V Mexiku se z nebe zřítily stovky ptáků. Není to vliv 5G, vyvrací spekulace ornitologové

V severomexickém městě Cuauhtémoc se z oblohy zřítily stovky ptáků a řada z nich uhynula. Celý incident zachytila bezpečnostní kamera, mexické úřady teď musí vyvracet konspirační teorie, které událost spojují se sítěmi 5G nebo znečištěním. Podle ornitologů je vysvětlení mnohem prozaičtější.

Stalo se to už 7. února, těsně před osmou hodinou ranní. Klid mexického města narušil náhlý pád stovek černožlutých ptáků na zem – vypadalo to, jako by dobrovolně plnou silou namířili přímo do země, kde pak část z nich zůstala mrtvá ležet.


Hororová scéna zaujala místní média, nejprve lokální deník El Heralo de Chihuahua, později se zpráva začala šířit do světa. Ptáci patřili ke druhu jménem vlhovec žlutohlavý – jedná se o nápadné tvory o velikosti našeho holuba, kteří se dají snadno poznat podle antracitově černého peří na těle a žluto-oranžové hlavičky. Běžně žijí v jižní části Spojených států amerických, ale na zimu migrují za teplem na jih, do Mexika.

Sameček vlhovce žlutohlavého
Zdroj: Wikimedia Commons

Místní tisk informoval o události jako o záhadě, jako první se ji pokoušel vysvětlit lokální veterinář, který naznačil, že viníkem by mohla být vysoká míra znečištění způsobená pálením dřeva, zemědělskou chemií a také nezvykle chladným počasím, které v oblasti panovalo. Na sociálních sítích se ale šířily mnohem divočejší konspirační teorie – od vlivu 5G sítí přes záhadné chemikálie až po dopad klimatických změn.

Jednoduché vysvětlení

Britský deník The Guardian oslovil ornitologa Richarda Broughtona z britského Centra pro ekologii a hydrologii, který uvedl, že ačkoli na záběrech neviděl dravce, je si na 99 procent jistý, že pád hejna způsobil dravý pták. Vlhovci se mu zřejmě pokoušeli uniknout a prchali před ním směrem k zemi – přičemž ptáci, kteří byli výš, se ve strachu z predátora tlačili dolů tak silně, že ti, co byli níž, pak do země opravdu narazili.

„Vypadá to, že dravec, například sokol stěhovavý nebo jestřáb, pronásledoval hejno, které se zřítilo, protože bylo donucené rychle klesnout,“ popsal vědec záběry. „Je na nich vidět, že se na začátku chovají jako vlna, jako by je někdo shora spláchl.“

Stejně si nezvyklou situaci vysvětluje také bilog Alexander Lees z Manchester Metropolitan University: „Za sebe a na základě toho jednoho videa a bez toxikologie bych řekl, že nejpravděpodobnější příčinou je zmatení hejna, které se pokoušelo vyhnout dravci a při manévru spadlo na zem,“ řekl.

„Je snadné a časté hodit vinu v takovém případě na znečišťovatele životního prostředí, ale je pravda, že srážky s infrastrukturou jsou velmi časté. V těsném hejnu ptáci spíše sledují pohyb ptáka před sebou, než aby skutečně mapovali své širší okolí, takže není nečekané, že k takovým událostem občas dochází.“

Podobné události navíc vědci docela dobře znají, byly už několikrát popsány. Například roku 2019 zemřelo 225 špačků na waleském ostrově Anglesey poté, co celé hejno nečekaně narazilo do asfaltové silnice. Vyšetřování tehdy odhalilo, že příčinou byl nepodařený únik před predátorem, který na ptáky útočil shora.

Vliv 5G sítí není doložený

Úmrtí ptáků se s vlivem 5G sítí spojuje často, přestože o vlivu těchto vln na ptáky neexistuje žádný důkaz. A to je vědci pečlivě a dlouho hledali.

„Není známo, že by emise rádiových vln nad 10 MHz z vysílacích antén (včetně věží mobilních telefonů) ptákům nějak škodily,“ uvedl pro ekologický web Audubon Joe Kirschvink, biofyzik z Kalifornského technologického institutu, který se specializuje právě na 5G sítě.

V roce 2014 Kirschvink s německými ornitology zjistil, že nízkoúrovňové magnetické záření, například rádiové vlny AM, může narušovat schopnost stěhovavých ptáků orientovat se pomocí magnetického pole Země. Vědci tehdy zjistili, že ptáci sice tento problém umí vyřešit, ale přesto navrhli omezit používání frekvenčního pásma AM.

Kirschvink si byl vědom toho, jak by si tento výzkum a výsledný návrh mohla vyložit široká veřejnost, a proto ve své studii vydal důraznou výhradu: „Novodobí šarlatáni nepochybně využijí tuto studii jako argument pro zákaz používání mobilních telefonů, přestože se jedná o různá frekvenční pásma,“ napsal už před osmi lety.

I přes Kirschvinkovo jasné varování se tvrzení, že mobilní rádiové vlny zabíjejí ptáky, rozšířilo. Vina za to však nepadá na Kirschvinka a jeho kolegy, ale na jednoho konkrétního ufologa, který tyto hoaxy šíří na Facebooku.

Cesta jednoho hoaxu

Fenomén „5G zabíjí ptáky“ odstartoval John Kuhles, který podle webu Snopes, zabývajícího se kontrolou faktů, „provozuje několik konspiračních webových stránek a stránek na sociálních sítích zaměřených proti 5G“.

Už před třemi let Kuhles ve svém příspěvku na Facebooku tvrdil, že hromadný úhyn špačků v Nizozemsku byl způsoben testem antény 5G. Navzdory tomu, že místní obec nikdy neuvedla příčinu úhynu a že Kuhlesem uváděný test proběhl několik měsíců předtím, než k úhynu došlo, se příspěvku chopily další facebookové stránky a blogy o zdraví.

Tehdy to nikoho moc nezaujalo, problém se ale zvětšil, když o pár dní později vstoupil do kin indický velkofilm „2.0“. Tento sci-fi snímek ukazuje, jak elektromagnetické záření z mobilních věží vyhubí ptačí populace. A pak se se spekulacemi roztrhl pytel.

Ještě více je podpořila studie kaliforsnkého vědce Travise Longcora, který tvrdí, že věže šířící mobilní signál zabijí ročně asi sedm milionů ptáků – také to okamžitě bylo spojováno s 5G signálem. A to přesto, že Longcorova studie označuje za viníka jasná světla, jimiž jsou věže osazené – a která podle něj ptáky matou při nočním letu. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Archeologové popsali unikátní masakr žen a dětí z doby železné

Před 2800 lety se odehrál masakr, při kterém neznámí útočníci pobili desítky žen a dětí. Archeologové teď pomocí forenzních metod zkoušejí popsat, co se tehdy vlastně stalo a proč je celá řada okolností spojených s touto masovou vraždou tak podivná.
před 3 hhodinami

Vědci vysvětlili „problém první noci“

Radost z cestování může mnohdy pokazit první noc na novém místě. Člověk se převaluje, má divoké sny, vzbudí ho každé šustnutí a ani druhý den si kvůli nevyspalosti moc neužije. Druhá noc už zpravidla bývá mnohem lepší. Tento fenomén se odborně označuje jeho „problém první noci“. Vědci teď exaktně popsali, v čem spočívá.
před 21 hhodinami

Evropské lesy je třeba připravit na kůrovce i další požáry, varuje velký model

Podmínky pro vznik kůrovcových kalamit podobných té z let 2018 až 2022 se v budoucnosti budou opakovat, ukazuje nový model vytvořený s pomocí umělé inteligence. Podíleli se na něm i čeští vědci a předpovídá vývoj v Evropě, včetně Česka. I v nejoptimističtějším scénáři předpokládá výrazný nárůst zasažených lesů.
před 23 hhodinami

Brzký nástup jara může přinést problémy, varují fenologové

Letošní časný nástup jara se velmi podobá rekordnímu, který vědci zaznamenali před dvěma lety po historicky nejteplejším únoru. Oznámili to vědci z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR – CzechGlobe a Mendelovy univerzity v Brně. Podle nich to prokazuje fakt, že habry obecné u Lanžhota na Břeclavsku vyrašily v pondělí 9. března, což je vyrovnání rekordního termínu z předloňska.
včera v 09:46

Močovina uvázlá v Hormuzu by ohrozila světové zemědělství

Po uzavření Hormuzského průlivu se rychle zvýšily ceny ropy a zemního plynu, což svět sleduje s obavami. Experti na potravinovou bezpečnost varují před možným zpomalením dodávek močoviny, která se používá jako hnojivo.
9. 3. 2026

Chirurg v Londýně, pacient na Gibraltaru. První britská operace na dálku uspěla

Chirurg z Londýna provedl první robotickou operaci na dálku v Británii, pacient se při ní nacházel 2400 kilometrů daleko na Gibraltaru. Operace, při níž byla pacientovi odstraněna prostata, byla součástí zkušebního programu a využila robotický systém Toumai.
9. 3. 2026

Vědci objevili vakoveverky s bizarně dlouhými prsty. Pokládali je za vyhynulé

Tým vedený australským vědcem Timem Flannerym objevil v deštných pralesích v odlehlé oblasti Nové Guineje dva druhy vačnatců, kteří byli pokládáni za tisíce let vyhynulé. Jde o vzácné případy druhů, které vědci znali jen z fosilních nálezů, ale pak se zjistilo, že přežily.
9. 3. 2026

Čeští vědci testují léčbu deprese u lidí s roztroušenou sklerózou psychedeliky

S roztroušenou sklerózou žije na světě odhadem 2,9 milionu lidí, počet případů dlouhodobě roste. V Česku se s tímto onemocněním léčí více než dvacet tisíc lidí. Řadu z nich postihují příznaky deprese nebo úzkosti. Vědci z Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ) teď začali přijímat dobrovolníky do studie PsyPal. Ta zkoumá možné léčebné využití psilocybinu při léčbě deprese právě při onemocnění roztroušenou sklerózou.
9. 3. 2026
Načítání...