Více než 100 tisíc obyvatel z Hranicka a Přerovska by měla před povodněmi chránit boční víceúčelová nádrž. Ta má vzniknout vedle koryta Bečvy u obce Skalička. Jde o jednu z pěti možných variant, kterou v rozsáhlé analýze posuzovali akademici. Proti zatopené boční nádrži je ale část starostů z okolí.
Nádrž na Bečvě u Skaličky je nejlepší řešení, ukázala studie ČVUT. Starostové dotčených obcí jsou proti
Úpravy koryta Bečvy v okolí Ústí a o několik kilometrů níž v Hranicích by měly pomoci k ochraně místních před padesátiletou povodní. „Aby byla dosažena ochrana těch obcí a měst na stoletou vodu, tak nezbytnou součástí je vodní dílo Skalička,“ míní generální ředitel Povodí Moravy Václav Gargulák.
O jeho podobě se roky vedou diskuse. Možností bylo pět. Nakonec je posoudili akademici a zpracovali analýzu, která svým rozsahem nemá v Česku obdoby. Podle vědců je nejlepší možností boční nádrž. „Má nejmenší vlivy na okolní prostředí, v některých aspektech i pozitivní vlivy a plní protipovodňovou funkci,“ vysvětluje spoluautor analýzy z ČVUT Ladislav Satrapa, který je vedoucí katedry hydrotechniky na Fakultě stavební.
Starostové obcí, na jejichž katastrech by měla nádrž stát, ale s navrženou variantou nesouhlasí. Některým vadí i to, že se jich nikdo nezeptal na preference. „Na náš popud nám nyní bylo řečeno, že ty dotazníky budeme moci vyplnit a že to ještě bude zapracováno do analýzy, ale tohle mělo přijít dříve, ne až my se ozveme,“ zlobí se starostka obce Skaličky Petra Kočnarová (nestr.).
Efekt i proti suchu
Část místních upozorňuje na to, že by nádrž mohla poškodit minerální prameny. Ty využívají nedaleké Lázně Teplice. Obavy má i Správa Zbrašovských aragonitových jeskyní. „Díky tomu, že se malinko ustoupilo z oblasti trasování hráze, tak se tyto obavy dají vyloučit,“ ubezpečuje spoluautor analýzy Satrapa.
„Suchá varianta by byla úplně nejoptimálnější, nebo kdyby se udělalo několik suchých poldrů po řece Bečvě směrem k Přerovu,“ myslí si starostka Kočnarová. Ty by ale podle správce toku nepomohly během sucha. „Dnes ráno jsou průtoky v Bečvě tři kubíky za vteřinu. To je velice málo. Při povodních byly ty průtoky více jak 900 kubíků. Proto efekt té nádrže bude i v nadlepšování průtoku,“ popisuje ředitel Gargulák.
Analýza akademiků je zatím ale jen doporučením. Definitivní rozhodnutí o podobě protipovodňové ochrany Hranicka a Přerovska bude mít ale až vláda. Vzhledem k připomínkám napříč resorty se dá očekávat, že nepůjde o současný kabinet.