vyhlásil, že již dlouho volá po reformě globálních daňových pravidel. „Uznáváme, že by to mohlo znamenat placení vyšších daní a na různých místech,“ připustil zároveň viceprezident Facebooku pro globální záležitosti Nick Clegg. „Daňový systém musí vzbuzovat důvěru veřejnosti a zároveň poskytovat jistotu a stabilitu podnikům. Těší nás, že se rýsuje mezinárodní shoda,“ dodal.

Dohoda vyvolala nadšené ohlasy u mnoha státníků.

Pozitivně na ni reagoval například americký prezident Joe Biden, který její vznik podporoval. „Američtí pracovníci a daňoví poplatníci po desetiletí dopláceli na daňový systém, který odměňoval nadnárodní korporace za to, že pracovní místa a zisky přesouvaly do zahraničí,“ řekl. „Tento útěk za nižšími daněmi nepoškodil jen americké pracující, ale v hospodářské soutěži znevýhodnil i mnoho našich spojenců,“ dodal.

Americká ministryně financí Janet Yellenová pak řekla: „Přeměnili jsme neúnavná jednání v desetiletí zvýšené prosperity – pro Ameriku i pro svět. Dnešní dohoda představuje úspěch, který ekonomická diplomacie dosáhne jednou za generaci.“

Také předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová dosažení daňové dohody přivítala. „Je to historický okamžik. Je to velký krok vpřed při vytváření spravedlivějšího daňového systému,“ prohlásila. „Požadavek, aby velké společnosti platily správný objem daní, není jen otázkou veřejných financí. Je především otázkou základní spravedlnosti,“ dodala.

„Dnes jsme učinili další důležitý krok k větší daňové spravedlnosti,“ uvedl německý ministr financí Olaf Scholz. Francouzský ministr financí Bruno Le Maire řekl, že „tato dohoda otevírá cestu ke skutečné fiskální revoluci.“

Česká ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) dohodu rovněž přivítala. Nejde podle ní o trestání nadnárodních firem, ale o daňové narovnání a nastavení spravedlivých podmínek pro všechny.