Divočina katastrofálně mizí na celé Zemi. Za 20 let jí ubylo 10 procent

Mezinárodní vědecký tým zveřejnil v odborném časopise Current Biology obsáhlou práci, v níž popsal dopad lidské činnosti v posledních 20 letech. Výsledky jasně ukazují, že snahy o ochranu divoké přírody zcela selhávají.

Výsledky studie mluví jasnou řečí: během 20 let ubylo na Zemi 9,6 procenta divočiny. Oblast, kterou by zmizelá divoká příroda obsáhla, je velká jako prostor celé Amazonie.

Nejhůř zasažená je oblast Jižní Ameriky – tam od roku 1990 zmizelo neuvěřitelných 30 procent divoké přírody, špatně je na tom také Afrika, která za stejnou dobu prožila 14procentní úbytek. Znamená to celkovou ztrátu 3,3 milionu kilometrů čtverečních, upozorňuje práce vydaná v odborném časopise Current Biology

Na Zemi již zbývá jen 30,1 milionu kilometrů čtverečních divočiny – to je asi pětina plochy pozemské pevniny. Nejvíce jí ještě najdete v Severní Americe, Severní Asii, Severní Africe a Austrálii. Reálně jsou ale tato čísla ještě horší, velkou část této divočiny však tvoří neobyvatelné pouště.

Katastrofální výsledky zkoumání ukazují podle autorů práce, že mezinárodní snahy o zachování neporušených a divokých částí Země nefungují. Současně jsou apelem na to, aby se lidstvo všemi silami pokusilo taková místa zachovat. Jsou důležitá jak pro zachovávání lokálního klimatu, tak oázami, kde dosud přežívají ohrožené druhy zvířat.

Jakmile jednou o divočinu přijdeme, už se nedá obnovit. Jedinou šancí je aktivně ochraňovat, co nám zbylo.
Dr. Oscar Venter
University of Northern British Colombia

„Pokud nestanovíme pravidla k ochraně takových území, stanou se oběťmi pokroku,“ popsal základ problému australský biolog Dr. James Watson z University of Queensland. „Máme pravděpodobně jen jedno nebo dvě desetiletí, abychom stav ještě změnili. Musí vzniknout mezinárodní mechanismy, které rozpoznají, jaké akce jsou nutné pro zachování divočiny – dokud není pozdě.“ Zatímco pro ochranu jednotlivých ohrožených druhů, zejména těch vizuálně přitažlivých, se dělá v poslední době hodně, mizí nám pod rukama celé oblasti, na nichž jsou tato zvířata závislá.

Úbytek divočiny
Zdroj: Current Biology

Jak se pozná divočina

Vědci pro tuto práci definovali divočinu jako „biologicky a ekologicky neporušenou krajinu bez většího vlivu člověka“. Podobná studie vznikla již na začátku 90. let 20. století – vědci tedy srovnali údaje ze současnosti a z minulosti. Úbytek nenarušeného životního prostředí je jasně viditelný.

Divočinu máme stále ještě i v České republice:

„Množství divočiny, o které jsme za pouhá dvě desetiletí přišli, je ohromující,“ uvedl Dr. Oscar Venter z University of Northern British Colombia v Kanadě. „Musíme pochopit, že divočina, o níž jsme si bláhově mysleli, že je chráněná svou odlehlostí a izolovaností, ve skutečnosti dramaticky rychle mizí po celé planetě. Bez aktivního globálního zásahu bychom tyto klenoty v koruně přírody mohli brzy ztratit,“ dodal vědec. 

Podle vědců je jediná instituce, která může něco změnit, Organizace spojených národů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Země je křehká planeta, z těch pohledů běhal mráz po zádech, říkají astronauti

Křehkost planety Země v nezměrném vesmíru či krása úplného zatmění Slunce za odvrácenou stranou Měsíce patří k nejsilnějším dojmům, které popsali astronauti mise Artemis II novinářům dva dny před návratem na Zemi. Šéf mise Reid Wiseman za nejsilnější okamžik označil pojmenování měsíčního kráteru po své zesnulé ženě Carroll. Loď Orion se po obletu Měsíce vrací se spoustou zajímavých fotografií a příběhů, o něž se astronauti chtějí podělit s ostatními, řekl pilot Victor Glover.
před 12 hhodinami

Vědci začali na poli u Olomouce testovat geneticky upravený ječmen

Dvě nové, geneticky upravené linie ječmene ve středu vědci vyseli na pokusném poli v okrajové části Olomouce, aby ověřili, jak se modifikace vlastností této obilniny projeví v běžných podmínkách mimo laboratoř. Výsledky pomohou při šlechtění plodin odolnějších vůči měnícímu se klimatu.
před 12 hhodinami

Němečtí vědci objevili u Antarktidy zatím nepopsaný ostrov

Mezinárodní expedice ve Weddellově moři v antarktické oblasti objevila ostrov, který dosud nebyl uveden na žádných mapách. Oznámil to bremerhavenský Institut Alfreda Wegenera (AWI), na jehož ledoborci Polarstern se vědci plaví.
před 14 hhodinami

Komáři v Jižní Americe se geneticky adaptují na insekticidy

Komáři v Jižní Americe se vyvíjejí tak, aby se vyhnuli účinkům insekticidů, varují vědci v nové studii, která vyšla v odborném žurnálu Science. Mohlo by to podle nich mít znepokojivé důsledky pro šíření malárie nejen v této části světa.
8. 4. 2026
Načítání...