Odstartovala družice LASARsat, kterou vyrobili čeští středoškoláci

Nahrávám video

Mladí čeští zájemci o vědu uspěli tam, kde se to mnohdy nepodaří ani velkým firmám. Skupina studentů navrhla, vyrobila a v sobotu také úspěšně poslala do kosmu vlastní družici.

Skupina českých studentů dokázala letos vymyslet a pak ve spoluprácu s českými komickými firmami i sestrojit funkční kosmickou družici. Poté zařídili, aby ji do vesmíru vynesla raketa Falcon 9 společnosti SpaceX. A v sobotu 21. prosince byla jejich práce korunovaná úspěchem – družice LASARsat je po úspěšném startu z Vanderbergovy základny v Kalifornii na oběžné dráze.

Sonda českých studentů letěla jako součást mise Bandwagon-2. Až ji tým na dálku zprovozní, bude zkoumat, jak za pomoci laseru na dálku opravit nefunkční družice. Testovat se také bude schopnost odstraňování kosmického odpadu.

„Je to takzvaný CubeSat 1U, satelit o hraně deseti centimetrů. Byť je takto malinkatý, je doslova napěchovaný vědeckými přístroji,“ popsal sondu vedoucí týmu, středoškolský student Simon Kinga. Skupina středoškoláků s projektem LASAR (Laser Satellite Recovery) pod jeho vedením začala svůj projekt tím, že vyhrála prestižní soutěž NASA v americkém Houstonu, když jejich návrh dálkové opravy družic zvítězil v konkurenci víc než dvou tisícovek týmů z celého světa.

Jádro týmu LASAR
Zdroj: LASAR

Satelit byl sestaven v průběhu roku v Česku, pak cestoval do Německa, kde mu naposledy očistili solární panely, které mu budou dodávat energii. Nakonec ho tam naložili do takzvaného deployeru, což je zařízení, které družici na oběžné dráze vypouští.

LASARsat je vybavený řadou vědeckých experimentů, které budou primárně testovat intenzitu laseru po průchodu atmosférou a odpařování materiálu s jeho pomocí. Družice byla vyvinuta ve spolupráci s významnými českými firmami a institucemi, včetně HiLASE, Planetum, Spacemanic, SkyFox Labs a Výzkumného a zkušebního leteckého ústavu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V USA se šíří parazitické masožravé larvy. Trumpova vláda proti nim nasadí mouchy

Spojeným státům se v minulosti podařilo vymýtit nebezpečné mouchy bzučivky, jejichž larvy napadají zejména hovězí dobytek. Teď se ale parazit vrátil – a experti jsou skeptičtí, zda se ho podaří zbavit dříve, než napáchá závažné hospodářské škody.
před 8 hhodinami

Náročné operace výrazně zhoršují paměť a intelekt u části seniorů, popsal výzkum

Asi patnáct procent starších pacientů, kteří podstoupí vážnější chirurgický zákrok, trpí potom duševními problémy, jež se postupně zhoršují, popsali američtí vědci v rozsáhlém výzkumu.
před 12 hhodinami

Folklor jako návod. Dle vědců může zlepšit moderní krizovou komunikaci

Takzvané morové legendy a současná komunikace o zdravotních krizích souvisejících se životním prostředím mají dle estonských a finských vědců mnoho společného. Zatímco oficiální krizová komunikace však klade větší důraz na omezení, folklor se zaměřuje na aktivní roli lidí a jejich osobní odpovědnost. Reet Hiiemäeová a její kolegové o svých zjištěních píší v časopise Folklore.
před 15 hhodinami

AI předčila lidské lékaře, diagnózu v praxi určila mnohem lépe, ukázal výzkum

Je umělá inteligence (AI) v reálném provozu nemocnice schopná nahradit lidské lékaře? To byla otázka, na kterou se pokoušeli odpovědět vědci z Harvardovy univerzity. Odpověď dle nich je kladná.
před 16 hhodinami

Archeologové objevili prastarou nekropoli. Může být předkem megalitických hrobů

Desítky zesnulých do pravěké nekropole na jihu Evropy tehdejší obyvatelé ukládali do země zřejmě celé generace. Detailní analýza tohoto místa naznačuje, že mohlo být jedním z prvních v Evropě, kde vznikala kultura, která ovlivnila většinu kontinentu.
9. 6. 2026

Meč nebes je nejvyšším stromem Asie. Je větší než Petřínská rozhledna

Nejvyšší stromy na Zemi mohou být vyšší než většina staveb, které vytvořili lidé. Platí to také pro nově popsaný nejvyšší strom v Asii, který teď přeměřili tchajwanští vědci.
9. 6. 2026

Kůže ještěrek umí triky s ultrafialovým světlem. Funguje jako maják, popsali čeští vědci

Vědci z Univerzity Karlovy v Praze a univerzity ve Valencii objevili zatím neznámý mechanismus tvorby barev u ještěrek rodu Podarcis. Popsali, že ultrafialově modré skvrny na bocích těchto ještěrek vznikají neobvyklou interakcí mezi pigmenty a mikroskopickými odrazivými strukturami v kůži.
9. 6. 2026

„Výkop století.“ Francouzští archeologové zkoumají podzemí u Notre-Dame

Fronta turistů strádající pod sluncem čeká, až bude moci vystoupat na katedrálu Notre-Dame a prohlédnout si její chrliče. Čtyři metry pod nimi míří tým archeologů opačným směrem – kope přímo dolů a zpět v čase do Paříže z doby starověkého Říma před dvěma tisíci roky, píše agentura AP.
9. 6. 2026
Načítání...