Ústavní soud zamítl návrh na zrušení části liniového zákona. Důvod k zásahu prý nenašel

Ústavní soud (ÚS) zamítl návrh na zrušení části liniového zákona, tedy normy, která urychluje klíčové stavby dopravní, energetické a elektronické infrastruktury. Podle skupiny senátorů, která se na soud obrátila v roce 2018, zákon odporuje ústavnímu pořádku. Pro konkrétní stavby zavádí jiný režim než pro ostatní, navíc podle neúspěšného senátorského návrhu nepřiměřeně zasahuje do práv vlastníků, například usnadňuje vyvlastňování a omezuje možnosti právní obrany.

ÚS se zákonem zabýval tři a půl roku, nakonec žádné škrty neprovedl. Není prý v jeho kompetencích, aby přezkoumával výběr klíčových infrastrukturních staveb, nenašel ani jiný důvod k zásahu.

Původního soudce zpravodaje Davida Uhlíře nahradil Jan Filip. „Byl to jeden z nejdůležitějších návrhů, které soud v posledních letech dostal. Týká se zásadních otázek rozvoje celého státu. Navíc v průběhu řízení se zákon dvakrát měnil,“ řekl Filip.

Sporný výběr nejvýznamnějších staveb

Senátorský návrh směřoval v prvé řadě proti příloze zákona, která vyjmenovává konkrétní stavby. „Je evidentní, že výběr takzvaných nejvýznamnějších staveb byl proveden bez stanovení jakýchkoliv objektivních kritérií, včetně časového hlediska,“ stálo v návrhu osmnácti senátorů z různých klubů, za které jednala Jitka Seitlová (KDU-ČSL).

Na seznamu jsou všechny dálnice včetně Pražského okruhu, řada silnic první třídy a železničních tratí, dále plavební stupně Děčín a Přelouč, nová vzletová a přistávací dráha na Letišti Václava Havla, nové jaderné zdroje v Temelíně a Dukovanech, šest vodních děl a také vybraná elektroenergetická nebo plynárenská vedení.

Cílem zákonné úpravy bylo podle důvodové zprávy „zefektivnění procesu povolovacího řízení k nejvýznamnějším stavbám dopravní infrastruktury se současným zachováním adekvátní možnosti obhájit své zájmy všem dotčeným subjektům“. Podle senátorů by však zákony měly platit obecně, nikoliv specificky pro vybrané stavby.

Z konkrétních ustanovení kritizovali senátoři například to, že vyvlastňovací úřad může vydat mezitímní rozhodnutí, proti kterému se nelze odvolat. Ve správním řízení při tom jinak platí princip dvou instancí. Další ustanovení říká, že vlastníci musí na svých pozemcích umožnit měření a průzkumné práce v rámci přípravy klíčových staveb, a to ještě před zahájením řízení o umístění nebo povolení stavby.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Koaliční strany se vrátí k diskusím o návrhu rozpočtu na příští rok

Strany vládní koalice budou pokračovat v jednání o návrhu státního rozpočtu na příští rok. Koaliční SPD a Motoristé chtějí snížit schodek 389 miliard korun, se kterým původně přišlo ministerstvo financí. Vláda Andreje Babiše (ANO) plánuje rozpočet schvalovat na svém příštím řádném zasedání v pondělí 21. září, poté ho dostane k projednání sněmovna.
před 1 mminutou

Jára Cimrman slaví šedesát let

Uplynulo přesně šedesát let od chvíle, kdy do české společnosti vstoupila asi nejznámější fiktivní postava tuzemských dějin – Jára Cimrman. Jeho jméno poprvé padlo v rozhlasovém pořadu Nealkoholická vinárna u pavouka z úst Zdeňka Svěráka. Tehdy ale Jára Cimrman ještě nebyl univerzální vynálezce, světoběžník ani spisovatel. Fenomén se dále rozvíjel. Tři měsíce poté v rozhlasovém pořadu oznámili tvůrci nález Cimrmanovy pozůstalosti a v nadcházejícím roce pak uvedli první dvě hry. Letos tak Divadlo Járy Cimrmana vstoupilo do šedesáté sezony.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

VideoMinisterstvo podpořilo první žádosti o půjčku v Nové zelené úsporám

Ministerstvo životního prostředí podpořilo prvních 860 žádostí o podporu z programu Nová zelená úsporám. Jde o bezúročné úvěry, které stát s finančními institucemi vyjednal a nyní je spouští. Program má pomoci hlavně s renovacemi bytů a domů. Banky a stavební spořitelny očekávají, že zájemců o půjčky na renovace začne přibývat. Firmy plánují, že konkrétní žádosti budou schvalovat nejpozději od začátku listopadu. Za víc než dva měsíce, co stát zelenou úsporám obnovil, projevilo zájem o bezúročný úvěr přes dva tisíce domácností. Požádat by chtěly o víc než pět miliard. Podle zástupců opozice je podpora energetických úspor důležitá, ale stát nahrává bankám.
před 6 hhodinami

Post Bellum slaví 25 let. Projektu Paměť národa pomáhá nově AI

Před pětadvaceti lety vznikla organizace Post Bellum, která stojí i za projektem Paměť národa. Zachycuje příběhy lidí, kteří byli svědky a aktéry klíčových okamžiků dvacátého století. Její sbírka uchovává více než patnáct tisíc svědectví. Nově část archivu zpřístupňuje také prostřednictvím asistenta využívajícího umělou inteligenci. Organizace se vedle dokumentování vzpomínek pamětníků věnuje také vzdělávání a pomoci seniorům.
před 6 hhodinami

Policie po zásahu v Nymburce i jinde v Česku zadržela pět lidí, všechny propustila

Policie po úterním zásahu Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) v Nymburce a na dalších místech zadržela pět lidí. Všechny propustila a nikoho neobvinila. Zásah souvisí s podezřením na trestnou činnost při zadávání veřejných zakázek, informoval státní zástupce Vrchního státního zastupitelství (VSZ) v Praze Pavel Raček.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Tuzemští politici postrádali v projevu von der Leyenové konkrétní řešení a návrhy

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová ve středu v Evropském parlamentu přednesla tradiční projev o stavu Evropské unie. Na vystoupení šéfky EK reagují i čeští politici. Europoslankyně Jaroslava Pokorná Jermanová (ANO) sdělila, že von der Leyenová podle ní „tlačí EU do federace“. Opoziční politici z projevu vyzdvihli především témata konkurenceschopnosti, bezpečnosti a postavení Evropské unie ve světě. Vystoupení von der Leyenové ale hodnotí rozdílně. Části politiků v projevu scházely návrhy konkrétních řešení.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Policie prověřuje trestní odpovědnost za kontaminovanou lokalitu na Šumavě

Policie přijala kvůli kontaminované šumavské lokalitě trestní oznámení. Věc prověřuje pro podezření z obecného ohrožení z nedbalosti a z poškození a ohrožení životního prostředí z nedbalosti. Armáda nasadila ve středu v kontaminované oblasti dvacet vojáků a speciální techniku.
před 9 hhodinami

Pavlovi chybí obecná debata o médiích veřejné služby, nemá to dle něj být jen o financování

Prezident Petr Pavel postrádá debatu o obsahu či rozsahu veřejné služby, nemělo by se podle něj řešit jen financování České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Na zrušení poplatků od ledna v souladu s plány vládní koalice by navíc musela ministryně financí Alena Schillerová (ANO) najít v rozpočtu dalších zhruba deset miliard korun, řekl Pavel. Generální ředitel ČT Hynek Chudárek ve středu uvedl, že televize v rámci úspor plánuje do roku 2030 propustit dvanáct procent zaměstnanců.
před 9 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.