V Mexiku se z nebe zřítily stovky ptáků. Není to vliv 5G, vyvrací spekulace ornitologové

V severomexickém městě Cuauhtémoc se z oblohy zřítily stovky ptáků a řada z nich uhynula. Celý incident zachytila bezpečnostní kamera, mexické úřady teď musí vyvracet konspirační teorie, které událost spojují se sítěmi 5G nebo znečištěním. Podle ornitologů je vysvětlení mnohem prozaičtější.

Stalo se to už 7. února, těsně před osmou hodinou ranní. Klid mexického města narušil náhlý pád stovek černožlutých ptáků na zem – vypadalo to, jako by dobrovolně plnou silou namířili přímo do země, kde pak část z nich zůstala mrtvá ležet.


Hororová scéna zaujala místní média, nejprve lokální deník El Heralo de Chihuahua, později se zpráva začala šířit do světa. Ptáci patřili ke druhu jménem vlhovec žlutohlavý – jedná se o nápadné tvory o velikosti našeho holuba, kteří se dají snadno poznat podle antracitově černého peří na těle a žluto-oranžové hlavičky. Běžně žijí v jižní části Spojených států amerických, ale na zimu migrují za teplem na jih, do Mexika.

Sameček vlhovce žlutohlavého
Zdroj: Wikimedia Commons

Místní tisk informoval o události jako o záhadě, jako první se ji pokoušel vysvětlit lokální veterinář, který naznačil, že viníkem by mohla být vysoká míra znečištění způsobená pálením dřeva, zemědělskou chemií a také nezvykle chladným počasím, které v oblasti panovalo. Na sociálních sítích se ale šířily mnohem divočejší konspirační teorie – od vlivu 5G sítí přes záhadné chemikálie až po dopad klimatických změn.

Jednoduché vysvětlení

Britský deník The Guardian oslovil ornitologa Richarda Broughtona z britského Centra pro ekologii a hydrologii, který uvedl, že ačkoli na záběrech neviděl dravce, je si na 99 procent jistý, že pád hejna způsobil dravý pták. Vlhovci se mu zřejmě pokoušeli uniknout a prchali před ním směrem k zemi – přičemž ptáci, kteří byli výš, se ve strachu z predátora tlačili dolů tak silně, že ti, co byli níž, pak do země opravdu narazili.

„Vypadá to, že dravec, například sokol stěhovavý nebo jestřáb, pronásledoval hejno, které se zřítilo, protože bylo donucené rychle klesnout,“ popsal vědec záběry. „Je na nich vidět, že se na začátku chovají jako vlna, jako by je někdo shora spláchl.“

Stejně si nezvyklou situaci vysvětluje také bilog Alexander Lees z Manchester Metropolitan University: „Za sebe a na základě toho jednoho videa a bez toxikologie bych řekl, že nejpravděpodobnější příčinou je zmatení hejna, které se pokoušelo vyhnout dravci a při manévru spadlo na zem,“ řekl.

„Je snadné a časté hodit vinu v takovém případě na znečišťovatele životního prostředí, ale je pravda, že srážky s infrastrukturou jsou velmi časté. V těsném hejnu ptáci spíše sledují pohyb ptáka před sebou, než aby skutečně mapovali své širší okolí, takže není nečekané, že k takovým událostem občas dochází.“

Podobné události navíc vědci docela dobře znají, byly už několikrát popsány. Například roku 2019 zemřelo 225 špačků na waleském ostrově Anglesey poté, co celé hejno nečekaně narazilo do asfaltové silnice. Vyšetřování tehdy odhalilo, že příčinou byl nepodařený únik před predátorem, který na ptáky útočil shora.

Vliv 5G sítí není doložený

Úmrtí ptáků se s vlivem 5G sítí spojuje často, přestože o vlivu těchto vln na ptáky neexistuje žádný důkaz. A to je vědci pečlivě a dlouho hledali.

„Není známo, že by emise rádiových vln nad 10 MHz z vysílacích antén (včetně věží mobilních telefonů) ptákům nějak škodily,“ uvedl pro ekologický web Audubon Joe Kirschvink, biofyzik z Kalifornského technologického institutu, který se specializuje právě na 5G sítě.

V roce 2014 Kirschvink s německými ornitology zjistil, že nízkoúrovňové magnetické záření, například rádiové vlny AM, může narušovat schopnost stěhovavých ptáků orientovat se pomocí magnetického pole Země. Vědci tehdy zjistili, že ptáci sice tento problém umí vyřešit, ale přesto navrhli omezit používání frekvenčního pásma AM.

Kirschvink si byl vědom toho, jak by si tento výzkum a výsledný návrh mohla vyložit široká veřejnost, a proto ve své studii vydal důraznou výhradu: „Novodobí šarlatáni nepochybně využijí tuto studii jako argument pro zákaz používání mobilních telefonů, přestože se jedná o různá frekvenční pásma,“ napsal už před osmi lety.

I přes Kirschvinkovo jasné varování se tvrzení, že mobilní rádiové vlny zabíjejí ptáky, rozšířilo. Vina za to však nepadá na Kirschvinka a jeho kolegy, ale na jednoho konkrétního ufologa, který tyto hoaxy šíří na Facebooku.

Cesta jednoho hoaxu

Fenomén „5G zabíjí ptáky“ odstartoval John Kuhles, který podle webu Snopes, zabývajícího se kontrolou faktů, „provozuje několik konspiračních webových stránek a stránek na sociálních sítích zaměřených proti 5G“.

Už před třemi let Kuhles ve svém příspěvku na Facebooku tvrdil, že hromadný úhyn špačků v Nizozemsku byl způsoben testem antény 5G. Navzdory tomu, že místní obec nikdy neuvedla příčinu úhynu a že Kuhlesem uváděný test proběhl několik měsíců předtím, než k úhynu došlo, se příspěvku chopily další facebookové stránky a blogy o zdraví.

Tehdy to nikoho moc nezaujalo, problém se ale zvětšil, když o pár dní později vstoupil do kin indický velkofilm „2.0“. Tento sci-fi snímek ukazuje, jak elektromagnetické záření z mobilních věží vyhubí ptačí populace. A pak se se spekulacemi roztrhl pytel.

Ještě více je podpořila studie kaliforsnkého vědce Travise Longcora, který tvrdí, že věže šířící mobilní signál zabijí ročně asi sedm milionů ptáků – také to okamžitě bylo spojováno s 5G signálem. A to přesto, že Longcorova studie označuje za viníka jasná světla, jimiž jsou věže osazené – a která podle něj ptáky matou při nočním letu. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Evropě přibylo rostlin, které upřednostňují dusíkatou půdu. Reagují tak na člověka

Během posledního půlstoletí v Evropě výrazně přibylo rostlinných druhů, které mají rády půdu bohatou na živiny s vysokým obsahem dusíku. Mírně přibylo i druhů tolerujících stín. Vyplývá to z výsledků dosud nejrozsáhlejšího vegetačního výzkumu v Evropě, který provedl tým vědců ze Zemědělské univerzity v Praze (ČZU) pod vedením botanika Gabriela Midola. Rostliny jako kopřiva, ostružiník nebo svízel se tak objevují v krajině stále víc.
před 6 mminutami

Evropa se otepluje nejrychleji z kontinentů

Evropa je podle nové zprávy o klimatu nejrychleji se oteplujícím kontinentem na Zemi. Dopady se projevují ve vlnách veder, nedostatku vody v řekách, častějších požárech, ale také v mizení ledovců. Dohromady to podle vědců ohrožuje evropskou biodiverzitu.
před 7 hhodinami

Nákladní člun se s keporkakem zvaným Timmy vydal do Severního moře

Tým dobrovolníků na severu Německa se v úterý pustil do dalšího pokusu o záchranu velryby, která zde v březnu uvázla na mělčině. Podařilo se ji dostat na speciální nákladní člun, který se následně vydal na cestu z Baltského do Severního moře. Pokusy o záchranu keporkaka zvaného Timmy poutají velkou pozornost médií a veřejnosti v Německu i v zahraničí.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Spor o léky na Alzheimerovu nemoc. Studie tvrdí, že nejsou účinné, část vědců nesouhlasí

Evropské úřady na konci loňského roku registrovaly první dva léky proti Alzheimerově chorobě. Jestli je budou členské státy proplácet z veřejného zdravotního pojištění, je na každé zemi. Právě ve fázi tohoto schvalování vyšla významná studie, která léky z této skupiny označila za nedostatečně efektivní.
před 20 hhodinami

Čeští vědci chtějí odstraňovat léky z vody s pomocí světla. Popsali, jak na to

Tým vědců z Ostravy a Olomouce úspěšně otestoval uhlíkový materiál, který za pomoci světla rozkládá zbytky léčiv ve vodě a snižuje tak jejich rizika pro vodní organismy. Výzkum tak naznačil, jak by se v budoucnosti daly šetrnějším způsobem čistit odpadní vody v tuzemsku.
před 23 hhodinami

Zemřel za úsvitu druhého dne, chránil se hmoždířem. Vědci popsali smrt v Pompejích

Archeologové objevili v Pompejích při nedávných vykopávkách pozůstatky dvou mužů, kteří zemřeli při erupci Vesuvu v roce 79 našeho letopočtu. Podle vědců se pokusili uprchnout směrem k pobřeží a před padajícím sopečným materiálem se chránili improvizovaně předměty, které měli po ruce.
včera v 10:28

Data: Proti chřipce nejsou očkované tři čtvrtiny lékařů a drtivá většina sester

Evropská unie doporučuje, aby bylo očkovaných nejméně 75 procent pracovníků ve zdravotnictví. Aktuální údaje z Česka ale ukazují, že tohoto čísla v případě vakcíny proti chřipce nedosahuje ani jediná skupina zdravotníků a proočkovanost je mezi nimi výrazně nižší.
27. 4. 2026

Vědci sestavili obří mapu vesmíru, naznačili zpochybnění Einsteinovy konstanty

Pět let trvalo, než vznikla nejkvalitnější mapa kosmu, která zachycuje 47 milionů galaxií. Vědci ji chtějí využít pro pochopení toho, jak se chová a jak je rozložená takzvaná temná energie, která tvoří většinu vesmíru. Sběr dat reálně trval kratší dobu, než bylo v plánu, celý proces totiž narušila covidová pandemie.
27. 4. 2026
Načítání...