Projekt, který probudil společnost. Před 30 lety Maďarsko pohřbilo vodní dílo Gabčíkovo–Nagymaros

Před třiceti lety rozhodla poslední komunistická vláda v Maďarsku o pozastavení prací na vodním díle Gabčíkovo–Nagymaros. Ústupek masovým protestům ekologického hnutí byl předzvěstí pádu režimu v zemi. Osekaný projekt, který na Dunaji nakonec vybudovalo Československo, budí vášně dosud. Slovensko ale tvrdí, že obavy ekologů se nepotvrdily.

Gigantický mezinárodní projekt dvou vodních elektráren a nádrže mezi nimi měl kromě výroby energie zajistit na Dunaji splavnost a ochránit obyvatelstvo před záplavami. „První stovky metrů hráze dostaly svou konečnou podobu,“ hlásal v roce 1984 Československý filmový týdeník.

Hráz měla vytvořit rozlehlé jezero a odklonit vodu z původního dunajského koryta. Rozvětvená ramena řeky tu však tvoří systém lužních lesů a mokřadů. „Stavba vodního díla si vyžádala i svoji daň – je jí odnětí téměř 1800 hektarů úrodné půdy,“ uváděla televize.

Odpor maďarské společnosti

Právě obavy z dopadů na životní prostředí vzbudily obrovský odpor především na maďarské straně. „Stala se centrální otázkou maďarského hnutí ekologické kritiky. Vznikl takzvaný Dunajský kruh, který hrál zásadní roli v probouzení maďarské občanské společnosti,“ upozornil historik z Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd ČR Matěj Spurný.

3 minuty
Události ČT: Maďaři před 30 lety utnuli projekt vodního díla Gabčíkovo–Nagymaros
Zdroj: ČT24

První velká demonstrace se konala v květnu 1988. Shromážděné davy se z centra Budapešti v pozdních odpoledních hodinách vydaly před parlament, kde přečetly petici pětadvaceti sdružení. Protesty proti soustavě na Dunaji se zároveň staly politickým vyjádřením odporu vůči režimu, který se začínal drolit.

„Tohle byla sice ještě komunistická vláda, ale už se snažila o nějaký dialog. Bylo prioritou si udržet moc a v této situaci Gabčíkovo–Nagymaros celkem ochotně obětovali,“ míní Spurný.

Plán vodního díla Gabčíkovo – Nagymaros
Zdroj: ČT24
Vodní dílo Gabčíkovo
Zdroj: Tomáš Benedikovič/ISIFA

Maďarská vláda vypověděla smlouvu v květnu 1992, slovenská i československá federální vláda ale označily krok za právně neúčinný, protože smlouva neobsahovala ustanovení o jednostranném vypovězení. „No to je logika! Neplnění závazků je prý normální,“ uvedly tehdy Televizní noviny.

Koncem října téhož roku parlament již demokratického Maďarska stavbu definitivně zastavil. Československo se ani po revoluci dostavby nechtělo vzdát. Navzdory protestům vymyslelo náhradní řešení – přehradit řeku u obce Čunovo. O dokončení stavby se zasloužil slovenský projektant a vodohospodář Július Binder. V říjnu 1992 Gabčíkovo zahájilo provoz, ovšem s polovičním výkonem oproti původním plánům.

Spokojená Bratislava

Dnes si Slovensko vodní dílo pochvaluje. S výjimkou zvýšeného zanášení dna naplaveninami se nepotvrdila negativní očekávání odpůrců projektu, uvedlo u příležitosti 25. výročí přehrazení Dunaje slovenské ministerstvo životního prostředí.

Vodní dílo na jihu země podle něj zvýšilo protipovodňovou bezpečnost slovenské metropole a okolí, zlepšilo plavební podmínky, stejně jako podmínky pro život vodních živočichů či zastavilo erozi dna Dunaje.

Součástí vodního díla je elektrárna, která se zhruba desetinou podílí na celkové výrobě elektřiny na Slovensku. Ministerstvo však před dvěma lety zdůraznilo, že do rekonstrukce a úpravy stavby a okolí bude potřeba investovat miliardy korun.

obrázek
Zdroj: ČT24

Rozepře s Maďarskem

Sporem Bratislavy a Budapešti ohledně vodního díla se zabýval Mezinárodní soudní dvůr v Haagu, který už v roce 1997 dal ve většině bodů za pravdu Slovensku, s výjimkou spuštění vodního díla jen na slovenském území. Potvrdil také platnost smlouvy z roku 1977, v níž se Maďarsko zavázalo postavit dolní stupeň soustavy Nagymaros. Soud rovněž uložil oběma stranám, aby se dohodly o naplnění rozsudku. To se ale dodnes nestalo.

Zmocněnci maďarské a slovenské vlády na konci září 2017 ve společném prohlášení napsali, že výjimečná kvalita dvoustranných vztahů umožňuje oběma stranám aktivně řešit otázku vodního díla a že v jednáních upřednostňují nejproblematičtější body včetně hydrografické nápravy starého koryta Dunaje.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Zmírnění hrozby, eskalace i slib odvety. Svět reaguje na americký útok na Írán

Česko chápe bezpečnostní důvody, které vedly USA k útokům na jaderná zařízení v Íránu, sdělili premiér Petr Fiala (ODS) a ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.). Podle šéfky resortu obrany Jany Černochové (ODS) je ukončení íránského jaderného programu v zájmu Evropy. Evropské země většinově vyzývají k diplomacii. Generální tajemník OSN údery označil za nebezpečnou eskalaci. Blízkovýchodní země krok Washingtonu odsuzují. Jemenští povstalci hútíové slíbili odvetu.
09:19Aktualizovánopřed 13 mminutami

Írán ani MAAE neevidují po útocích zvýšenou úroveň radiace

Mezinárodní agentura pro atomovou energii neeviduje po nedělních amerických útocích na tři jaderné provozy v Íránu v jejich okolí zvýšenou úroveň radiace. Už před oznámením MAAE ve stejném smyslu informoval i íránský jaderný úřad.
08:23Aktualizovánopřed 32 mminutami

USA zcela zničily íránské jaderné provozy, oznámil Trump

Spojené státy zaútočily na tři íránské jaderné objekty, včetně jaderného zařízení ve Fordo, oznámil americký prezident Donald Trump. V projevu národu sdělil, že íránské jaderné provozy byly zcela zničeny. Varoval Teherán, že pokud neuzavře mír, čekají ho mnohem větší údery. Washington se tak přímo zapojil do izraelských útoků zaměřených na zničení íránského jaderného programu. Írán v reakci uvedl, že si vyhrazuje všechny možnosti obrany.
02:17Aktualizovánopřed 45 mminutami

Izraelská armáda z Gazy přivezla těla tří zabitých rukojmí

Izraelská armáda uvedla, že ve spolupráci s bezpečnostní službou Šin Bet během noční operace přivezla z Pásma Gazy těla tří rukojmí. Jedná se o dva mladé muže a starší ženu, kteří byli zabiti při teroristickém útoku Hamásu a jeho spojenců na Izrael ze 7. října 2023 a jejichž těla ozbrojenci pak unesli do Pásma Gazy, napsal zpravodajský server The Times of Israel (ToI).
před 3 hhodinami

Ukrajina ovládá v Kurské oblasti 90 kilometrů čtverečních, uvedl Syrskyj

V ruské Kurské oblasti ovládá Ukrajina nadále přibližně 90 kilometrů čtverečních ruského území, uvedl velitel ukrajinských ozbrojených sil Oleksandr Syrskyj. Informovala o tom agentura Reuters, podle níž ukrajinské jednotky zároveň vytlačily Rusy z hranic Dněpropetrovské oblasti. Rusko v noci na neděli ostřelovalo Slovjansk a Kramatorsk v Doněcké oblasti.
před 4 hhodinami

Záchranáři v Izraeli hlásí raněné po íránských útocích

V Tel Avivu se ráno rozezněly sirény protivzdušné obrany, která podle svědků agentur Reuters a AFP zasahovala nad Jeruzalémem. Izraelská armáda krátce předtím varovala, že Írán vypustil směrem na židovský stát balistické střely. Záchranáři hlásí necelou stovku zraněných. Armáda židovského státu zároveň pokračuje v útocích na Írán, konkrétně na západ země.
07:37Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Další repatriační let dopravil do Prahy z Izraele asi osmdesát lidí

Druhý repatriační let dorazil do Prahy s více než osmdesáti osobami, které se rozhodly opustit Izrael kvůli konfliktu mezi ním a Íránem, sdělila ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Letadlo přistálo na kbelském letišti krátce před 01:00 SELČ. Už v úterý vládní speciál evakuoval do Česka z Izraele 66 lidí. Dalších asi třicet až padesát Čechů využilo možnosti jiných letadel, třeba slovenského vládního speciálu.
08:06Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Polsko zvažuje zavedení vlastních kontrol na hranicích s Německem

Polský premiér Donald Tusk oznámil, že jeho země uvažuje nad zavedením vlastních policejních kontrol na pomezí s Německem. Reaguje tak na snahu sousedního státu vracet nelegální migranty, kteří dřív překročili východní hranici Evropské unie. Kontroly na přejezdech pravidelně způsobují dopravní kolapsy. Spor začíná nepříznivě doléhat na vzájemné vztahy.
před 7 hhodinami
Načítání...