Ptáci strana 2 z 5

Nová zpráva mezinárodního vědeckého týmu varuje před průnikem ptačí chřipky na nejjižnější světadíl. Tamní podmínky totiž nahrávají tomu, že by na Antarktidě tato nemoc mohla nabrat extrémně smrtící podobu.

Energetici instalují na nadzemních rozvodech elektřiny speciální zabezpečovací prvky, které mají chránit ptáky před zásahem elektrickým proudem. V Česku zahubí elektrický výboj stovky tisíc ptáků ročně. V ochraně dravců má pomoci i přeshraniční projekt Eurokite, který sleduje jejich pohyb a zkoumá příčiny úhynu.

Až deset tisíc mladých tučňáků císařských uhynulo v Antarktidě kvůli tomu, že led pod nimi roztál a rozlámal se dřív, než jim stihlo narůst voděodolné peří potřebné pro to, aby mohli plavat v oceánu. Podle vědců z britského ústavu pro výzkum Antarktidy (BAS) jde o předzvěst vývoje, který nastane v budoucnu v souvislosti se změnou klimatu, uvádí britská stanice BBC.

V ptačím parku Kosteliska u Dubňan na Hodonínsku se kromě koz, ovcí a čtyř krav uherského stepního skotu pase i čtveřice koní. Podle ornitologů mohou zvířata rozdupáváním luk pomoct v boji proti invazivním rostlinám a vytvořit tak vhodné místo pro původní druhy. Na Kosteliskách je možné pozorovat jeřáby popelavé, orlovce říční či skřivany lesní.

Turisté jezdí na české hory mimo jiné za čistým vzduchem. Nový výzkum ale upozorňuje, že i zdánlivě čirý vzduch může přinášet riziko pro ptáky, kteří jsou citliví na znečištění ozonem.

Africké kukačky jsou velmi úspěšný parazit. Když snesou své vejce do hnízda jiného ptačího druhu, umí zařídit, aby se k nerozeznání podobala originálům. Jenže podle nové studie narazily na nepřítele, který se jejich parazitickým útokům dokáže ubránit. Je to nenápadný drongo africký.

Lidská civilizace dostává do životního prostředí obrovské množství plastů a dalších umělých hmot, které často sbírají ptáci. Nový výzkum ukázal, že 176 druhů ptáků na celém světě v současné době využívá ve svých hnízdech širokou škálu materiálů vyrobených lidmi.

Odborníkům ze zoo v Olomouci se podařilo ve čtvrtek v podvečer odchytit pštrosovitého ptáka, který několik dnů pobíhal po louce v okolí městské části Chomoutov a nikdo se k němu nehlásil. Nandu pampový byl poté převezen k registrovanému chovateli pštrosů, který se ho ujal. Informovala o tom mluvčí svatokopecké zoo Iveta Gronská.

Poblíž Olomouce běhá ve volné přírodě nandu – jihoamerický nelétavý pták podobný pštrosovi. Policie nezná jeho majitele a nechystá se odchytnout ho, pokud nebude zvíře nikoho ohrožovat. Podle odborníků by se to stát nemělo – pták je plachý a člověku by neměl ublížit.

Nejčastější příčinou úhynu dravců a sov v Česku za posledních sto let je člověk. Rozsáhlá studie českých a slovenských ornitologů ukazuje, že přímé pronásledování člověkem je hlavním důvodem úhynu dravců, mnohé druhy navíc ohrožuje i neúmyslná úmrtnost. Studii expertů z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd vydal vědecký časopis Biological Conservation.

Veterináři dají utratit přes 14 tisíc krůt v hospodářstvích, jež jsou v Rychvaldě na Karvinsku v blízkosti chovu, kde se tento týden objevila ptačí chřipka. Ptáci začali hynout i v těchto dvou hospodářstvích, kde se nákaza také potvrdila. Na farmě, kde se nákaza prokázala nejdřív, veterináři ve spolupráci s hasiči během středy a čtvrtka utratili přibližně 15 tisíc krůt, řekl mluvčí Státní veterinární správy Petr Vorlíček.

Populaci kriticky ohrožených kondorů kalifornských v severní Arizoně napadla na jaře vysoce patogenní ptačí chřipka. Pro tento ohrožený druh to nevěstí nic dobrého, varuje zpráva Oregonské státní univerzity.

Vyšetření hromadných úhynů racků potvrdilo nový genotyp viru ptačí chřipky. Podle veterinářů z něho rovněž vyplývá, že genotyp napadající kolonie racků je shodný s variantou, která se objevila u mořských racků v západní Evropě. Masivní úhyn racků způsobený ptačí chřipkou zaznamenali veterináři v uplynulých dnech na Hodonínsku a Kladensku a ve čtvrtek se ptačí chřipka potvrdila také u hromadného úhynu racků na Kroměřížsku.

Masivní úhyn stovky racků chechtavých u rybníka Třetí Zbrod u Mutěnic na Hodonínsku způsobila ptačí chřipka. Potvrdilo to vyšetření Státního veterinárního ústavu v Jihlavě. Vzhledem k tomu, že byla nákaza zjištěna u volně žijících ptáků, nebudou veterináři přijímat žádná opatření.

Provozovatel větrné elektrárny, která stojí v moři u skotského Aberdeenu, po dva roky detailně monitoroval, kolik ptáků toto zařízení zraní nebo zabije. Sledování probíhalo ve spolupráci s ochránci přírody a ornitology. Výsledky ukazují, že moderní elektrárny na ptactvo nemají negativní dopad.

V České republice se postupem času velmi odlišně vyvíjejí počty jednotlivých druhů ptáků, počet jedinců se ale celkově neliší. Důvodem jsou i globální klimatické změny, uvedla Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy (PřF UK) s odkazem na studii českých vědců. Do tuzemska stále více migrují jižní druhy, ubývá naopak polních druhů.

U mořských ptáků vědci objevili novou nemoc, kterou způsobují výhradě plasty. Ptáci, u kterých se takzvaná plastikóza projevila, měli od spolykaného odpadu zjizvený trávicí trakt, píše britský The Guardian s odvoláním na badatele z londýnského Přírodovědného muzea. Jde o první doložený příklad fibrózy vyvolané výhradě plasty.

V Kambodži se nakazilo ptačí chřipkou více členů jedné rodiny, mladá dívka na nákazu zemřela. Přestože se zatím zdá, že šlo o dva přenosy ze zvířete na člověka, a nikoliv přenos mezi lidmi, Světová zdravotnická organizace (WHO) situaci vyšetřuje. A Kambodža zahájila vybíjení drůbeže v místě, kde k infekci došlo.

Kolik stojí organismus vyrábět spermie a jak se mění jejich kvalita v průběhu života? Dříve se předpokládalo, že produkce spermií je oproti samičím investicím do vajíček dost nenáročná. V poslední době se ale začalo spekulovat, že náklady spojené s investicemi do spermií mohou být mnohem větší, vědcům ovšem chyběly důkazy. Díky českému výzkumu se to změnilo.

Ptákem roku 2023 ornitologové vyhlásili poláka velkého. Je to středně velká potápivá kachna, lidé ho mohou pozorovat na vodních plochách, především rybnících. Podle České ornitologické společnosti (ČOS) se populace poláků v Česku za posledních třicet let snížila o třetinu a z nejpočetnější kachny se stal ohrožený druh.

Na Novém Zélandu našli paleontologové fosilie dvou nově popsaných druhů tučňáků. Jeden z nich je zřejmě tím vůbec největším, který kdy existoval. Vážil přes 150 kilogramů, což je více než trojnásobek velikosti nejmohutnějších současných tučňáků.

Peru v úterý oznámilo, že na jeho území v posledních týdnech uhynulo na virus ptačí chřipky H5N1 přes 55 tisíc volně žijících ptáků a 585 lachtanů. Podle expertů jde o varovný signál, že se tato nemoc stále rychleji šíří.

Ptačí chřipka se mění. Na konci loňského roku už v Evropě napadla i chov savců a bez problémů se mezi nimi šířila. Mezi virology a epidemiology to vyvolává obavy, aby virus, podobně jako covid, nepřeskočil ze zvířat na člověka.

Otrávených zvířat v přírodě v minulém roce ubylo. Vyplývá to ze statistiky ornitologů. Podle nich může za úbytkem stát lepší monitoring a také první případy, ve kterých soud traviče potrestal. První rozsudek padl už v roce 2021, druhý pak loni v říjnu. První muž dostal podmínku tři a půl roku, druhý tři léta.