Divočina katastrofálně mizí na celé Zemi. Za 20 let jí ubylo 10 procent

Mezinárodní vědecký tým zveřejnil v odborném časopise Current Biology obsáhlou práci, v níž popsal dopad lidské činnosti v posledních 20 letech. Výsledky jasně ukazují, že snahy o ochranu divoké přírody zcela selhávají.

Výsledky studie mluví jasnou řečí: během 20 let ubylo na Zemi 9,6 procenta divočiny. Oblast, kterou by zmizelá divoká příroda obsáhla, je velká jako prostor celé Amazonie.

Nejhůř zasažená je oblast Jižní Ameriky – tam od roku 1990 zmizelo neuvěřitelných 30 procent divoké přírody, špatně je na tom také Afrika, která za stejnou dobu prožila 14procentní úbytek. Znamená to celkovou ztrátu 3,3 milionu kilometrů čtverečních, upozorňuje práce vydaná v odborném časopise Current Biology

Na Zemi již zbývá jen 30,1 milionu kilometrů čtverečních divočiny – to je asi pětina plochy pozemské pevniny. Nejvíce jí ještě najdete v Severní Americe, Severní Asii, Severní Africe a Austrálii. Reálně jsou ale tato čísla ještě horší, velkou část této divočiny však tvoří neobyvatelné pouště.

Katastrofální výsledky zkoumání ukazují podle autorů práce, že mezinárodní snahy o zachování neporušených a divokých částí Země nefungují. Současně jsou apelem na to, aby se lidstvo všemi silami pokusilo taková místa zachovat. Jsou důležitá jak pro zachovávání lokálního klimatu, tak oázami, kde dosud přežívají ohrožené druhy zvířat.

Jakmile jednou o divočinu přijdeme, už se nedá obnovit. Jedinou šancí je aktivně ochraňovat, co nám zbylo.
Dr. Oscar Venter
University of Northern British Colombia

„Pokud nestanovíme pravidla k ochraně takových území, stanou se oběťmi pokroku,“ popsal základ problému australský biolog Dr. James Watson z University of Queensland. „Máme pravděpodobně jen jedno nebo dvě desetiletí, abychom stav ještě změnili. Musí vzniknout mezinárodní mechanismy, které rozpoznají, jaké akce jsou nutné pro zachování divočiny – dokud není pozdě.“ Zatímco pro ochranu jednotlivých ohrožených druhů, zejména těch vizuálně přitažlivých, se dělá v poslední době hodně, mizí nám pod rukama celé oblasti, na nichž jsou tato zvířata závislá.

Úbytek divočiny
Zdroj: Current Biology

Jak se pozná divočina

Vědci pro tuto práci definovali divočinu jako „biologicky a ekologicky neporušenou krajinu bez většího vlivu člověka“. Podobná studie vznikla již na začátku 90. let 20. století – vědci tedy srovnali údaje ze současnosti a z minulosti. Úbytek nenarušeného životního prostředí je jasně viditelný.

Divočinu máme stále ještě i v České republice:

„Množství divočiny, o které jsme za pouhá dvě desetiletí přišli, je ohromující,“ uvedl Dr. Oscar Venter z University of Northern British Colombia v Kanadě. „Musíme pochopit, že divočina, o níž jsme si bláhově mysleli, že je chráněná svou odlehlostí a izolovaností, ve skutečnosti dramaticky rychle mizí po celé planetě. Bez aktivního globálního zásahu bychom tyto klenoty v koruně přírody mohli brzy ztratit,“ dodal vědec. 

Podle vědců je jediná instituce, která může něco změnit, Organizace spojených národů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nadměrný čas u videoher může podle studie vytlačovat zdravé návyky

Dlouhé hraní videoher není zdravé, tvrdí článek, který vyšel v odborném časopise Nutrition. A nejde jen o tvrzení – studie přináší důkazy o tom, co konkrétně je rizikové a od jakého času tráveného touto aktivitou to začíná být hrozbou pro zdraví.
před 13 hhodinami

Kráva používá nástroje. Vědci se diví, že si toho dosud nevšimli

Veronika žije v Rakousku na horách a jako každou jinou krávu ji trápí hmyz. Bodavý hmyz dobytek otravuje odnepaměti, ale až Veronika našla řešení. Ze země zvedá klacky nebo třeba i odhozené koště, to uchopí do tlamy a pohybuje jím tak, aby dosáhla na jinak nedosažitelná místa, která ji svědí. Její majitel toto chování nafilmoval a záběry se pak dostaly do rukou expertů z Veterinární univerzity ve Vídni. Ti byli v šoku.
20. 1. 2026

Evropu čekají silnější zemědělská sucha, i kdyby víc pršelo, varuje výzkum

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.
20. 1. 2026

Šest příspěvků za 23 sekund. Donald Trump se umí na Truth Social rozvášnit

Sociální síť Truth Social je výkladní skříní toho, o co se americký prezident dělí s veřejností. Analýza příspěvků, které tam vydal od roku 2022 do současnosti, naznačuje, jak s ní pracuje.
20. 1. 2026
Načítání...