Ukrajinské jednotky zaznamenaly při ofenzivě proti ruským okupantům taktické úspěchy. Postup se ale dál měří na jednotky kilometrů, zatímco ztráty území mají nadále vysoké. Ukrajinští obránci jsou kvůli slabému letectvu odkázáni na průzkum bojem, hledají nejslabší místo ruské obrany. Soustředit by se měli na logistiku ruské armády a také na osvobození okupovaného Krymu. O poloostrově totiž nebude Kreml, na rozdíl od jiných území, ochoten vyjednávat, domnívá se bezpečnostní analytik Vlastislav Bříza, který byl hostem Interview ČT24.
Ukrajina ubránila svou identitu, jestli chce zpět Krym, musí jej dobýt, říká analytik Bříza
Interview ČT24: Vlastislav Bříza (zdroj: ČT24)
Podle některých západních komentátorů je příliš pomalá, Bříza však není vývojem ukrajinské protiofenzivy překvapen. Podle analytika je protiútok v „poločase“. „Papírově výrazně slabší soupeř, Ukrajina, má přesto optickou převahu. Zápas je nejen vyrovnaný, Ukrajina má na své straně míč a snaží se překonat obranu, která je oproti loňskému roku dobře organizovaná,“ uvedl analytik.
V tom se podle něj situace liší od minulého roku, kdy byli Ukrajinci schopni rychle dobýt velkou část Charkovské oblasti. „V té době ruská strana prakticky neměla obranu,“ řekl. Nyní však Rusové vybudovali dvě až tři „skupiny obran“. Například velikost minových polí překračuje rozlohu Česka a hloubka obranných linií v některých oblastech dosahuje až dvaceti kilometrů.
Také odpálení Kachovské přehrady bylo podle Břízy taktikou, jak rozšířit ruský obranný perimetr. „Ruská strana se důvodně obávala, že jeden z hlavních směrů ofenzivy může vést touto oblastí. (…) Dnes je to vyloučené, protože voda, bažiny terén rozmělnily natolik, že do podzimu nevyschne,“ domnívá se analytik.
Bříza připomněl, že dvě třetiny „dobře vyzbrojených a dobře vycvičených“ mechanizovaných brigád, se kterými Kyjev při protiútoku počítal, stále nebyly nasazeny. Čekají na rozkaz zaútočit v místě, které bude vyhodnoceno jako nejslabší možné k provedení zásadního útoku a průlomu, uvedl. Protože ukrajinská armáda nedisponuje silným letectvem, musí provádět průzkum bojem.
Ruskou slabinou je logistika, ukrajinskou zase letectvo
Ukrajinci podle něj aktuálně tlačí na třech místech. V některých vysílají menší bojové skupiny, v jiných zase větší bojové svazky, aniž by při tom docházelo k velkým ztrátám, uvedl Bříza. Obránci se ale nesoustředí jen na frontovou linii, útočí také na logistiku a operační a řídicí centra ruské armády, aby napomohli systémovému kolapsu její obrany.
„I útočná fáze skončila na logistice. Ukázalo se, že ruský útok kolabuje sto až sto padesát kilometrů od kolejí,“ poznamenal. Za poslední rok bojů spotřebovala ruská armáda podle Břízy zhruba deset milionů dělostřeleckých granátů, přičemž je schopna vyrobit jen milion ročně. Kvůli vysokým ztrátám a omezeným výrobním kapacitám v Rusku se tak Ukrajinci okupantům zvládli vyrovnat například v síle tankových jednotek.
Problém Ukrajiny se však skrývá v letectvu. „Štěstí v neštěstí je to, že ruská armáda, ku mému překvapení a ku zděšení mnohých Rusů, není schopna efektivně používat svoje vzdušné síly. To je snad jediné pozitivum této situace,“ poznamenal. Okupanti podle něj například nebyli schopni „přeskočit“ ze sovětské školy na moderní výcvik pilotů.
Ruské letectvo navíc čelí ukrajinské protivzdušné obraně, která nyní podle Břízy patří k těm nejlepším na světě. „Na druhou stranu není tak hustá. Soustředí se na aglomerace, na Kyjev či na města, která mají více než půl milionu obyvatel,“ řekl.
Západ však dle analytika nakonec Ukrajině moderní stíhačky dodá. „Otázka není jestli, ale kdy,“ je přesvědčen. Dodávka zejména letounů F-16 by podle něj mohla „převážit misku vah na stranu Ukrajiny“. Do té doby se Kyjev své slabé vzdušné síly snaží suplovat výrobou vzdušných dronů. Malých útočných bezpilotních letounů s doletem několika desítek kilometrů vyrobí tisíce měsíčně.
O Krymu nebude Rusko ochotné vyjednávat
Přesto se objevují pochybnosti, zda ukrajinská armáda zvládne provést zásadní průlom. „Je pravda, že čas se krátí, nicméně ne tak fatálně. Není to otázka týdnů, ale zhruba dvou tří měsíců,“ řekl Bříza. I kdyby se však situace nadále vyvíjela stejně, nebylo by třeba vykládat protiútok jako neúspěšný. „Ofenziva znamená územní zisky, které jsou víc, než kolik dobylo Rusko za poslední rok,“ podotýká analytik.
Podle Břízy by se nyní měl protiútok soustředit zejména na Moskvou nezákonně anektovaný Krymský poloostrov. „Čím déle bude patová situace trvat, čím déle bude mít ruská armáda v držení Krym, tím méně bude pravděpodobné, že v případných nastávajících jednáních bude vůbec ochota otevřít diskuzi na téma Krym,“ řekl analytik.
„Jestliže jej chce Ukrajina zpět, tak jej musí dobýt. Jinak Ruská federace vůbec nedovolí diskutovat na téma Krym, zatímco jiné oblasti k diskuzi do budoucna určitě budou,“ doplnil.
Ukrajina ubránila svou identitu, Kreml nedosáhl cílů
Kromě územních zisků je podle něj cílem ukrajinské protiofenzivy také zajištění co nejvýhodnější pozice pro vyjednávání o míru.
Bříza upozornil, že válka má také psychologický efekt. „Američané ve Vietnamu za dvacet let (…) přišli o 58 tisíc vojáků. Sovětský svaz v Afghánistánu za deset let přišel o patnáct až dvacet tisíc vojáků. Ruská federace prokazatelně přišla minimálně o padesát tisíc mrtvých, k tomu třikrát počet zraněných,“ spočítal Bříza s tím, že ruské ztráty se rovnají počtu obyvatel Hradce Králové a Pardubic. Dodal však, že velké množství padlých v řadách okupačních sil rychlý mír nezajistí.
Rusové jsou podle něj „nejlepší vojáci na světě“ ve chvíli, kdy brání svoji vlast. „Tady se to ale úplně otočilo. Ukrajina bojuje svoji velkou vlasteneckou válku,“ řekl. Přestože se podle něj kvůli propagandě nepatrně zlepšila morálka ruských sil, je nasazení Ukrajinců nepoměrně větší. „Otočme to. Ukrajina ubránila svou entitu, Rusko nedobylo Kyjev. (…) Nesplnilo ani druhý cíl, nedobylo levobřežní Ukrajinu,“ zdůraznil Bříza.
Rozvrácené Rusko nikdo nechce
Značnou roli v konfliktu hraje podle analytika podpora Západu. Bříza uvedl, že do jisté míry rozumí tzv. salámové metodě, kterou západní státy dávkují podporu Kyjevu. „Cílem Západu, zvlášť Spojených států, není a nemůže být kolaps Ruské federace. To je na prvním místě, při vší úctě k Ukrajině, při vší úctě k ukrajinským občanům,“ říká.
Nebezpečí rozpadu by podle něj hrozilo v případě, že by zhruba do půl roku po začátku ruské plnohodnotné invaze došlo k dobytí celého okupovaného území včetně Krymu zpět pod kontrolu Kyjeva. „Mohlo by se stát, že by Ruská federace byla v rozvratu. To nikdo na Západě nechce,“ uvedl. Dodávky zbraňových systémů tak postupně „dávkuje“ a zachovává si i možnost poskytnutí modernějších technologií v případě, že by ze strany Ruska došlo k další eskalaci.
Ukrajinské tažení však může být katastrofou pro ruského lídra Vladimira Putina. I kvůli povstání soukromé žoldnéřské skupiny wagnerovců došlo podle Břízy k „absolutnímu podkopání důvěry elity vůči tomu carovi, který stojí na pomyslném vrcholu“.
„Kolaps se opravdu může blížit,“ řekl na závěr.