Česko opustí po půl století vesmírnou organizaci Intersputnik

Česko vystoupí z mezinárodní organizace kosmických telekomunikací Intersputnik, jejímž členem se stalo v 70. letech tehdejší Československo spolu s dalšími osmi v té době socialistickými státy. Odchod schválila vláda na středečním zasedání na návrh ministerstev průmyslu a obchodu a zahraničí. Důvodem jsou i geopolitické důvody po ruské invazi na Ukrajinu.

Organizace Intersputnik byla založena dohodou uzavřenou mezi vládami Bulharska, Československa, Kuby, Maďarska, Mongolska, Německé demokratické republiky, Polska, Rumunska a Sovětského svazu. Za cíl měla vybudovat mezinárodní družicový systém a využívat jeho komunikační družice, funguje dodnes.

Instituce především provozuje a vyvíjí komunikační systémy založené na principech družicové komunikace, zejména pro mezinárodní rozhlasové a televizní přenosy, datové a telefonní přenosy, případně pro poskytování jiných služeb v oblasti telekomunikací.

Ve své době opravdu tato organizace fungovala a přinášela svým členům prospěch. Její členské státy vysílaly od roku 1974 na oběžnou dráhu kolem Země asi tunové satelity s názvem Molnija (Blesk), s nimiž původně počítal Sovětský svaz jen pro své potřeby. Vznikla tak síť Orbita, kterou tvořily desítky zařízení: do roku 1965 do roku 1979 totiž bylo vypuštěno 45 družic Molnija 1, 17 družic Molnija 2 a 12 satelitů Molnija 3.

Dalším klíčovým projektem byly družice Raduga a Gorizont. Právě Gorizonty byly nejslavnější: vznikly proto, aby zajistily přenosy z olympijských her roku 1980 v Moskvě. Přenášely pak satelitní signál po celém „východním bloku“, staly se ale oblíbenými i na „západě“, kde se díky jejich signálu mohli lidé podívat, co se sleduje „za oponou“.

Centrála v Měšeticích

V České republice je program Intersputnik spojený se Střediskem družicových spojů Měšetice, nedaleko města Sedlec-Prčice, v okrese Příbram ve Středočeském kraji. Tamní dvanáctimetrová anténa zachycovala signál satelitů a středisko pak zajišťovalo mezinárodní televizní přenosy a telefonní spoje, ke kterým později ještě přibyl přenos dat.

Radiokomunikační centrum Měšetice
Zdroj: Wikimedia Commons/ŠJů

Po sametové revoluci prošlo toto středisko modernizací a funguje dodnes. S většími anténami, které už nesledují jen signál sovětských družic – a zejména soukromým provozovatelem.

Česko má náhradu

Aktuálně jsou členy organizace vlády pětadvaceti států ze střední Ameriky, jihovýchodní Asie, Evropy i Afriky. Podle úřadů bylo v době vytvoření organizace československé členství přínosem, neboť poskytlo možnost spolupráce v oblasti družicových telekomunikací.

V současnosti je ale Česko členem dalších mezinárodních organizací zaměřujících se na kosmické telekomunikace, například Evropské organizace pro telekomunikační družice EUTELSAT, Mezinárodní telekomunikační družicové organizace ITSO nebo Mezinárodní telekomunikační unie ITU.

„Z pohledu menšího státu, kterým je i Česká republika, je účelné soustředit finanční a lidské zdroje na aktivní zapojení jen do těch nejdůležitějších mezinárodních organizací působících v oblasti kosmických telekomunikací, kterou organizace (Intersputnik) v současnosti není,“ podotkli předkladatelé návrhu.

Česko nechce být součástí organizace i z geopolitických důvodů, neboť je vnímána jako ruská, má sídlo v Moskvě a její činnost byla podle úřadů ovlivněna ruskou agresí proti Ukrajině. Organizace od roku 2022 čelí řadě výzev, mimo jiné zmrazení bankovního účtu v hodnotě 100 milionů dolarů u Sberbank v Maďarsku v souvislosti se sankcemi. Z organizace už proto odešlo Německo, v procesu vystoupení jsou Ukrajina a Polsko, další státy to zvažují.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

AI může pomoci ptákům objevit ztracené melodie

Umělá inteligence a nahrávky zpěvu by mohly pomoci ohroženým druhům ptáků znovu se naučit melodie, které v jejich populacích postupně zanikají. Ukazuje to pokus v argentinském Buenos Aires, kde se podařilo obnovit jednu z téměř zapomenutých „písní“ místního druhu strnadce ranního.
před 1 hhodinou

U pobřeží Turecka našli dosud nejstarší pozůstatky lodi

Lidé se plavili po Středozemním moři už před skoro pěti tisíci lety, naznačuje nový archeologický objev. Nedaleko tureckého ostrova se našel vrak starověké lodi, který přepisuje dějiny mořeplavby.
před 13 hhodinami

Česko je třetí na světě v počtu transplantací. Pokrok za dvacet let je obrovský, říká lékařka

Tématu transplantací se lékařka Silvie Rajnochová-Bloudíčková věnuje celý svůj profesní život. V rozhovoru pro ČT24 vysvětluje, že za dvacet let doznal obor obrovského pokroku, a přibližuje, jak vypadá budoucnost pro lidi, kteří jednou budou potřebovat nové orgány.
před 16 hhodinami

Zaměstnance OpenAI obvinili z pokusu odposlouchávat vedení

Americké federální úřady obvinily zaměstnance společnosti OpenAI z pokusu o odposlouchávání jejího vedení. Výrobce chatbotu ChatGPT ujišťuje, že neunikla žádná citlivá data. Firma navíc čelí žalobě osmi amerických států, podle nichž její chatbot ohrožuje děti a navádí je k sebepoškozování či násilí vůči ostatním.
před 20 hhodinami

Velké druhy zvířat žijí déle než malé, u psů je to opačně. Vědci našli možnou příčinu

Jen málo živočichů vykazuje tak jasnou souvislost mezi velikostí a délkou života jako psi, tvrdí vědci. Jedná se o velmi rozmanitý živočišný druh, jehož velikost se pohybuje od německé dogy po malou čivavu. Nová studie amerických vědců ukazuje, že na délku života psů má vliv právě jejich velikost. Možným důvodem je způsob, jakým se u psů s věkem mění DNA.
před 20 hhodinami

Americká firma pokročila v rekonstrukci genomu vyhynulého blbouna nejapného

Americká biotechnologická společnost Colossal Biosciences oznámila pokrok ve snaze oživit dronta mauricijského, známého také jako blboun nejapný. Nelétavý pták vyhynul v 17. století v důsledku lidské činnosti. Firma nyní uvedla, že se jí podařilo zmapovat 95 procent jeho genomu. Pomocí nově vyvinuté platformy umělé inteligence (AI) zároveň identifikovala genetické změny, které by mohly být zodpovědné za charakteristické rysy tohoto ptáka. Cílem společnosti je vyhynulý druh znovu vytvořit a navrátit jej do jeho původního prostředí na ostrově Mauricius.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

Světu ubývá pitná voda. Zásadní vliv má zemědělství, ukázala data z družic

Současné sucho, které je cítit v mnoha částech světa, nepřišlo z čistého nebe. Je důsledkem ubývání vody za poslední dvě desítky let. Ukazují to data z amerických družic, přičemž úbytek vody je intenzivní nejen viditelně na povrchu, ale také u podzemních přírodních rezervoárů.
14. 10. 2026‌‌

Konspiracím věří méně lidí, než si myslíme, říká slovenská expertka

Velmi účinným způsobem, jak vyvracet nejrůznější konspirační teorie, je upozornit jejich šiřitele, jak málo lidí jim věří. Naznačuje to mezinárodní studie s významným slovenským podílem, jejíž autorka Vladimíra Čavojová poskytla rozhovor ČT24.
14. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.