Česko opustí po půl století vesmírnou organizaci Intersputnik

Česko vystoupí z mezinárodní organizace kosmických telekomunikací Intersputnik, jejímž členem se stalo v 70. letech tehdejší Československo spolu s dalšími osmi v té době socialistickými státy. Odchod schválila vláda na středečním zasedání na návrh ministerstev průmyslu a obchodu a zahraničí. Důvodem jsou i geopolitické důvody po ruské invazi na Ukrajinu.

Organizace Intersputnik byla založena dohodou uzavřenou mezi vládami Bulharska, Československa, Kuby, Maďarska, Mongolska, Německé demokratické republiky, Polska, Rumunska a Sovětského svazu. Za cíl měla vybudovat mezinárodní družicový systém a využívat jeho komunikační družice, funguje dodnes.

Instituce především provozuje a vyvíjí komunikační systémy založené na principech družicové komunikace, zejména pro mezinárodní rozhlasové a televizní přenosy, datové a telefonní přenosy, případně pro poskytování jiných služeb v oblasti telekomunikací.

Ve své době opravdu tato organizace fungovala a přinášela svým členům prospěch. Její členské státy vysílaly od roku 1974 na oběžnou dráhu kolem Země asi tunové satelity s názvem Molnija (Blesk), s nimiž původně počítal Sovětský svaz jen pro své potřeby. Vznikla tak síť Orbita, kterou tvořily desítky zařízení: do roku 1965 do roku 1979 totiž bylo vypuštěno 45 družic Molnija 1, 17 družic Molnija 2 a 12 satelitů Molnija 3.

Dalším klíčovým projektem byly družice Raduga a Gorizont. Právě Gorizonty byly nejslavnější: vznikly proto, aby zajistily přenosy z olympijských her roku 1980 v Moskvě. Přenášely pak satelitní signál po celém „východním bloku“, staly se ale oblíbenými i na „západě“, kde se díky jejich signálu mohli lidé podívat, co se sleduje „za oponou“.

Centrála v Měšeticích

V České republice je program Intersputnik spojený se Střediskem družicových spojů Měšetice, nedaleko města Sedlec-Prčice, v okrese Příbram ve Středočeském kraji. Tamní dvanáctimetrová anténa zachycovala signál satelitů a středisko pak zajišťovalo mezinárodní televizní přenosy a telefonní spoje, ke kterým později ještě přibyl přenos dat.

Radiokomunikační centrum Měšetice
Zdroj: Wikimedia Commons/ŠJů

Po sametové revoluci prošlo toto středisko modernizací a funguje dodnes. S většími anténami, které už nesledují jen signál sovětských družic – a zejména soukromým provozovatelem.

Česko má náhradu

Aktuálně jsou členy organizace vlády pětadvaceti států ze střední Ameriky, jihovýchodní Asie, Evropy i Afriky. Podle úřadů bylo v době vytvoření organizace československé členství přínosem, neboť poskytlo možnost spolupráce v oblasti družicových telekomunikací.

V současnosti je ale Česko členem dalších mezinárodních organizací zaměřujících se na kosmické telekomunikace, například Evropské organizace pro telekomunikační družice EUTELSAT, Mezinárodní telekomunikační družicové organizace ITSO nebo Mezinárodní telekomunikační unie ITU.

„Z pohledu menšího státu, kterým je i Česká republika, je účelné soustředit finanční a lidské zdroje na aktivní zapojení jen do těch nejdůležitějších mezinárodních organizací působících v oblasti kosmických telekomunikací, kterou organizace (Intersputnik) v současnosti není,“ podotkli předkladatelé návrhu.

Česko nechce být součástí organizace i z geopolitických důvodů, neboť je vnímána jako ruská, má sídlo v Moskvě a její činnost byla podle úřadů ovlivněna ruskou agresí proti Ukrajině. Organizace od roku 2022 čelí řadě výzev, mimo jiné zmrazení bankovního účtu v hodnotě 100 milionů dolarů u Sberbank v Maďarsku v souvislosti se sankcemi. Z organizace už proto odešlo Německo, v procesu vystoupení jsou Ukrajina a Polsko, další státy to zvažují.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Zákaz mobilů ve školách dle výzkumu přímo nezlepšuje známky ani duševní pohodu

Zákaz mobilních telefonů ve školách nevede přímočaře ke zlepšení studijních výsledků. Žáci sice nejsou tak rozptylováni, ale na druhou stranu roste neklid a nekázeň ve třídách. Vyplývá to z dat z 21 zemí včetně Česka, která analyzovali vědci výzkumného týmu IRTIS Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. Podle tohoto výzkumu plošné zákazy nefungují a nejsou tedy ani univerzálním řešením. Vhodnější je přizpůsobit pravidla místním podmínkám.
před 1 hhodinou

Při extrémních vedrech vznikají nad městy nanočástice schopné proniknout do plic

Světová velkoměsta se vlivem oteplování planety i toho, jak zastavěná jsou, stávají stále rozpálenějšími kotli. Má to v mnoha ohledech negativní dopady na lidské zdraví. Teď vědci popsali další možný: vznik atmosférických aerosolů složených z nanočástic, které mohou proniknout do plic. To se donedávna pokládalo za nepravděpodobné.
před 1 hhodinou

VideoAI dokáže žákům vygenerovat cvičení na míru, pomáhá i učitelům

Umělá inteligence pomáhá nejen studentům, ale i učitelům. Přípravy si s její pomocí dělá asi polovina z nich. Na její využití na školách se zaměřil nový výzkum odborníků z ČVUT. „Určitě to může výuku jednou za čas ozvláštnit. Největší sílu těchto nástrojů vidím v tom, že s nimi pak mohou žáci pracovat sami,“ přiblížila učitelka angličtiny Jitka Pokorná ze ZŠ Mohylová. Starším studentům může umělá inteligence přiblížit výuku prostřednictvím jejich oblíbeného seriálu. Dokáže například vygenerovat cvičení se známými postavami. „Je to o lidech, které znají, materiál je autentický a motivace je výrazně vyšší, než když mechanicky vyplňují cvičení v učebnici,“ sdělila Petra Juna Jennings z ČVUT.
před 5 hhodinami

Bydlení s novým partnerem přináší po padesátce víc štěstí než svatba, ukázal výzkum

Rozsáhlá studie se pokoušela popsat, jak se nové vztahy promítají do duševní pohody stárnoucích lidí. Výsledky ukázaly, že uzavření sňatku přináší seniorům méně štěstí než společné bydlení s novým partnerem.
včera v 10:01

Vědci objevili pět tisíc let zamrzlou bakterii. Odolá desítce moderních antibiotik

Objev bakterie odolné proti celé řadě moderních antibiotik v uzavřeném rumunském ekosystému zamrzlé jeskyně podle vědců vyvolává obavy, aby se tyto vlastnosti nepřenesly na jiné mikroorganismy. Současně ale nabízí naději pro nové léky.
21. 2. 2026

Téměř to skončilo tragédií jako Challenger. NASA popsala problémy Starlineru

Americká vesmírná agentura NASA zkritizovala problémy mise kosmické lodi Starliner, kvůli nimž musela její posádka zůstat na Mezinárodní vesmírné stanici místo plánovaných osmi dní celé tři měsíce.
20. 2. 2026

Výzkum brněnské vědkyně ukazuje, jak zásadní je mezinárodní spolupráce

Tak náročný výzkum, jako je hledání léků proti rakovině, se nedá nikde dělat izolovaně, už jen kvůli tomu, jak drahý je. Proto se stále více vědců spojuje v mezinárodních organizacích. Jednou z nich je platforma canSERV, podporovaná EU, která propojuje vědce s výzkumnými službami a infrastrukturami a která má urychlit objevy a zlepšit péči o pacienty. Podílí se na ní i brněnská vědkyně Pavla Bouchalová.
20. 2. 2026

Mráz ze Sibiře před sedmdesáti lety sevřel Evropu

Únor před sedmdesáti lety přinesl výjimečně chladné teploty. Tehdy sevřel sibiřský mráz většinu Evropy, včetně tuzemska. Chlad, který přišel z ruské části Arktidy, způsobil kontinentu spoustu problémů.
20. 2. 2026
Načítání...