V Mexiku se z nebe zřítily stovky ptáků. Není to vliv 5G, vyvrací spekulace ornitologové

V severomexickém městě Cuauhtémoc se z oblohy zřítily stovky ptáků a řada z nich uhynula. Celý incident zachytila bezpečnostní kamera, mexické úřady teď musí vyvracet konspirační teorie, které událost spojují se sítěmi 5G nebo znečištěním. Podle ornitologů je vysvětlení mnohem prozaičtější.

Stalo se to už 7. února, těsně před osmou hodinou ranní. Klid mexického města narušil náhlý pád stovek černožlutých ptáků na zem – vypadalo to, jako by dobrovolně plnou silou namířili přímo do země, kde pak část z nich zůstala mrtvá ležet.


Hororová scéna zaujala místní média, nejprve lokální deník El Heralo de Chihuahua, později se zpráva začala šířit do světa. Ptáci patřili ke druhu jménem vlhovec žlutohlavý – jedná se o nápadné tvory o velikosti našeho holuba, kteří se dají snadno poznat podle antracitově černého peří na těle a žluto-oranžové hlavičky. Běžně žijí v jižní části Spojených států amerických, ale na zimu migrují za teplem na jih, do Mexika.

Sameček vlhovce žlutohlavého
Zdroj: Wikimedia Commons

Místní tisk informoval o události jako o záhadě, jako první se ji pokoušel vysvětlit lokální veterinář, který naznačil, že viníkem by mohla být vysoká míra znečištění způsobená pálením dřeva, zemědělskou chemií a také nezvykle chladným počasím, které v oblasti panovalo. Na sociálních sítích se ale šířily mnohem divočejší konspirační teorie – od vlivu 5G sítí přes záhadné chemikálie až po dopad klimatických změn.

Jednoduché vysvětlení

Britský deník The Guardian oslovil ornitologa Richarda Broughtona z britského Centra pro ekologii a hydrologii, který uvedl, že ačkoli na záběrech neviděl dravce, je si na 99 procent jistý, že pád hejna způsobil dravý pták. Vlhovci se mu zřejmě pokoušeli uniknout a prchali před ním směrem k zemi – přičemž ptáci, kteří byli výš, se ve strachu z predátora tlačili dolů tak silně, že ti, co byli níž, pak do země opravdu narazili.

„Vypadá to, že dravec, například sokol stěhovavý nebo jestřáb, pronásledoval hejno, které se zřítilo, protože bylo donucené rychle klesnout,“ popsal vědec záběry. „Je na nich vidět, že se na začátku chovají jako vlna, jako by je někdo shora spláchl.“

Stejně si nezvyklou situaci vysvětluje také bilog Alexander Lees z Manchester Metropolitan University: „Za sebe a na základě toho jednoho videa a bez toxikologie bych řekl, že nejpravděpodobnější příčinou je zmatení hejna, které se pokoušelo vyhnout dravci a při manévru spadlo na zem,“ řekl.

„Je snadné a časté hodit vinu v takovém případě na znečišťovatele životního prostředí, ale je pravda, že srážky s infrastrukturou jsou velmi časté. V těsném hejnu ptáci spíše sledují pohyb ptáka před sebou, než aby skutečně mapovali své širší okolí, takže není nečekané, že k takovým událostem občas dochází.“

Podobné události navíc vědci docela dobře znají, byly už několikrát popsány. Například roku 2019 zemřelo 225 špačků na waleském ostrově Anglesey poté, co celé hejno nečekaně narazilo do asfaltové silnice. Vyšetřování tehdy odhalilo, že příčinou byl nepodařený únik před predátorem, který na ptáky útočil shora.

Vliv 5G sítí není doložený

Úmrtí ptáků se s vlivem 5G sítí spojuje často, přestože o vlivu těchto vln na ptáky neexistuje žádný důkaz. A to je vědci pečlivě a dlouho hledali.

„Není známo, že by emise rádiových vln nad 10 MHz z vysílacích antén (včetně věží mobilních telefonů) ptákům nějak škodily,“ uvedl pro ekologický web Audubon Joe Kirschvink, biofyzik z Kalifornského technologického institutu, který se specializuje právě na 5G sítě.

V roce 2014 Kirschvink s německými ornitology zjistil, že nízkoúrovňové magnetické záření, například rádiové vlny AM, může narušovat schopnost stěhovavých ptáků orientovat se pomocí magnetického pole Země. Vědci tehdy zjistili, že ptáci sice tento problém umí vyřešit, ale přesto navrhli omezit používání frekvenčního pásma AM.

Kirschvink si byl vědom toho, jak by si tento výzkum a výsledný návrh mohla vyložit široká veřejnost, a proto ve své studii vydal důraznou výhradu: „Novodobí šarlatáni nepochybně využijí tuto studii jako argument pro zákaz používání mobilních telefonů, přestože se jedná o různá frekvenční pásma,“ napsal už před osmi lety.

I přes Kirschvinkovo jasné varování se tvrzení, že mobilní rádiové vlny zabíjejí ptáky, rozšířilo. Vina za to však nepadá na Kirschvinka a jeho kolegy, ale na jednoho konkrétního ufologa, který tyto hoaxy šíří na Facebooku.

Cesta jednoho hoaxu

Fenomén „5G zabíjí ptáky“ odstartoval John Kuhles, který podle webu Snopes, zabývajícího se kontrolou faktů, „provozuje několik konspiračních webových stránek a stránek na sociálních sítích zaměřených proti 5G“.

Už před třemi let Kuhles ve svém příspěvku na Facebooku tvrdil, že hromadný úhyn špačků v Nizozemsku byl způsoben testem antény 5G. Navzdory tomu, že místní obec nikdy neuvedla příčinu úhynu a že Kuhlesem uváděný test proběhl několik měsíců předtím, než k úhynu došlo, se příspěvku chopily další facebookové stránky a blogy o zdraví.

Tehdy to nikoho moc nezaujalo, problém se ale zvětšil, když o pár dní později vstoupil do kin indický velkofilm „2.0“. Tento sci-fi snímek ukazuje, jak elektromagnetické záření z mobilních věží vyhubí ptačí populace. A pak se se spekulacemi roztrhl pytel.

Ještě více je podpořila studie kaliforsnkého vědce Travise Longcora, který tvrdí, že věže šířící mobilní signál zabijí ročně asi sedm milionů ptáků – také to okamžitě bylo spojováno s 5G signálem. A to přesto, že Longcorova studie označuje za viníka jasná světla, jimiž jsou věže osazené – a která podle něj ptáky matou při nočním letu. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Na Velikonoce přichází jaro. V minulosti byly tropické i mrazivé

Velikonoce jsou díky dvěma svátkům a jednomu dni velikonočních prázdnin obdobím, kdy většina Čechů velmi ostře sleduje počasí. Často se sice nazývají „svátky jara“, ale nejen vzhledem ke svému pohyblivému kalendářnímu ukotvení můžou nabídnout velmi pestré podoby počasí. V letošním roce se zřejmě označení svátků jara naplní, počasí totiž bude opravdu jarní.
před 5 hhodinami

Orion se čtyřmi astronauty míří k Měsíci

Raketa Space Launch System s lodí Orion odstartovala ve čtvrtek v 0:35 středoevropského času na misi Artemis II, jejímž cílem je průlet lodi s posádkou kolem Měsíce, což lidstvo učiní poprvé od roku 1972. Raketa vzletěla z Kennedyho vesmírného střediska na Floridě a vynesla loď se čtyřmi astronauty na oběžnou dráhu, kde se Orion oddělil a pokračuje k Měsíci, který obletí ve vzdálenosti 7400 kilometrů. Na Zemi se vrátí po téměř deseti dnech v kosmu.
včera v 11:11

Artemis II odstartovala na cestu k obletu Měsíce

Několik let připravovaná mise Artemis II půl hodiny po půlnoci odstartovala, cílem je průlet lodi s posádkou kolem Měsíce, což lidstvo učiní poprvé od roku 1972. Hlavním plánem programu Artemis je pak návrat astronautů na Měsíc, což je nyní plánováno na rok 2028.
1. 4. 2026Aktualizovánovčera v 09:13

Návrat Evropy k jádru může být trnitý a nahrát Rusku

Ruská invaze na Ukrajinu a v současnosti i blízkovýchodní válka oživily v Evropě kvůli prudkému zdražování energií zájem o jádro. Evropská komise chce podpořit investice a budování malých modulárních reaktorů. Jde ale o běh na dlouhou trať. Po cestě navíc hrozí posílení závislosti na ruských zdrojích i protesty veřejnosti. Kvůli zablokovanému Hormuzskému průlivu mění energetickou strategii také některé asijské země.
včeraAktualizovánovčera v 08:38

Města tradičním stromům nepřejí. „Náhradníci“ ale mohou škodit

Klimatická změna nutí česká města měnit skladbu stromů v ulicích, dosavadní domácí druhy totiž stále častěji nezvládají kombinaci sucha, horka a znečištění. Náhrada odolnějšími, často nepůvodními dřevinami ale přináší nová zdravotní i ekologická rizika, vyplývá ze studie vědců Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci (UP).
1. 4. 2026

Čeští mladí začínají se sexem později, méně používají kondomy

Většina patnáctiletých v Česku nemá sexuální zkušenost. Teenageři první pohlavní styk stále častěji odkládají do pozdějšího věku, přičemž nejvýraznější posun psychologové sledují u dívek. Vyplývá to z výsledků dvacetileté studie Institutu pro psychologický výzkum (INPSY) Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity. Studie shromáždila data v šesti vývojových vlnách mezi lety 2002 a 2022 a zapojilo se do ní dvacet tisíc dospívajících, mezi nimi i žáci devátých tříd.
1. 4. 2026

„Nepamatuji si, jaké to bylo bez AI.“ Švýcarská mládež propadá chatbotům

Od studijních pomůcek po emocionální podporu se AI chatboti stávají pro mnoho mladých lidí ve Švýcarsku stálými společníky, což vyvolává obavy ohledně schopnosti soustředění, osamělosti a závislosti.
1. 4. 2026

Černý déšť v Íránu je jen začátek. Ve válce může jít o vodu

Americko-izraelská válka proti Íránu může na dlouhé roky poznamenat životní prostředí i zdraví obyvatel Blízkého východu. Obě strany konfliktu útočí na rafinerie či ropné sklady, což uvolňuje do ovzduší toxické látky. Pobřežní oblasti pak ohrožuje únik paliva z potopených lodí. Katastrofální následky mohou mít údery na odsolovací zařízení. Mezinárodní právo podobné útoky na civilní infrastrukturu zakazuje a experti hovoří o válečném zločinu.
1. 4. 2026
Načítání...