Česko opustí po půl století vesmírnou organizaci Intersputnik

Česko vystoupí z mezinárodní organizace kosmických telekomunikací Intersputnik, jejímž členem se stalo v 70. letech tehdejší Československo spolu s dalšími osmi v té době socialistickými státy. Odchod schválila vláda na středečním zasedání na návrh ministerstev průmyslu a obchodu a zahraničí. Důvodem jsou i geopolitické důvody po ruské invazi na Ukrajinu.

Organizace Intersputnik byla založena dohodou uzavřenou mezi vládami Bulharska, Československa, Kuby, Maďarska, Mongolska, Německé demokratické republiky, Polska, Rumunska a Sovětského svazu. Za cíl měla vybudovat mezinárodní družicový systém a využívat jeho komunikační družice, funguje dodnes.

Instituce především provozuje a vyvíjí komunikační systémy založené na principech družicové komunikace, zejména pro mezinárodní rozhlasové a televizní přenosy, datové a telefonní přenosy, případně pro poskytování jiných služeb v oblasti telekomunikací.

Ve své době opravdu tato organizace fungovala a přinášela svým členům prospěch. Její členské státy vysílaly od roku 1974 na oběžnou dráhu kolem Země asi tunové satelity s názvem Molnija (Blesk), s nimiž původně počítal Sovětský svaz jen pro své potřeby. Vznikla tak síť Orbita, kterou tvořily desítky zařízení: do roku 1965 do roku 1979 totiž bylo vypuštěno 45 družic Molnija 1, 17 družic Molnija 2 a 12 satelitů Molnija 3.

Dalším klíčovým projektem byly družice Raduga a Gorizont. Právě Gorizonty byly nejslavnější: vznikly proto, aby zajistily přenosy z olympijských her roku 1980 v Moskvě. Přenášely pak satelitní signál po celém „východním bloku“, staly se ale oblíbenými i na „západě“, kde se díky jejich signálu mohli lidé podívat, co se sleduje „za oponou“.

Centrála v Měšeticích

V České republice je program Intersputnik spojený se Střediskem družicových spojů Měšetice, nedaleko města Sedlec-Prčice, v okrese Příbram ve Středočeském kraji. Tamní dvanáctimetrová anténa zachycovala signál satelitů a středisko pak zajišťovalo mezinárodní televizní přenosy a telefonní spoje, ke kterým později ještě přibyl přenos dat.

Radiokomunikační centrum Měšetice
Zdroj: Wikimedia Commons/ŠJů

Po sametové revoluci prošlo toto středisko modernizací a funguje dodnes. S většími anténami, které už nesledují jen signál sovětských družic – a zejména soukromým provozovatelem.

Česko má náhradu

Aktuálně jsou členy organizace vlády pětadvaceti států ze střední Ameriky, jihovýchodní Asie, Evropy i Afriky. Podle úřadů bylo v době vytvoření organizace československé členství přínosem, neboť poskytlo možnost spolupráce v oblasti družicových telekomunikací.

V současnosti je ale Česko členem dalších mezinárodních organizací zaměřujících se na kosmické telekomunikace, například Evropské organizace pro telekomunikační družice EUTELSAT, Mezinárodní telekomunikační družicové organizace ITSO nebo Mezinárodní telekomunikační unie ITU.

„Z pohledu menšího státu, kterým je i Česká republika, je účelné soustředit finanční a lidské zdroje na aktivní zapojení jen do těch nejdůležitějších mezinárodních organizací působících v oblasti kosmických telekomunikací, kterou organizace (Intersputnik) v současnosti není,“ podotkli předkladatelé návrhu.

Česko nechce být součástí organizace i z geopolitických důvodů, neboť je vnímána jako ruská, má sídlo v Moskvě a její činnost byla podle úřadů ovlivněna ruskou agresí proti Ukrajině. Organizace od roku 2022 čelí řadě výzev, mimo jiné zmrazení bankovního účtu v hodnotě 100 milionů dolarů u Sberbank v Maďarsku v souvislosti se sankcemi. Z organizace už proto odešlo Německo, v procesu vystoupení jsou Ukrajina a Polsko, další státy to zvažují.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

NASA mohla omylem kolonizovat Mars, naznačují vlastnosti „nesmrtelné“ bakterie

Americká vesmírná agentura NASA objevila před několika lety v opakovaně čištěné laboratoři bakterii, která přežila desítky pokusů o dezinfekci. Teď vědci popsali, jak to organismus dělá, a také potenciální dopady těchto schopností.
před 12 hhodinami

Vědci na Trutnovsku našli v trase D11 hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století

Vědci v trase budoucí dálnice D11 v úseku mezi Jaroměří a Trutnovem objevili hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století, které považují za mimořádný archeologický soubor doplňující poznání tehdejších válečných konfliktů. Kromě hrobu z druhé slezské války z roku 1745, o kterém již informovali, našli také tři z roku 1866.
před 14 hhodinami

Ničivé počasí v části Asie není náhoda, ale klimatické varování, tvrdí vědci

Jihovýchodní Asie letos čelí neobvykle silným bouřím. Počet obětí povodní a sesuvů půdy v Indonésii, na Srí Lance a v Thajsku dosud přesáhl 1400, přičemž více než tisícovka lidí se stále pohřešuje. V Indonésii zůstávají celé vesnice odříznuté od zbytku světa poté, co voda zničila mosty a silnice. Tisíce lidí na Srí Lance nemají přístup k pitné vodě, zatímco thajský premiér přiznal nedostatečnou reakci své vlády, píše agentura AP.
před 17 hhodinami

Stárnutí ženských vajíček se dá zvrátit, zjistili náhodou čeští vědci

Projevy stárnutí ženských vajíček, takzvaných oocytů, je možné zvrátit a jejich poškození opravit. To, co bylo dosud považováno za biologicky nemožné, dokázal mezinárodní tým vedený reprodukční bioložkou Helenou Fulkovou z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR, který o průlomu informoval v tiskové zprávě. Výsledky zveřejnil časopis Aging Cell. Podle vědců otevírají závěry práce nové otázky o biologii stárnutí a také prostor pro vývoj budoucích léčebných postupů.
před 18 hhodinami

Univerzitní spin-offy sílí. Pomáhají výzkumu a míří do světového byznysu

Univerzitní firmy, takzvané spin-offy, které vysokým školám přinášejí zisk, jsou v zahraničí běžné. V tuzemsku se tento model prosazuje pomaleji. Na konferenci v Ostravě, pořádané agenturou CzechInvest, zazněly příklady úspěšných firem, které dokážou z akademického výzkumu vytvořit mezinárodně konkurenceschopný produkt i finanční přínos pro vysoké školy.
před 19 hhodinami

Humanoidů v Číně vzniká spousta, kupuje je málokdo. Země se bojí bubliny

Čína vsadila na to, že se stane světovou velmocí v humanoidních robotech. Podle několika analýz ale možná přišla s touto technologií příliš brzy, protože reálně o ni není příliš zájem.
před 22 hhodinami

Cukry, „guma“ a prach mrtvých hvězd. Vědci prozkoumali vzorky z asteroidu Bennu

Když v září roku 2023 dostali vědci do rukou vzorky z mise Osiris-REx, která prostudovala temný asteroid Bennu, věděli, že drží poklad, jehož hodnota se nedá vyjádřit čísly. Analýza od té doby přináší pořád nová překvapení. Teď rovnou tři současně – a to ve formě informací o Sluneční soustavě a původu života. Vědci ve třech na sobě nezávislých studiích odhalili ve vzorcích cukry nepostradatelné pro život, v kosmu dosud nepozorovanou gumovitou látku a také nečekaně vysoký výskyt prachu vzniklého při explozích supernov.
3. 12. 2025

Borelie jsou mazané. Čeští vědci popsali první okamžiky infekce

Tým vědců z Biologického centra Akademie věd přinesl nové zásadní poznatky o tom, jak probíhá první fáze infekce lymské boreliózy těsně po přenosu z klíštěte.
3. 12. 2025
Načítání...