Ruské útoky od začátku plnohodnotné invaze na Ukrajinu míří i na běžné obyvatele země. Za poslední měsíc se razantně zvýšil počet zabitých nebo poraněných civilistů. V bojích jsou navíc opakovaně ničeny nejen domy, ale i infrastruktura pro dodávky plynu, elektřiny a především pitné vody. Podle OSN se bez ní ocitl více než milion Ukrajinců především v malých obcích v okolí zničené Kachovské přehrady. Otázku, co budou pít a z jaké vody vařit, si ale musí každý den položit i lidé ve velkých městech. Pro Reportéry ČT natáčel Jan Řápek.
Ukrajinská města a vesnice jsou bez pitné vody. Rusové cílí na vodovody záměrně, tvrdí experti
Reportéři ČT: Putinova žízeň (zdroj: ČT24)
„Je tu jen nekvalitní užitková voda. Nějakou dobu nebyla vůbec,“ řekla jedna z obyvatelek obce Čkalove, která je nedostatkem vody postižena. Podle odhadů OSN se bez pitné vody ocitl přes milion Ukrajinců, ti teď spoléhají na balenou vodu. Ani ta ale není všude k dostání, alespoň v tomto ohledu mají ve Čkalove štěstí, tamní obyvatelé si ji mohou koupit v tamním obchodě.
Na pomoc často přijíždějí dobrovolníci nebo dobročinné organizace jako Člověk v tísni. „Co my se snažíme dělat, je, že rehabilitujeme decentralizované zdroje pitné vody, které mohou sloužit ve městech jako zdroj pro lidi,“ popsal regionální ředitel Člověka v tísni Petr Drbohlav. Česká humanitární organizace má na Ukrajině deset kanceláří, její pomoc už od začátku agrese získalo nejméně jeden a půl milionu lidí.
S podobnými obtížemi se aktuálně potýká i Mykolajiv, který před válkou čerpal vodu z Dněpru, vzdáleného zhruba 80 kilometrů. Problémy v regionu začaly už více než rok před zničením Kachovské přehrady, když Rusové na jaře 2022 vyřadili z provozu vodovod, který pitnou vodu přiváděl.
Nižší standardy pro pitnou vodu
Podle analytiků zničila ruská armáda potrubí cíleně, okupanti tak přístavní město odřízli od čisté pitné vody – ta, která tamním lidem nyní teče z kohoutků, je slaná a tvrdá. Zkoumáním kvality tekutin v Mykolajivu se zabývá skupina aktivistů v čele s Borisem Kudarem, ředitelem Training Center of Human Rights Advocacy.
„Zdejší voda, kterou považujeme za pitnou, se pít nedá,“ řekl Kudar a dodal, že s nástupem války se snižují standardy pro to, co je za pitnou vodu považováno. „A to na úrovni vlády, kabinetu ministrů, který provedl tyto změny hygienických norem a pravidel,“ zdůraznil.
