NASA namíří Webba na nebezpečný asteroid

Letos v lednu proletěl kolem Země asi padesátimetrový asteroid. Jeho dráha ho k ní přivede ještě šestkrát, při každé takové návštěvě do planety může narazit. Astronomové ho proto stále bedlivěji monitorují.

Na konci ledna 2025 oznámili astronomové, že sledují asteroid, který se může srazit se Zemí. Pravděpodobnost stanovili na 1,2 procenta. To je sice extrémně nízká šance, ale přesto je mnohem větší než u ostatních planetek, jež mohou do Země v dalších desetiletích narazit.

Vědci agentury NASA oznámili, že se pravděpodobnost srážky ještě bude měnit – a přesně to se stalo. Bohužel se zvýšila, v současné době má asteroid 2024 YR4 šanci 2,1 procenta, že se při svém průletu v roce 2032 střetne s naší planetou. I to je pořád velice málo, ale podle NASA už to stojí za výrazně intenzivnější výzkum. A tak se rozhodla, že na sledování potenciálně nebezpečné planetky nasadí jednu ze svých nejsilnějších zbraní: Webbův vesmírný dalekohled.

  • Vyzkoušejte si simulátor dopadu asteroidů. Je možné zadat spoustu parametrů a výsledek ukáže, jak by zasažená oblast dopadla. Více informací tady.

Tato pozorování by měla proběhnout co nejdříve, podle prohlášení americké kosmické agentury už v březnu letošního roku. Nebudou ale snadná, protože se planetka v současné době od Země vzdaluje a někdy v průběhu dubna se přístrojům na Zemi i v kosmu úplně ztratí. Znovu ji bude možné sledovat až roku 2028.

Vědci proto chtějí sledovat asteroid co nejintenzivněji, dokud mají čas.

Kdyby došlo ke srážce, lidstvo přežije

I kdyby ke srážce došlo, nepředstavovalo by to katastrofu rozměrů z doby před 66 miliony lety. Na rozdíl od planetek Apophisu, Bennu a dalších, jež by se s malou pravděpodobností mohly srazit se Zemí, má totiž 2024 YR4 poměrně drobné rozměry. Zatímco jeho další dráha je ještě nejistá, rozměry se dají určit snadněji: měří zřejmě jen 50 až 90 metrů. Pro srovnání: asteroid Chicxulub, který vymazal ze zemského povrchu dinosaury, mohl mít v průměru mezi deseti a patnácti kilometry.

Nejvyšší pravděpodobnost srážky podle NASA hrozí při průletu v roce 2032, pak by se měla dráha planetky změnit tak, že při každém dalším letu kolem Země bude tato šance klesat. NASA se přitom dívala na možné scénáře do roku 2074, dál z výše popsaných důvodů už stále nižší a nižší pravděpodobnosti neřešila.

Analýza také popisuje, jaké by byly následky možného nárazu do Země. Jaderná bomba, kterou USA svrhly na Hirošimu, měla sílu asi patnáct kilotun. Asteroid 2024 YR4 by uvolnil energii asi pětsetkrát větší, pravděpodobně tedy asi osm megatun. Odpovídá to zhruba polovině odhadované síly slavného tunguzského meteoritu, takže by dopad zničil vše v dosahu asi padesáti kilometrů.

I to jsou ale jen odhady, jež se mohou zásadně změnit, protože síla dopadu nevychází jen z rozměrů planetky, ale také její rychlosti, složení a úhlu, pod nímž by vstoupila do atmosféry.

Planetární obrana

V minulosti už byla pravděpodobnost srážky s asteroidem podobně vysoká, a to při prvním pozorování asteroidu Apophis. Současná situace se od toho ale zásadně liší. Lidská civilizace má totiž tentokrát schopnost případnou srážku narušit – a zabránit jí.

A to nejen teoreticky, ale i prakticky: na podzim roku 2022 americká vesmírná agentura NASA oznámila, že uspěla její mise DART. Ta nárazem sondy DART vychýlila z kurzu Dimorphos, měsíc planetky Didymos, která se nachází zhruba jedenáct milionů kilometrů od Země.

Agentura původně plánovala tímto kosmickým šťouchnutím zkrátit dobu oběhu asteroidu o deset minut, podařilo se jí to ale dokonce o dvaatřicet minut. „Jde o zlomový moment pro planetární obranu i celé lidstvo. DART je výsledkem mezinárodních snah a je odpovědností nás všech bránit naši planetu. Je jediná, kterou máme,“ komentoval tehdy výsledek ředitel NASA Bill Nelson.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Zemřela psycholožka Lydia Tischlerová, která prošla Terezínem i Osvětimí

Ve čtvrtek zemřela ve věku 97 let psycholožka Lydia Tischlerová. Její úmrtí potvrdil České televizi zdroj z jejího bezprostředního okolí.
včera v 16:08‌‌

Grónsko letos přišlo o 135 miliard tun ledu

Přestože byly v Grónsku během letošního roku podmínky, které neměly vést k větší ztrátě ledu, přišel největší ostrov světa o desítky miliard tun zmrzlé vody. Příčinou jsou podle vědců lidmi způsobené změny klimatu.
včera v 13:00‌‌

Čas strávený u videoher nedokazuje závislost, klíčová je ztráta kontroly, upozorňují experti

Intenzivní hraní videoher po vydání očekávaných titulů ještě neznamená automaticky závislost, rozhodující je ztráta kontroly nad hraním a dlouhodobé negativní dopady na reálný život. Vyplývá to z mezinárodních studií i výzkumu českých hráčů, na kterých se podíleli psychologové z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. Univerzita o tom informovala v souvislosti s vydáním očekávané hry Grand Theft Auto VI (GTA 6) .
včera v 10:18‌‌

Rakovina slinivky je stále zabiják. Neexistuje lék, Česko ale modernizuje péči

Jedna z nejobávanějších nemocí – rakovina slinivky břišní – je stále jen velmi špatně léčitelná, zlepšuje se ale diagnostika, což znamená, že se daří ji odhalovat dříve. Česká republika péči o nemocné v poslední době výrazně modernizovala.
19. 11. 2026‌‌

Nad mnoha městy už je vidět víc družic než hvězd, říká britská zpráva

Noční obloha už nikdy nebude jako dřív. Množství družic na oběžné dráze kolem Země je tak velké, že mění pohled na nebe – a zřejmě se to jen tak nezmění, ukazuje britský výzkum.
19. 11. 2026‌‌

Vědci dronem odebrali hleny keporkaků. Zkoumají jejich DNA

Skotští vědci zkoumající keporkaky používají dron, který odebírá hlen obsažený ve výdechové fontáně těchto kytovců. Sbírají tak vzorky DNA těchto mořských savců, informoval server britské BBC.
19. 11. 2026‌‌

Dosáhnout dna Hranické propasti vědcům pomůže nový robot

Vědci by mohli příští rok dosáhnout na dno Hranické propasti na Přerovsku, která je nejhlubší zatopenou jeskyní světa. Před čtyřmi lety se jim s robotem podařilo dostat do hloubky 450 metrů, níže kvůli technickým omezením nemohl. Příští rok však vědci plánují spustit pod vodu robota, který se může ponořit až do hloubky 1300 metrů, řekl František Kuda z Ústavu geoniky Akademie věd. Dno by podle něj teoreticky mohlo být zhruba v kilometrové hloubce, protože taková je mocnost vápence v nedalekém lomu.
19. 11. 2026‌‌

Archeologové našli na Olomoucku hradisko ze starší doby bronzové

Archeologové objevili v Charvátech na Olomoucku dosud neznámé opevněné sídliště ze starší doby bronzové. Pravěké hradisko, které mohlo sloužit jako centrum okolních komunit, chránily tři linie obranných příkopů. Archeologové při záchranném výzkumu odkryli také čtyři hroby a pozůstatky osídlení z několika pravěkých období. Rozsah opevněného areálu pomohl odhalit také geofyzikální průzkum.
18. 11. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.