Ornitologové se obávají, že plošné trávení hrabošů ohrozí i sovy či čápy. Podle úřadu je riziko minimální

Česká společnost ornitologická kritizuje povolení trávit hraboše plošně rozhozeným jedem. Rozhodnutí vydal Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský podřízený ministerstvu zemědělství. Podle ornitologů tento způsob ohrožuje daleko více živočichů, šetrnější by byla alespoň aplikace přímo do nor. Schválený postup se nelíbí ani ministerstvu životního prostředí. Zato resort zemědělství argumentuje, že by požití jedu dalšími živočichy mělo být maximálně eliminováno. V minulosti byly podle něj používány i vyšší dávky, úřad ale nezaznamenal žádné větší problémy s úmrtností jiných zvířat.

„Sledujeme s velkými obavami, že ústav povolil plošné rozmisťování jedu volně po povrchu, aniž by ho zemědělci museli aplikovat do nor. Je to velmi nebezpečné pro všechny živočichy. Zejména je pro nás nepochopitelné povolení v remízcích a polních příkopech, které jsou často jediným útočištěm polních ptáků,“ uvedl na stránkách České společnosti ornitologické její zemědělský specialista Václav Zámečník.

Zemědělský ústav povolil použití jedu Stutox II s fosfidem zinečnatým v období od 5. srpna do 2. prosince. Tento přípravek v reakci s žaludeční kyselinou otráví hlodavce do několika hodin po požití.

Podle ornitologů jsou v ohrožení především ptáci, kteří se živí hraboši. Hlodavec je kořistí například pro poštolky, káňata, sýčky či kalousy. K jedu se však mohou kromě ptáků dostat i zajíci nebo srnci a pozření otrávených hrabošů ohrožuje také psy a kočky, dodal Zámečník.

Podle kritiků postupu úřadu by si s hlodavci lépe poradila pestrá krajina, kde se daří dravcům, sovám a dalším přirozeným predátorům hrabošů. Ostatně větší množství tohoto hlodavce se podle ornitologů projevuje i na silnější populaci dravců, kteří tak lépe uživí mláďata.

S názorem ornitologů souhlasí i ministerstvo životního prostředí. Ve čtvrteční tiskové zprávě uvedlo, že vybídlo Českou inspekci životního prostředí, aby případné porušení zákona prošetřila.

„Plošnou aplikaci tohoto toxického jedu na zemědělskou půdu považujeme za extrémně rizikovou pro životní prostředí. V důsledku aplikace rodenticidu může vedle otrav ptáků docházet k přímým otravám řady dalších živočichů,“ řekl ředitel odboru druhové ochrany ministerstva Jan Šíma. Mezi ohrožená zvířata podle něj patří například zajíci, bažanti, koroptve nebo srnčí zvěř.

Vydané pokyny riziko eliminují, uvádí ministerstvo zemědělství

Ministerstvo zemědělství ale namítá, že ve vydaném nařízení umožňujícím trávení hrabošů jsou stanoveny konkrétní omezení a bezpečnostní pokyny eliminující rizika. Jednak jsou podle resortu použity látky, které přitahují pouze cílové živočichy, zároveň ministerstvo uvádí, že do roku 2015 byl možný plošný rozhoz i ve vyšších dávkách, přesto nebyly zaznamenány žádné větší problémy s úmrtností jiných živočichů.

„Současný přípravek pro hubení hlodavců na bázi fosfidu zinku neobsahuje antikoagulanty a tak se snadněji rozkládá. Reakcí v žaludku hlodavce se uvolňuje fosforovodík, který postupně z dotčeného hlodavce vyprchává. Profesionální uživatel má povinnost mrtvé hlodavce denně odstraňovat a zajistit jejich likvidaci v souladu s platnou veterinární legislativou,“ uvedl tiskový mluvčí ministerstva Vojtěch Bílý.

„Na mnoha místech aktuálně situace dosáhla takových rozměrů, že plošná aplikace přípravku začíná být jedinou možností, jak omezit populaci tohoto škůdce,“ dodal. Mluvčí zároveň upozorňuje na to, že přemnožení hraboše je spojeno se zdravotními riziky pro lidské zdraví.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Do ugandského národního parku se po dekádách vrátili nosorožci

Tento týden byli v národním parku Kidepo Valley na severovýchodě Ugandy vypuštěni do volné přírody dva bílí nosorožci jižní. Jsou prvními ze skupiny osmi jedinců, kteří se mají usadit v parku, kde byl poslední nosorožec zabit v roce 1983. Na jejich navrácení do místní přírody nyní částečně dohlíží Ugandský úřad pro ochranu divoké zvěře (UWA).
před 4 hhodinami

Vědci popsali, kdy se mezi indiány rozšířily luky a šípy

Nový archeologický výzkum zkoumal nejstarší zbraňové artefakty nalezené v Severní Americe. Vědcům se je podařilo velmi přesně datovat, takže poprvé dokázali popsat, kdy tam luky a šípy nahradily oštěpy a praky.
před 5 hhodinami

Archeologové našli ve Velkém Meziříčí středověkou studnu a asi i základ pranýře

Ve středu Velkého Meziříčí letos archeologové odkryli zasypanou středověkou studnu a kruhový podstavec, který zřejmě sloužil jako pranýř. Našli také základy středověké pece. Oznámil to Šimon Kochan ze zapsaného ústavu Archaia Brno, který na místě pracuje. Záchranný archeologický výzkum doprovází postupnou obnovu náměstí a přilehlých ulic, která začala loni zjara. Stavební práce budou podle radnice dokončené příští rok.
před 5 hhodinami

VideoUnikátním ekosystémem Pražského hradu se zabývali přírodovědci

Pražský hrad byl sídlem králů, císařů i prezidentů. Ale také více než sedmi stovek druhů rostlin, 220 druhů hmyzu a více než čtyřiceti druhů ptáků. Teď tam přírodovědci popsali dokonce několik druhů, které až doposud z tuzemské přírody vůbec neznali – včetně unikátního roztoče pancířníka. Nejzajímavějším místem v areálu je podle biologů Jelení příkop, který obsahuje neporušenou „krajinu“, jež sahá až do dob mamutích stepí z doby ledové.
před 9 hhodinami

„Panna Maria ze Szopienic“ zachraňovala olověné děti. O hrdinství čtyřicet let mlčela

Panna Maria ze Szopienic nebo slezská Erin Brokovich - to jsou dvě přirovnání, která se používají v souvislosti s polskou pediatričkou Jolantou Wadowskou-Król. Hrdinka nového seriálu platformy Netflix Olověné děti zachránila v podstatě tajně až skoro ilegálně stovky dětí před vážnými zdravotními problémy. Ty jim způsobovala otrava olovem z hutí v polských Szopienicích. To se ovšem nelíbilo komunistům, a tak Wadowská za své hrdinství tvrdě zaplatila. A svůj příběh držela v utajení - až dokud ho neobjevila její vnučka a o několik let později i filmaři.
před 10 hhodinami

Víc než polovina kojenců tráví čas u mobilu nebo televize, vyplývá z průzkumu

Celkem padesát pět procent dětí mladších než dvanáct měsíců pravidelně tráví čas u mobilu, tabletu či televize. Více než hodinu denně tato zařízení sleduje čtyřicet jedna procent batolat od jednoho do dvou let. Mezi předškoláky je to šedesát osm procent dětí. Vyplývá to z průzkumu agentury STEM, který představil spolek Zvedni hlavu a Nadace O2. Podle předsedkyně Asociace klinických logopedů Barbory Richtrové jsou čísla výrazně vyšší, než jaká jsou v tomto ohledu doporučení odborníků.
před 23 hhodinami

Virus chikungunya se šíří do Evropy, kvůli oteplování asi pronikne i do Česka

Až donedávna byl virus chikungunya spojený jen s tropickými zeměmi. Vloni už ale způsobil stovky nákaz i ve Francii a Itálii. Britští vědci teď detailně popsali, jak moc na sever může proniknout. V rozhovoru pro Českou televizi upozornili, že mezi ohroženými zeměmi je i Česko.
včera v 12:51

VideoAI a válka s Íránem zdražují elektroniku. Na víc vyjdou počítače či mobily

Situace kolem války na Blízkém východě se kromě cen energií a komodit negativně dotýká i elektroniky. Znamená to například dražší počítače nebo mobilní telefony, řekl pro ČT Vladimír Janíček z elektrotechnické fakulty ČVUT. Už před několika měsíci kvůli vysoké poptávce ze strany datových center pro umělou inteligenci přitom vystřelily nahoru ceny hlavně některých základních počítačových komponent – zejména pamětí. Nyní se může do cen čipů propsat ztížená logistika i dražší výroba způsobená nedostatkem energetických surovin, jakými jsou plyn a ropa.
včera v 11:07
Načítání...