Česko opustí po půl století vesmírnou organizaci Intersputnik

Česko vystoupí z mezinárodní organizace kosmických telekomunikací Intersputnik, jejímž členem se stalo v 70. letech tehdejší Československo spolu s dalšími osmi v té době socialistickými státy. Odchod schválila vláda na středečním zasedání na návrh ministerstev průmyslu a obchodu a zahraničí. Důvodem jsou i geopolitické důvody po ruské invazi na Ukrajinu.

Organizace Intersputnik byla založena dohodou uzavřenou mezi vládami Bulharska, Československa, Kuby, Maďarska, Mongolska, Německé demokratické republiky, Polska, Rumunska a Sovětského svazu. Za cíl měla vybudovat mezinárodní družicový systém a využívat jeho komunikační družice, funguje dodnes.

Instituce především provozuje a vyvíjí komunikační systémy založené na principech družicové komunikace, zejména pro mezinárodní rozhlasové a televizní přenosy, datové a telefonní přenosy, případně pro poskytování jiných služeb v oblasti telekomunikací.

Ve své době opravdu tato organizace fungovala a přinášela svým členům prospěch. Její členské státy vysílaly od roku 1974 na oběžnou dráhu kolem Země asi tunové satelity s názvem Molnija (Blesk), s nimiž původně počítal Sovětský svaz jen pro své potřeby. Vznikla tak síť Orbita, kterou tvořily desítky zařízení: do roku 1965 do roku 1979 totiž bylo vypuštěno 45 družic Molnija 1, 17 družic Molnija 2 a 12 satelitů Molnija 3.

Dalším klíčovým projektem byly družice Raduga a Gorizont. Právě Gorizonty byly nejslavnější: vznikly proto, aby zajistily přenosy z olympijských her roku 1980 v Moskvě. Přenášely pak satelitní signál po celém „východním bloku“, staly se ale oblíbenými i na „západě“, kde se díky jejich signálu mohli lidé podívat, co se sleduje „za oponou“.

Centrála v Měšeticích

V České republice je program Intersputnik spojený se Střediskem družicových spojů Měšetice, nedaleko města Sedlec-Prčice, v okrese Příbram ve Středočeském kraji. Tamní dvanáctimetrová anténa zachycovala signál satelitů a středisko pak zajišťovalo mezinárodní televizní přenosy a telefonní spoje, ke kterým později ještě přibyl přenos dat.

Radiokomunikační centrum Měšetice
Zdroj: Wikimedia Commons/ŠJů

Po sametové revoluci prošlo toto středisko modernizací a funguje dodnes. S většími anténami, které už nesledují jen signál sovětských družic – a zejména soukromým provozovatelem.

Česko má náhradu

Aktuálně jsou členy organizace vlády pětadvaceti států ze střední Ameriky, jihovýchodní Asie, Evropy i Afriky. Podle úřadů bylo v době vytvoření organizace československé členství přínosem, neboť poskytlo možnost spolupráce v oblasti družicových telekomunikací.

V současnosti je ale Česko členem dalších mezinárodních organizací zaměřujících se na kosmické telekomunikace, například Evropské organizace pro telekomunikační družice EUTELSAT, Mezinárodní telekomunikační družicové organizace ITSO nebo Mezinárodní telekomunikační unie ITU.

„Z pohledu menšího státu, kterým je i Česká republika, je účelné soustředit finanční a lidské zdroje na aktivní zapojení jen do těch nejdůležitějších mezinárodních organizací působících v oblasti kosmických telekomunikací, kterou organizace (Intersputnik) v současnosti není,“ podotkli předkladatelé návrhu.

Česko nechce být součástí organizace i z geopolitických důvodů, neboť je vnímána jako ruská, má sídlo v Moskvě a její činnost byla podle úřadů ovlivněna ruskou agresí proti Ukrajině. Organizace od roku 2022 čelí řadě výzev, mimo jiné zmrazení bankovního účtu v hodnotě 100 milionů dolarů u Sberbank v Maďarsku v souvislosti se sankcemi. Z organizace už proto odešlo Německo, v procesu vystoupení jsou Ukrajina a Polsko, další státy to zvažují.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

VideoŽák, noty a umělá inteligence. Hru na hudební nástroje už učí i AI

Zapojení umělé inteligence do výuky hry na hudební nástroj je tu. Ve světové konkurenci se uchytila i tuzemská aplikace. Lekce dává od loňska. Nejvíc uživatelů má ve Spojených státech, hned poté v Česku. Aplikace vychází z populárního formátu videohry Guitar Hero, kde tóny padají jakoby seshora a naznačují tak prstoklad v reálném čase.
před 13 hhodinami

VideoOdborníci monitorují pohyb vlků na Broumovsku pomocí GPS

V oblasti Broumovska se v současnosti pohybují dva vlci s telemetrickými obojky. Ochránci přírody tak chtějí sledovat jejich trasy i to, jak blízko se přibližují k lidským obydlím. Nedávno se šelmy dostaly i do těsné blízkosti člověka. Odborníci teď pomocí GPS monitorují jejich pohyb. A vzkazují lidem, aby z vlků neměli strach, protože od jejich návratu do tuzemské přírody jejich vyloženě agresivní chování zaznamenáno nebylo. Už v lednu také na Broumovsku dobrovolníci vlky sčítali – ukázalo se, že na širším území zahrnujícím i Polsko žijí tři smečky a kolem 25 jedinců.
včera v 14:04

Archeologové v Kodani objevili vrak lodi. Před 225 lety ji potopili Britové

Mořští archeologové objevili na dně kodaňského přístavu dánskou válečnou loď Dannebroge, kterou před 225 lety potopila britská flotila v čele s viceadmirálem Horatiem Nelsonem. Našli tam dvě děla, uniformy, odznaky, boty, lahve a dokonce i část dolní čelisti námořníka, možná jednoho z devatenácti pohřešovaných členů posádky, kteří tehdy nejspíše přišli o život, napsala agentura AP.
3. 4. 2026

Na Velikonoce přichází jaro. V minulosti byly tropické i mrazivé

Velikonoce jsou díky dvěma svátkům a jednomu dni velikonočních prázdnin obdobím, kdy většina Čechů velmi ostře sleduje počasí. Často se sice nazývají „svátky jara“, ale nejen vzhledem ke svému pohyblivému kalendářnímu ukotvení můžou nabídnout velmi pestré podoby počasí. V letošním roce se zřejmě označení svátků jara naplní, počasí totiž bude opravdu jarní.
3. 4. 2026

Orion se čtyřmi astronauty míří k Měsíci

Raketa Space Launch System s lodí Orion odstartovala ve čtvrtek v 0:35 středoevropského času na misi Artemis II, jejímž cílem je průlet lodi s posádkou kolem Měsíce, což lidstvo učiní poprvé od roku 1972. Raketa vzletěla z Kennedyho vesmírného střediska na Floridě a vynesla loď se čtyřmi astronauty na oběžnou dráhu, kde se Orion oddělil a pokračuje k Měsíci, který obletí ve vzdálenosti 7400 kilometrů. Na Zemi se vrátí po téměř deseti dnech v kosmu.
2. 4. 2026

Artemis II odstartovala na cestu k obletu Měsíce

Několik let připravovaná mise Artemis II půl hodiny po půlnoci odstartovala, cílem je průlet lodi s posádkou kolem Měsíce, což lidstvo učiní poprvé od roku 1972. Hlavním plánem programu Artemis je pak návrat astronautů na Měsíc, což je nyní plánováno na rok 2028.
1. 4. 2026Aktualizováno2. 4. 2026

Návrat Evropy k jádru může být trnitý a nahrát Rusku

Ruská invaze na Ukrajinu a v současnosti i blízkovýchodní válka oživily v Evropě kvůli prudkému zdražování energií zájem o jádro. Evropská komise chce podpořit investice a budování malých modulárních reaktorů. Jde ale o běh na dlouhou trať. Po cestě navíc hrozí posílení závislosti na ruských zdrojích i protesty veřejnosti. Kvůli zablokovanému Hormuzskému průlivu mění energetickou strategii také některé asijské země.
2. 4. 2026Aktualizováno2. 4. 2026

Města tradičním stromům nepřejí. „Náhradníci“ ale mohou škodit

Klimatická změna nutí česká města měnit skladbu stromů v ulicích, dosavadní domácí druhy totiž stále častěji nezvládají kombinaci sucha, horka a znečištění. Náhrada odolnějšími, často nepůvodními dřevinami ale přináší nová zdravotní i ekologická rizika, vyplývá ze studie vědců Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci (UP).
1. 4. 2026
Načítání...