Ukrajinský Marhanec přišel o vodu, teď se bojí možné jaderné katastrofy. Většina místních ale zůstává

3 minuty
Události: Ukrajinské město Marhanec trápí nedostatek vody i jaderná hrozba
Zdroj: ČT24

Ukrajinská města podél zničené Kachovské přehrady trpí nedostatkem vody. Zůstal bez ní i Marhanec, který se navíc ocitl ve stínu další hrozící katastrofy. Pouhých patnáct kilometrů od obce se totiž nachází Záporožská jaderná elektrárna, kde mají základnu ruské jednotky, které město ostřelují. Marhanec se tak připravuje na nejhorší a radnice již preventivně vybrala evakuační cesty. Ve městě natáčela zpravodajka ČT Barbora Maxová.

Aby lidé z obce Marhanec přežili, zprovoznili starou studnu, kterou ti nejstarší obyvatelé pamatují z dětství. Radnice také dováží vodu po silnicích a železnici. Marhanec zřídil celkem padesát míst, kam si lidé mohou dojít pro pitnou vodu. Cesta z bezpečí domova ovšem není snadná, zejména předměstí je téměř denně pod palbou.

Sirény přitom mají v Marhanci zlověstnější zvuk než v jiných částech Ukrajiny, protože obec leží poblíž jaderné elektrárny v Záporoží. „Máme připravené dokumenty pro případ, že bychom se museli evakuovat,“ uvedla obyvatelka Marhance Olga.

Marhanec na mapě
Zdroj: ČT24

Připravené je celé město. Podle starosty Hennadije Borovyka už má radnice vybrané evakuační cesty. „S postupem času si lidé na tu hrozbu zvykli. Máme připravené dozimetry,“ konstatoval starosta Marhance. Zřizují se také speciální místa, kam v případě toho nejčernějšího scénáře lidé zamíří jako první.

Jejich kroky povedou třeba do místní školy, která nyní slouží jako evakuační centrum, protože děti mají distanční výuku. Lidé s doklady se budou přímo ve třídách registrovat. Dál je budou vlaky, autobusy i auta rozvážet do bezpečí. „Neplánuji odejít. Pokud začne evakuační centrum fungovat, zůstaneme tady a budeme pracovat,“ prohlásila zástupkyně ředitele školy Valentina.

Město se postupně vyprazdňuje. Kdysi žilo v Marhanci padesát tisíc obyvatel, z nichž třetina uprchla. Zbytek zůstává navzdory válce, suchu i jaderné hrozbě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Protesty v Íránu mají zřejmě přes dva a půl tisíce obětí, píše AP

Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti. Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protivládních protestů. Americký prezident Donald Trump v úterý večer pohrozil, že Spojené státy tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat. Írán v reakci pohrozil útoky na americké základny v regionu.
03:13Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Chorvatsko obnovilo vojenskou službu. Mladí muži dostávají povolávací rozkazy

V prvních dnech roku 2026 obdrželo přibližně 1200 mladých mužů v Chorvatsku dopisy, v nichž jsou informováni, že byli povoláni k výkonu vojenské služby. Zákon, který jim tuto povinnost ukládá, schválili chorvatští poslanci loni v říjnu bez odporu tamní veřejnosti, která dle průzkumů odvody většinově podporuje.
před 1 hhodinou

Při nehodě vlaku v Thajsku zemřely dvě desítky lidí

Nejméně 25 lidí ve středu zemřelo a asi 80 dalších bylo zraněno při železniční nehodě na severovýchodě Thajska, kde velký stavební jeřáb spadl na vlak, který vykolejil a začal hořet. S odvoláním na úřady to napsala agentura Reuters. Požár soupravy se podařilo uhasit. V troskách pokračuje pátrání po dalších možných obětech, uvedla tamní policie.
09:09Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
04:22Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Zemřela Claudette Colvinová, jejíž čin odstartoval hnutí za občanská práva

V 86 letech zemřela černoška Claudette Colvinová, jejíž zatčení v polovině padesátých let kvůli odmítnutí uvolnit bělošce místo v autobuse pomohlo odstartovat moderní hnutí za občanská práva. S odvoláním na nadaci nesoucí její jméno o tom v úterý pozdě večer informovala agentura AP.
před 3 hhodinami

Trump útokem na Venezuelu nahrál Rusku, přestože ho ponížil, shodují se experti

Ještě loni v květnu pronášel Nicolás Maduro vzletná slova o vztazích Venezuely a Ruska, když v Kremlu podepisoval s ruským vládcem Vladimirem Putinem dohodu o vzájemné spolupráci. Poté, co ale venezuelského autokrata sesadily a zajaly Spojené státy, ruský vůdce mlčí. Experti připouštějí, že americký úder ve Venezuele Moskvu ponížil. Zároveň ale podle nich nahrává ruskému vnímání světa a jeho zájmům na Ukrajině a v Evropě.
před 6 hhodinami

Írán připouští dva tisíce mrtvých demonstrantů, jiné odhady jsou násobně vyšší

Íránský režimní činitel řekl agentuře Reuters, že při tamních protivládních protestech zemřely asi dva tisíce lidí, včetně civilistů a členů bezpečnostních složek. Podle jiných zdrojů ale může být obětí několikanásobně více, některé odhady uvádějí až dvanáct tisíc mrtvých. Serveru BBC svědci popsali střelbu do davů a první případy odsouzení k trestu smrti. Prezident USA Donald Trump večer pohrozil, že Spojené státy velmi tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Prokuratura chce pro jihokorejského exprezidenta trest smrti

Trest smrti pro bývalého jihokorejského prezidenta Jun Sok-jola požaduje zvláštní prokuratura za to, že Jun v roce 2024 vyhlásil stanné právo. Informují o tom agentury AFP a Reuters. Proces s pětašedesátiletým politikem, který kvůli svému postupu čelí obžalobě z několika trestných činů včetně vzpoury a zneužití pravomoci, se nyní blíží ke konci. Podle agentury Jonhap soud vynese rozsudek 19. února.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami
Načítání...