NASA namíří Webba na nebezpečný asteroid

Letos v lednu proletěl kolem Země asi padesátimetrový asteroid. Jeho dráha ho k ní přivede ještě šestkrát, při každé takové návštěvě do planety může narazit. Astronomové ho proto stále bedlivěji monitorují.

Na konci ledna 2025 oznámili astronomové, že sledují asteroid, který se může srazit se Zemí. Pravděpodobnost stanovili na 1,2 procenta. To je sice extrémně nízká šance, ale přesto je mnohem větší než u ostatních planetek, jež mohou do Země v dalších desetiletích narazit.

Vědci agentury NASA oznámili, že se pravděpodobnost srážky ještě bude měnit – a přesně to se stalo. Bohužel se zvýšila, v současné době má asteroid 2024 YR4 šanci 2,1 procenta, že se při svém průletu v roce 2032 střetne s naší planetou. I to je pořád velice málo, ale podle NASA už to stojí za výrazně intenzivnější výzkum. A tak se rozhodla, že na sledování potenciálně nebezpečné planetky nasadí jednu ze svých nejsilnějších zbraní: Webbův vesmírný dalekohled.

  • Vyzkoušejte si simulátor dopadu asteroidů. Je možné zadat spoustu parametrů a výsledek ukáže, jak by zasažená oblast dopadla. Více informací tady.

Tato pozorování by měla proběhnout co nejdříve, podle prohlášení americké kosmické agentury už v březnu letošního roku. Nebudou ale snadná, protože se planetka v současné době od Země vzdaluje a někdy v průběhu dubna se přístrojům na Zemi i v kosmu úplně ztratí. Znovu ji bude možné sledovat až roku 2028.

Vědci proto chtějí sledovat asteroid co nejintenzivněji, dokud mají čas.

Kdyby došlo ke srážce, lidstvo přežije

I kdyby ke srážce došlo, nepředstavovalo by to katastrofu rozměrů z doby před 66 miliony lety. Na rozdíl od planetek Apophisu, Bennu a dalších, jež by se s malou pravděpodobností mohly srazit se Zemí, má totiž 2024 YR4 poměrně drobné rozměry. Zatímco jeho další dráha je ještě nejistá, rozměry se dají určit snadněji: měří zřejmě jen 50 až 90 metrů. Pro srovnání: asteroid Chicxulub, který vymazal ze zemského povrchu dinosaury, mohl mít v průměru mezi deseti a patnácti kilometry.

Nejvyšší pravděpodobnost srážky podle NASA hrozí při průletu v roce 2032, pak by se měla dráha planetky změnit tak, že při každém dalším letu kolem Země bude tato šance klesat. NASA se přitom dívala na možné scénáře do roku 2074, dál z výše popsaných důvodů už stále nižší a nižší pravděpodobnosti neřešila.

Analýza také popisuje, jaké by byly následky možného nárazu do Země. Jaderná bomba, kterou USA svrhly na Hirošimu, měla sílu asi patnáct kilotun. Asteroid 2024 YR4 by uvolnil energii asi pětsetkrát větší, pravděpodobně tedy asi osm megatun. Odpovídá to zhruba polovině odhadované síly slavného tunguzského meteoritu, takže by dopad zničil vše v dosahu asi padesáti kilometrů.

I to jsou ale jen odhady, jež se mohou zásadně změnit, protože síla dopadu nevychází jen z rozměrů planetky, ale také její rychlosti, složení a úhlu, pod nímž by vstoupila do atmosféry.

Planetární obrana

V minulosti už byla pravděpodobnost srážky s asteroidem podobně vysoká, a to při prvním pozorování asteroidu Apophis. Současná situace se od toho ale zásadně liší. Lidská civilizace má totiž tentokrát schopnost případnou srážku narušit – a zabránit jí.

A to nejen teoreticky, ale i prakticky: na podzim roku 2022 americká vesmírná agentura NASA oznámila, že uspěla její mise DART. Ta nárazem sondy DART vychýlila z kurzu Dimorphos, měsíc planetky Didymos, která se nachází zhruba jedenáct milionů kilometrů od Země.

Agentura původně plánovala tímto kosmickým šťouchnutím zkrátit dobu oběhu asteroidu o deset minut, podařilo se jí to ale dokonce o dvaatřicet minut. „Jde o zlomový moment pro planetární obranu i celé lidstvo. DART je výsledkem mezinárodních snah a je odpovědností nás všech bránit naši planetu. Je jediná, kterou máme,“ komentoval tehdy výsledek ředitel NASA Bill Nelson.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nejstarší vanilku v Evropě našli vědci na Pražském hradě

Pražský hrad byl v době Rudolfa II. centrem evropské kultury, obchodu i umění. Dokládá to i nový objev přímo ve Vladislavském sále. Archeologové tam našli vůbec nejstarší důkaz o použití vanilky v Evropě.
před 5 hhodinami

Dva týdny extrémů. Světem se prohnala mimořádná vlna horka

Tropické noci v březnu, teploty vyšší oproti průměru až o sedm stupňů a pokoření stovek teplotních rekordů v Evropě i Asii. Uplynulá vlna veder byla mimořádná rozsahem i výkyvy teplot.
před 13 hhodinami

Zemětřesení v Asii mohlo připravit o život až sto tisíc lidí, ukazuje model

Zemětřesení, které zasáhlo v pátek jihovýchodní Asii, postihlo podle geologa a seismologa Aleše Špičáka nečekaně velkou oblast. V kombinaci s jeho silou to znamená velké materiální i lidské škody. Model Americké geologické služby zatím odhaduje očekávaná úmrtí na deset až sto tisíc. Pravděpodobnost, že počet obětí přesáhne sto tisíc, je v tuto chvíli dle modelu 22procentní.
před 13 hhodinami

Univerzity čelí špionážím ve výzkumu

S kybernetickými útoky, pokusy o krádež počítačů nebo špionáží ve výzkumu mají zkušenosti univerzity po celém světě, především ty technologické. Vysoké školy v Nizozemsku proto spolupracují s bezpečnostními experty, kteří jim radí, jak postupovat při zkoumání žádostí nebo například během cest do zahraničí. Zkušenost se špionáží mají i další evropské instituce.
před 17 hhodinami

Studii o údajné souvislosti mezi očkováním a autismem má vést muž označovaný za antivaxera

Přestože byla souvislost mezi očkováním dětí a autismem mnohokrát vyvrácena, rozhodla se vláda prezidenta USA Donalda Trumpa ještě jednou tento fenomén prozkoumat. Americká média teď informují o muži, který má kontroverzní výzkum vést.
27. 3. 2025

Český test umí odhalit rakovinu slinivky z kapky krve. Získal patent v USA

Česká metoda na odhalení rakoviny slinivky z krve získala patent ve Spojených státech. Vyvinuli ji vědci z Univerzity Pardubice, cesta k patentu jim trvala téměř pět let.
27. 3. 2025

Stačila injekce upravených buněk a ochrnutý Japonec začal chodit

Japonský výzkum dokázal vrátit dlouhá léta ochrnutému muži schopnost postavit se na vlastní nohy. Pokročilá studie přinesla natolik pozitivní výsledek, že vědci chtějí v bádání pokračovat.
27. 3. 2025

Benátky neodolají změnám klimatu, jejich ochrana nakonec selže, varuje studie

Italské Benátky by nejpozději do konce století mohly zůstat bez účinné obrany před extrémními projevy počasí. Uvádí to nová studie italského Národního ústavu geofyziky a vulkanologie (INGV). Při bouřích a přílivech by moře mohlo překonat systém Mose, který v současnosti chrání město před vzestupy vodní hladiny. Podle vědců za nepříznivým výhledem do budoucna stojí stoupání hladiny moře způsobené změnami klimatu a také klesání podloží staveb, takzvaná subsidence.
27. 3. 2025
Načítání...