V Mexiku se z nebe zřítily stovky ptáků. Není to vliv 5G, vyvrací spekulace ornitologové

V severomexickém městě Cuauhtémoc se z oblohy zřítily stovky ptáků a řada z nich uhynula. Celý incident zachytila bezpečnostní kamera, mexické úřady teď musí vyvracet konspirační teorie, které událost spojují se sítěmi 5G nebo znečištěním. Podle ornitologů je vysvětlení mnohem prozaičtější.

Stalo se to už 7. února, těsně před osmou hodinou ranní. Klid mexického města narušil náhlý pád stovek černožlutých ptáků na zem – vypadalo to, jako by dobrovolně plnou silou namířili přímo do země, kde pak část z nich zůstala mrtvá ležet.


Hororová scéna zaujala místní média, nejprve lokální deník El Heralo de Chihuahua, později se zpráva začala šířit do světa. Ptáci patřili ke druhu jménem vlhovec žlutohlavý – jedná se o nápadné tvory o velikosti našeho holuba, kteří se dají snadno poznat podle antracitově černého peří na těle a žluto-oranžové hlavičky. Běžně žijí v jižní části Spojených států amerických, ale na zimu migrují za teplem na jih, do Mexika.

Sameček vlhovce žlutohlavého
Zdroj: Wikimedia Commons

Místní tisk informoval o události jako o záhadě, jako první se ji pokoušel vysvětlit lokální veterinář, který naznačil, že viníkem by mohla být vysoká míra znečištění způsobená pálením dřeva, zemědělskou chemií a také nezvykle chladným počasím, které v oblasti panovalo. Na sociálních sítích se ale šířily mnohem divočejší konspirační teorie – od vlivu 5G sítí přes záhadné chemikálie až po dopad klimatických změn.

Jednoduché vysvětlení

Britský deník The Guardian oslovil ornitologa Richarda Broughtona z britského Centra pro ekologii a hydrologii, který uvedl, že ačkoli na záběrech neviděl dravce, je si na 99 procent jistý, že pád hejna způsobil dravý pták. Vlhovci se mu zřejmě pokoušeli uniknout a prchali před ním směrem k zemi – přičemž ptáci, kteří byli výš, se ve strachu z predátora tlačili dolů tak silně, že ti, co byli níž, pak do země opravdu narazili.

„Vypadá to, že dravec, například sokol stěhovavý nebo jestřáb, pronásledoval hejno, které se zřítilo, protože bylo donucené rychle klesnout,“ popsal vědec záběry. „Je na nich vidět, že se na začátku chovají jako vlna, jako by je někdo shora spláchl.“

Stejně si nezvyklou situaci vysvětluje také bilog Alexander Lees z Manchester Metropolitan University: „Za sebe a na základě toho jednoho videa a bez toxikologie bych řekl, že nejpravděpodobnější příčinou je zmatení hejna, které se pokoušelo vyhnout dravci a při manévru spadlo na zem,“ řekl.

„Je snadné a časté hodit vinu v takovém případě na znečišťovatele životního prostředí, ale je pravda, že srážky s infrastrukturou jsou velmi časté. V těsném hejnu ptáci spíše sledují pohyb ptáka před sebou, než aby skutečně mapovali své širší okolí, takže není nečekané, že k takovým událostem občas dochází.“

Podobné události navíc vědci docela dobře znají, byly už několikrát popsány. Například roku 2019 zemřelo 225 špačků na waleském ostrově Anglesey poté, co celé hejno nečekaně narazilo do asfaltové silnice. Vyšetřování tehdy odhalilo, že příčinou byl nepodařený únik před predátorem, který na ptáky útočil shora.

Vliv 5G sítí není doložený

Úmrtí ptáků se s vlivem 5G sítí spojuje často, přestože o vlivu těchto vln na ptáky neexistuje žádný důkaz. A to je vědci pečlivě a dlouho hledali.

„Není známo, že by emise rádiových vln nad 10 MHz z vysílacích antén (včetně věží mobilních telefonů) ptákům nějak škodily,“ uvedl pro ekologický web Audubon Joe Kirschvink, biofyzik z Kalifornského technologického institutu, který se specializuje právě na 5G sítě.

V roce 2014 Kirschvink s německými ornitology zjistil, že nízkoúrovňové magnetické záření, například rádiové vlny AM, může narušovat schopnost stěhovavých ptáků orientovat se pomocí magnetického pole Země. Vědci tehdy zjistili, že ptáci sice tento problém umí vyřešit, ale přesto navrhli omezit používání frekvenčního pásma AM.

Kirschvink si byl vědom toho, jak by si tento výzkum a výsledný návrh mohla vyložit široká veřejnost, a proto ve své studii vydal důraznou výhradu: „Novodobí šarlatáni nepochybně využijí tuto studii jako argument pro zákaz používání mobilních telefonů, přestože se jedná o různá frekvenční pásma,“ napsal už před osmi lety.

I přes Kirschvinkovo jasné varování se tvrzení, že mobilní rádiové vlny zabíjejí ptáky, rozšířilo. Vina za to však nepadá na Kirschvinka a jeho kolegy, ale na jednoho konkrétního ufologa, který tyto hoaxy šíří na Facebooku.

Cesta jednoho hoaxu

Fenomén „5G zabíjí ptáky“ odstartoval John Kuhles, který podle webu Snopes, zabývajícího se kontrolou faktů, „provozuje několik konspiračních webových stránek a stránek na sociálních sítích zaměřených proti 5G“.

Už před třemi let Kuhles ve svém příspěvku na Facebooku tvrdil, že hromadný úhyn špačků v Nizozemsku byl způsoben testem antény 5G. Navzdory tomu, že místní obec nikdy neuvedla příčinu úhynu a že Kuhlesem uváděný test proběhl několik měsíců předtím, než k úhynu došlo, se příspěvku chopily další facebookové stránky a blogy o zdraví.

Tehdy to nikoho moc nezaujalo, problém se ale zvětšil, když o pár dní později vstoupil do kin indický velkofilm „2.0“. Tento sci-fi snímek ukazuje, jak elektromagnetické záření z mobilních věží vyhubí ptačí populace. A pak se se spekulacemi roztrhl pytel.

Ještě více je podpořila studie kaliforsnkého vědce Travise Longcora, který tvrdí, že věže šířící mobilní signál zabijí ročně asi sedm milionů ptáků – také to okamžitě bylo spojováno s 5G signálem. A to přesto, že Longcorova studie označuje za viníka jasná světla, jimiž jsou věže osazené – a která podle něj ptáky matou při nočním letu. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kde leží hranice medicíny? Odpovědi hledá nový pořad Daniela Stacha Na dosah

Česká televize spouští nový diskusní pořad Na dosah. Bude se snažit přiblížit zásadní společenská témata, která mají potenciál rozdělovat společnost tak, aby odborníci i obyčejní lidé mohli hledali shodu. První díl se v úterý 19. května od 20:07 na ČT24 bude věnovat medicíně, která občas může vypadat jako všemocná – ale zatím taková rozhodně není.
před 14 mminutami

Svět je dle expertů k pandemiím náchylnější než před covidem

Ani po epidemii eboly v západní Africe před necelými deseti lety, pandemii covidu-19 a nouzové situaci kolem infekčního onemocnění mpox (dříve opičí neštovice) není svět bezpečnějším místem před propuknutím nových pandemií. Uvedlo to mezinárodní expertní grémium na úvod výročního zasedání Světového zdravotnického shromáždění, které je orgánem Světové zdravotnické organizace (WHO). Šéf WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus prohlásil, že svět nyní zažívá nebezpečné časy.
před 1 hhodinou

WHO zkoumá možnosti vakcín a léčby proti epidemii eboly v Kongu

Světová zdravotnická organizace (WHO) zkoumá, zda by některé kandidátské vakcíny, tedy očkovací látky ve fázi výzkumu, nebo léčebné postupy, mohly být použity k potlačení epidemie eboly v Kongu (Demokratické republice Kongo). Informovala o tom v úterý agentura AFP. Organizace již dříve vyhlásila nárůst počtu případů vysoce nakažlivé hemoragické horečky za mezinárodní zdravotní stav nouze.
před 1 hhodinou

Po týdnu tréninku se lidský mozek naučí přijmout nemožné. Včetně létání

Člověk neumí vlastní silou létat. Nikdy to neuměl, a pokud se genetika nestane opravdu neskutečně pokročilou, nebude to umět nikdy. Lidský mozek je na tento fakt naprogramovaný miliony let evoluce našeho druhu. A přesto – náš mozek je tak neuvěřitelně přizpůsobivý a současně učenlivý, že se dá přesvědčit k tomu, že jeho nositel létat umí. A dokonce pak podle toho mění své další funkce. Prokázal to pozoruhodný experiment čínských vědců.
před 3 hhodinami

Historička: „Bílí“ migranti z Ruska nakopli československou vědu i techniku

Když do Československa přišli po první světové válce ruští emigranti, nabídla jim nově vzniklá republika vzdělání, pomoc i zázemí. A oni se jí za to odvděčili špičkovými výkony v technických oborech, popisuje v rozhovoru pro ČT24 historička Dana Hašková.
před 5 hhodinami

Klíšťata ve městech jsou infikovanější než v lesích, upozorňují vědci

Klíšťata ve městech jsou prokazatelně až dvakrát infikovanější než ta ze 150 lesních lokalit po celém Česku, kde pracovníci Státního zdravotního ústavu sbírají a testují vzorky. Vědci je hledají pozemním sběrem, informace získávají i přímo od lidí prostřednictvím aplikace Klíšťapka nebo webu Klíšťata ve městě. Za tři roky nasbírali více než dvanáct tisíc klíšťat. Některou z bakterií bylo infikováno 44 procent z nich, čtvrtina pak boreliózou.
před 7 hhodinami

Auta jsou dál největšími znečišťovateli měst. Problémem jsou filtry pevných částic

Automobilová doprava zůstává hlavním znečišťovatelem ovzduší v tuzemských městech. Přesto se situace i díky přísnějším zákonům v posledních letech výrazně zlepšuje. Hlavním problémem ale stále zůstávají nefunkční, nebo dokonce chybějící filtry pevných částic, a to u naftových i benzinových aut. Poukázala na to měření vědců z ČVUT a z Akademie věd.
před 17 hhodinami

Ve stockholmské kavárně člověk slouží umělé inteligenci

Kávu sice nalévá lidská ruka, ale za pultem v experimentální kavárně ve Stockholmu tahá za nitky něco mnohem méně tradičního. Začínající firma Andon Labs se sídlem v San Franciscu svěřila vedení kavárny Andon Café ve švédském hlavním městě zástupkyni umělé inteligence (AI), které říkají Mona, napsala agentura AP.
včera v 13:30
Načítání...