Ptáci strana 3 z 5

Ze zemědělské půdy mizí ptačí druhy, upozornili vědci z Akademie věd ČR. Důvodem jsou podle nich změny v zemědělství a přeměna farem do podoby, která není vhodná pro život ptáků. Studii o rizicích v důsledku modernizace farem zveřejnili v časopise Journal of Applied Ecology.

Ministerstvo zemědělství odhadlo, že náhrada škody za likvidaci velkochovu nosnic na Tachovsku kvůli ptačí chřipce se bude pohybovat mezi 175 a 220 miliony korun. Informoval o tom mluvčí resortu Vojtěch Bílý. Státní veterinární správa (SVS) kvůli nákaze nařídila likvidaci téměř 750 tisíc kusů drůbeže a několika milionů vajec. Nákaza v areálu společnosti Česká drůbež se potvrdila na konci loňského roku.

Veterináři objevili další ohniska ptačí chřipky. Ve velkochovu drůbeže v Sedlčanech nařídili utracení dvanácti tisíc kuřat a tisícovky krůt. Nákaza se potvrdila poté, co majitel nahlásil úhyn několika desítek krůt, řekl mluvčí Státní veterinární správy (SVS) Petr Majer. Infekce se nově objevila také v malochovech ve Velké Bukovině na Děčínsku a v Kozojedech na Jičínsku. Největší ohnisko ptačí chřipky se potvrdilo před koncem loňského roku v Brodu nad Tichou na Tachovsku, kde se postupně likviduje 220 tisíc nosnic.

Vědci z Institutu Maxe Plancka sledovali pomocí systémů GPS stěhovavé husy v Německu, Dánsku a Nizozemsku během novoročního období. Chtěli tak prozkoumat, jestli na jejich chování mají vliv ohňostroje, a pokud mají, na jak dlouho. Jejich studie vyšla v časopise Conservation Letters.

Globální populace hmyzu mizí nebývalou rychlostí, zmenšuje se o dvě procenta kusů za rok, odhadují nové vědecké výzkumy. Klesá i druhová pestrost. Od průmyslové revoluce mohlo vymřít až půl milionu druhů, varují ekologové.

Třiasedmdesátiletý muž z Milovic na Břeclavsku trávil dravé ptáky a další živočichy nervovým jedem karbofuranem, soud v Břeclavi mu za to uložil podmíněný trest. Je to podruhé, co byl v Česku někdo odsouzen za trávení volně žijících zvířat. V tiskové zprávě to ve středu uvedla Česká společnost ornitologická (ČSO).

Ptačí chřipka se letos šíří v Severní Americe rychleji než kdy dříve. Podle expertů to může znamenat, že se už zakořenila natolik, že ji bude jen obtížné úplně zničit. Může to mít rozsáhlé důsledky nejen na americkém kontinentu, ale také v Evropě.

Zhruba dvacítka chovatelů drůbeže letos žádala o kompenzace za ptačí chřipku. Většina z nich už podle ministerstva zemědělství peníze dostala. Stát jim vyplatil přes čtyřicet milionů korun. Celou částku ale zatím neobdrželo Rybářství Nové Hrady, které má v Česku poslední šlechtitelský chov hus. Veterináři tam kvůli nákaze utratili přes čtyři tisíce ptáků. Stovky zachráněných hus se podařilo naočkovat.

Jedním ze symbolů ničivých povodní roku 2002 byla pražská zoologická zahrada. Jejím ředitelem byl v té době Petr Fejk, který nesl odpovědnost za životy zaměstnanců i zvířat, z nichž nejvýraznější pozornost přitáhl osud lachtana Gastona. Ke dvacátému výročí povodní Fejk poskytl České televizi rozsáhlý rozhovor.

Pouze 62 mláďat u 26 párů sýčků obecných letos zaznamenali ornitologové v Česku. Je to zhruba stejně jako loni, populaci kriticky ohrožené sovy se stále nedaří posílit, uvedla Česká společnost ornitologická (ČSO). Odborníky také znepokojilo, že téměř v polovině kontrolovaných hnízd našli neoplozená či zastuzená vajíčka. To může být podle nich důsledek chladného počasí, ale i příbuzenského páření, které je pro sýčky rizikem.

Přírodovědci upozornili na přehlížený problém: za řadu požárů mohou umírající ptáci, kteří se vznítí, když se neopatrně dotknou elektrického vedení. Nová studie poprvé dokázala popsat, kolik takových případů je a co je spojuje.

Intenzivní zemědělství, chemizace, ale i nedostatečná ochrana ptáků před nárazy do skel nebo lov. To jsou hlavní důvody, proč nejen v Česku, ale i v Evropě kriticky ubývá stěhovavých ptáků. Vyplývá to z nové studie, na které pracovala Česká společnost ornitologická, Východoanglická univerzita a portugalské univerzity v Portu a v Lisabonu.

Kavky se při hromadném opouštění hnízdišť rozhodují „demokratickým“ způsobem. Tito pěvci z místa odlétnou až tehdy, když se na tom shodnou pomocí hlasitého krákání. Vyplývá to z nové studie vědců z Exeterské univerzity.

Záchranáři v západoindickém státě Gudžarát denně sbírají ze země desítky vyčerpaných a dehydrovaných ptáků, kteří padají z nebe, zatímco zemi spaluje vlna veder a zdroje vody vysychají. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na veterináře a ochránce volně žijících zvířat.

Druhy ptáků, jejichž samci se v letu předvádějí, mívají více partnerek a obývají spíše otevřené než lesní oblasti. Často jde o malé druhy pěvců s pestře zbarveným peřím. Vyplývá to z výzkumu, na kterém spolupracovali vědci z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR (ÚBO AV) a Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy (PřF UK). Výsledky studie vyšly v odborném časopise Proceedings of the Royal Society B.

Čeští vědci popsali, jak se ryba peřovec kukaččí učí parazitovat na svých hostitelích. Tito sumečci bývají při prvních pokusech obelstít své hostitele velmi neúspěšní. „Mistry“ se stanou až po několika měsících tréninku.

V Keni stále rychleji ubývá dravých ptáků, kteří hrají v tamním ekosystému nenahraditelné role. Na rozdíl od lvů, nosorožců nebo slonů se na jejich záchranu dají jen těžko sehnat peníze.

V době, kdy se v Česku začínají barvit velikonoční vajíčka, vyřešili vědci z Cambridge jeden z největších kriminálních případů v přírodě – dva miliony let starý skandál s falšováním vajec.

Olověné broky, které se často používají při lovu, vedly k úbytku nejméně 55 tisíc dravců v Evropě, protože kontaminují jejich potravu. Vyplývá to z nové studie vědců z Cambridgeské univerzity. Podle autorů studie jde o první výzkum, který vypočítal dopad otrav olovem v celé Evropě.

Skotští paleontologové oznámili, že objevili kosterní pozůstatky zřejmě největšího ptakoještěra z období jury. Nález ukazuje, že pterosauři s rozpětím křídel 2,5 metru existovali asi o 25 milionů let dříve, než odborníci dosud předpokládali.

V severomexickém městě Cuauhtémoc se z oblohy zřítily stovky ptáků a řada z nich uhynula. Celý incident zachytila bezpečnostní kamera, mexické úřady teď musí vyvracet konspirační teorie, které událost spojují se sítěmi 5G nebo znečištěním. Podle ornitologů je vysvětlení mnohem prozaičtější.

Vědci z Fakulty elektrotechniky a komunikačních technologií Vysokého učení technického (VUT) v Brně vyvinuli inteligentní systém plašení špačků, který pomáhá vinařům zabránit škodám působeným nálety těchto ptáků. Vedoucí projektu Eliška Vlachová Hutová uvedla, že o systém má zájem komerční firma, která jej plánuje vyrábět a prodávat.

O drobných ptácích se dlouho soudilo, že mají v důsledku predace tak vysokou úmrtnost, že prakticky „nemají čas“ zestárnout. Dvě nové studie publikované v mezinárodních časopisech Experimental Gerontology a Oecologia pod vedením Michala Vinklera z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy však ukazují, že i přesto například i běžné sýkory koňadry podobně jako lidé stárnou. Práce dokládají, že u nich dochází s věkem k poklesu celé řady fyziologických funkcí a nárůstu oxidačního poškození organismu.

Vlny veder mohou mít dramatický dopad na kolonie tučňáků, kteří nejsou na tak vysoké teploty zvyklí. Podle nové studie nejhůř postihují dospělá zvířata. Pro životaschopnost kolonií tak dlouhověkých tvorů to znamená velké probémy.