Česko opustí po půl století vesmírnou organizaci Intersputnik

Česko vystoupí z mezinárodní organizace kosmických telekomunikací Intersputnik, jejímž členem se stalo v 70. letech tehdejší Československo spolu s dalšími osmi v té době socialistickými státy. Odchod schválila vláda na středečním zasedání na návrh ministerstev průmyslu a obchodu a zahraničí. Důvodem jsou i geopolitické důvody po ruské invazi na Ukrajinu.

Organizace Intersputnik byla založena dohodou uzavřenou mezi vládami Bulharska, Československa, Kuby, Maďarska, Mongolska, Německé demokratické republiky, Polska, Rumunska a Sovětského svazu. Za cíl měla vybudovat mezinárodní družicový systém a využívat jeho komunikační družice, funguje dodnes.

Instituce především provozuje a vyvíjí komunikační systémy založené na principech družicové komunikace, zejména pro mezinárodní rozhlasové a televizní přenosy, datové a telefonní přenosy, případně pro poskytování jiných služeb v oblasti telekomunikací.

Ve své době opravdu tato organizace fungovala a přinášela svým členům prospěch. Její členské státy vysílaly od roku 1974 na oběžnou dráhu kolem Země asi tunové satelity s názvem Molnija (Blesk), s nimiž původně počítal Sovětský svaz jen pro své potřeby. Vznikla tak síť Orbita, kterou tvořily desítky zařízení: do roku 1965 do roku 1979 totiž bylo vypuštěno 45 družic Molnija 1, 17 družic Molnija 2 a 12 satelitů Molnija 3.

Dalším klíčovým projektem byly družice Raduga a Gorizont. Právě Gorizonty byly nejslavnější: vznikly proto, aby zajistily přenosy z olympijských her roku 1980 v Moskvě. Přenášely pak satelitní signál po celém „východním bloku“, staly se ale oblíbenými i na „západě“, kde se díky jejich signálu mohli lidé podívat, co se sleduje „za oponou“.

Centrála v Měšeticích

V České republice je program Intersputnik spojený se Střediskem družicových spojů Měšetice, nedaleko města Sedlec-Prčice, v okrese Příbram ve Středočeském kraji. Tamní dvanáctimetrová anténa zachycovala signál satelitů a středisko pak zajišťovalo mezinárodní televizní přenosy a telefonní spoje, ke kterým později ještě přibyl přenos dat.

Radiokomunikační centrum Měšetice
Zdroj: Wikimedia Commons/ŠJů

Po sametové revoluci prošlo toto středisko modernizací a funguje dodnes. S většími anténami, které už nesledují jen signál sovětských družic – a zejména soukromým provozovatelem.

Česko má náhradu

Aktuálně jsou členy organizace vlády pětadvaceti států ze střední Ameriky, jihovýchodní Asie, Evropy i Afriky. Podle úřadů bylo v době vytvoření organizace československé členství přínosem, neboť poskytlo možnost spolupráce v oblasti družicových telekomunikací.

V současnosti je ale Česko členem dalších mezinárodních organizací zaměřujících se na kosmické telekomunikace, například Evropské organizace pro telekomunikační družice EUTELSAT, Mezinárodní telekomunikační družicové organizace ITSO nebo Mezinárodní telekomunikační unie ITU.

„Z pohledu menšího státu, kterým je i Česká republika, je účelné soustředit finanční a lidské zdroje na aktivní zapojení jen do těch nejdůležitějších mezinárodních organizací působících v oblasti kosmických telekomunikací, kterou organizace (Intersputnik) v současnosti není,“ podotkli předkladatelé návrhu.

Česko nechce být součástí organizace i z geopolitických důvodů, neboť je vnímána jako ruská, má sídlo v Moskvě a její činnost byla podle úřadů ovlivněna ruskou agresí proti Ukrajině. Organizace od roku 2022 čelí řadě výzev, mimo jiné zmrazení bankovního účtu v hodnotě 100 milionů dolarů u Sberbank v Maďarsku v souvislosti se sankcemi. Z organizace už proto odešlo Německo, v procesu vystoupení jsou Ukrajina a Polsko, další státy to zvažují.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V atmosféře Venuše by mohly žít české houby, naznačuje mezinárodní studie

Pokud by na Venuši existoval život, mohlo by se jednat o houby podobné těm, které se vyskytují v České republice. Naznačuje to nová studie, jejíž autoři zkoumali organismy schopné žít v kyselině sírové.
před 10 hhodinami

Vědci přepsali rodokmen netopýrů, jejich kolébkou je Evropa

Mezinárodní tým vědců včetně českých odborníků napsal novou evoluční historii netopýrů. Dosud nejrozsáhlejší genetická a paleontologická netopýří studie, která ve středu vyšla v časopisu Nature, odhalila, že jediní létající savci vznikli před 65 miliony let v Evropě – nikoliv v Africe, jak se doposud předpokládalo. Výsledky výzkumu navíc pomáhají vysvětlit jejich výjimečnou dlouhověkost a vysokou odolnost vůči infekčním nemocem.
před 12 hhodinami

Šestina amerických dětí užívajících léky proti obezitě trpí nedostatkem živin

Léky jako Ozempic nebo Wegovy, tedy přípravky na bázi GLP-1, zásadně změnily to, jak se léčí obezita. Po celém světě se ukazuje, že umí zásadně snížit hmotnost u lidí, kterým nepomáhají žádné jiné metody. A několik let se už také nasazují na léčbu dětí. Nová americká studie ale ukazuje, že právě u dětí by lékaři měli začít dávat více pozor.
před 16 hhodinami

Trojice českých vědců dostala cenu za objev nového druhu magnetů

Cenu Europhysics Prize 2026 Evropské fyzikální společnosti za mimořádný přínos ve fyzice kondenzovaných látek dostali Libor Šmejkal, Jairo Sinova a Tomáš Jungwirth za objev altermagnetismu, třetí základní třídy magnetismu. Je to poprvé, co tuto významnou cenu obdrželi čeští vědci.
před 17 hhodinami

Čeští vědci chtějí vyvinout přístroj, který má hledat život na měsíci Saturnu

Čeští vědci z Heyrovského ústavu Akademie věd chtějí společně s kolegy z Německa a Francie vyvinout přístroj, který by byl součástí chystané evropské mise k měsíci Saturnu, k Enceladu. Hmotnostní spektrometr by měl zvládnout určit chemické složení materiálu z gejzírů, které tryskají z měsíce. Vědci by díky tomu mohli podrobněji zkoumat, zda se v něm nacházejí organické a další molekuly důležité pro vznik života.
před 19 hhodinami

Americká armáda už masivně využívá AI. A chybuje

Několik případů z poslední doby ukázalo zásadní rizika, která souvisejí s přechodem americké armády na systémy ovládané umělými inteligencemi (AI). Přesto Pentagon do této technologie investuje stále víc kvůli zásadním výhodám, které na bojišti přináší.
před 20 hhodinami

Lidstvo překročilo sedm z devíti mezí bezpečné planety. Stav se nadále zhoršuje, říká nová zpráva

Němečtí vědci už řadu let sledují devět nejdůležitějších oblastí, které tvoří základ obyvatelnosti Země. Pokud dojde k překročení hranice v jakékoliv oblasti, nevěstí to nic dobrého. Podle aktuální zprávy už došlo k prolomení těchto mezí u sedmi oblastí.
22. 9. 2026

Na Sumatře zbývají necelé tři tisíce slonů. Ohrožují je lesní požáry

Slony sumaterské, kteří patří mezi kriticky ohrožené druhy, ještě více ohrožují požáry, jež zničily stovky tisíc hektarů jejich přirozeného prostředí na indonéském ostrově Sumatra. Od června do začátku září bylo ve 21 oblastech výskytu slonů sumaterských zaznamenáno více než 4500 ohnisek požárů. Za stejné období v Indonésii shořelo více než 560 tisíc hektarů plochy, uvedla nevládní organizace Geopix, kterou citovala agentura AFP.
22. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.