V Mexiku se z nebe zřítily stovky ptáků. Není to vliv 5G, vyvrací spekulace ornitologové

V severomexickém městě Cuauhtémoc se z oblohy zřítily stovky ptáků a řada z nich uhynula. Celý incident zachytila bezpečnostní kamera, mexické úřady teď musí vyvracet konspirační teorie, které událost spojují se sítěmi 5G nebo znečištěním. Podle ornitologů je vysvětlení mnohem prozaičtější.

Stalo se to už 7. února, těsně před osmou hodinou ranní. Klid mexického města narušil náhlý pád stovek černožlutých ptáků na zem – vypadalo to, jako by dobrovolně plnou silou namířili přímo do země, kde pak část z nich zůstala mrtvá ležet.


Hororová scéna zaujala místní média, nejprve lokální deník El Heralo de Chihuahua, později se zpráva začala šířit do světa. Ptáci patřili ke druhu jménem vlhovec žlutohlavý – jedná se o nápadné tvory o velikosti našeho holuba, kteří se dají snadno poznat podle antracitově černého peří na těle a žluto-oranžové hlavičky. Běžně žijí v jižní části Spojených států amerických, ale na zimu migrují za teplem na jih, do Mexika.

Sameček vlhovce žlutohlavého
Zdroj: Wikimedia Commons

Místní tisk informoval o události jako o záhadě, jako první se ji pokoušel vysvětlit lokální veterinář, který naznačil, že viníkem by mohla být vysoká míra znečištění způsobená pálením dřeva, zemědělskou chemií a také nezvykle chladným počasím, které v oblasti panovalo. Na sociálních sítích se ale šířily mnohem divočejší konspirační teorie – od vlivu 5G sítí přes záhadné chemikálie až po dopad klimatických změn.

Jednoduché vysvětlení

Britský deník The Guardian oslovil ornitologa Richarda Broughtona z britského Centra pro ekologii a hydrologii, který uvedl, že ačkoli na záběrech neviděl dravce, je si na 99 procent jistý, že pád hejna způsobil dravý pták. Vlhovci se mu zřejmě pokoušeli uniknout a prchali před ním směrem k zemi – přičemž ptáci, kteří byli výš, se ve strachu z predátora tlačili dolů tak silně, že ti, co byli níž, pak do země opravdu narazili.

„Vypadá to, že dravec, například sokol stěhovavý nebo jestřáb, pronásledoval hejno, které se zřítilo, protože bylo donucené rychle klesnout,“ popsal vědec záběry. „Je na nich vidět, že se na začátku chovají jako vlna, jako by je někdo shora spláchl.“

Stejně si nezvyklou situaci vysvětluje také bilog Alexander Lees z Manchester Metropolitan University: „Za sebe a na základě toho jednoho videa a bez toxikologie bych řekl, že nejpravděpodobnější příčinou je zmatení hejna, které se pokoušelo vyhnout dravci a při manévru spadlo na zem,“ řekl.

„Je snadné a časté hodit vinu v takovém případě na znečišťovatele životního prostředí, ale je pravda, že srážky s infrastrukturou jsou velmi časté. V těsném hejnu ptáci spíše sledují pohyb ptáka před sebou, než aby skutečně mapovali své širší okolí, takže není nečekané, že k takovým událostem občas dochází.“

Podobné události navíc vědci docela dobře znají, byly už několikrát popsány. Například roku 2019 zemřelo 225 špačků na waleském ostrově Anglesey poté, co celé hejno nečekaně narazilo do asfaltové silnice. Vyšetřování tehdy odhalilo, že příčinou byl nepodařený únik před predátorem, který na ptáky útočil shora.

Vliv 5G sítí není doložený

Úmrtí ptáků se s vlivem 5G sítí spojuje často, přestože o vlivu těchto vln na ptáky neexistuje žádný důkaz. A to je vědci pečlivě a dlouho hledali.

„Není známo, že by emise rádiových vln nad 10 MHz z vysílacích antén (včetně věží mobilních telefonů) ptákům nějak škodily,“ uvedl pro ekologický web Audubon Joe Kirschvink, biofyzik z Kalifornského technologického institutu, který se specializuje právě na 5G sítě.

V roce 2014 Kirschvink s německými ornitology zjistil, že nízkoúrovňové magnetické záření, například rádiové vlny AM, může narušovat schopnost stěhovavých ptáků orientovat se pomocí magnetického pole Země. Vědci tehdy zjistili, že ptáci sice tento problém umí vyřešit, ale přesto navrhli omezit používání frekvenčního pásma AM.

Kirschvink si byl vědom toho, jak by si tento výzkum a výsledný návrh mohla vyložit široká veřejnost, a proto ve své studii vydal důraznou výhradu: „Novodobí šarlatáni nepochybně využijí tuto studii jako argument pro zákaz používání mobilních telefonů, přestože se jedná o různá frekvenční pásma,“ napsal už před osmi lety.

I přes Kirschvinkovo jasné varování se tvrzení, že mobilní rádiové vlny zabíjejí ptáky, rozšířilo. Vina za to však nepadá na Kirschvinka a jeho kolegy, ale na jednoho konkrétního ufologa, který tyto hoaxy šíří na Facebooku.

Cesta jednoho hoaxu

Fenomén „5G zabíjí ptáky“ odstartoval John Kuhles, který podle webu Snopes, zabývajícího se kontrolou faktů, „provozuje několik konspiračních webových stránek a stránek na sociálních sítích zaměřených proti 5G“.

Už před třemi let Kuhles ve svém příspěvku na Facebooku tvrdil, že hromadný úhyn špačků v Nizozemsku byl způsoben testem antény 5G. Navzdory tomu, že místní obec nikdy neuvedla příčinu úhynu a že Kuhlesem uváděný test proběhl několik měsíců předtím, než k úhynu došlo, se příspěvku chopily další facebookové stránky a blogy o zdraví.

Tehdy to nikoho moc nezaujalo, problém se ale zvětšil, když o pár dní později vstoupil do kin indický velkofilm „2.0“. Tento sci-fi snímek ukazuje, jak elektromagnetické záření z mobilních věží vyhubí ptačí populace. A pak se se spekulacemi roztrhl pytel.

Ještě více je podpořila studie kaliforsnkého vědce Travise Longcora, který tvrdí, že věže šířící mobilní signál zabijí ročně asi sedm milionů ptáků – také to okamžitě bylo spojováno s 5G signálem. A to přesto, že Longcorova studie označuje za viníka jasná světla, jimiž jsou věže osazené – a která podle něj ptáky matou při nočním letu. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
04:22Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Vědci naznačili, proč jsou někteří primáti homosexuální

Homosexualita je u savců natolik rozšířená, že to podle vědců nemůže být ani náhoda, ani omyl. Hledají proto evoluční příčiny a nový výzkum přinesl rovnou několik zajímavých poznatků.
před 6 hhodinami

Riziko jo-jo efektu je u léků na hubnutí zásadní, zjistili vědci

Nová studie vědců z Oxfordu odhalila velkou hrozbu toho, že po vysazení nejmodernějších a velmi účinných léků proti obezitě se hmotnost opět velmi rychle vrací.
před 8 hhodinami

Zvyšte daně na slazené nápoje, vyzývá státy WHO. Česku by to dle analýzy pomohlo

Světová zdravotnická organizace (WHO) doporučila členským zemím, aby zvýšily daně na slazené a alkoholické nápoje s cílem omezit jejich spotřebu a finančně podpořit zdravotnictví. Podle WHO fakt, že většina zemí má na tyto nápoje stále nízké daně, přispívá k nárůstu počtů nemocných obezitou, cukrovkou, chorobami srdce a rakovinou.
před 11 hhodinami

Virus HIV se učí odolávat jedinému léku. Tvrdě za to ale platí

Vědci z americké společnosti Gilead Sciences, která má jediný účinný lék na HIV, otestovali, jestli se tento virus této látce nedokáže přizpůsobit. Výsledky naznačují, že ano, ale současně ukazují, že to ve skutečnosti nemusí být příliš nebezpečné.
včera v 18:07

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapiens na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
12. 1. 2026

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
11. 1. 2026
Načítání...