Vláda na pondělním zasedání schválila návrh takzvaného liniového zákona, jehož cílem je zkrátit zhruba o třetinu přípravu dopravních staveb, která nyní trvá průměrně zhruba 13 let. Počítá například s rychlejším vyvlastňováním. Opozice ho kritizuje s tím, že omezuje práva obcí a vlastníků. Vláda také rozhodla o tom, že se platy vojáků od začátku příštího roku zvýší plošně o 1500 korun.
Rychlejší vyvlastňování i povolování. Vláda schválila zákon o liniových stavbách
Události: Vláda schválila zákon o liniových stavbách (zdroj: ČT24)
Zkrácení přípravy by novela měla zajistit zrychlením vyvlastňování pozemků. Úřady by nově měly mít 60 dní od zahájení vyvlastňovacího procesu na stanovení ústního jednání s majiteli, po kterém bude následovat 30denní lhůta pro vydání rozhodnutí o vyvlastnění.
„Současná úprava, která nestanovuje žádnou lhůtu, nevytváří na vyvlastňovací úřad dostatečný tlak a motivaci, aby rozhodoval bezodkladně. Naopak výslovné stanovení lhůt přispěje k pozitivní motivaci vydávat rozhodnutí v přiměřených a realistických lhůtách,“ uvedlo ministerstvo v důvodové zprávě.
Návrh dále zavádí jednotné závazné stanovisko u záměrů staveb, u kterých bylo provedeno posouzení vlivů na životní prostředí. Toto stanovisko by mělo nahradit veškeré návazné správní akty, což může podle ministerstva oproti současnosti urychlit přípravu staveb až o rok.
Lhůta pro vydání stanovisek by navíc měla být 30 dní, ve složitých případech dvojnásobná. Pokud se úřady nevysloví, uplatní se takzvaná fikce souhlasu. Novela by také umožnila vyhotovování jednoho znaleckého posudku pro více pozemků a staveb k ocenění jejich hodnoty. Využitelné budou až tři roky. Novinky by měly nastat také v rámci územního plánování.
Chci, aby zákon nabyl platnosti v polovině příštího roku.
Jediným rozhodnutím by se tak stavba měla umístit a zároveň rovnou povolit; nově bude také jen jedno přezkumné řízení. Dnes totiž platí, že se ke stavbám vydávají různá stanoviska podle zákona o ochraně přírody a krajiny a při sporech se pak každé přezkoumává zvlášť. Zavedení jednotného závazného stanoviska má zkrátit zahájení staveb o rok.
„Stojíme o stavbu dálnic a vysokorychlostních železnic. Pokud zákon o liniových stavbách alespoň trochu urychlí tu byrokracii, bude to ku prospěchu věci. Každý návrh, který to posune kupředu, je dobrý,“ řekl ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD).
„Mám z toho radost. Mohlo by to pomoci okruhu kolem Prahy, také D35 a možná i D11,“ očekává ministr dopravy Vladimír Kremlík (za ANO). Například D11 by měla být dokončena v roce 2028; prodloužení termínu o tři až čtyři roky oproti termínu, o němž mluvil Kremlíkův předchůdce, odůvodňuje ministerstvo dlouhodobými úředními procesy.
Kremlík: Zákon o liniových stavbách zrychlí výstavbu dálnic o několik let (zdroj: ČT24)
Opozice varuje před omezením práv obcí
Předsedkyně sněmovního výboru pro životní prostředí Dana Balcarová (Piráti) upozornila, že podle legislativní rady vlády nelze vůbec posoudit, zda by navrhované změny opravdu vedly ke zrychlení povolování dotčených staveb.
Balcarová dále uvedla, že ministr dopravy Kremlík opět útočí na práva obcí, vlastníků pozemků i veřejnosti a prosazuje zákon, který umožní realizovat velké dopravní, energetické a vodohospodářské stavby bez ohledu na jejich vliv na životní prostředí i zdraví občanů. „S návrhem novely má vážný problém i legislativní rada vlády. Podle ní je novela v rozporu s legislativou EU,“ upozornila.
Návrh novely zákona navazuje na loňské úpravy zákona, které zavedly například takzvané mezitimní rozhodnutí. To umožňuje státu u vymezených projektů zahájit stavbu ještě před dokončením vyvlastňovacího procesu. Tento nástroj by se nyní měl rozšířit i na vodní a energetické stavby.
Podle části opozice je ale například dostatečná lhůta v případě vyvlastnění, která nyní stanovena není vůbec a nově by měly mít úřady dva měsíce na ústní jednání s majiteli a měsíc na samotné rozhodnutí. „Jde o jakési vypořádání se se spekulanty, kteří se zaměřují na významné stavby a následně tím, že chtějí od státu získat peníze, které neodpovídají reálně hodnotě, vše zdržují,“ zhodnotil dopravní expert ODS Stanislav Bláha.
V současnosti je v Česku rozestavěno podle ministerstva 260,3 kilometru silničních staveb, z toho nových dálnic je přes 138 kilometrů. Více než šedesát kilometrů pak připadá na opravy dálnice D1. Zbylou částí jsou silnice první třídy. V Česku je nyní v provozu zhruba 1256 kilometrů dálnic a přes 5642 kilometrů první třídy. Letos stát zprovozní celkem 34 kilometrů nových dálnic, loni to byly čtyři kilometry.
Prezident Svazu podnikatelů ve stavebnictví Nouza podporu zákona o liniových stavbách přivítal (zdroj: ČT24)
Vojáci si plošně polepší o 1500 korun
Vláda dále schválila, že platy vojáků se od začátku roku zvýší plošně o 1500 korun. Navýšení je stejné jako u zaměstnanců ve veřejné správě.
Svobodník bude mít nově tarifně za měsíc 26 850, rotný 34 580 a major 57 920 korun. Armádní generál, což je nejvyšší vojenská hodnost, dostane v tarifu 130 070 korun. Nejnižší tarify mají vojíni. Za ně jsou zařazeni začínající vojáci, kteří absolvují tříměsíční kurz základní přípravy. Jim vzroste tarif stejně jako minimální mzda. Na její výši se ještě vládní koalice nedomluvila. Minimální mzda letos činí 13 350 korun, stejný je i tarif vojínů.
Platy vojáků se naposledy zvýšily od začátku letošního roku o dvě procenta. Kromě tarifů mají vojáci nárok na různé příplatky, například výkonnostní, zvláštní, na bydlení nebo stabilizační, celkem to je zhruba 10 tisíc korun.
„Služební příjem vojáků stále roste. Myslím si, že je to lukrativní i dobře finančně ohodnocené povolání,“ kvitoval přidávání ministr obrany Lubomír Metnar (nestr. za ANO).
Po pondělním schválení plošného růstu platů vojáků bude vláda příští týden jednat i o zvýšení platů hasičů nebo policistů. „Tento problém nastal na ministerstvu financí s tím, že nebyl dostatek peněz, že 1500 korun dostanou pouze příslušníci, kteří pracují na směny. Ti, kteří směnnost nemají tak by dostali méně, asi 150 až 200 korun,“ upozornil předseda Nezávislého odborového svazu policie Milan Štěpánek. To by se podle odborářů mohlo dotknout nejméně třetiny policistů.
Vláda ale trvá na tom, že navýšení se bude týkat všech. „Směny musí být ze zákona o 10 procent vyšší než peníze pro ty, co mají základní tabulku. Ti dostanou 1500 korun, ti, co mají směnnost, 1650 korun,“ očekává ministr Hamáček.
Události: Vojáci si polepší o 1500 korun, rozhodla vláda (zdroj: ČT24)
Zákon o zahrádkářích vláda nepodpořila, ani neshodila ze stolu
Poslanecký návrh zahrádkářského zákona dostal v pondělí od kabinetu neutrální stanovisko, i když podle doporučení pro ministry měla vláda materiál odmítnout a označit za nadbytečný. Zákon má za cíl především upravit postavení a veřejnou prospěšnost zahrádkářského hnutí v právním řádu. Činnost zahrádkářů zákon ukotvuje jako veřejně prospěšnou, pokud ji vykonává spolek podle navrhovaného zákona prostřednictvím svých členů v zahrádkářské osadě v souladu se svými stanovami.
Návrh také zakotvuje možnost Státnímu pozemkovému úřadu, Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových nebo obcím přenechat zahrádkářským spolkům do užívání pozemky i jiné nemovitosti pro zahrádkářskou činnost. Spolky pak budou mít právo propachtovat tyto pozemky svým členům bez souhlasu vlastníků.
Předchozí pokusy z let 2009 a 2016 schválit zahrádkářský zákon neuspěly. Premiér Andrej Babiš (ANO) o víkendu uvedl, že udělá vše pro to, aby byl předpis v tomto volebním období schválen. „V zákonu jsou faktické i legislativní chyby, ale věřím, že to se v legislativním procesu upraví,“ vysvětlil neutrální stanovisko Babiš.
Vláda také rozhodla o tom, že se státní Exportní garanční a pojišťovací společnost (EGAP) stane stoprocentním akcionářem České exportní banky (ČEB). Cílem je zjednodušit a zefektivnit fungování exportního pojišťování a financování podporovaného státem. „Do budoucna by se mohly tyto instituce spojit, ale budou se muset sjednotit jejich priority,“ dodal premiér.
Vodáci s alkoholem v krvi na řeky nepatří, rozhodla vláda
Kabinet se rozhodl nepodpořit novelu poslanců z KSČM, podle níž by museli majetková přiznání pravidelně podávat i novináři České televize a Českého rozhlasu.
Negativní stanovisko získal také poslanecký návrh, podle kterého by se vodáci mohli plavit po řekách s alkoholem v krvi bez hrozby pokuty. Stejnou novelu sněmovna v březnu schválila, při zářijovém projednávání po senátních úpravách se pro ni ale už dostatek poslaneckých hlasů nenašel.
Shoda se nenašla ani na návrhu poslanců SPD, aby neziskové organizace směly dostávat peníze ze zahraničí výhradně bezhotovostně. Částky převyšující 5000 eur (asi 127 500 korun) by podle návrhu spolky musely vést na zvláštním účtu, který umožňuje veřejnou kontrolu. Byl by zřejmý také dárce peněz. O předloze nyní rozhodnou zákonodárci.
Vláda se naopak chystá jmenovat koordinátora pro agendu ohrožených dětí. Měl by zastřešit opatření v péči, která je roztříštěná mezi víc resortů. Následovat by měla příprava zřízení pozice dětského ombudsmana.