Ptáci strana 5 z 5

Jak rozmanitou podobu mohli mít ptáci, kteří zemi obývali v dobách dinosaurů, paleontologům pomohl odhalit tvor velikosti vrány, jehož zkamenělou lebku našli na Madagaskaru. Dnešní ostrov obýval před 68 miliony let. Křehké, ale skvěle zachovalé pozůstatky opeřence se zobákem připomínajícím zobák tukaní odborníci odkryli pomocí digitální rekonstrukce.

Rackové se ve Velké Británii naučili přizpůsobovat své chování školnímu rozvrhu. Těsně před přestávkami se snášejí na školní hřiště a dvorky, aby tam sezobali zbytky po dětech. Podobně si osvojili rozlišování víkendů, kdy zase míří na skládky. Právě o víkendech se tam totiž sváží čerstvý odpad.

Severní Amerika bojuje už desítky let s prudkým úbytkem ptáků. Nejvíc se týká těch, kteří žijí na loukách a pastvinách. Za posledních padesát let jich ubylo přes padesát procent. Vědci nyní popsali, co je příčinou těchto změn.

Břehouš rudý přirovnávaný ke stíhacímu letadlu udělal při svém tažení z Aljašky na Nový Zéland rekord v nepřerušovaném ptačím letu. Trasu dlouhou víc než 12 tisíc kilometrů překonal tento drobný pták s dlouhým zobákem i krkem a s téměř metrovým rozpětím křídlem za pouhých 11 dní.

Dokladů o tom, jak ztichnutí lidské civilizace během pandemie covidu-19 ovlivnilo přírodu, stále přibývá. Nejnověji ornitologové prostudovali reakci severoamerických zpěvných ptáků na utlumení lidské činnosti při takzvaném „lockdownu“.

V rezervaci divokých koní, zubrů a praturů u Milovic na Nymbursku začíná sídlit další chráněný druh, vlha pestrá. Ptáka opakovaně v prostoru pozorovali ornitologové, informovala ochranářská společnost Česká krajina.

Vědci v Novém Mexiku se snaží přijít na kloub otázce, proč v posledních týdnech v různých oblastech tohoto státu na jihozápadě USA uhynuly statisíce tažných ptáků.

Ochráncům přírody se povedlo zabránit vyhynutí až 48 druhů zvířat, píše deník The Guardian s odvoláním na novou studii publikovanou v magazínu Conservation Letters. Bez jejich úsilí by od roku 1993 byla míra vymírání savců a ptáků třikrát až čtyřikrát vyšší, zjistila studie.

Tropické oblasti naší planety jsou domovem pro největší množství rostlinných i živočišných druhů. Nový výzkum australských přírodovědců ale ukazuje, že klimatické změny odsud život vyhánějí, a to velmi rychle.

Zoo Brno začala chovat dva nové druhy. Návštěvníci se mohou těšit na holuba nikobarského, který připomíná bažanta, a na užovku sanmartinskou. Zoo v tomto případě chová poddruh, který nemá žádná jiná evropská zahrada.

Zlínská zoologická zahrada podruhé odchovala mládě dvojzoborožce indického. Stejně jako před dvěma lety, také tentokrát jde o samce. Odchovy tohoto druhu jsou v zoo výjimečné. Od roku 2018 je zlínská zahrada jedinou světovou zoologickou institucí, která odchovává mláďata.

Silně ohrožených rybáků obecných na jižní Moravě výrazně přibylo. Ornitologové totiž pro ně v kraji budují umělé ostrovy, kde tento druh může hnízdit. O svá přirozená stanoviště rybák přišel. Potřebuje ideálně štěrkové naplaveniny bez vegetace, které jsou na regulovaných tocích řek vzácností.

Kupky hnoje na polích významně zlepšují život ptáků, včetně těch ohrožených. Výzkum vědců z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR (AV) ukázal, že poblíž hnojišť je větší rozmanitost ptačích druhů, protože jim poskytují potravu i útočiště.

Nový výzkum ukázal, že výrazně růžovější plameňáci jsou agresivnější než jejich soupeři s méně jasnými barvami peří. Projevuje se to zejména při krmení.

Nejlidnatější město Indie je jednou z nejvíce smogem zasažených aglomerací světa. Pandemie koronaviru zklidnila provoz města a tím i zmenšila ekologickou zátěž. Plameňáci v okolí Bombaje často migrují, trvale se tu ale neusazují. Až letos se jich tu objevily tisíce najednou. V moderní historii zatím nebyl zaznamenán tak masivní přílet tohoto druhu ptáků do jedné oblasti. Je možné, že se plameňáci vzhledem k lepšímu klimatu vracejí do míst, která kvůli znečištění a hluku byli v minulosti nuceni opustit.

Kvůli dlouhodobému suchu v Česku se potýká s problémy tuzemské ptactvo. Ustupující voda odhaluje hnízda predátorům a problematická je i jejich samotná stavba, protože se nedostatává bahna. Někteří ptáci se pak přes vyschlou půdu nedostanou k potravě, kterou získávají z mokré země. České televizi to sdělil Petr Stýblo z Českého svazu ochránců přírody a vyzval k výtváření napajedel.

Kvůli hnízdícím tetřevům se od 1. května na pět let turistům uzavře beskydský vrch Travný. Aby měli téměř vyhynulí ptáci na vrchu klid, zruší se všechny turistické značky, které na něj vedou. Populaci tetřeva hlušce se do Beskyd snaží vrátit ochranáři umělým odchovem.

Na 1. dubna připadá Mezinárodní den ptactva. A ptáků je dost i v kultuře. Abyste je poznali, netřeba mít zrovna znalosti z ornitologie. Takže nebuďte labuť a zkuste si následující kvíz. Věříme, že jste moudří jako sova a s každou ptákovinou si snadno poradíte. A protože zadarmo ani kuře nehrabe, na konci kvízu se můžete „odměnit“ aspoň hodnocením. Není-li jinak psáno, za každou správnou odpověď si věnujte jeden bod.

Krmítka při lednovém sčítání ptactva nejčastěji navštívila sýkora koňadra. Obhájila tak „vítěznou“ pozici z minulého roku. Proti loňsku byla mnohem častěji pozorována sojka. Do sčítání se od 10. do 12. ledna zapojilo přes 21 tisíc lidí, o 7000 více než loni. Spatřili 436 tisíc ptáků, uvedla Česká společnost ornitologická (ČSO).

Ve východočeských Slepoticích skončila likvidace drůbežího chovu, ve kterém se vyskytla ptačí chřipka. Vyhubeny byly chovy krůt i brojlerů, celkem 137 tisíc ptáků. Hasiči dokončili svůj zásah ve Slepoticích. Ještě bude pokračovat dezinfekce hal, kde drůbež žila, tu však zajistí chovatel.

Ptákem roku 2020 je jiřička obecná. Titul opeřenci, který žije v blízkosti lidí a na zimu odlétá do Afriky, udělila Česká společnost ornitologická (ČSO) – chce tak upozornit na ubývání vhodného životního prostředí pro ptáky vlivem stavebnictví a zásahů do hnízdišť. Loni ornitologové ptákem roku vyhlásili hrdličku divokou.

Lidé se mohou od pátku po tři dny znovu zapojit do celorepublikového sčítání ptáků na krmítkách. První sčítání před rokem přilákalo 14 tisíc lidí, kteří pozorovali víc než čtvrt milionu ptáků. Výsledky ukázaly, že nejčastějším hostem krmítek v Česku byla sýkora koňadra, s odstupem za ní vrabci polní a vrabci domácí.

Tři vědci z Oxfordské univerzity zkoumali papuchalky – ptáky vzhledem podobné tučňákům, kteří ale žijí na severní polokouli. Poprvé u nich popsali používání nástrojů, a to nejen v případě těchto tvorů, ale mezi všemi mořskými ptáky vůbec.

Austrálii zaujal příběh zpěvného ptáka, který se naučil napodobovat zvuk, který v současnosti dominuje většině země: houkání hasičského vozu.