Čtyři měsíce před sněmovními volbami, tedy už v tuto chvíli, se dá odhadovat, co bude hlavními cíli českých dezinformátorů, kteří se budou snažit ovlivnit výsledek hlasování. Falešné zprávy se už začaly objevovat, teď především dehonestují koalici Pirátů a STAN, která má vysoké volební preference. Kromě covidu se ale do dezinformací vrací také téma imigrace. Stejně pečlivě jako na volby se na vlnu fake news připravují kandidující partaje, ale také novinářské redakce.
Obrázek výrazně nalíčené ženy s rohy, která má být sestrou předsedy Pirátů Ivana Bartoše, a titulek, který hlásá, že „člen této rodiny se cpe do vlády“. Vymyšlená zpráva o existenci uprchlického tábora na břehu Vltavy nebo koláž s falešnou citací o tom, že Piráti chtějí zvýšit daň z nemovitosti. To jsou příklady hoaxů, které se už teď šíří českým internetovým prostorem.
Stále platí česká specialita, falešné zprávy si lidé nejčastěji posílají skrz řetězové e-maily. Silné jsou v šíření tradičně i sociální sítě. „Dezinformační scéna se snaží ukázat Piráty jako nebezpečnou politickou stranu. Velmi často se v souvislosti s nimi používá naprosto demagogicky a scestně termín neomarxismus. Snahou je vytvořit dojem, že Piráti jsou skutečně velké riziko pro českou společnost a pro její budoucnost,“ analyzuje aktuální předvolební hoaxy mluvčí Českých elfů Bohumil Kartous.
Strana se proti některým lžím chce bránit trestním oznámením, do svého týmu taky veřejně hledá takzvaného koordinátora anti-hoax aktivit. A není jediná, třeba hnutí ANO má v plánu zřídit speciální analytický tým, který má během kampaně bojovat proti dezinformacím.
K dezinformacím jsou teď lidé ještě náchylnější
Před čtyřmi lety do sněmovních voleb výrazně zasáhla aféra lithium, kterou uměle vytvořil a vyvolal dezinformační web Aeronet. Podle mediálních expertů se situace může opakovat i letos.
„Nemyslím si, že bychom byli za ty čtyři roky dál ve smyslu, že si česká společnost vytvořila větší rezistenci nebo větší imunitu vůči dezinformacím. Naopak, covid a poslední rok a půl způsobil, že velká část české společnosti se dostala do stavu větší míry zranitelnosti tím, že se informace a dezinformace míchají a vzájemně vytvářejí informační mlhu, ve které se spousta lidí ztrácí,“ domnívá se Bohumil Kartous.
Téma koronaviru a očkování proti němu z dezinformací kvůli volbám nezmizí. Podle mediálního analytika Josefa Šlerky se v dezinformacích udrží také Rusko a vrbětická aféra.
„Myslím si, že bude velká snaha vytáhnout národoveckou anti-unijní notu spojenou s migrační krizí. Tam je prostor pro nejrůznější dezinformace úplně otevřený. Je otázka, do jaké míry se dá očekávat vstup nějakých zahraničních aktérů. Spekuluje se třeba o tom, že v ruském zájmu jsou silné volební zisky Tomia Okamury. Můžeme se letos dočkat překvapení, včetně nějakých řízených provokací,“ předpovídá analytik Josef Šlerka z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy.
Úkol pro novináře?
Falešné zprávy nejsou jen doménou specializovaných serverů, v českém prostředí je pravidelně šíří také sami politici. V tomto týdnu například Facebook smazal stránku nezařazenému poslanci Lubomíru Volnému kvůli opakovanému porušování pravidel.
Podle českého elfa Bohumila Kartouse jsou častými přispěvateli dezinformací kromě SPD také KSČM nebo Trikolóra. „To, že je člověk politik, ještě neznamená, že má právo šířit fakticky mylné informace nebo demagogii,“ upozorňuje Kartous.
Podle novináře Jaroslava Krupky, který o hoaxech píše na stránkách regionálního Deníku, je úkolem novinářů dezinformace pomocí argumentů, vyjádření oficiálních institucí a jiných důkazů vyvracet. „Zbraně nelze složit, se lží se musí bojovat. Nějaká objektivní skutečnost existuje a je úkolem novinářů na ni upozorňovat,“ tvrdí Krupka.
