Ptáci strana 5 z 5

Záchranáři v západoindickém státě Gudžarát denně sbírají ze země desítky vyčerpaných a dehydrovaných ptáků, kteří padají z nebe, zatímco zemi spaluje vlna veder a zdroje vody vysychají. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na veterináře a ochránce volně žijících zvířat.

Druhy ptáků, jejichž samci se v letu předvádějí, mívají více partnerek a obývají spíše otevřené než lesní oblasti. Často jde o malé druhy pěvců s pestře zbarveným peřím. Vyplývá to z výzkumu, na kterém spolupracovali vědci z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR (ÚBO AV) a Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy (PřF UK). Výsledky studie vyšly v odborném časopise Proceedings of the Royal Society B.

Čeští vědci popsali, jak se ryba peřovec kukaččí učí parazitovat na svých hostitelích. Tito sumečci bývají při prvních pokusech obelstít své hostitele velmi neúspěšní. „Mistry“ se stanou až po několika měsících tréninku.

V Keni stále rychleji ubývá dravých ptáků, kteří hrají v tamním ekosystému nenahraditelné role. Na rozdíl od lvů, nosorožců nebo slonů se na jejich záchranu dají jen těžko sehnat peníze.

V době, kdy se v Česku začínají barvit velikonoční vajíčka, vyřešili vědci z Cambridge jeden z největších kriminálních případů v přírodě – dva miliony let starý skandál s falšováním vajec.

Olověné broky, které se často používají při lovu, vedly k úbytku nejméně 55 tisíc dravců v Evropě, protože kontaminují jejich potravu. Vyplývá to z nové studie vědců z Cambridgeské univerzity. Podle autorů studie jde o první výzkum, který vypočítal dopad otrav olovem v celé Evropě.

Skotští paleontologové oznámili, že objevili kosterní pozůstatky zřejmě největšího ptakoještěra z období jury. Nález ukazuje, že pterosauři s rozpětím křídel 2,5 metru existovali asi o 25 milionů let dříve, než odborníci dosud předpokládali.

V severomexickém městě Cuauhtémoc se z oblohy zřítily stovky ptáků a řada z nich uhynula. Celý incident zachytila bezpečnostní kamera, mexické úřady teď musí vyvracet konspirační teorie, které událost spojují se sítěmi 5G nebo znečištěním. Podle ornitologů je vysvětlení mnohem prozaičtější.

Vědci z Fakulty elektrotechniky a komunikačních technologií Vysokého učení technického (VUT) v Brně vyvinuli inteligentní systém plašení špačků, který pomáhá vinařům zabránit škodám působeným nálety těchto ptáků. Vedoucí projektu Eliška Vlachová Hutová uvedla, že o systém má zájem komerční firma, která jej plánuje vyrábět a prodávat.

O drobných ptácích se dlouho soudilo, že mají v důsledku predace tak vysokou úmrtnost, že prakticky „nemají čas“ zestárnout. Dvě nové studie publikované v mezinárodních časopisech Experimental Gerontology a Oecologia pod vedením Michala Vinklera z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy však ukazují, že i přesto například i běžné sýkory koňadry podobně jako lidé stárnou. Práce dokládají, že u nich dochází s věkem k poklesu celé řady fyziologických funkcí a nárůstu oxidačního poškození organismu.

Vlny veder mohou mít dramatický dopad na kolonie tučňáků, kteří nejsou na tak vysoké teploty zvyklí. Podle nové studie nejhůř postihují dospělá zvířata. Pro životaschopnost kolonií tak dlouhověkých tvorů to znamená velké probémy.

Podle nového výzkumu jsou ty nejčistější části amazonského deštného pralesa stále ještě bez přímého kontaktu s lidmi, přesto jsou i ony ovlivněny klimatickými změnami způsobenými člověkem. Nové analýzy údajů shromážděných za poslední čtyři desetiletí ukazují, že se tam nejen snížil počet ptáků, ale u většiny zkoumaných druhů se změnila i velikost těla a délka křídel. Tyto tělesné proměny ptáků jsou podle vědců logickou evoluční reakcí na stále teplejší a suché klima.

Ze zemí Evropské unie zmizelo od roku 1980 na šest set milionů hnízdících ptáků. Vyplývá to z výzkumu mezinárodního týmu, na kterém spolupracovali i ornitologové z Česka. Největší propad tým pozoroval u vrabce domácího, jeho populace poklesla o 247 milionů, sdělila Česká společnost ornitologická v tiskové zprávě (ČSO). Odborníci analyzovali údaje o 378 z 445 ptačích druhů, které jsou ve sledovaných zemích původní.

Jarní zpěv ptáků v Severní Americe a v Evropě je tišší a méně různorodý než v minulosti. Vyplývá to z mezinárodního výzkumu, na kterém se podíleli ornitologové z Česka. Článek o studii publikoval prestižní časopis Nature Communications.

Kriticky ohrožení kondoři kalifornští možná uniknou vyhynutí i díky schopnosti samic, které se dokážou rozmnožovat bez oplodnění samcem. Vědci ze zoo v San Diegu zjistili, že při několika příležitostech vyseděly vejce s mláďaty, která oplodnily samy a která nemají žádnou genetickou spojitost s dalším jedincem. Samice přitom sdílely voliéry s plodnými samci.

Vědci z Mendelovy univerzity s distribuční firmou EG.D chtějí omezit kácení dřevin u elektrického vedení. Zahájili řízené sázení rostlin v ochranném pásmu vedení vysokého i velmi vysokého napětí, pro které vědci připravili tři druhy směsí. Cílem je zvýšit druhovou rozmanitost a také ušetřit náklady.

Na státním zámku v Opočně byl ve středu zahájen 54. ročník Národního sokolnické setkání. Jde o mezinárodní setkání určené i pro širokou veřejnost. Ranní nástupy a večerní výřady jsou vždy hojně navštěvovány nejen občany Opočna. Zájemci mohou fandit při Mistrovství sokolovitých dravců ve stoupavém letu, zažít ukázky výcviku dravců, nebo se zúčastnit doprovodných akcí. Sami sokolníci o sobě říkají „Nelovíme pro kořist, ale pro všechno to krásné při lovu“. Zájemci mohou na zámku zhlédnout prastarou techniku lovu za pomocí ptáků do 10. října.

Mezinárodní vědecký tým zkoumal pravěké vaječné skořápky nalezené na Nové Guineji. Popsal, že už v době před asi 18 tisíci lety tam lidé zřejmě kradli vejce kasuárů a mláďata, která se z nich vylíhla, pak doma chovali až do dospělosti.

Města v Moravskoslezském kraji bojují s přemnoženými holuby. Jejich populace jsou pro lidi významným zdrojem alergenů a mohou se podílet i na přenosu některých nemocí. Například v Havířově odchytí pomocí speciálních klecí každoročně kolem šesti set jedinců.

Početnost a druhová rozmanitost ptactva je v rakouské zemědělské krajině 1,5 krát vyšší než ve zkoumaných lokalitách v Česku. Vyplývá to ze studie vedené odborníky z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR. Zásadní roli hraje velikost polí; ta rakouská měla menší rozlohu než česká. Studie vyšla v odborném časopies Agriculture, Ecosystems and Environment.

Vědci se posledních padesát let pokouší vysvětlit, proč se samičky kolibříků po snesení vajec barevně mění. Teď konečně pochopili, proč to dělají; zbarvení funguje to jako odpuzovač na samečky, kteří jim brání v normálním životě.

Jediná fotografie vajíčka stačí k tomu, aby vědci spolehlivě určili, která kukačka ho snesla – a to díky programu s prvky umělé inteligence. Alegoritmus pomůže blíž poznat tyto létající parazity, o kterých se toho kvůli jejich netradičnímu způsobu života stále mnoho neví. Výsledky společného projektu Akademie věd, Jihočeské univerzity a britských kolegů vědci právě zveřejnili.

Na okrajích hnědouhelného Dolu ČSA na Mostecku vědci objevili vzácné druhy hmyzu i ptáků. Zjištění je to tak významné, že kvůli němu těžaři zastavili rekultivační práce. Podle plánů se tam měly vysázet stromy a založit nové lesy, teď ale biologové a ekologové požadují, aby okolo dolu vzniklo unikátní bezzásahové území.

Mezinárodní vědecký tým vytvořil předpověď toho, jak globální změny klimatu ovlivní život tučňáků. Výsledky je přiměly k tomu, aby navrhli zařazení tučňáků císařských na seznam ohrožených druhů.