V Japonsku začala sezona zabíjení delfínů. Prvních 20 jich zemřelo v zátoce Taiji

V pátek 9. září začala u japonského města Taiji sezona lovu na delfíny. Bude trvat dalších šest měsíců, zemře během ní až 1800 těchto inteligentních savců.

Letos totiž budou smět Japonci ulovit 1820 delfínů různých druhů – taková je podle organizace Dolphin Project kvóta podle japonské vlády. Dalších 150 delfínů skákavých sice zabíjení přežije, ale zbytek života stráví v zajetí: budou uloveni živí a pak je prodají do delfinárií po celém světě.

Podle zpráv několika neziskových organizací, které se snaží lov monitorovat, je ale mrtvých delfínů mnohem více – řada jich zemře na zranění způsobené lovci. Nutno dodat, že ani delfín skákavý ani plískavice šedé nepatří mezi ohrožené druhy; nehrozí tedy, že by pár stovek zabitých zvířat ohrozilo jejich stavy.

Dějiny lovu velryb v Japonsku

Dnes má město Taiji pouhých 3500 obyvatel, v minulosti však bývalo významným centrem japonského lovu velryb. Velryby i delfíni se zde lovili už od 16. století, v 17. století se město stalo metropolí velrybolovu.

Právě tady vytvořili organizovaný systém: specialisté s dobrým zrakem z pobřežních pozorovatelen sledovali pohyb velrybích hejn a pak informovali lovce, kteří se za kořistí vydávali ve člunech na moře. Až 20 člunů nahnalo kytovce na mělčinu, kde je pak harpunáři ve čtyřech člunech zabili.

Podívejte se na ukázku z filmu The Cove (Zátoka), který pojednává o lovu delfínů v Taiji:

První důkazy o zabíjení velryb na světě pocházejí právě z Japonska, a to z doby kolem roku 12 000 př. n. l. Právě z té doby pocházejí nálezy částí velrybích těl v hrobech důležitých mužů. V té době se zřejmě ještě dokázali lovci zmocnit jen kytovců, kteří uvízli na mělčině nebo břehu.

Jak se zabíjí delfíni? Moderně a rychle

  • Zátoka (Cove), oscarový vítěz z roku 2010 v kategorii nejlepší dokumentární film, sleduje elitní tým aktivistů, filmařů a potápěčů, kteří se vydali na tajnou misi, jejímž cílem bylo proniknout do zátoky v japonském Taiji a odhalit její tajemství. Využívali při tom speciální techniky, včetně skrytých mikrofonů a kamer ve falešných kamenech.

Roku 2009 vznikl film The Cove, který ukázal světu, jak zabíjení delfínů vypadá. Naturalistické záběry zátoky, jejíž voda se změnila krví delfínů v rudou, vyvolaly po celém světě vlnu pohoršení. Japonci zabíjeli delfíny zahnané do zátoky pomocí nožů a kopí – tedy tradičními metodami starými stovky let.

Roku 2010 po mezinárodní kritice oznámili zástupci rybářů, že začali používat novou metodu zabíjení, údajně výrazně humánnější. Delfíni jsou při ní probodnuti speciální tenkou ocelovou tyčí těsně za dýchacím otvorem. To jim přerazí páteř a delfíni umírají do pěti sekund – oproti až pěti minutám při klasickém lovu.

Tým biologů z Bristolské univerzity studoval, zda je to pravda. Výsledky, o nichž informoval web New Scientist, dokazují, že „moderní“ metoda je stejně humánní jako ty středověké. Andrew Butterworth popsal, na co přišla analýza záběrů ze zátoky Taiji: například jeden z delfínů pruhovaných žil ještě 254 sekund poté, co byl probodnut.

Podle této analýzy se přerušením páteře jen zvířeti znemožní pohybovat se – na nepoučeného pozorovatele to může působit, že je mrtvý. Ale delfín žije a cítí dál.

Je zabíjení delfínů ospravedlnitelné?

Vědecky není tento lov prakticky vůbec smysluplný. Je pravda, že v některých delfináriích se chování těchto tvorů studuje, ale vědecky přínosné to není.

Japonsko argumentuje tím, že tento lov je součástí tradice a že delfíní maso je oblíbenou součástí místního jídelníčku. Delfíní maso patří do tradiční japonské kuchyně už od středověku. Je tuhé a má tak temně červenou barvu, že vypadá až černě. Konzumuje se nejčastěji jako sašimi s cibulí nebo česnekem.

Problém je v tom, že delfíní maso je plné rtuti. Sice ne ve smrtelném množství, ale stejně to stačilo na to, aby roku 2005 vydalo japonské ministerstvo zdravotnictví vyhlášku, v níž delfíní maso nedoporučuje dětem a těhotným ženám častěji než jednou za dva měsíce.

Kdy skončí zabíjení delfínů?

Aktivisté věří, že konec lovů na delfíny se blíží. Nadějně se jim jeví rok 2020, kdy se mají v Japonsku konat olympijské hry – a tlak veřejnosti už lovci neustojí. První drobné zlepšení už naznačilo rozhodnutí Japonské asociace zoologických zahrad a akvárií. Ta se rozhodla , že již nechce kupovat ani zprostředkovávat prodeje delfínů ulovených během sezony v Taiji. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Paleodieta je pohádka, člověk se jen masem nikdy neživil, tvrdí výzkum

Rozsáhlá analýza zbytků lidské potravy z období pravěku přinesla silné argumenty pro vyvrácení hypotéz o tom, že se v době kamenné konzumovalo hlavně maso.
před 1 hhodinou

NASA mohla omylem kolonizovat Mars, naznačují vlastnosti „nesmrtelné“ bakterie

Americká vesmírná agentura NASA objevila před několika lety v opakovaně čištěné laboratoři bakterii, která přežila desítky pokusů o dezinfekci. Teď vědci popsali, jak to organismus dělá, a také potenciální dopady těchto schopností.
před 16 hhodinami

Vědci na Trutnovsku našli v trase D11 hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století

Vědci v trase budoucí dálnice D11 v úseku mezi Jaroměří a Trutnovem objevili hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století, které považují za mimořádný archeologický soubor doplňující poznání tehdejších válečných konfliktů. Kromě hrobu z druhé slezské války z roku 1745, o kterém již informovali, našli také tři z roku 1866.
před 19 hhodinami

Ničivé počasí v části Asie není náhoda, ale klimatické varování, tvrdí vědci

Jihovýchodní Asie letos čelí neobvykle silným bouřím. Počet obětí povodní a sesuvů půdy v Indonésii, na Srí Lance a v Thajsku dosud přesáhl 1400, přičemž více než tisícovka lidí se stále pohřešuje. V Indonésii zůstávají celé vesnice odříznuté od zbytku světa poté, co voda zničila mosty a silnice. Tisíce lidí na Srí Lance nemají přístup k pitné vodě, zatímco thajský premiér přiznal nedostatečnou reakci své vlády, píše agentura AP.
před 21 hhodinami

Stárnutí ženských vajíček se dá zvrátit, zjistili náhodou čeští vědci

Projevy stárnutí ženských vajíček, takzvaných oocytů, je možné zvrátit a jejich poškození opravit. To, co bylo dosud považováno za biologicky nemožné, dokázal mezinárodní tým vedený reprodukční bioložkou Helenou Fulkovou z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR, který o průlomu informoval v tiskové zprávě. Výsledky zveřejnil časopis Aging Cell. Podle vědců otevírají závěry práce nové otázky o biologii stárnutí a také prostor pro vývoj budoucích léčebných postupů.
před 22 hhodinami

Univerzitní spin-offy sílí. Pomáhají výzkumu a míří do světového byznysu

Univerzitní firmy, takzvané spin-offy, které vysokým školám přinášejí zisk, jsou v zahraničí běžné. V tuzemsku se tento model prosazuje pomaleji. Na konferenci v Ostravě, pořádané agenturou CzechInvest, zazněly příklady úspěšných firem, které dokážou z akademického výzkumu vytvořit mezinárodně konkurenceschopný produkt i finanční přínos pro vysoké školy.
před 23 hhodinami

Humanoidů v Číně vzniká spousta, kupuje je málokdo. Země se bojí bubliny

Čína vsadila na to, že se stane světovou velmocí v humanoidních robotech. Podle několika analýz ale možná přišla s touto technologií příliš brzy, protože reálně o ni není příliš zájem.
včera v 06:30

Cukry, „guma“ a prach mrtvých hvězd. Vědci prozkoumali vzorky z asteroidu Bennu

Když v září roku 2023 dostali vědci do rukou vzorky z mise Osiris-REx, která prostudovala temný asteroid Bennu, věděli, že drží poklad, jehož hodnota se nedá vyjádřit čísly. Analýza od té doby přináší pořád nová překvapení. Teď rovnou tři současně – a to ve formě informací o Sluneční soustavě a původu života. Vědci ve třech na sobě nezávislých studiích odhalili ve vzorcích cukry nepostradatelné pro život, v kosmu dosud nepozorovanou gumovitou látku a také nečekaně vysoký výskyt prachu vzniklého při explozích supernov.
3. 12. 2025
Načítání...