Vzácná populace kalousů ušatých na severu Srbska čelí ohrožení. V okolí města Kikinda se totiž našly stovky mrtvých ptáků. Experti mají podezření, že je někdo otrávil.
Ornitologové říkají městu Kikinda „světové hlavní město kalousů ušatých“. Až 700 těchto sov, které si své jméno získaly podle charakteristických ušních boltců, tráví zimní měsíce hnízděním na stromech v okolí centrálního náměstí tohoto malého srbského města nedaleko hranic s Rumunskem.
V posledních dnech bylo ale na polích v okolí nalezeno více než osm stovek mrtvých ptáků. Odborníci se domnívají, že příčinou tohoto masivního úhynu mohla být otrava. Žádný z uhynulých ptáků zatím naštěstí nebyl kalous ušatý. Většinou šlo o havrany a kavky, kteří jsou zde chráněnými druhy. Pro místní ekosystém i zdejší soví populaci jsou však zásadní.
„Havrani si staví hnízda,“ říká Marko Šćiban, který pracuje v projektu LIFE Danube Free Sky. „Když je v květnu opustí, využívají je sovy, sokoli a poštolky,“ dodává.
Jako dravec bez hnízda
Největší problém spočívá v tom, že dravci si vlastní hnízda nestaví. Takže pokud nebudou mít kde hnízdit, mohou se z Kikindy prostě odstěhovat. A to by mohlo mít zničující důsledky pro zemědělce, kteří na ně – ať už vědomě, nebo ne – spoléhají při hubení škůdců. Podle některých odhadů sovy během pěti zimních měsíců sežerou až půl milionu hrabošů a myší. Obzvláště důležité je to v této sezoně.
„V loňském a letošním roce trpěli zemědělci v severním Srbsku invazí milionů hlodavců,“ vysvětluje pro BBC Milan Ružić, ředitel srbské společnosti pro ochranu a studium ptáků.
„Jednoduše není dostatek zvířat, která by hlodavce lovila. Pokud máme méně volně žijících živočichů, máme s hlodavci větší problémy,“ dodává Ružić, jehož organizace se snaží povzbuzovat zemědělce a místní úřady k sázení stromů a živých plotů, které poskytují útočiště živočichům lovícím hlodavce.
Místo toho, aby se farmáři touto radou řídili, však podle něj frustrace ze škod na úrodě vedla k tomu, že někdo začal po krajině rozhazovat otrávená semena s cílem vyhubit škůdce. Jed ale patrně nepozřeli hlodavci, nýbrž havrani a vrány.
„Viděli jsme, jak ptáci umírají přímo před našima očima,“ doplňuje Ružić. „Byli nahoře na stromech, chovali se opravdu podivně a pak prostě spadli dolů. Škody jsou obrovské,“ dodává.
Poté, co ornitologové vyhlásili poplach, se do věci rychle vložily úřady. Veterinární úředníci uhynulé ptáky odvezli a nyní je analyzují, aby posoudili, zda se skutečně jedná o otravu, a pokud ano, o jakou.
Důsledky nejen v zemědělství
Ružić, sám povoláním veterinář, je už teď přesvědčen, že se jedná o poslední z „dlouhé řady nelegálních otrav“ v tomto regionu. Obává se, jaký to bude mít dopad na Kikindu, která se každoročně těší přílivu turistů přijíždějících obdivovat největší hnízdiště kalousů ušatých na světě.
„Celé město v zimě a na podzim na tuto podívanou spoléhá. Přináší městu obrovské množství peněz, pokud jde o návštěvníky, lidi ochotné tu přespat, zajít do restaurace, nakoupit suvenýry. Místním obyvatelům to přináší zisk,“ vysvětluje.
„Snažíme se lidem sdělit, že nejde jen o tento jeden případ. Musíme zajistit, aby se to už nikdy neopakovalo. Nejen vranám, ale ani jiným druhům,“ říká Ružić. „Protože to má dopad na lidské životy,“ uzavírá.
