Do Dněpru se po zničení Kachovské elektrárny dostaly tuny oleje. Ekologové se obávají katastrofy v deltě řeky

Po zničení Kachovské přehrady je v ohrožení úroda ve třech ukrajinských oblastech, které používaly vodu z nádrže k zavlažování. Podle webu BBC News to uvedl šéf parlamentního výboru pro zemědělskou politiku Oleksandr Hajdu. Jde podle něj o úrodu v Chersonské, Záporožské a Dněpropetrovské oblasti, které často postihují sucha. Ekologická katastrofa podle ukrajinských představitelů hrozí v jižní deltě Dněpru. Do řeky se po zničení vodní elektrárny v hrázi přehrady dostaly tuny strojního oleje a stovky tun mohou ještě uniknout.

„Vyhození Kachovské vodní elektrárny do povětří je teroristický čin, který představuje hrozbu pro mezinárodní potravinovou bezpečnost. Důsledky jsou velmi citelné pro naše zemědělce, poněvadž zavlažovat půdu ve třech regionech, které závisí na Kachovské vodní elektrárně, je nyní nemožné. Tyto regiony dodávají naše zemědělské produkty do celého světa,“ prohlásil Hajdu.

Ukrajina viní z vyhození Kachovské přehrady do povětří Rusko, které ji mělo pod kontrolou. Moskva to odmítá a tvrdí, že přehradu zničilo ukrajinské ostřelování.

V přehradě zůstanou maximálně tři metry vody

Podle generálního ředitele ukrajinské hydroelektrárenské společnosti Ukrhidroenerho Ihora Syroty existují dva scénáře ohledně vody v přehradě. Podle prvního do tří nebo čtyř dní v přehradě nezůstane žádná voda. Nyní podle něj hladina klesá rychlostí 15 až 20 centimetrů za hodinu. Ve druhém scénáři hladina vody v přehradě klesne na zhruba tři metry.

Ukrajinští představitelé hovoří také o ekologické katastrofě. Šéf ukrajinské prezidentské kanceláře Andrij Jermak podle agentury Unian uvedl, že záplavy ohrožují ekosystém v jižní deltě Dněpru a také na černomořském pobřeží.

Ekolog: Zahynou stovky živých organismů

Agentura také s odvoláním na ekologa Vladislava Balinského z oděské organizace Zelenyj lyst (Zelený list) uvedla, že v důsledku protržení přehrady byl „fakticky zničen unikátní ekosystém rozprostírající se mezi městem Nova Kachovka a ústím Dněpru a Bugu do Černého moře“. Podle Balinského jde o asi 80 tisíc hektarů chráněného přírodního území spadajícího pod národní park Nižnodniprovskyj.

Ekolog popsal, že voda spláchne stepní oblasti a zatopí stovky ostrůvků s unikátními lužními lesy, lužními loukami i s celou jejich faunou. Zahynou podle něj stovky živých organismů, z nichž 71 živočišných a 32 rostlinných druhů figuruje na červeném seznamu ohrožených druhů Mezinárodního svazu ochrany přírody.

Ekologickou havárii ještě zhorší strojní olej, který se po destrukci vodní elektrárny do Dněpru dostal. Dosud uniklo do vody nejméně 150 tun oleje a hrozí únik dalších tří set tun, uvedly ukrajinské úřady po mimořádném zasedání bezpečnostní rady země.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Čína hlásí růst loňský růst ekonomiky o pět procent

Čínská ekonomika v loňském roce vzrostla o pět procent, oznámil podle zpravodajských agentur čínský statistický úřad. Údaj je tak podle agentury Reuters v souladu s vládním cílem. V posledním čtvrtletí loňského roku čínské hospodářství vykázalo meziroční růst o 4,5 procent. Údaje jsou mírně nad očekávání analytiků.
03:20Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Do druhého kola prezidentských voleb v Portugalsku postoupili opoziční politici

Postup do druhého kola prezidentské volby mají po sečtení téměř sta procent okrsků jistý socialistický bývalý vicepremiér António José Seguro a šéf krajně pravicové strany Chega (Dost) André Ventura. Oba politici zastupují opozici. Premiér Luís Montenegro uvedl, že politický prostor jeho vlády nebude v druhém kole zastoupen. Nikoho zatím v druhém kole, které se uskuteční 8. února, nepodpořil, podotýkají portugalská média.
před 1 hhodinou

Nejméně 21 obětí má nehoda dvou vysokorychlostních vlaků ve Španělsku

Po nehodě dvou vysokorychlostních vlaků na jihu Španělska zemřelo nejméně 21 lidí. Zhruba třicet pasažérů je těžce zraněných. Uvedl to tamní ministr dopravy Óscar Puente. Cestující z obou vlaků museli být evakuováni. Na palubě obou vlaků bylo podle prohlášení úřadů přibližně 500 lidí.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Prokurdské síly potvrdily dohodu s Damaškem, odchází ze dvou oblastí

Kurdy vedená koalice Syrské demokratické síly (SDF) potvrdila sjednání dohody o příměří s vládou v Damašku, uvedla v noci na pondělí agentura AFP. Velitel SDF Mazlúm Abdí oznámil, že prokurdské milice odchází ze dvou oblastí, aby prý konflikt „nepřerostl do občanské války“. Dohodu s Kurdy oznámil v neděli prozatímní syrský prezident Ahmad Šará.
před 3 hhodinami

Při lesních požárech v Chile zemřelo nejméně osmnáct osob

Při lesních požárech na jihu Chile zemřelo nejméně osmnáct lidí. Více než 50 tisíc osob muselo být evakuováno. Oznámila to podle agentury AFP tamní vláda. Chilský prezident Gabriel Boric vyhlásil v neděli brzy ráno ve dvou regionech na jihu země stav katastrofy.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

V Praze přistálo letadlo s Čechem, kterého věznili ve Venezuele

Letadlo s Čechem Janem Darmovzalem, kterého rok a čtyři měsíce věznil ve Venezuele režim autoritářského prezidenta Nicoláse Madura, přistálo v Praze. Na svobodu se spolu s dalšími cizinci dostal poté, co Spojené státy na začátku ledna z Caracasu unesly Madura a jeho ženu do USA. V Otázkách Václava Moravce nedělní přílet avizoval ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé). Česko je podle něj připraveno začít s obnovou diplomatických vztahů s Caracasem. Posléze připojil, že letadlo přepravilo do Prahy také tři další bývalé vězně venezuelského režimu.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Evropská unie podle FT zvažuje cla za 93 miliard eur v odvetě za Trumpovy hrozby

Evropská unie zvažuje, že zavede na zboží ze Spojených států dovozní cla v hodnotě 93 miliard eur (2,3 bilionu korun). Mohla by také omezit přístup amerických společností na unijní trh. Uvádějí to zdroje britského deníku Financial Times (FT). Tímto plánem by Unie mohla reagovat na tarify, kterými hrozí americký prezident Donald Trump těm ze spojenců v NATO, kteří se staví proti jeho kampani za získání Grónska.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...