Kachovskou přehradu vyhodila do povětří ruská 205. motostřelecká brigáda, uvedl poradce ukrajinského prezidenta Mychajlo Podoljak s odvoláním na rozvědku. Ruské jednotky, které podle Kyjeva odpálily hráz na dálku, kontrolují stavidlo a v posledních týdnech nechaly vodní nádrž neobvykle vysoko naplnit. Část Chersonu i Nová Kachovka už jsou zaplavené, pod vodou jsou i další menší obce v okolí přehrady. Podle Kremlu nese veškerou odpovědnost Kyjev.
Ukrajinská armáda v úterý brzy ráno uvedla, že ruské jednotky vyhodily Kachovskou přehradu do povětří. Společnost Ukrhidroenerho sdělila, že byla zcela zničena vodní elektrárna, kterou již nepůjde opravit. Výbuch podle ní nastal přímo ve strojovně.
Podle ukrajinské vojenské rozvědky ruské síly přehradu odpálily „v panice“, čímž tajná služba patrně narážela na možnost brzkého zahájení ukrajinské protiofenzivy.
Poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak s odvoláním na předběžné informace tajných služeb uvedl, že Kachovskou přehradu v úterý před třetí hodinou ranní vyhodila do povětří nejspíše ruská 205. motostřelecká brigáda.
„Je to předběžná informace. Samozřejmě teď se vše bude ověřovat. Ale (tato jednotka) byla tam umístěna a jsou předběžné údaje o tom, že to byli vojáci 205. motostřelecké. Prověříme to,“ řekl Podoljak podle ruské redakce BBC.
Zelenskyj: Rusové hráz odpálili na dálku
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po mimořádném jednání bezpečnostní rady uvedl, že ruské síly detonaci provedly na dálku.
„Zničení hráze vodní elektrárny Kachovka jen celému světu potvrzuje, že ruští teroristé musí být vyhnáni ze všech koutů země. Neměl by jim zůstat ani jeden metr, protože každý metr využívají k teroru. Bezpečí vrátí pouze vítězství Ukrajiny. A toto vítězství přijde. Teroristé nebudou schopni zastavit Ukrajinu vodou, raketami ani ničím jiným,“ napsal Zelenskyj na Twitteru a připojil video poškozené přehrady.
Později vyzval svět k novému kolu protiruských sankcí, zejména na ruský muniční průmysl a jaderný sektor. Ukrajina kvůli vývoji žádá také svolání Rady bezpečnosti OSN.
Rusko viní z protržení hráze Ukrajinu
Moskva důrazně odmítla obvinění, že stojí za útokem na přehradu. Veškerá zodpovědnost za čin podle mluvčího Kremlu Dmitrije Peskova padá na Ukrajinu. Tato „úmyslná sabotáž“ podle něj souvisí s údajně neúspěšnou protiofenzivou, o kterou se ukrajinské síly podle Ruska pokoušely před několika dny, napsala ruská státní tisková agentura TASS.
Ruský ministr obrany Sergej Šojgu prohlásil, že Ukrajinci přehradu vyhodili do povětří, aby zabránili ruskému útoku v tomto místě a aby uvolnili své síly od Chersonu pro dlouho očekávanou protiofenzivu. Tu však ruské jednotky odrazily, tvrdí Šojgu.
TASS předtím s odvoláním na Moskvou dosazeného starostu Nové Kachovky uvedla, že za útokem stálo ukrajinské ostřelování a „teroristický útok“. Později agentura s odvoláním na nejmenovaný zdroj tvrdila, že Kachovská přehrada byla zasažena z ukrajinského raketometu Vilcha.
Šedivý: Za destrukci mohou Rusové
Že by takový rozsah škody způsobila jedna raketa z raketometu, je „absolutně nereálné“, komentoval bývalý náčelník Generálního štábu AČR Jiří Šedivý zprávu TASS. „Destrukce musela být provedena mnohem větším množstvím výbušnin. Takže bez jakýchkoli diskusí ta destrukce byla provedena ruskou stranou,“ konstatoval Šedivý.
Proti tvrzení ruských představitelů, podle kterých přehradu zničila ukrajinská strana, se ohradil i prezident Zelenskyj. „Rusko kontroluje přehradu a celou Kachovskou vodní elektrárnu už více než rok. Je fyzicky nemožné ji nějak vyhodit do povětří zvenčí, ostřelováním. Zaminovali ji ruští okupanti. A ti ji vyhodili do povětří,“ řekl ve videoprojevu na schůzce prezidentů zemí východního křídla NATO, takzvané bukurešťské devítky, kam patří i Česká republika.
Web stanice NBC News napsal, že rovněž americká vláda má zpravodajské informace, které „se kloní k Rusku jako k pravděpodobnému pachateli“ zničení Kachovské přehrady. Odvolává se na dva americké zdroje a jednoho „západního představitele“. Bezpečnostní mluvčí Bílého domu John Kirby nicméně o něco později řekl, že „nemůže s jistotou říct, co výbuch na přehradě způsobilo“.
Kyjev mluví o „ekocidě“
Ukrajinci podle zpravodaje ČT Andrease Papadopulose mluví o „nejhorším terorismu od začátku války“. Prezident Zelenskyj v prohlášení zveřejněném na Twitteru Moskvu obvinil, že způsobila „největší ekologickou katastrofu za poslední desetiletí“. Šéf ukrajinské prezidentské kanceláře Andrij Jermak na sociální síti Telegram uvedl, že Rusko se dopustilo „ekocidy“ a podle agentury Unian uvedl, že záplavy ohrožují ekosystém v jižní deltě Dněpru a také na černomořském pobřeží.
Agentura Unian také s odvoláním na ekologa Vladislava Balinského z oděské organizace Zelenyj lyst (Zelený list) uvedla, že v důsledku protržení přehrady byl „fakticky zničen unikátní ekosystém rozprostírající se mezi městem Nova Kachovka a ústím Dněpru a Bugu do Černého moře“. Podle Balinského jde o asi osmdesát tisíc hektarů chráněného přírodního území spadajícího pod národní park Nižnodniprovskyj.
Zaplavena je Nová Kachovka či Cherson
Záplavová vlna postupně dorazila do Chersonu a podle šéfa městské správy Romana Mročka může hladina stoupnout až o pět metrů. Ukrajinské úřady uvedly, že hladina v nádrži klesá rychlostí asi patnáct centimetrů za hodinu. Obyvatele vyzvaly, aby se v co největší míře zásobili vodou.
„Záplavová vlna už dorazila do Chersonu, zaplavila několik městských částí. Hladina vystoupala o sedmdesát centimetrů. Centrum města ohroženo není, protože je na vyvýšenině. Většina vody pravděpodobně půjde na ruskou stranu,“ řekl zpravodaj Českého rozhlasu Martin Dorazín.
„Doposud jsme vydrželi okupaci, vydržíme i toto. Mimo to doufáme, že celé město nebude zaplaveno,“ podotkl obyvatel Chersonu Maksym.
Zasaženo může být až osm desítek obcí v Chersonské oblasti, okupovaná Nová Kachovka už je podle Moskvou dosazeného starosty Vladimira Leonťjeva pod vodou. Zatopeno bylo asi šest set domů, odpoledne ve městě podle jeho rozkazu začíná platit nouzový stav. Dříve Leonťjev uvedl, že problémy mohou nastat i na okupovaném ukrajinském poloostrově Krym, který zásobuje voda z nádrže.
Podle ukrajinské služby pro mimořádné situace je na pravém břehu Dněpru, který mají pod kontrolou ukrajinské síly, zatopeno třináct obcí včetně asi tří set domů.
Nejhorší scénář pro případ zničení Kachovské nádrže:
Kyjev: Evakuaci potřebují desítky tisíc lidí
Záplavami je ohroženo čtyřicet tisíc lidí, ukrajinské úřady ale mají možnost zajistit evakuaci jen sedmnácti tisíc z nich, uvedl na Twitteru ukrajinský generální prokurátor Andrij Kostin. Přes pětadvacet tisíc ohrožených lidí totiž podle něj žije na územích okupovaných ruskou armádou.
Ukrajinská služba pro mimořádné situace oznámila, že do čtyř hodin místního času (15:00 SEČ) se podařilo zatím evakuovat třináct set osob. Lidé už během dopoledne odjížděli autobusy z menších obcí podél Dněpru, a to směrem do Chersonu a dále do Mykolajivu a ostatních větších ukrajinských měst. Kolem poledne měl být z Chersonu vypraven evakuační vlak do Mykolajivu.
Kostin ruskou okupační správu obvinil, že evakuaci neprovádí. Správa na okupovaných územích sice v úterý ráno tvrdila, že zajistit přesun obyvatel zatím potřeba není, později ale také ohlásila, že na levém břehu Dněpru, který je pod ruskou kontrolou, plánuje evakuace.
Proruské úřady podle ruskojazyčného webu BBC sdělily, že se připravuje evakuace z Nové Kachovky nebo měst Hola Pristaň a Olešky. Dříve ohlásily přesuny lidí z vesnic Dniprjan a Korsunka u Nové Kachovky.
Ukrajinci nebudou moci překročit Dněpr
„Ruská armáda už několik dlouhých měsíců ostřelovala okolí Kachovské přehrady. Ukrajina tvrdila, že Rusové se snažili vyvolat jakousi situaci ohrožení, kdy by jakýmkoli dnem mohlo hrozit, že se Kachovská přehrada vylije do valu, kterým proudí řeka Dněpr a ve kterém bydlí několik desítek, možná stovek tisíc lidí,“ uvedl zpravodaj ČT Andreas Papadopulos.
Podle zpravodaje má situace kolem zničení stavby plusy i minusy pro obě dvě znepřátelené armády. „Pro ruské síly je to výhodné v tom, že prakticky znemožní ukrajinské armádě překročit Dněpr v Chersonské oblasti a zaútočit na levém křídle a postupovat dál Chersonskou oblastí třeba na Melitopol,“ podotkl Papadopulos.
„Ani ruská strana z toho ale nemůže těžit v těch dalších aspektech, protože Kachovská přehrada je klíčová stavba, a když nestojí, tak ty následky jsou dramatické. Okupované oblasti nebudou mít přístup k pitné vodě a nebudou mít možnost obdělávat svá pole u řeky, protože budou zaplavená. Celý Krym se dostává do stavu ohrožení, protože využívá kachovského rezervoáru a povodí řeky Dněpr k čerpání pitné vody,“ konstatoval zpravodaj s odkazem na Krymský kanál.
„Rusové využívají všech nástrojů k tomu, aby zpomalili nástup ukrajinské protiofenzivy a zabránili zatlačení ruských jednotek dál z okupovaného území,“ okomentoval dění analytik Pavel Havlíček s tím, že se sice zatím neví, zda za akcí stojí Rusové, ovšem nabízelo by se to vzhledem ke skutečnosti, že právě Chersonskou oblastí by nejspíš Ukrajinci chtěli postupovat. „Je to velmi dramatické a ukazuje to, že Rusové se neštítí vůbec ničeho,“ dodal Havlíček.
I podle poradce pro národní bezpečnost Tomáše Pojara vše nasvědčuje tomu, že Kachovskou přehradu zničilo Rusko. Také on se domnívá, že jde pravděpodobně o ruskou snahu zbrzdit chystanou ukrajinskou protiofenzivu. „A zároveň pokračovat v teroru a devastaci ukrajinského státu, respektive ukrajinského průmyslu a ekonomiky,“ řekl v Interview ČT24.
Rusové použili svůj poslední trumf, míní válečný reportér
„Jak nad přehradou, tak pod její hrází bude několik set kilometrů dlouhý úsek, nad přehradou dokonce až několik desítek kilometrů široký, který bude minimálně v příštích několika týdnech, v některých místech až měsících, neproniknutelný,“ přiblížil válečný reportér CZ Defence a šéfredaktor časopisu Vodní cesty a plavba Tomáš Kolařík.
Pro ukrajinskou stranu to podle něj představuje problém, ale také určitou úlevu. „Obava z protržení přehrady byla posledním trumfem Rusů na této frontě, na Dněpru. Nyní si už ukrajinská armáda a úřady mohou spočítat, za jak dlouho dojde k vyprázdnění přehrady, za jak dlouho dojde ke zlepšení podmínek na dolním Dněpru, kdy tam bude slabší proud.“
Vyhození hráze do povětří bylo ze strany Rusů zoufalým krokem, míní Kolařík. „Oni nejsou schopni dostatečným počtem vojáků či kvalitní obranou zajistit to, aby si ukrajinské jednotky nevytvořily předmostí na východním, levém břehu řeky Dněpru.“
Podle Kolaříka ukrajinská armáda své operace v regionu do několika týdnů obnoví. „Samotné zničení infrastruktury a zaplavení těchto oblastí bez té silné obrany může ukrajinskou protiofenzivu pouze zpomalit, případně ji mírně přehodnotit. Ale očekával bych, že na tomto jižním směru můžeme řádově v několika týdnech očekávat poměrně velké operace na vodě,“ řekl reportér.
Rozloha kachovské nádrže je 2100 kilometrů čtverečních a vejde se do ní osmnáct miliard metrů krychlových vody. Pro srovnání nejrozlehlejší česká přehrada Lipno má necelých padesát kilometrů čtverečních a nejobjemnější Orlík má 720 milionů metrů krychlových. Kachovská přehrada je také na Dněpru poslední, vodu z ní tak už nemá co zadržet, upozornil Vladimír Piskala z vědecké redakce ČT.
Rusové přehradu cíleně přeplnili
Ukrajinský prezident Zelenskyj už loni v říjnu varoval, že Rusko chystá na Kachovské přehradě útok, který by mohl vést k zatopení Chersonu, který leží nedaleko, i desítek dalších obcí. Ruská okupační správa naopak prohlašovala, že útok na přehradu plánuje Ukrajina.
„Jeden z náznaků, že se toto stane, bylo to, že přehrada byla přeplňována. Oblasti severně od hráze přehrady, obce na levém břehu, byly zaplavovány vodou z přehrady, což naznačovalo to, že se Rusové snažili, aby ta masa vody byla co největší. Každý ukrajinský představitel, který toto sledoval, věděl – naplňují přehradu, až ji naplní po maximální kapacitu, můžeme očekávat, že bude odstřelena,“ poukázal Kolařík.
„Přesně zrcadlově opačnou přípravu dělají státy, které se připravují na válečný konflikt či hrozící teroristický útok. Přehrady upouštějí, aby v nich bylo co nejméně vody, aby v případě, že by došlo k jejímu odpálení, ta škoda bylo co nejmenší. Nyní budou škody co největší, protože ta přehrada byla přeplněná,“ uzavřel reportér.
Chlazení jaderné elektrárny v Záporoží v ohrožení
Přehradu od začátku loňské invaze na Ukrajinu okupují Rusové. Ti začátkem loňského listopadu otevřeli přepady u kachovské elektrárny a objem nádrže klesl na nejnižší úroveň za poslední tři desetiletí, což ohrozilo zásoby pitnou vodou, stejně jako chladicí systém pro Záporožskou jadernou elektrárnu.
Od loňského prosince do letošního února poklesla vodní hladina o dva metry. Od února hladina vody v přehradě neustále stoupala a podle ukrajinské společnosti Ukrhidroenerho stojí ruské aktivity na přehradě za zaplavením několika osad v ukrajinské Záporožské oblasti.
Ukrajinská vojenská správa Záporožské oblasti v únoru uvedla, že pokud bude nadále klesat hladina přehrady, bude chlazení Záporožské elektrárny ohroženo.„Přestože pokles hladiny vody nepředstavuje bezprostřední ohrožení jaderné bezpečnosti, může se stát zdrojem obav, bude-li mu umožněno pokračovat,“ konstatoval tehdy šéf Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) Rafael Grossi.
Ukrajinský Enerhoatom nyní zdůraznil, že riziko sice existuje, ale situace je v současnosti pod kontrolou.
